Nechť \(\lim_{x \to c} f(x) = A\) a \(\lim_{x \to c} f(x) = B.\) Potom platí \(A = B\).
Věty a tvrzení
O limitách můžeme dokázat nepřeberné množství tvrzení a vět, některé z nich zde budou formulovány a jejich důkazy naleznete pod příslušným odkazem.
Poznámka
Věta o limitě dvou funkcí
Nechť \(\lim_{x \to a} g(x) = A\) a \(\exists \delta \gt 0\) tak, že \(\forall x \in \mathrm{P}(a,\,\delta)\) platí \(f(x) = g(x)\). Potom \(\lim_{x \to a} f(x) = \lim_{x \to a} g(x) = A.\)
Poznámka
Jsou-li si rovny funkční hodnoty funkcí \(f\) a \(g\) na prstencovém okolí bodu \(a\), pak se limity rovnají. Nezáleží na funkčních hodnotách v bodě \(a\).
Věta o strážích (někdy také o policistech či o třech limitách)
Nechť \(\exists \delta \gt 0 \quad \forall x \in \mathrm{P}(a,\,\delta)\) platí \(f(x) \leq g(x) \leq h(x)\) a \(\lim_{x \to a} f(x) = \lim_{x \to a} h(x) = L.\)
Pak \(\exists \lim_{x \to a} g(x)\) a platí \(\lim_{x \to a} g(x) = L.\)
Poznámka
Když jsou na nějakém prstencovém okolí bodu \(a\) splněny nerovnosti \(f(x) \leq g(x) \leq h(x)\) a limity funkcí \(f\) a \(h\) jsou v bodě \(a\) rovny hodnotě \(L\), pak můžeme ihned říci, čemu se rovná limita funkce \(g\) v bodě \(a\).
Věta
Nechť \(\lim_{x \to a} f(x) = A \lt B = \lim_{x \to a} g(x).\)
Pak \(\exists \delta \gt 0 \quad \forall x \in \mathrm{P}(a,\,\delta)\) platí \(f(x) \lt g(x)\).
Poznámka
Když jsou hodnoty limit funkcí \(f\) a \(g\) v bodě \(a\) v ostré nerovnosti, pak víme, že existuje prstencové okolí bodu \(a\), ve kterém jsou ve stejné nerovnosti funkční hodnoty těchto funkcí.
Věta
Nechť existuje \(\delta \gt 0\) tak, že \(\forall x \in \mathrm{P}(a,\,\delta)\) platí \(f(x) \leq g(x)\) a nechť \(\lim_{x \to a} f(x) = A\) a
\(\lim_{x \to a} g(x) = B.\)
Potom platí \(A \leq B\).
Poznámka
Když existuje nějaké prstencové okolí bodu \(a\) takové, že jsou v něm funkční hodnoty funkcí \(f\) a \(g\) v neostré nerovnosti a když má funkce \(f\) v bodě \(a\) limitu rovnu číslu \(A\) a funkce \(g\) v bodě \(a\) limitu rovnu číslu \(B\), pak víme, že pro tato čísla (a tedy pro příslušné limity) platí stejná neostrá nerovnost.
Poznámka
Věta je v jakémsi smyslu doplňkem k předchozí větě, je ale nutné si uvědomit, že se v ní hovoří pouze o neostré nerovnosti. To je podstatný rozdíl od předchozí věty.
Věta
Nechť \(\lim_{x \to a} f(x) = A\) a \(A \in \mathbb{R}\).
Potom \(\exists \delta \gt 0\) tak, že funkce \(f\) je omezená na \(\mathrm{P}(a,\,\delta)\).
Věta
Nechť \(\lim_{x \to a} f(x) = 0\) a \(\exists \delta \gt 0\) tak, že funkce \(g(x)\) je omezená na \(\mathrm{P}(a,\,\delta)\). Pak \(\lim_{x \to a} f(x) \cdot g(x) = 0.\)
Poznámka
Když je limita funkce \(f\) v bodě \(a\) nulová a funkce \(g\) je na prstencovém okolí bodu \(a\) omezená, pak ihned víme, že limita součinu těchto dvou funkcí v bodě \(a\) je také nulová.
Věta
Nechť \(\lim_{x \to a} f(x) = A\) a \(\lim_{x \to a} g(x) = B.\) Potom
- \(\lim_{x \to a} (f(x) \pm g(x)) = A \pm B\)
- \(\lim_{x \to a} f(x)g(x) = AB\)
- Je-li \(B \neq 0 \quad \lim_{x \to a} \frac {f(x)}{g(x)} = \frac {A}{B}\)
Poznámka
Známe-li limity funkcí \(f\) a \(g\) v bodě \(a\), pak můžeme ihned určit limitu součtu, rozdílu, součinu a s dodatečnou podmínkou také podílu funkcí \(f\) a \(g\).
Věta
Nechť \(\lim_{x \to a} f(x) = 0\) a \(\exists \delta \gt 0 \quad x \in \mathrm{P}(a,\,\delta) \Rightarrow f(x) \gt 0\), pak \(\lim_{x \to a} \frac {1}{f(x)} = + \infty.\)
Věta
Je-li \(\lim_{x \to a} g(x) = A\) a funkce \(f\) je spojitá v bodě \(A\), potom \(\lim_{x \to a} f(g(x)) = f(A).\)
Poznámka
Limitu složené funkce \(f \circ g\) můžeme spočítat tak, že spočteme limitu vnitřní funkce \(g\) a výsledek dosadíme do předpisu vnější spojité funkce \(f\).
Věta
Nechť \(\lim_{x \to a} g(x) = A\) a \(\lim_{y \to A} f(y) = B\) a \(\exists \delta \gt 0 \quad x \in \mathrm{P}(a,\,\delta) \Rightarrow g(x) \neq A\). Potom \(\lim_{x \to a} f(g(x)) = B.\)