24. neděle v mezidobí A
Vstupní zpěv
- Zachovej nás při svém slovu / a dej k němu víru živou, / ty sám, Ježíši, Pane náš, / neboť ty mdlobu nás všech znáš.
- Dáváš nám své odpuštění, / dluhů velkých zahlazení, / dej, ať na to vždy myslíme / bližním menší odpouštíme.
Píseň 37a; varhanní doprovod
Zpěv před evangeliem
- Velký je Pán Bůh v skutcích svých, / budiž vždycky veleben v nich; / ty, kdo jsi srdce věrného, / prozpěvuj vždy chvály jeho. / Aleluja.
- Neboť štědře všemu světu / dal odpuštění všech hříchů / ve jménu Pána Ježíše, / v zasloužení jeho kříže. / Aleluja.
- A všem, kteří v Krista věří, / srdce tou milostí mění, / aby též hříchy svým bližním / odpouštěli jako Bůh jim. / Aleluja.
- Aby vše bližním s radostí / činili v síle milosti, / kterou Bůh skrz Krista dává, / nikdy dávat nepřestává. / Aleluja.
Píseň 2g; varhanní doprovod
Zpěv k přípravě darů
- Sluší se vždy chváliti / slavné jméno Páně, / dobrodiní vážiti / nám činěna hojně. / Hoden je Bůh chválení / od nás i od všeho stvoření, / pochvalme ho, věrní.
- Nás, rozptýlené ovce, / velmi si oblíbil, / do jednoho ovčince / skrz Krista shromáždil. / Hoden je Bůh chválení / od nás i od všeho stvoření, / pochvalme ho, věrní.
- Vykoupil nás svedené / od ďábla zlostného, / uzdravil nás zraněné / hříchem světa všeho. / Hoden je Bůh chválení / od nás i od všeho stvoření, / pochvalme ho, věrní.
- Proto jemu děkujme / za hojné milosti, / s veselím prozpěvujme, / s upřímnou vděčností. / Hoden je Bůh chválení / od nás i od všeho stvoření, / pochvalme ho, věrní.
- Budiž Bohu čest, chvála / za to dobrodiní / v nebi, zemi vzdávána / od všech bez přestání. / Hoden je Bůh chválení, / od nás i od všeho stvoření, / pochvalme ho, věrní.
Píseň 78a; varhanní doprovod
Zpěv k přijímání
- Milosrdenství velebme, / za ně Boha vždycky chvalme: / od věků nás Bůh miluje, / milosrdenství zjevuje.
- Otec velmi milosrdný, / vida lid svůj porušený, / postavený v nepřátelství, / učinil milosrdenství.
- Poslal na svět Syna svého, / Spasitele laskavého, / by zjevil skryté tajemství, / cestu k věčnému dědictví.
- Kristus, Syn jednorozený, / Otce svého chvály hodný, / chtěl rod nový v učednících / zjeviti v následovnících.
- On volal všechny k pokání, / života polepšování, / aby byli milosrdní, / v tom jeho Otci podobní.
- By byli Otci podobní, / k nepřátelům milosrdní, / také ke všem svým viníkům / a všelijakým dlužníkům.
- By ochotně odpouštěli, / potřebné neopouštěli, / almužny štědře dávali, / synovství osvědčovali.
- Jak budou jiným měřiti / i svým odpůrcům činiti, / tak bude jim naměřeno, / vrchovatě natlačeno.
- Jak jsi tomu učil, Kriste, / milosrdní ať i my jsme, / dej k tomu hojnost milosti, / abychom došli radosti.
Píseň 69f; varhanní doprovod