Kapitola
2. - Nechutný vedro !
| den | od | do | stop | km | kde | komentář |
| Po 21. | 8.15 | budíček | ||||
| 9.15 | 11.30 | P6 | Cavaion Veronese - Lago di Garda | Scházíme z hor k vodě. Cestou čepujeme vodu v kempu. Malý spor s kempaři, nechtějí nás pustit k vodě. Slibujeme, že jenom procházíme. Usidlujeme se u jezerana jednom skoro opuštěném místě u města Lazise. | ||
| 11.30 | 15.30 | Lago di Garda | Sušíme věci, koupeme se a opalujeme. Odnáším to spálenýma zádama, neboť jsme zapomněli doma opalovací krém. | |||
| 15.30 | 16.00 | P2 | Lago di Garda - Lazise | Odcházíme od jezera do města. | ||
| 16.00 | 16.45 | 0:45 | Lazise | Stopujeme na výjezdu z města.Hrozný vedro. | ||
| A10 | Lazise - Bussolengo | Aspoň kousek. Rozhodujeme se navštívit Veronu. | ||||
| 17.00 | 17.30 | 0:30 | A15 | Bussolengo - Verona | Vysazuje nás na kraji historického centra, bohužel na opačném konci, než je nádraží. Chceme si tam jít dát věci do úschovny. | |
| 18.00 | P15 | Verona | Na mapě jsme našli nádraží Porte Vesovo. Jdeme tam přes centrum. Je to dost daleko. Tam zjišťujeme, že to je jenom malá zastávka a hlavní nádraží je ještě dál z centra, ale úplně jinde a jmenuje se Porte Nuovo. Jdeme tam. Jsme zničení. Dáváme batoh do úschovy za 5000 ITL (zloději !) a jdeme do města. | |||
| Út 22. | 0.30 | Verona | Opouštíme nádraží. Snažíme se chvílema spát na lavičkách, ale je hrozná zima. Skoro vůbec jsme se nevyspali. Dobře začíná být zase dopoledne, ale jsme unavení. Navštěvujeme věž za 3000 ITL. V 11 si jdeme pro batohy, vaříme a dospáváme noc. | |||
| 14.00 | 16.15 | P8 | Verona | Jdeme ven z města směrem k dálnici. Je nechutný vedro. Silnice je nejdřív desetiproudá, pak už jenom osmiproudá. Po hodině to zničeni otáčíme. Jdeme na vlak. Z Verony se vystopovat nedá. | ||
| 16.45 | 18.45 | V100 | vlak Verona - Modena | Jedeme 98 km vlakem za 8600 ITL. Přejíždíme Pádskou nížinu. | ||
| 19.30 | 20.00 | V30 | autobus Verona - Maranello | Procházíme asi půl hodiny Modenou na autobusové nádraží. Je večer a na kraj města k silnici je to zase dost daleko. Kupujeme za drahý peníz (4500 ITL) lístek do druhé vesnice za městem, jedeme o vesnici dál. | ||
| 20.30 | 21.15 | P4 | Maranello a výše | Jdeme z městečka po silnici směrem na Serramazzoni. Hledáme místo, které by bylo aspoň 100 metrů od nějakého baráku a nebylo na něj téměř vidět. Všude bydlí strašně moc lidí. Nacházíme celkem slušný nocleh až po několika kilometrech. | ||
| St 23. | 8.00 | budíček | ||||
| 9.00 | 16.00 | 2:00 | A4 P10 | Maranello - Serramazzoni | Další naše nedomyšlenost. Do Serramazzoni se jezdí z Modeny jinudy, takže po táhle silnici jezdí lidé jenom na půli cesty. Čím výše, tím méně aut jezdí. Stopujeme za chůze a při odpočinku. Úspěch slavíme pouze jednou a jenom kousíček. Je nechutný vedro a proklínáme Itálii. | |
| 16.00 | 16.15 | 0:15 | Serramazzoni | Stopujeme na hrozném místě v zatáčce. Přesto brzy odjíždíme. | ||
| A15 | Serramazzoni - Pavullo | |||||
| 16.30 | 18.00 | 1:30 | Pavullo nel Frignano | Konečně jsme na hlavní silnici. Bohužel většina aut zůstává v Pavullu (stopujeme před ním). | ||
| A40 | Pavullo - Montecretto | Horské silničky s krásnými výhledy. Twingo nezpomaluje pod 50 km/h ani v zatáčkách o 180 stupňů. Místní vesničan zřejmě jede tuto trasu po mnohokráté. | ||||
| 19.15 | P5 | Montecretto - bivak | Kupodivu je ve vesnici informační středisko pro přilehlou oblast Apenin. Mají kvalitní podrobnou mapu okolí 1:50000 za 10000 ITL, tak si ji prohlížím a beru si prospekt zadarmo, kde jsou namalovány aspoň hřebeny hor. Vyrážíme na nejvyšší horu severních Apenin. Ve vesnici nenacházíme značku, a tak jdeme po silničce, kterou má nějaká značka křížit. Po hodině a čtvrt jsme našli kamennou boudu (ve výšce asi 1100 metrů, Montecretto má asi 800). Bivakujeme. | |||
| Čt 24. | 6.45 | budíček | ||||
| 7.45 | 18.30 | P20 | bivak - Abettone | Lezeme od bivaku na boční hřeben. Zcela jsme ztratili cestu, avšak na hřebínku vede značka. Značení je dobré, ale občas chybí upozornění, že značka nečekaně zahýbá z velké cesty na malou, takže se dvakrát vracíme. Vystupujeme k Lago di Ninfa (asi 1500 metrů vysoko), odpočíváme a útočíme na nejvyšší horu Monte Cimone, asi 2200 metrů. Dobyta kolem druhé hodiny odpolední. Jdeme ještě asi 3 km po hřebeni a sestupujeme do sedla Abettone (1300), kde vede silnice. | ||
| 19.00 | 20.00 | P3 | Abettone - chata | Rozhodujeme se prodloužit pobyt v Apeninách ještě o den a projít další kus hřebene. Lezeme na kopec nad sedlem. Bivakujeme u chaty pod Monte Gometo ve výšce asi 1700 metrů. | ||
| Pá 25. | 8.30 | budíček | ||||
| 9.15 | 20.30 | P25 | Mte. Gometo - PievePelago | Od chaty lezeme na Monte Gometo (necelých 1900) a dál po hřebeni na Tre Potenze (1890). Dřív se tu stýkaly tři státy - pravděpodobně pisánský, florentský a nějaký severní. Také to je nejjižnější bod naší pouti. Což jsme ovšem zjistili až později. Scházíme do sedla Face Giove (1680). Začínáme být znaveni, a tak opuštíme hřeben a pod Monte Rondinaio procházíme k jezeru Lago Turchino (1616) a po úbočí jdeme dolů. Navštěvujeme ještě Lago Baccio, ale tam se definitivně kazí počasí a začína asi hodinový slejvák. Ten nás zcela promáčí. Mokří jdeme k silnici a loučíme se s horama. Čeká nás nepříjemný patnáctikilometrový pochod údolím k hlavní silnici. Plni nadějí opouštíme po chvíli silnici a zkoušíme místní značku vedoucí dolů. Výhra to moc nebyla. Od silnice jsme si odpočali asi na hodinu, leč ušli jsme zaručeně víc než po ní, neboť cesta se dost kroutila. Procházíme vesnicí Borra a kus před Pievepelagem to zahejbáme do lesa. |
