28. neděle v mezidobí C

Vstupní zpěv (339)

Ó Spasiteli Ježíši, / ty jsi sám ze všech nejlepší, / dej nám znáti, cos učinil, / z tvé milosti.
Pracoval jsi do únavy, / smilovával ses nad námi, / čině dobře zlým i dobrým, / z tvé milosti.
Nemocné jsi uzdravoval, / a nevděčnost za to přijal, / dobro nepřestals činiti, / z tvé milosti.

Píseň 44d; varhanní doprovod

Zpěv před evangeliem (340)

K chvále Pána Boha svého, / v dobrodiních velikého, / povstaň každá duše věrná, / z dobroty jeho stvořená. / Aleluja.
Neb před věky stanovenou / milost, v slibech oznámenou, / v Synu svém milém naplnil, / v němž drahé spasení zjevil. / Aleluja.
Chvalme my Pána Ježíše, / kterak můžeme nejvíce, / neboť je té chvály hoden, / není mu žádný podoben. / Aleluja.

Píseň 2a; varhanní doprovod

Zpěv k přípravě darů (336)

Dobrý jsi, Bože, navěky, / maje péči o nás všecky, / když se nám všem uděluješ, / podivuhodně daruješ.
Kdo tě správně poznávají, / v tobě naději mívají, / neboť tys věčná dobrota, / přivádíš nás do života.
Skrz tebe všechno stvoření / zachovává se na zemi, / věčná je moc tvého božství, / moudrost i milosrdenství.
Jsi Pán vždycky chvályhodný / a Bůh v Trojici jediný, / dej nám hodně tě chváliti, / dej nám s tebou věčně žíti.

Píseň 113g; varhanní doprovod

Zpěv k přijímání (341)

Pane, panující Králi, / Jezu Kriste, Spasiteli, / shromážděni jsme v tvém jménu, / ctíme tě, přijmi poklonu.
Tys zákona vydavatel, / zároveň jeho plnitel: / učils bližní milovati / a sám tak ráčil činiti.
Potkav se s malomocnými, / opodál volajícími, / ty ses nad nimi smiloval, / zahynouti v bědách nedal.
Desets jich, Kriste, očistil, / nebyl, kdo by se navrátil / a dobrodinci chválu vzdal / a vděčně mu poděkoval.
Jen jeden z nich, Samaritán, / navrátil se ku Pánu sám, / jméno Boží zvelebuje, / s pokorou Pánu děkuje.
Kristus oběť víry přijal, / skrze niž jej očišťoval; / prohlásil, že je očištěn, / pro víru svoji uzdraven.
Smiluj se, Pane, nad námi, / na duši malomocnými, / očisť mocí Ducha svého / všechny, kdo jsou srdce mdlého.
Ať jsou tebou očištění / a z pout hříchu propuštěni, / tobě ať slouží samému, / navěky požehnanému.

Píseň 69h; varhanní doprovod

Nebo (228)

Vzdej čest Hospodinu… (jako při: 10. neděle v mezidobí A – str. 228)

Vzdej čest Hospodinu, duše má, s radostí, / vděčně jeho jménu plesej s upřímností, / veleb Hospodina, má duše jediná, / pamatuj s vděčností, že svých darů dosti / dal nám z milosti.
Všechny nepravosti on tobě odpouští / a z neduživosti všech tebe propouští, / život ochraňuje, zhynutí zbraňuje, / korunu milosti dává ti v hojnosti / s dobrotivostí.
On tě do sytosti dobrým nasycuje, / svěžest tvé mladosti stále obnovuje, / tak jako orlici věk dlouhý mající; / všem, kdo jsou v úzkosti, dá spravedlnosti, / zbaví vší zlosti.
On dal Mojžíšovi cesty své spatřiti, / svou Izraelovi moc ráčil zjeviti, / plný slitovnosti, je hojný v milosti, / on dlouho shovívá, zlým se hned nemstívá, / dobře činívá.
Nežehrá v přísnosti na nás bez přestání, / ani na věčnosti netrvá v hněvání, / podle velikosti našich nepravostí / k nám nepřistupuje, trest za hřích zmenšuje, / rád se slituje.
Čím víc se nad zemí nebe vyvyšuje, / tím víc on nad svými lásku rozšiřuje, / čím dál od východu je k slunce západu, / tím dále z milosti vzdálí naše zlosti, / také těžkosti.
Jak otec s radostí k dětem svým přichází, / tak Bůh svou milostí věrně své provází, / zná naši ubohost, bídu, pomíjivost, / vždy má na paměti, že kdo je prach, smetí, / musí zemříti.
Jak květ polní hyne náš život na světě, / když naň vítr vane, on záhy odkvete. / Kdo se Boha bojí, při tom Bůh vždy stojí, / jeho rod milostí chrání od věčnosti / spravedlností.
Žehná těm, kdo jeho smlouvu zachovají, / žijíce pro něho, zákon Boží znají, / trůn své velebnosti v nebeské výsosti / upevnil, kraluje, nade vším panuje, / vše podrobuje.
Slavně Boha svého, vy andělé, chvalte, / vy, kdo vůli jeho vždy věrně konáte; / pochval Boha svého, ctné rytířstvo jeho, / vy, kdo mu sloužíte, jemu čest vzdávejte, / chválu zpívejte.
Všeliké stvoření, veleb Boha svého, / ať ctí bez přestání každý jméno jeho; / všude, kde panuje, vše ho oslavuje, / i ty svého Pána, má duše jediná, / cti Hospodina.

Píseň 7b; varhanní doprovod