Už abysme byli v Jugoslávii !

Kapitola 3. - Už abysme byli v Jugoslávii !

den	od	do	stop	km	kde	komentář
So 26.	8.30				budíček
	9.00	10.00		P5	pochod do Pievepelaga	Scházíme do města na hlavní silnici. Tam nakupujeme chleba a jdeme stopovat.
	11.00	15.00	3:45		Pievepelago	Dobré místo, ale špatná silnice. Jezdí strašně málo aut.
				A65	Pievepelago - Maranello	Opět závodník po horské silnici. Zatáčky bere výhradně smykem. Borec. Bere nás docela daleko.
	16.00	16.45	0:30		Maranello	Špatné místo na frekventované silnici. Rozhodli jsme skusit dojet do Bologni (místo blízké Modeny), neboť už chceme na sever.
				A25	Maranello - Castelfranco	Bere nás podnikatel v novém Mercedesu. Luxus. Jede na půl cesty mezi Bolognu a Modenu. Opět měníme plán. Končíme v Itálii s dálnicema a budeme jezdit po místních silničkách.
	17.15	17.45	0:00	P2	Castelfranco	Vysazuje nás ve městě, musíme dojít ke křižovatce na Ferraru. Ani jsme nestihli mávnout a už nám staví dva lidi ještě snědší pleti, než je v Itálii obvyklé. Berem to.
				A15	Castelfranco - S.Giovanni	Jedou sice jenom do nejbližšího města, ale stačí.
	18.00	18.15	0:05		San Giovanni in Persiceto	Ideální místo u železničního přejezdu. Čekáme až přejede vlak. Pak do pěti minut odjíždíme.
				A15	S.Giovanni - Cento
	18.30	19.45	0:30		Cento	Jsme vysazeni na křižovatce za Centem. Máme hlad a svítí slunce do očí. Proto nejdřív vaříme. Pak stopujeme. Velmi špatné místo, proto odcházíme asi 1 km do vesnice. Tam nám staví okamžitě.
				A30	Cento - Ferrara	První člověk, který umí pořádně cizí jazyky. Je to vysokoškolák vystudovanej ve Švýcarsku. Jeho bratr je matematik stejně jako my, takže máme společné téma. Docela jsme si popovídali. Dopručuje nám prohlídku Ferrary, že je moc hezká. Původně jsme se jí chtěli vyhnout a dojet ještě dnes k Rovigu. To je ale prý ošklivé.
	20.15	1.00			Ferrara	Nechali jsme se vysadit na kraji města, že pojedeme hned dál. Když jsme to tam viděli, tak jsme to radši vzdali a šli se podívat do města. Fakt stojí za to a zvlášť večer, když je hezky nasvícené. Konzumujeme v horách zakoupené levné víno a je nám dobře. Spíme na kraji města u silnice na Rovigo v parku.
Ne 27.	6.15				budíček
	7.00	9.00	2:00		Ferrara	Ráno jezdí málo aut, navíc na našem místě už jezdí docela rychle. Jenže blíž ke křižovatce zas není plac.
				A10	Ferrara - Pontelagoscuro	Jedeme s rybářem jenom kousíček k řece Pádu. Lepší než drátem do voka.
	9.15	10.15	1:00		Pontelagoscuro	Celkem špatné místo u hlavní silnice. Stále málo aut.
				A20	Pontelagoscuro - Polesella	Bere nás asi šedesátiletá osamocená Němka s obytným autem. Prý jezdila měsíc po Italských městech. AUto je hrozná šunka, ale jede. Bohužel odbočuje na dálnici na Veronu. Takže nás vysazuje u benzínky mezi Polesellou a Rovigem. Začíná být nesnesitelné počasí.
	10.30	11.45	1:45		křižovatka u Poleselly	Podle mě to tak špatné místo není, nicméně nikdo nám nezastavil a počasí je fakt kritické. Přejídáme se blum z nedalekého stromu a není mi z toho nejplíp. Radim prosazuje změnu místa. Podvoluju se.
	11.45	13.30		P9	Polesella - Rovigo	Útrpná chůze po čtyřproudém objezdu Roviga za největšího vedra. Něco jako pochod do Serramazzoni. Je to nekonečné. Ale asi to byla jediná možnost. Ke spásné křižovatce přicházíme dost unaveni. Strašně moc se těšíme k moři.
	13.30		0:05		Rovigo	Ještě jsem se nestihl rozkoukat a Radimovi už někdo zastavuje. Paráda.
				A25	Rovigo - Adria	Jedeme nějakým autem, kterýmu nefunguje klimatizace, ale přesto má řidič zavřena všechna okna. Naštěstí jenom kousek.
	13.45		0:02		Adria	Sice to je velmi špatné místo, ale skoro hned nám zastavuje. S tím, že stojí v silnici si hlavu naštěstí neláme.
				A40	Adria - Rosolina Mare	Klika jak blázen. Je to mladej kluk a jede se koupat k moři. Vysněné moře je tady ! Jede pekelně rychle, neustále někoho předjíždí, i ve šňůře. Sice jsme tam dojeli tak o minutu dřív, než kdyby dodržoval pravidla, ale já mám velké rychlosti rád.
	14.00	19.00			Rosolina Mare	Relaxujeme u vody. Kráááása ...
	19.00	19.30	0:30		Rosolina Mare	Už jsme mysleli, že neodjedem. Pláž se zavírá v sedm, my odešli na poslední chvíli. K hlavní silnici to je 8 km, bylo dost potřeba někoho stopnout. Nikdo nestaví, šňůra aut řídne. Jedno z posledních aut, co jede, zastavuje..
				A10	Rosolina Mare - Rosolina	Je to samotná holka s Padovy. Bohužel jen z nějakého předměstí, takže prohlídku města vypouštíme z hlavy a vezeme se jenom k hlavní silnici. Chceme do Benátek.
	19.45	20.00	0:15		Rosolina	Stopujeme za mostem přes Adige severně od Rosoliny. Není, kde by mohli zastavit, ale to, jak jsme zjistili, nerozhoduje. Důležité je, že zde jezdí celkem pomalu.
				A60	Rosolina - Mestre	Zase si po čase povídáme anglicky, i když oni umějí celkem špatně. Jsou to manželé z Trevisa, dost zažraný do náboženství. Tak se o tom bavíme. Vysazují nás v Mestre u nádraží.
	21.00	21.15		V10	vlak Mestre - Benátky	Do Benátek se musí vlakem. Za 1400 ITL to není tak hrozné.
	21.15				Benátky	Vyhlížíme, kde bysme přespali. Procházíme obytnou čtvť u nádraží. V ní vaříme. Na nocleh jdeme do přístavu. Jdeme přes Piazza Romana k silnici na ostrov, kde je parkoviště. U ní spíme. Je to docela dobře kryté místo, ze dvou stran plot, z jedné staré lodi. Správně houmlesácká noc.
Po 28.	6.15				budíček	Když už kolem nás prošel třetí dělník do práce, vstáváme. V plotě je totiž branka, které jsme si včera nevšimli.
					Benátky	Celý den jsme v Benátkách (obrázek první, druhý). Batohy jsou opět na nádraží za 5000 ITL. Procházíme město náhodně, nemáme průvodce a naše mapa je dost špatná.
	16.30	17.30		V60	vlak Benátky - S.Doná	Z Benátek musíme vyjet vlakem. Jedeme do prvního rozumného města na hlavní silnici za Benátkama. Začínáme spěchat domů. Hladovíme, protože v Jugoslávii nakoupíme.
	18.15	20.45	2:30	P3	San Doná di Piave	Procházíme městem na druhý konec na výpadovku na východ. Místo ne dobré, ne špatné, aut celkem dost. Leč až do večera nikdo nestaví. Krize. Jdeme spát za město k opuštěnému baráku.
Út 29.	8.15				budíček
	9.15	11.30	1:30	P3	San Doná di Piave	Zkoušíme to ještě ráno, ale už nás to vůbec nebaví. Po hodině a půl jdeme na vlak. Chceme být totiž do večera ve Slovinsku.
	12.30	13.00		V70	vlak S.Doná - Cervignano	Na vlak čekáme přes hodinu. Jenže koho by to včera napadlo zjistit si dnešní odjezdy. Investujeme asi 6000 ITL do jízdy až skoro k slovinským hranicím. Stopovat budeme až tam, kde už vede trať příliš velkým obloukem, tj. z Cervignana do Gorizie. Jedeme rychlíkem, což je dost luxus.
	13.00	14.15	0:15	P5	Cervignano	Od nádraží jdeme celkem dlouho ke křižovatce na Gorizii. Je to až za městem. Navíc nemaje pořádnou mapu jdeme asi o 2 km víc, než je třeba. Odměnou nám je krátké čekání a stop až za hranice,
				A35	Cervignano - Gorizia
	14.45				hranice I - SLO	Konečně v Jugoslávii ! Náš řidič jede k první benzínce hranicema, což je asi 100 metrů od přechodu. Na hranicích jsme opět krajně podezřelí. Zajímá je, jak dlouho budeme ve Slovinsku. Samozřejmě jen projíždíme, což je tentokrát i pravda.
	15.00	16.30		P6	hranice - Nova Gorica	Opět doplácíme na špatnou mapu. V reálu totiž je dálniční hraniční přechod dost daleko od města, leč na mapě to není poznat. Takže jdeme pěšky a neustále očekáváme, kdy tam budem. Moc hezky nás Slovinkso nevítá ...
	16.30	21.00			Nova Gorica	A bude hůř. Měníme peníze. Jdem se podívat na nádraží, v kolik jede ráno vlak. Ze stopování jsme totiž už dost unavení a navíc Radim spěchá domů. Druhé nepříjemné překvapení. Vlaků jezdí málo a jsou dost drahé. Jdem se najíst. Zjišťujeme, že jídlo je drahé stejně jako v Itálii. To je krajně nepříjemné, protože jsem tu chtělk doplnit docházející zásoby. Za chleba, jogurt a kousek čokolády platím skoro 300 SIT. Moc jsme se těšili na oslavu šťastného návratu z Itálie. Rozhodli jsme se propít stovku. Pořídili jsme za to dvě piva a párek v rohlíku a stejně jsme se nevešli. Ale to je fuk. Zase jednou bylo dobře. Pivo je překvapivě velmi dobré. Ve Slovinsku jsou dvě značky - Lublaňský Union a jakési Laško, které má ve znaku kozla. Chutná stejně dobře jako Kozel. Spát jdeme ke klášteru na kopci.

[PŘEDCHOZÍ] [DALŠÍ] [ÚVOD]