1. neděle adventní

Vstupní zpěv

Věrná duše, radostně / máš Krále přijmouti, / srdce jemu poddati, / co starého, vše obnoviti / a na jeho příchod čekati / a s nadějí vstříc jemu jíti.
Neb on rychle pospíchá / svůj lid navštíviti, / pokoj s sebou přinésti, / zarmoucené obveseliti, / z moci hříchů vysvoboditi, / příbytek svůj u nás najíti.
V světle choďme, nebluďme, / ke Kristu se znejme, / a v pravdě jemu služme, / s toužebným hlasem ho žádejme, / aby ráčil nás navštíviti, / svou milostí obohatiti.
Bychom v ní zde společně / vždycky přebývali, / do konce setrvali, / navěky v nebi kralovali, / dej nám to, Kriste přežádoucí, / ó Králi, Pane všemohoucí.

Aj, čas vzácný přišel… (jako při: 2. neděle adventní – str. 15)

K chvále Pána Boha svého, / v dobrodiních velikého, / povstaň každá duše věrná, / z dobroty jeho stvořená. / Aleluja.
Neb před věky stanovenou / milost, v slibech oznámenou, / v Synu svém milém naplnil, / v němž drahé spasení zjevil. / Aleluja.

Hle, přijde Pán, Spasitel náš, cestu jemu spravte, / přijde žádaný Mesiáš, příbytek připravte. / Přijde, přijde náš Spasitel, všichni zaplesejte, / přijde, přijde Vykupitel, chválu Bohu vzdejte.
Obraťte se, ó hříšníci, a čiňte pokání, / pro všechny, kdo jsou kající, je čas smilování. / Přijde, přijde náš Spasitel, všichni zaplesejte, / přijde, přijde Vykupitel, chválu Bohu vzdejte.

Vesele zpívejme, / Boha Otce chvalme, / neboť Syna svého / jednorozeného / dal na vykoupení / národa lidského.
O Kristově příští / Písmo svaté jistí: / nejprvnější v těle, / druhé v duši cele / a třetí při smrti, / v čtvrtém má souditi.
Proč nejprv přišel k nám / a narodil se nám, / ukazuje čtení: / by kázal spasení, / ku pokání volal, / mnohé uzdravoval.
Druhé příští jeho / do srdce lidského: / skrze slovo jeho / k nám jde milost jeho, / když tluče u dveří, / každý mu otevři.
Třetí má přijíti / k člověku při smrti; / proto velí bdíti / a střízlivý býti, / neboť neví člověk, / v který smrt přijde věk.
Čtvrté příští bude, / až den soudný přijde; / to bude hrozný den, / až půjdem z hrobů ven, / tu by se rád ukryl / před Pánem nejeden.
Proto se připravme, / vší zloby zanechme, / v svatém obcování / a v pravém pokání, / v modlitbách trvejme, / tak Pána čekejme.
Rač, Pane, popřáti / v pravdě tvé vždy státi, / abychom v ní bděli / a tebe viděli, / Pána milostného, / v den příchodu tvého.