Svaté rodiny

Vstupní zpěv (42)

Slyšte, slyšte, pastuškové, / jaké znějí zpěvy nové / v této noční hodině / u betlémské jeskyně.
Andělé se tam zjevují, / slávu a čest prozpěvují / pacholíčku zkroušeně, / jenž si hoví na seně.
Pěstoun Josef po Betlémě / hledal nocleh Pánu země; / nikdo neměl místečka / pro tohoto poutníčka.
Tehdy Matka v noční době / chlév zvolila za byt sobě, / a v kouteček nejnižší / sestoupil Pán nejvyšší.

Zvěstujem vám radost převelmi velikou, / porodila Panna čistotou panenskou / Krále nebeského, / chvalme s nebešťany Pána andělského.
Patřme na Děťátko ležící v jesličkách, / utěšené, sličné, ovinuté v plénkách, / jemužto nebeští / čest, chválu vzdávají kůrové andělští.
Amen, aleluja společně zpívejme, / Pánu zrozenému vždycky se klanějme, / v radosti bez konce / milost u Ježíše navěky majíce.

Nesem vám noviny, poslouchejte, / z betlémské krajiny, pozor dejte, / slyšte je pilně a neomylně, / slyšte je pilně a neomylně, / rozjímejte.
Syna porodila čistá Panna, / v jesličky vložila Krista Pána, / Jej ovinula a zavinula, / jej ovinula a zavinula / plenčičkama.
Vítej nám, Ježíšku, z nebe daný, / jenž jsi se narodil z čisté Panny, / pohlédni na nás a přijmi od nás, / pohlédni na nás a přijmi od nás / tyto dary.
Přijmi ty nábožné dary od nás, / milostivý Králi a Pane náš, / svoje poddané, tobě oddané, / svoje poddané, tobě oddané, / ty dobře znáš.
Děkujeme za tvé narození, / které nám přineslo vykoupení, / na které jistě čekalo lidské, / na které jistě čekalo lidské / pokolení.

Pán Kristus se narodil, člověk nám podobný, / s námi lidmi se spojil, nám krom hříchu rovný. / Za velké snížení / pro člověka spasení je vší chvály hodný.
A poněvadž je Synem Otce nebeského / a všemohoucím Pánem nebe, země, všeho, / má knížectví mocné, / rameno velmi silné, přidržme se jeho.
Kristus je dobrý rádce, v moudrosti nesmírný, / všeho dobrého dárce, Boží Syn jediný, / v něj silně doufejme, / tak ďábla přemůžeme, Kristus je Pán mocný.
On též je Otec slavný věku budoucího, / je Dobrý pastýř ovcí, lidu zvoleného, / i Kníže pokoje, / jenž sám hříchy shlazuje, chvalme jméno jeho.
Panství své rozšiřuje všudy po všem světě, / když církev shromažďuje k své chvále a poctě, / a království jeho / není konce žádného v budoucím životě.
Ten své věrné uvede do svého království, / kde věčná radost bude, kde se zjeví božství. / Pro své narození, / Kriste, dej nám bydlení v nebi, v tvém království.

Chvalme všichni Spasitele… (jako při: Narození Páně (Za svítání) – str. 38)