\begin{align} \end{align}

Násobení vektorů reálným číslem

Definice

Násobek nulového vektoru reálným číslem k je nulový vektor.

Násobek nenulového vektoru u = B - A reálným číslem k je vektor v = C - A, přičemž C je bod, pro který platí

  1. |AC| = |k|·|AB|
  2. Je-li k ≥ 0, leží bod C na polopřímce AB; je-li k < 0, leží bod C na polopřímce opačné k polopřímce AB.

Násobení vektoru u číslem k zapisujeme v = ku.

Násobení vektoru skalárem (reálným číslem) lze geometricky reprezentovat jeho prodloužením nebo zkrácením, popřípadě změnou jeho orientace na opačnou (při násobení záporným číslem). Pro nás je důležité, jak násobení vektoru číslem vyjádříme v souřadnicích v rovině a v prostoru.

Věta

Pro každý vektor u = (u1; u2) v rovině a každé reálné číslo k platí ku = (ku1; ku2).

Pro každý vektor u = (u1; u2; u3) v prostoru a každé reálné číslo k platí ku = (ku1; ku2; ku3).

Příklad 2.5

Vypočítejte souřadnice vektoru u = v + 2w, kde v = (2; 1; -3) a w = (2; 3;1).

Řešení
  • u = (2; 1; -3) + 2(2; 3; 1),
  • u = (2; 1; -3) + (4; 6; 2),
  • u = (6; 7; -1).
Poznámka

Nezapomeňte, že násobení vektoru skalárem musíte provést před sčítáním vektorů.

Umět sčítat vektory a násobit je reálným číslem nám stačí k tomu, abychom si zavedli velmi důležitý pojem.

Definice

Mějme vektory u, v, w, které jsou všechny buď v rovině, nebo v prostoru. Vektor z = au + bv + cw, kde a, b, crealne cislo, se nazývá lineární kombinace vektorů u, v, w.

Poznámka

Lze utvořit lineární kombinaci i dvou, čtyř, pěti atd. vektorů. Lineární kombinace jednoho vektoru je jeho reálný k-násobek.

Příklad 2.6

Určete, zda vektor w = (5; 4) je lineární kombinací vektorů u = (1; 2) a v = (2; 1).

Řešení
  • Aby náš zadaný vektor w byl lineární kombinací vektorů u a v, musel by splňovat následující podmínku: w = au + bv, pro nějaká a, brealne cislo. Protože vektory jsou si rovny, pokud se rovnají jejich souřadnice, hledáme reálná čísla a a b taková, aby platilo (5; 4) = a(1; 2) + b(2; 1). Tedy
    5 = a + 2b,
    4 = 2a + b.
  • Chceme najít řešení výše uvedené soustavy dvou rovnic o dvou neznámých. Z druhé rovnice vyjádříme b = 4 - 2a a získáme
    5 = a + 8 - 4a.
  • Z toho jednoduše dostaneme řešení soustavy a = 1 a b = 2.
  • Soustava má řešení, proto je vektor w lineární kombinací vektorů u a v a platí w = u + 2v. To znamená, že jej získáme součtem vektoru u s dvojnásobkem vektoru v. Podívejte se na obr. 2.4.
  • Obr. 2.4: Lineární kombinace vektorů
    Obr. 2.4: Lineární kombinace vektorů
Příklad 2.7

Určete, zda je vektor w = (4; 5) je lineární kombinací vektorů u = (2; -1) a v = (-4; 2).

Řešení
  • Podobně jako v předcházejícím příkladě hledáme reálná čísla a, b taková, aby w = au + bv. Po rozepsání v souřadnicích hledáme řešení rovnic
    4 = 2a - 4b,
    5 = -a + 2b.
  • Když k první rovnici přičteme dvojnásobek druhé rovnice, získáme následující rovnost
    4 + 10 = 2a - 4b - 2a + 4b,
    14 ≠ 0.
  • Soustava nemá řešení a hledaná a, b neexistují, proto vektor w není lineární kombinací vektorů u a v.
Úloha

Určete, zda je vektor u = (7; 11; 4) lineární kombinací vektorů v = (2; 1; -1) a w = (1; 3; 2).

Řešení