7. neděle velikonoční
Vstupní zpěv (177)
- Otče náš, milý Pane, / dej nám Ducha svatého, / prosíme, ať se stane, / pro Krista, Syna tvého: / Ať nás učí božského / zákona pravdu znáti, / proroctví falešného / pilně se vystříhati.
- Kriste, jenž jsi svým věrným / seslal Ducha svatého, / před věky vyvoleným, / od Otce nebeského, / račiž nám této chvíle / téhož Ducha seslati, / abychom mohli tebe / správně v slovu poznati.
- Ó milý Duchu svatý, / rač naším hostem býti, / jenž jsi v darech bohatý, / nemeškej k nám přijíti. / Spravuj jazyk k mluvení, / dej pravé naučení, / nachyl uši k slyšení, / zapal srdce k věření.
Píseň 72a; varhanní doprovod
Zpěv před evangeliem (174)
- Vstoupil Pán Kristus na nebe, / aleluja, aleluja, / aby věrné přijal k sobě, / aleluja.
- Korunu nesa vítězství, / aleluja, aleluja, / přemohl smrt, dal spasení, / aleluja.
- A proto slavné zpívání, / aleluja, aleluja, / zpívejme, křesťané věrní, / aleluja.
- Ať plamen svatého Ducha, / aleluja, aleluja, / zapálí srdce vychladlá, / aleluja.
Píseň 65n; varhanní doprovod
Zpěv k přípravě darů (178)
- Sešli k nám, ó Otče milý, / Ducha milosti a síly, / abychom v tvé pravdě stáli, / všemu zlému odolali.
- Dej, ať v lásce trvajíce / i své bližní milujíce, / pokoj Boží v srdcích máme, / v milosti tvé prospíváme.
Píseň 74m; varhanní doprovod
Zpěv k přijímání (179)
- Radujme se vždy společně, / chválu vzdávejme ochotně / Bohu Otci nebeskému, / Synu i Duchu svatému.
- Neboť on ráčil shlédnouti / na nás v své božské milosti, / v tento čas přenebezpečný, / buďme za to všichni vděčni.
- Posílá nám ku pomoci / věrné vůdce po vše časy. / Ó Bože náš všemohoucí, / rač konati dílo spásy,
- které jsi ráčil začíti / v své převeliké milosti; / my doufáme v tebe, Pane, / že tvé dílo přec se stane.
- Obnov svoje svaté sliby, / neboť jsi v nich vždycky věrný, / učiň to pro svou dobrotu / a uveď lid svůj v jednotu.
- Tvůj lid je velmi rozptýlen, / na scestí často zaveden; / ó Pastýři předůstojný, / navštiv lid svůj rozptýlený.
- Ó rač při nás vždycky býti, / lidi ze sna probuditi, / světlo pravdy své zjeviti / a temnosti zapuditi,
- aby pravdu tvou znajíce, / bludům nesloužili více, / jen tobě, Bohu samému, / navěky požehnanému.
- Aby tvoji vyvolení / v tomto světě nezhynuli, / račiž, Pane, pospíšiti, / mocně lid svůj ochrániti.
- Ó dej nám, Otče nebeský, / Ducha svatého z výsosti, / abychom v tvé pravdě stáli, / všemu zlému odolali.
Píseň 69a; varhanní doprovod
Nebo (172)
Mocný všech věcí Králi, nejvyšší Pane náš… (jako při: 6. neděle velikonoční – str. 172)
- Mocný všech věcí Králi, nejvyšší Pane náš, / věrní tě srdcem chválí, v nichž bydlení své máš. / Ač v nebi přebýváš, / na pravici Otcově blaženost užíváš, / však ve všelikém místě předivný svůj byt máš.
- A zvláště ve své církvi, kterou shromažďuješ, / a Ducha svého dary výborně spravuješ. / V tom jsi se zjevil nám / ze své veliké lásky, kterouž prokázal nám, / bychom tě ctili vždycky, nebs toho hoden sám.
- Bůh svoje dary dává věrným ke spasení, / do srdcí zákon vkládá pravého umění. / Toť znovuzrození, / jež v svátosti konání má své potvrzení, / které zde v církvi máme z Kristova zřízení.
- V tom je naděje stálá, pevně založená, / je jako pevná skála, mocně utvrzená. / Účastenství pravé / na Kristu v jeho církvi, jím ustanovené, / činí, by měla místo naděje zajisté.
- Nemají moci žádné v světě pokušení / proti těm, kterým dána naděje spasení. / Berou občerstvení, / jsou v duchu slovem Páně vpravdě potěšení, / v rozličném bojování mají posílení.
- A dokud na té skále jsouce založeni, / v jisté naději stálé Bohem utvrzeni, / přece zůstáváme, / hlasu svědomí svého pilně nasloucháme, / vždycky zástupce svého, Krista Pána, máme.
- Bůh sliby své žádnému měniti nebude, / věrně bojujícímu pomáhati bude. / Nic víc nedopustí, / než pokud může snésti naše slabé lidství, / kteréžto z Ducha Páně bere posilnění.
- Dobrých skutků konání, almužen činění / je spojené s doufáním v Boží zaslíbení: / Pán, jak nám přislíbil, / stokrát více chce dáti, kdo by proň co ztratil / nebo co vynaložil, bližnímu posloužil.
Píseň 70a; varhanní doprovod