Velký pátek

Při uctívání kříže (po výčitkách nebo místo nich) (137)

Ukřižovaný Kriste, / zdráv buď, naše naděje, / v tento čas tvého svatého umučení / rozhojni v dobrých / pravou ctnost, v duších svatost, / a hříšným rač dáti / svou svatou milost.
Tebe, svatá Trojice, / Boha velmi dobrého, / chválí každý člověk z dobrodiní tvého, / které ty činíš / pro všech duší spasení, / rač ochraňovati / nás zde na zemi.
Až budem umírati, / rač nám svou milost dáti, / po smrti připoj nás k počtu vyvolených, / všech Božích svatých; / abys byl od nás chválen, / ctěn, slaven, veleben / navěky. Amen.

Kristus, příklad pokory, Pán náš milostivý, / Otce svého Syn milý a jednorozený, / pro hříšného člověka ráčil býti chudý, / ač byl od věčnosti Bohu Otci rovný.
S křížem svým dobrovolně úzkou cestou se bral, / tak království věčného nám bránu otvíral, / musil mnoho trpěti, tak v slávu vejíti, / když mu nechtěl Otec nijak ulehčiti.
Dej, ať můžem za tebou s křížem svým stačiti, / po tvé cestě chodíce tě následovati, / ďábla se nic nebáti, ve víře trvati, / a navěky šťastně s tebou kralovati.

Navštiv nás, Kriste žádoucí, / Pane světa všemohoucí, / dej nám, ať tebe poznáme, / bez hrůzy tebe čekáme.
Protos vstoupil v život Panny, / Syn Boží, světu vydaný, / chud, bled, bit, pro nás ohavný, / po tváři zedrán, zplivaný.
Potil ses potem krvavým, / visel jsi s lotrem rouhavým, / rouhání, smrt jsi podstoupil, / od smrti nás tak vykoupil.
Dej nám žití, vykoupení, / život věčný, oslavení, / tys od věků do věčnosti, / zbav nouze, dej své radosti.
Kdo tu písničku zpívají / a Ježíše v srdci mají, / jeho štědře požívají, / viděti si ho žádají.

Jezu Kriste, štědrý kněže [novější]… (jako při: 5. neděle postní A/B – str. 114)