MFF UK

Úvod do komplexní analýzy

Informace ve Studijním informačním systému

Předpokládané znalosti


Co dělat, když nesplňuji prerekvizity


Texty k přednáškám


Informace ke cvičením a zápočtům


Informace ke zkouškám (všechny zkoušky již proběhly)


Průběžná statistika výsledků zkoušek


Zadání a výsledky zkouškových písemek


Informace (zejména) pro studenty, kteří navštěvovali cvičení v pondělí od 15:40 v K9: Do souboru s příklady ke cvičení byl přidán správný návod k řešení příkladu VIII/1h

Informace ke zkouškám (předběžná verze)

  1. Obecné podmínky:
    1. Zkouška se skládá z písemné a ústní části.
    2. Pokud student neuspěje u písemné části, znamená to, že u zkoušky neprospěl.
    3. Pokud student u písemné části uspěje, bude skládat ústní část.
    4. Pokud student u ústní části neuspěje, znamená to, že u zkoušky neprospěl.
    5. Pokud student u zkoušky neprospěje a u písemné části uspěl velmi, pak při opravném termínu skládá jen ústní část.
    6. Pokud student u zkoušky neprospěje a není pravda, že u písemné části uspěl velmi, musí při opravném termínu absolvovat celou zkoušku, včetně písemné části.
    7. Pro případ, že student u druhého opravného termínu u písemné části neuspěje, platí odlišná pravidla, která jsou specifikována níže.
    8. Na písemnou i ústní část s sebou student přinese index (případně jiný doklad totožnosti).
  2. Písemná část:
    1. Písemná část se skládá ze tří příkladů. Na jejich řešení má student 120 minut a lze za ně získat maximálně 50 bodů.
    2. Složení zkouškových písemek bude obdobné jako v ZS 2007/2008, tedy první příklad jednodušší (přírůstek logaritmu, Laurentovy řady, izolované singularity, rezidua, index bodu ke křivce atp.), další dva na aplikace reziduové věty (výpočet integrálu případně sčítání řad - dle procvičené látky). Jako vzor mohou sloužit písemky z archivu zkouškových písemek.
    3. Student u písemné části uspěje, získá-li alespoň 26 bodů.
    4. Student u písemné části uspěje velmi, získá-li alespoň 37 bodů.
    5. Při písemce je možné používat libovolnou literaturu (knihy, skripta, poznámky z přednášek a cvičení atp.).
    6. Při písemce není možné používat výpočetní techniku ani jiné elektronické přístroje (mobilní telefony, kalkulačky, počítače atp.).
  3. Ústní část:
    1. U ústní části si student vylosuje sadu tří otázek. Odpovědi si pak samostatně připraví během 30 minut nepoužívaje přitom žádných pomůcek s výjimkou psací potřeb. Poté odpovědi předestře zkoušejícímu, který je zhodnotí a oboduje.
    2. Složení každé sady otázek je dle následujícího schématu:
      1. Znění a důkaz lehké věty (16 bodů, z toho 4 body za znění a 12 bodů za důkaz).
      2. Znění a důkaz těžké věty (22 bodů, z toho 4 body za znění a 18 bodů za důkaz).
      3. Další otázka, kterou lze zodpovědět pomocí vět a metod z přednášky (12 bodů).
    3. Seznam zkouškových otázek (lehké a těžké věty, další otázky) je zde: postscript, pdf.
    4. V seznamu jsou uvedeny i věty, které nebudou explicitně zkoušeny, ale jejichž znalost se předpokládá. Rovněž tam je seznam pojmů, jejichž znalost se předpokládá, ačkoli součástí zkoušky není explicitní otázka na definice.
    5. Kromě toho se předpokládají "předpokládané znalosti" k přednášce uvedené zde.
  4. Hodnocení zkoušky:
    1. V případě, že student u ústní části prokáže soustavnou neznalost většího množství pojmů, jejichž znalost se předpokládá, u zkoušky neprospěje (bez ohledu na počet bodů).
    2. Student složí zkoušku, pokud uspěje u písemné části, nenastane případ popsaný v bodě 4a a u ústní části získá alespoň 26 bodů.
    3. Student získá známku výborně, pokud složí zkoušku a v součtu (za písemnou a ústní část) získá alespoň 80 bodů.
    4. Student získá známku velmi dobře, pokud složí zkoušku, nezíská známku výborně, z ústní části získá alespoň 30 bodů a v součtu získá alespoň 64 bodů.
    5. Student získá známku dobře, pokud složí zkoušku a přitom nezíská známku výborně nebo velmi dobře.
  5. Odlišné podmínky pro druhý opravný termín: V případě, že student, který usiluje o složení zkoušky na druhý opravný termín, neuspěje u písemky, postupuje se následovně:
    1. Student může skládat ústní část, pokud alespoň u jednoho z pokusů o složení písemné části buď uspěl nebo alespoň jeden příklad měl téměř celý dobře (u příkladu za 10 bodů se tím myslí zisk alespoň 9 bodů, u příkladu za 20 bodů se tím myslí zisk alespoň 15 bodů).
    2. Není-li splněna podmínka v předchozím bodě, znamená to, že student neprospěl.
    3. Student složí zkoušku, je-li splněna podmínka v bodě 5a, u ústní části nenastane situace popsaná v bodě 4a a student získá z ústní části alespoň 30 bodů. V tom případě získá známku dobře. V opačném případě student u zkoušky neprospěje.
  6. Termíny a zápis na ně:
    1. Ve zkouškovém období budou čtyři termíny písemek. Jsou vypsány v SISu. Tam je třeba se přihlásit (do tam nastaveného data). Pokud se student nepřihlásí, má zkoušející právo jeho účast u zkoušky odmítnout, zejména z kapacitních důvodů.
    2. Ústní zkoušky jsou během čtvrtku a pátku bezprostředně následujících po písemce. Rozpis ústních zkoušek bude oznámen po opravení písemek obvykle večer v den písemky.
    3. Na opravné termíny je třeba se přihlásit stejným způsobem. Student, který u písemné části uspěl velmi, ale neuspěl u ústní části, se přihlásí na termín písemky, s tím, že přijde až na ústní část.
    4. Kromě uvedených termínů bude ještě jeden termín na začátku letního zkouškového období (pravděpodobně v prvním týdnu).
    5. Žádné další termíny nebudou.