\begin{align}
\end{align}
Násobení a dělení komplexních čísel v goniometrickém tvaru
Násobení
Mějme dvě nenulová komplexní čísla \(a=|a|(\cos\alpha+i \sin\alpha)\) a \(b=|b|(\cos\beta+i \sin\beta)\). Jejich součin můžeme s využitím goniometrických vzorců spočítat takto:
\(a\cdot b=\big(|a|(\color{green}{\cos\alpha}+i \color{red}{\sin\alpha})\big)\cdot\big(|b|(\color{blue}{\cos\beta}+i \color{darkmagenta}{\sin\beta})\big)=|a||b|(\color{green}{\cos\alpha}+i \color{red}{\sin\alpha})(\color{blue}{\cos\beta}+i \color{darkmagenta}{\sin\beta})=\)
\(=|a||b|\big((\color{green}{\cos\alpha} \color{blue}{\cos\beta} - \color{red}{\sin\alpha} \color{darkmagenta}{\sin\beta})+i(\color{red}{\sin\alpha} \color{blue}{\cos\beta} + \color{darkmagenta}{\sin\beta} \color{green}{\cos\alpha})\big)=|a||b|\big(\cos(\alpha+\beta)+i\sin(\alpha+\beta)\big)\)
Součin nenulových komplexních čísel \(a=|a|(\cos\alpha+i \sin\alpha)\) a \(b=|b|(\cos\beta+i \sin\beta)\) je komplexní číslo
\(|a||b|\big(\cos(\alpha+\beta)+i\sin(\alpha+\beta)\big)\).
Příklad
Vypočítejte součin komplexních čísel \(a=2(\cos190°+i\sin190°)\) a \(b=3(\cos220°+i\sin220°)\).
Řešení
\(a\cdot b=2(\cos190°+i\sin190°)\cdot3(\cos220°+i\sin220°)=\)
\(=2\cdot3\cdot\big(\cos{(190°+220°)}+i\sin{(190°+220°)}\big)=6(\cos410°+i\sin410°)=\)
\(=6(\cos50°+i\sin50°)\)
Dělení
Podobným způsobem můžeme odvodit i dělení komplexních čísel v goniometrickém tvaru:
\(\dfrac{a}{b}=\dfrac{|a|(\color{green}{\cos\alpha}+i \color{red}{\sin\alpha})}{|b|(\color{blue}{\cos\beta}+i \color{darkmagenta}{\sin\beta})}=\dfrac{|a|(\color{green}{\cos\alpha}+i \color{red}{\sin\alpha})}{|b|(\color{blue}{\cos\beta}+i \color{darkmagenta}{\sin\beta})}\cdot\dfrac{(\color{blue}{\cos\beta}-i \color{darkmagenta}{\sin\beta})}{(\color{blue}{\cos\beta}-i \color{darkmagenta}{\sin\beta})}=\)
\(=\dfrac{|a|\big((\color{green}{\cos\alpha} \color{blue}{\cos\beta}+\color{red}{\sin\alpha} \color{darkmagenta}{\sin\beta})+i(\color{red}{\sin\alpha} \color{blue}{\cos\beta}-\color{green}{\cos\alpha} \color{darkmagenta}{\sin\beta})\big)}{|b|(\cos^2 \beta+\sin^2 \beta)}=\dfrac{|a|}{|b|}\)\(\big(\cos(\alpha-\beta)+i\sin(\alpha-\beta)\big)\)
Podíl nenulových komplexních čísel \(a=|a|(\cos\alpha+i \sin\alpha)\) a \(b=|b|(\cos\beta+i \sin\beta)\) je komplexní číslo
\(\dfrac{|a|}{|b|}\)\(\big(\cos(\alpha-\beta)+i \sin(\alpha-\beta)\big)\).
Příklad
Vypočítejte podíl \(\dfrac{a}{b}\) komplexních čísel \(a=5(\cos20°+i\sin20°)\) a \(b=2(\cos30°+i\sin30°)\).
Řešení
\(\dfrac{a}{b}=\dfrac{5(\cos20°+i\sin20°)}{2(\cos30°+i\sin30°)}=\dfrac{5}{2}\big(\cos{(20°-30°)}+i\sin{(20°-30°)}\big)=\)
\(=\dfrac{5}{2}\big(\cos{(-10°)}+i\sin{(-10°)}\big)=\dfrac{5}{2}(\cos350°+i\sin350°)\)
Poznámka
Goniometrický tvar komplexních čísel je výhodný pro operace násobení a dělení.
Součet a rozdíl komplexních čísel obvykle provádíme pro komplexní čísla v algebraickém tvaru či ve tvaru uspořádané dvojice.
Mocnina
Pomocí násobení můžeme zavést i \(n\)-tou mocninu nenulového komplexního čísla v goniometrickém tvaru, kde \(n \in \mathbb{N}\).
\(z^{\textstyle n}=(|z|(\cos{\alpha}+i \sin{\alpha}))^{\textstyle n}=\)
\(=\underbrace{(|z|(\cos{\alpha}+i \sin{\alpha}))\cdot(|z|(\cos{\alpha}+i \sin{\alpha}))\cdot\ \ldots\ \cdot(|z|(\cos{\alpha}+i \sin{\alpha}))}_{\text{$n$}}=\)
\(=|z|^{\textstyle n}(\cos{(\underbrace{\alpha+\alpha+\ldots+\alpha)}_{\text{$n$}}}+i \sin{(\underbrace{\alpha+\alpha+\ldots+\alpha)}_{\text{$n$}}})=\)
\(=|z|^{\textstyle n}(\cos{(n\alpha)}+i \sin{(n\alpha)})\)
Mějme nenulové komplexní číslo \(z=|z|(\cos{\alpha}+i \sin{\alpha})\) a přirozené číslo \(n\in\mathbb{N}\), pak \(n\)-tá mocnina komplexního čísla \(z\) je komplexní číslo
\(z^{\textstyle n}=|z|^{\textstyle n}(\cos{(n\alpha)}+i \sin{(n\alpha)})\).
Pokud je \(z\) komplexní jednotkou (\(|z|=1\)), hovoříme o tzv. Moivreově větě.
Moivreova věta
Pro každé přirozené číslo \(n\) a každé reálné číslo \(\alpha\) platí:
\((\cos\alpha+i \sin\alpha)^{\textstyle n}=\cos{(n\alpha)}+i \sin{(n\alpha)}\).
V následujícím appletu můžete pohybovat obrazem komplexního čísla \(\color{red}{z}\) (které je komplexní jednotkou) a pomocí posuvníku měnit exponent, čímž se bude měnit i poloha obrazu komplexního čísla \(\color{blue}{z^{\textstyle n}}\).
Příklad
Vypočítejte pátou mocninu komplexního čísla \(a=2\left(\cos\dfrac{4\pi}{3}+i\sin\dfrac{4\pi}{3}\right)\).
Řešení
\(a^5=\left( 2\left(\cos\dfrac{4\pi}{3}+i\sin\dfrac{4\pi}{3}\right) \right)^5=2^5\left(\cos\dfrac{4\pi}{3}+i\sin\dfrac{4\pi}{3}\right)^5=\)
\(=32\left(\cos\dfrac{5\cdot4\pi}{3}+i\sin\dfrac{5\cdot4\pi}{3}\right)=32\left(\cos\dfrac{20\pi}{3}+i\sin\dfrac{20\pi}{3}\right)=32\left(\cos\dfrac{2\pi}{3}+i\sin\dfrac{2\pi}{3}\right)\)
Úlohy
-
Vypočítejte v goniometrickém tvaru součin komplexních čísel \(x\) a \(y\):
-
\(x=2,\; y=5\left(\cos\dfrac{\pi}{6}+i\sin\dfrac{\pi}{6}\right)\)
\(x=2=2(\cos0+i\sin0)\)
\(x\cdot y=2(\cos0+i\sin0)\cdot5\left(\cos\dfrac{\pi}{6}+i\sin\dfrac{\pi}{6}\right)=\)
\(=10\left(\cos\left(0+\dfrac{\pi}{6}\right)+i\sin\left(0+\dfrac{\pi}{6}\right)\right)=10\left(\cos\dfrac{\pi}{6}+i\sin\dfrac{\pi}{6}\right)\)
-
\(x=\cos(-110°)+i\sin(-110°),\; y=\sqrt{5}(\cos60°+i\sin60°)\)
\(x\cdot y=(\cos(-110°)+i\sin(-110°))\cdot\sqrt{5}(\cos60°+i\sin60°)=\)
\(=\sqrt{5}(\cos(-110°+60°)+i\sin(-110°+60°))=\)
\(=\sqrt{5}(\cos(-50°)+i\sin(-50°))=\)
\(=\sqrt{5}(\cos(310°)+i\sin(310°))\)
-
\(x=2(\cos230°+i\sin230°),\; y=\sqrt{2}(\cos170°+i\sin170°)\)
\(x\cdot y=2(\cos230°+i\sin230°)\cdot\sqrt{2}(\cos170°+i\sin170°)=\)
\(=2\sqrt{2}(\cos(230°+170°)+i\sin(230°+170°))=\)
\(=2\sqrt{2}(\cos(400°)+i\sin(400°))=\)
\(=2\sqrt{2}(\cos(40°)+i\sin(40°))\)
-
\(x=-1+i,\; y=\sqrt{2}\left(\cos\dfrac{5\pi}{12}+i\sin\dfrac{5\pi}{12}\right)\)
\(x=-1+i=\sqrt{2}\left(\cos\left(\dfrac{3\pi}{4}\right)+i\sin\left(\dfrac{3\pi}{4}\right)\right)\)
\(x\cdot y=(-1+i)\cdot\sqrt{2}\left(\cos\dfrac{5\pi}{12}+i\sin\dfrac{5\pi}{12}\right)=\)
\(=\sqrt{2}\left(\cos\dfrac{3\pi}{4}+i\sin\dfrac{3\pi}{4}\right)\cdot\sqrt{2}\left(\cos\dfrac{5\pi}{12}+i\sin\dfrac{5\pi}{12}\right)=\)
\(=2\left(\cos\left(\dfrac{3\pi}{4}+\dfrac{5\pi}{12}\right)+i\sin\left(\dfrac{3\pi}{4}+\dfrac{5\pi}{12}\right)\right)=\)
\(=2\left(\cos\dfrac{7\pi}{6}+i\sin\dfrac{7\pi}{6}\right)\)
-
Vypočítejte v goniometrickém tvaru podíl komplexních čísel \(x\) a \(y\):
-
\(x=3\left(\cos\dfrac{2\pi}{3}+i\sin\dfrac{2\pi}{3}\right),\; y=9\)
\(y=9=9(\cos(0)+i\sin(0))\)
\(\dfrac{x}{y}=\dfrac{3}{9}\left(\cos\left(\dfrac{2\pi}{3}-0\right)+i\sin\left(\dfrac{2\pi}{3}-0\right)\right)=\)
\(=\dfrac{1}{3}\left(\cos\dfrac{2\pi}{3}+i\sin\dfrac{2\pi}{3}\right)\)
-
\(x=6,\; y=3\left(\cos\dfrac{\pi}{3}+i\sin\dfrac{\pi}{3}\right)\)
\(x=6=6(\cos(0)+i\sin(0))\)
\(\dfrac{x}{y}=\dfrac{6}{3}\left(\cos\left(0-\dfrac{\pi}{3}\right)+i\sin\left(0-\dfrac{\pi}{3}\right)\right)=\)
\(=2\left(\cos\left(-\dfrac{\pi}{3}\right)+i\sin\left(-\dfrac{\pi}{3}\right)\right)=\)
\(=2\left(\cos\left(\dfrac{5\pi}{3}\right)+i\sin\left(\dfrac{5\pi}{3}\right)\right)\)
-
\(x=\cos80°+i\sin80°,\; y=\sqrt{3}(\cos(-10°)+i\sin(-10°))\)
\(\dfrac{x}{y}=\dfrac{1}{\sqrt{3}}(\cos(80°-(-10°))+i\sin(80°-(-10°)))=\)
\(=\dfrac{\sqrt{3}}{3}(\cos(90°)+i\sin(90°))\)
-
\(x=2(\cos50°+i\sin50°),\; y=\sqrt{2}(\cos170°+i\sin170°)\)
\(\dfrac{x}{y}=\dfrac{2}{\sqrt{2}}(\cos(50°-170°)+i\sin(50°-170°))=\)
\(=\sqrt{2}(\cos(-120°)+i\sin(-120°))=\)
\(=\sqrt{2}(\cos(240°)+i\sin(240°))\)
-
\(x=1+i,\; y=\sqrt{2}\left(\cos\dfrac{5\pi}{6}+i\sin\dfrac{5\pi}{6}\right)\)
\(x=1+i=\sqrt{2}\left(\cos\left(\dfrac{\pi}{4}\right)+i\sin\left(\dfrac{\pi}{4}\right)\right)\)
\(\dfrac{x}{y}=\dfrac{\sqrt{2}}{\sqrt{2}}\left(\cos\left(\dfrac{\pi}{4}-\dfrac{5\pi}{6}\right)+i\sin\left(\dfrac{\pi}{4}-\dfrac{5\pi}{6}\right)\right)=\)
\(=1\left(\cos\left(\dfrac{3\pi-2\cdot5\pi}{12}\right)+i\sin\left(\dfrac{3\pi-2\cdot5\pi}{12}\right)\right)=\)
\(=\cos\left(\dfrac{-7\pi}{12}\right)+i\sin\left(\dfrac{-7\pi}{12}\right)=\)
\(=\cos\left(\dfrac{17\pi}{12}\right)+i\sin\left(\dfrac{17\pi}{12}\right)\)
-
Vypočítejte následující mocniny komplexních čísel:
-
\(z^6=\left(\cos\dfrac{\pi}{6}+i\sin\dfrac{\pi}{6}\right)^6\)
\(z^6=\cos{\left(6\dfrac{\pi}{6}\right)}+i\sin{\left(6\dfrac{\pi}{6}\right)}=\cos\pi+i\sin\pi\)
-
\(z^{10}=\left(2\left(\cos\dfrac{3\pi}{8}+i\sin\dfrac{3\pi}{8}\right)\right)^{10}\)
\(z^{10}=2^{10}\left(\cos{\left(10\dfrac{3\pi}{8}\right)}+i\sin{\left(10\dfrac{3\pi}{8}\right)}\right)=1024\left(\cos{\dfrac{15\pi}{4}}+i\sin{\dfrac{15\pi}{4}}\right)=\)
\(=1024\left(\cos{\dfrac{7\pi}{4}}+i\sin{\dfrac{7\pi}{4}}\right)\)
-
\(z^{5}=\left(-4+4\sqrt{3}i\right)^{5}\)
\(|z|=|-4+4\sqrt{3}|=\sqrt{16+16\cdot3}=8\)
\(z=-4+4\sqrt{3}i=8\left(-\dfrac{1}{2}+\dfrac{\sqrt{3}}{2}i\right)=8\left(\cos{\dfrac{2\pi}{3}}+i\sin{\dfrac{2\pi}{3}}\right)\)
\(z^{5}=8^{5}\left(\cos{\left(5\dfrac{2\pi}{3}\right)}+i\sin{\left(5\dfrac{2\pi}{3}\right)}\right)=32\,768\left(\cos{\dfrac{10\pi}{3}}+i\sin{\dfrac{10\pi}{3}}\right)=\)
\(=32\,768\left(\cos{\dfrac{4\pi}{3}}+i\sin{\dfrac{4\pi}{3}}\right)\)
-
\(z^{12}=\left((3\sqrt{2}+3\sqrt{2}i)(2\sqrt{3}+2i)\right)^{12}\)
Nejdříve převedeme jednotlivé činitele do goniometrického tvaru, následně je vynásobíme a poté umocníme.
Označíme \(a=3\sqrt{2}+3\sqrt{2}i\).
\(|a|=\sqrt{9\cdot2+9\cdot2}=6\)
\(a=6\left(\dfrac{\sqrt{2}}{2}+\dfrac{\sqrt{2}}{2}i\right)=6\left(\cos{\dfrac{\pi}{4}}+i\sin{\dfrac{\pi}{4}}\right)\)
Nyní označíme \(b=2\sqrt{3}+2i\).
\(|b|=\sqrt{4\cdot3+4}=4\)
\(b=4\left(\dfrac{\sqrt{3}}{2}+\dfrac{1}{2}i\right)=4\left(\cos{\dfrac{\pi}{6}}+i\sin{\dfrac{\pi}{6}}\right)\)
Číslo \(z\) je součinem čísel \(a\) a \(b\).
\(z=a\cdot b=6\left(\cos{\dfrac{\pi}{4}}+i\sin{\dfrac{\pi}{4}}\right)\cdot4\left(\cos{\dfrac{\pi}{6}}+i\sin{\dfrac{\pi}{6}}\right)=\)
\(=24\left(\cos{\left(\dfrac{\pi}{4}+\dfrac{\pi}{6}\right)}+i\sin{\left(\dfrac{\pi}{4}+\dfrac{\pi}{6}\right)}\right)=\)
\(=24\left(\cos{\dfrac{5\pi}{12}}+i\sin{\dfrac{5\pi}{12}}\right)\)
Nakonec číslo \(z\) umocníme.
\(z^{12}=24^{12}\left(\cos{\left(12\cdot\dfrac{5\pi}{12}\right)}+i\sin{\left(12\cdot\dfrac{5\pi}{12}\right)}\right)=\)
\(=24^{12}\left(\cos{5\pi}+i\sin{5\pi}\right)=24^{12}\left(\cos{\pi}+i\sin{\pi}\right)=-24^{12}\)
Výsledek \(-24^{12}\) má velké množství cifer, proto ho nebudeme vyčíslovat.
-
Vyjádřete v algebraickém tvaru komplexní číslo \(z=4\left(\cos{\dfrac{5\pi}{12}}+i\sin{\dfrac{5\pi}{12}}\right)\).
Pro úhel \(\dfrac{5\pi}{12}\) neznáme hodnoty funkcí sinus a kosinus. Můžeme si ale uvědomit, že platí \(\dfrac{5\pi}{12}=\dfrac{2\pi}{12}+\dfrac{3\pi}{12}=\dfrac{\pi}{6}+\dfrac{\pi}{4}\). Pro úhly \(\dfrac{\pi}{6}\) a \(\dfrac{\pi}{4}\) hodnoty funkcí sinus a kosinus známe.
Platí tedy \(z=4\left(\cos{\dfrac{5\pi}{12}}+i\sin{\dfrac{5\pi}{12}}\right)=4\left(\cos{\dfrac{\pi}{6}}+i\sin{\dfrac{\pi}{6}}\right)\left(\cos{\dfrac{\pi}{4}}+i\sin{\dfrac{\pi}{4}}\right)\).
Nyní vyjádříme jednotlivé činitele v algebraickém tvaru.
\(\left(\cos{\dfrac{\pi}{6}}+i\sin{\dfrac{\pi}{6}}\right)=\dfrac{\sqrt{3}}{2}+\dfrac{1}{2}i\)
\(\left(\cos{\dfrac{\pi}{4}}+i\sin{\dfrac{\pi}{4}}\right)=\dfrac{\sqrt{2}}{2}+\dfrac{\sqrt{2}}{2}i\)
Nakonec vypočítáme součin komplexních čísel v algebraickém tvaru.
\(z=4\cdot\left(\dfrac{\sqrt{3}}{2}+\dfrac{1}{2}i\right)\cdot\left(\dfrac{\sqrt{2}}{2}+\dfrac{\sqrt{2}}{2}i\right)=\sqrt{2}\left(\sqrt{3}-1\right)+\sqrt{2}\left(\sqrt{3}+1\right)i\)