31. neděle v mezidobí C
Vstupní zpěv (358)
- Zacheus, muž neveliký, / vrchní hejtman nad celníky, / jenž bohatství nabyl lstivě / a živ byl nespravedlivě.
- Ten toužil Krista spatřiti; / když měl mimo něho jíti, / vlezl na fíkové dřevo, / aby odtud spatřil jeho.
- Když jej Pán Ježíš zahlédl, / řekl, aby dolů slezl: / S chvátáním sestup hned dolů, / chci vejít do tvého domu.
- O Kriste nám nejmilejší, / ať každý rád hlas tvůj slyší, / dej, ať ho v srdci nosíme, / po smrti v nebi slyšíme.
Píseň 74o; varhanní doprovod
Zpěv před evangeliem (359)
- Pochválen budiž Syn Boží, / jenž je duší našich zboží, / neboť on sám / smrtí svou vrátil Život nám, / aleluja, aleluja, / pochválen buď Bůh, aleluja.
Píseň 91b; varhanní doprovod
Zpěv k přípravě darů (210)
- Bože milý, v každou chvíli / činíš mi dobrodiní, / proto tobě v každé době / duše má díky činí: / Buď tobě, Bože, chvála.
- Hoden Bůh jest, aby mu čest / dála se od stvoření, / ač ho dosti dle hodnosti / ctíti nám možné není. / Buď tobě, Bože, chvála.
- Prosím tebe, Bože z nebe, / račiž mi pomáhati, / bez přestání v milování / tvém ať mohu trvati. / Buď tobě, Bože, chvála.
Píseň 81a; varhanní doprovod
Zpěv k přijímání (134)
- Boha, jenž je na výsosti, / chvalme všichni za milosti, / jež pocházejí od něho / všem věřícím v Syna jeho.
- Kterého poslal z nebe k nám, / chtěje dobře činiti nám, aby v hříšných hříchy shladil, / potom navěky oslavil.
- On tak v tom věrně pracoval, / že pro ty, které miloval, / vydal tělo k utrpení / a krev svou na vykoupení.
- To věrným míti v paměti / přikázal, když měl trpěti, / když s učedníky stoloval, / které ze světa povolal.
- Tu chléb lámal i rozdával, / aby jedli, tak rozkázal, / řka jim: To je moje tělo, / jež bude za vás zrazeno.
- Kalich vzal a dobrořečil, / jeho krev že to je, svědčil, / kázal píti učedníkům, / i jejich následovníkům.
- Ti jsou vpravdě děti jeho, / vyvolení jsou od něho, / jejich on přirozenost vzal, / na své jim účastenství dal.
- A je svými bratry nazval, / jim jméno Otce zvěstoval; / oni řeč jeho přijali, / svou vůli jemu poddali.
- Kriste, jenžs ráčil umříti / a v slávu Otce přijíti, / spas nás všechny v tyto časy. / Tobě chvála buď navěky.
Píseň 92b; varhanní doprovod
Nebo (172)
Mocný všech věcí Králi, nejvyšší Pane náš… (jako při: 6. neděle velikonoční – str. 172)
- Mocný všech věcí Králi, nejvyšší Pane náš, / věrní tě srdcem chválí, v nichž bydlení své máš. / Ač v nebi přebýváš, / na pravici Otcově blaženost užíváš, / však ve všelikém místě předivný svůj byt máš.
- A zvláště ve své církvi, kterou shromažďuješ, / a Ducha svého dary výborně spravuješ. / V tom jsi se zjevil nám / ze své veliké lásky, kterouž prokázal nám, / bychom tě ctili vždycky, nebs toho hoden sám.
- Bůh svoje dary dává věrným ke spasení, / do srdcí zákon vkládá pravého umění. / Toť znovuzrození, / jež v svátosti konání má své potvrzení, / které zde v církvi máme z Kristova zřízení.
- V tom je naděje stálá, pevně založená, / je jako pevná skála, mocně utvrzená. / Účastenství pravé / na Kristu v jeho církvi, jím ustanovené, / činí, by měla místo naděje zajisté.
- Nemají moci žádné v světě pokušení / proti těm, kterým dána naděje spasení. / Berou občerstvení, / jsou v duchu slovem Páně vpravdě potěšení, / v rozličném bojování mají posílení.
- A dokud na té skále jsouce založeni, / v jisté naději stálé Bohem utvrzeni, / přece zůstáváme, / hlasu svědomí svého pilně nasloucháme, / vždycky zástupce svého, Krista Pána, máme.
- Bůh sliby své žádnému měniti nebude, / věrně bojujícímu pomáhati bude. / Nic víc nedopustí, / než pokud může snésti naše slabé lidství, / kteréžto z Ducha Páně bere posilnění.
- Dobrých skutků konání, almužen činění / je spojené s doufáním v Boží zaslíbení: / Pán, jak nám přislíbil, / stokrát více chce dáti, kdo by proň co ztratil / nebo co vynaložil, bližnímu posloužil.
Píseň 70a; varhanní doprovod