- Vzdej čest Hospodinu, duše má, s radostí, / vděčně jeho jménu plesej s upřímností, / veleb Hospodina, má duše jediná, / pamatuj s vděčností, že svých darů dosti / dal nám z milosti.
- Všechny nepravosti on tobě odpouští / a z neduživosti všech tebe propouští, / život ochraňuje, zhynutí zbraňuje, / korunu milosti dává ti v hojnosti / s dobrotivostí.
- On tě do sytosti dobrým nasycuje, / svěžest tvé mladosti stále obnovuje, / tak jako orlici věk dlouhý mající; / všem, kdo jsou v úzkosti, dá spravedlnosti, / zbaví vší zlosti.
- On dal Mojžíšovi cesty své spatřiti, / svou Izraelovi moc ráčil zjeviti, / plný slitovnosti, je hojný v milosti, / on dlouho shovívá, zlým se hned nemstívá, / dobře činívá.
- Nežehrá v přísnosti na nás bez přestání, / ani na věčnosti netrvá v hněvání, / podle velikosti našich nepravostí / k nám nepřistupuje, trest za hřích zmenšuje, / rád se slituje.
- Čím víc se nad zemí nebe vyvyšuje, / tím víc on nad svými lásku rozšiřuje, / čím dál od východu je k slunce západu, / tím dále z milosti vzdálí naše zlosti, / také těžkosti.
- Jak otec s radostí k dětem svým přichází, / tak Bůh svou milostí věrně své provází, / zná naši ubohost, bídu, pomíjivost, / vždy má na paměti, že kdo je prach, smetí, / musí zemříti.
- Jak květ polní hyne náš život na světě, / když naň vítr vane, on záhy odkvete. / Kdo se Boha bojí, při tom Bůh vždy stojí, / jeho rod milostí chrání od věčnosti / spravedlností.
- Žehná těm, kdo jeho smlouvu zachovají, / žijíce pro něho, zákon Boží znají, / trůn své velebnosti v nebeské výsosti / upevnil, kraluje, nade vším panuje, / vše podrobuje.
- Slavně Boha svého, vy andělé, chvalte, / vy, kdo vůli jeho vždy věrně konáte; / pochval Boha svého, ctné rytířstvo jeho, / vy, kdo mu sloužíte, jemu čest vzdávejte, / chválu zpívejte.
- Všeliké stvoření, veleb Boha svého, / ať ctí bez přestání každý jméno jeho; / všude, kde panuje, vše ho oslavuje, / i ty svého Pána, má duše jediná, / cti Hospodina.
Píseň 7b; varhanní doprovod