Postrehy zkousejiciho a casto kladene otazky

Postrehy zkousejiciho

a take odpovedi na casto kladene otazky

Pri zkouseni matematiky na IES FSV UK, ale i na MFF UK jsem vypozoroval, ze studenti casto delaji podobne chyby a kladou podobne otazky, odpoved na ktere by jim mela byt zrejma. Proto jsem se rozhodl sve postrehy a nektere odpovedi sepsat, s nadeji, ze alespon pro nektere studenty budou uzitecne.

Jak se mam pripravit na zkouskovou pisemku?

Samostatnym spocitanim dostatecneho mnozstvi prikladu. Na to samozrejme nestaci jen chodit na cviceni, "superseminare" nebo "proseminare". Jejich cilem je predvedeni a pochopeni zakladnich pocetnich metod, k ziskani pocetni praxe a zrucnosti vsak nestaci. Na webu je dostatek prikladu ze zkouskovych pisemek z minulych let.
Kdy s pripravou zacit?

Co nejdrive. Jakmile se na prednasce dozvite, co znamena zadani, a na cvicenich uvidite, jak se to da pocitat. Neverte, ze se naucite pocitat zkouskove priklady za par dni. Chce to cas.
Nenapsal jsem pisemku. Co mam delat?

Urcite si prijdte pisemku prohlednout (tedy pokud jste skutecne odevzdali nejaky pokus o reseni). Vysvetlime vam, kde mate chyby. A take muzete odhalit nejakou chybu pri opravovani - i opravovatele se mohou splest, neco prehlednout atp., zvlaste kdyz mnozi studenti nepisi prave prehledne. Zkuste pochopit spravne reseni - pokud ho neumite najit, zeptejte se.
Uz jsem vsechno spocital a je to k nicemu, pisemku ne a ne napsat.

Mozna, ze jste ty priklady spocital spatne. Uvedomte si, ze existuji konzultacni hodiny. Prijdte na konzultaci a prineste spocitane priklady s sebou. Mohu vam vysvetlit, jake delate chyby a jak je opravit.
Co a jak se ucit na ustni zkousku?

V matematice je dulezitejsi porozumeni nez uceni se nazpamet. Ale nektere veci je proste potreba si pamatovat. I pri jejich zapamatovani vyrazne prospeje, pokud rozumite, o co jde.
Seznam zkouskovych otazek znate dopredu. Velmi vam prospeje, budete-li skutecne znat definice i zneni vet. Jednak tim jiz ziskate nemaly pocet bodu, a take na zkousejiciho udelate dobry pocatecni dojem. Pokud pisete vagni vyjadreni typu "limita je cislo, ke kteremu se posloupnost blizi" a neni tam nic, co by skutecnou definici alespon vzdalene pripominalo, zkousejici ziska dojem, ze nevite, o cem mluvite. Pokud v definici nahodne prehazujete kvantifikatory nebo pismenka, ziska zkousejici dojem, ze jste definici sice zdalky videli, ale to je asi tak vsechno.
Musim se ucit dukazy? A jak?

Chcete-li lepsi znamku nez trojku, nejake dukazy umet musite. Ale ucit se zpameti dukazy je nesmysl, zejmena pokud nerozumite zneni vety (tj. co vlastne ta veta rika, o jake situaci mluvi a jake je jeji pouziti) nebo dokonce pojmum ve vete pouzivanym.
I dukazum je dobre rozumet. Je treba si uvedomit, jaka je celkova struktura dukazu, jake jsou jeho zakladni kroky. Je treba si rozmyslet, ktere obraty je vhodne si zapamatovat, protoze je clovek jen tak nevymysli, a naopak, co neni nutne si pamatovat, protoze jde napriklad o vypocet, ktery kazdy umi udelat. Ucit se dukazy nazpamet nema moc velkou cenu, nic vam to neda, a pokud nemate pamet vskutku fenomenalni, zkousejici pozna, zda tomu rozumite ci jen recitujete nauceny text.
Dukazy (a ani nic jineho) se nejspis nenaucite pouhou jejich cetbou ci hledenim do textu. Dulezite je pochopit, jake jsou jednotlive kroky dukazu, a byt schopen je reprodukovat.
A proc se vubec musime nejakymi dukazy zabyvat?

Proc matematici delaji dukazy, to snad vysvetlovat nemusim - aby si byli jisti, ze vety skutecne plati. Jina je otazka, proc se dukazy ucit. Duvod je ten, ze pochopeni dukazu prispeje k lepsimu pochopeni, co ta veta vlastne rika, a proc ma takove predpoklady, jake ma. Velmi slozite dukazy take vyzadovany nejsou.
A jak se vyporadat s otazkou na implikace?

Otazky na implikace take znate dopredu. Neocekava se tedy, ze to zacnete resit u zkousky. Ti nejnadanejsi by to mozna dokazali, ale moc bych na to spolehat neradil.
Pri priprave je dobre si rozmyslet, co jednotliva tvrzeni vlastne rikaji, pripomenout si, co o danem tematu rikaji vety z prednasky, pripadne jake priklady byly uvedeny na prednasce. Uz tento rozbor obvykle vetsi cast otazky vyresi.
Pokud si myslite, ze nejaka implikace neplati, je treba uvest protipriklad. Tedy priklad, splnujici predpoklad a nesplnujici zaver. Nektere priklady byly na prednasce, nektere lze snadno nalezt. Pokud zadny neznate, zkuste nejaky vymyslet, zacnete s jednoduchymi priklady.
Pokud si myslite, ze nejaka implikace plati, je treba to nejak zduvodnit. Napriklad odkazem na vety z prednasky, z kterych to plyne, a vysvetlit, jak to z nich plyne. Nebo to rovnou dokazat (metodami z prednasky).
Pokud jste zcela bezradni, nebo si jen chcete zkontrolovat, zda uvazujete dobre, prijdte na konzultaci.
Kdy se mam zacit ucit na ustni zkousku? Jak dlouha ma byt priprava?

Nejprve, kdy ne: Po uspesnem napsani pisemky je jiz pozde zacit. Za jeden nebo dva dny se to nenaucite.
Neco je dobre delat uz v semestru - pochopit pojmy a co rikaji vety. K tomu slouzi prednasky, texty k prednaskam, skripta a moznost konzultaci. Pokud v semestru nebudete delat nic, bude pro vas zkouskove obdobi prilis kratke. Zacnete-li az ve zkouskovem obodobi premyslet o tom, co vlastne znamena limita, spojitost, derivace nebo parcialni derivace, pravdepodobne neuspejete.
Kdyz budete rozumet pojmum, vetam a zakladni strukture kurzu, melo by vam ve zkouskovem obdobi stacit nekolik dnu intenzivni pripravy slouzici k oziveni latky a k zapamatovani si toho, co je potreba si zapamatovat. (Kolik je nekolik - jak pro koho - nekomu staci tri nebo ctyri dny, nekdo potrebuje cely tyden, nekdo jeste vic. Zalezi na tom, co vse student pochopil jiz behem semestru.)
Jak poznam, ze uz jsem pripraven, ze uz mam jit na zkousku?

Pokud jste se poctive pripravovali, spocitali dost prikladu a pochopili alespon zakladni veci z teorie, je dobre zkousku neodkladat. Nas system zkousek umoznuje dva opravne terminy, takze kdyz se vam to nepovede napoprve, mate jeste prilezitost to zkusit znova. Pri zkousce zjistite, co jeste neumite, zkousejici vam muze vysvetlit, v cem delate chyby. Dlouhodoba zkusenost rika, ze studenti, kteri svuj prvni pokus odkladaji na posledni mozny termin, zkousku vetsinou neslozi.
Kdy budou zkouskove terminy? A kolik jich bude?

Zkouskove terminy byvaji oznameny jeste behem semestru a potom jsou vypsany v SISu. Takze odpoved naleznete na webu prednasejiciho a v SISu.
Budou jeste nejake dalsi terminy?

Podivejte se na web prednasejiciho. Tam je odpoved. Je-li tam napsano, ze dalsi terminy nebudou, znamena to, ze dalsi terminy nebudou.
A co kdyz onemocnim? Neslo by to nejak zaridit?

Terminy jsou znamy dopredu, takze sve plany tomu musite prizpusobit. Pokud si naplanujete, ze prijdete az na posledni vypsany termin, riskujete. Muzete onemocnet, muzete podcenit pripravu, muze se stat leccos. Ale je to vase rozhodnuti a vase riziko.
Samozrejme, ze zkousejici neni Buh, a tak jeho plany nemaji absolutni platnost. Tedy zkouskove terminy, jejich pocet a data, plati za predpokladu, ze zkousejici bude ziv a zdrav, a ze nedojde k nepredvidane udalosti velkeho rozsahu - jako treba k prirodni katastrofe, teroristickemu utoku, generalni stavce atp. To, ze student onemocni, ma rodinne problemy, zaplaceny pobyt v Alpach ci na Kanarskych ostrovech nebo neshody v partnerskem vztahu, k takovym udalostem nepatri. Jde jiste o osobne dulezite ci zavazne veci, ale pri soucasnych poctech studentu zkousejici nema kapacitu na to, aby v techto pripadech vypisoval nove a nove terminy.
Jednou nebo dvakrat jsem zkousku neudelal a dalsi terminy nejsou vypsany. Co s tim?

Nic. Terminy byly znamy dopredu a bylo jich dost. K tomu viz Studijni a zkusebni rad UK, v nemz clanek 6, odstavec 16 pravi:
Student muze konat zkousku ze zapsaneho predmetu nejvyse trikrat, tj. ma pravo na dva opravne terminy; mimoradny opravny termin se nepripousti. Pocet vypsanych terminu musi byt primereny poctu studentu a nesmi byt mensi nez tri; terminy musi byt vypsany nejpozdeji ke dni zacatku zkouskoveho obdobi. Nedostavi-li se student k terminu zkousky, na ktery je prihlasen, bez radne omluvy, neni klasifikovan; ustanoveni teto ani prvni vety nezaklada narok na vypsani zvlastniho terminu zkousky.
Zkousku jsem trikrat neudelal. Je mozny tzv. dekansky termin?

Neni. Viz citovany odstavec studijniho a zkusebniho radu, kde se pise, ze mimoradny opravny termin se nepripousti.
Zkousku jsem neslozil. Mohu dal studovat?

Pokud jste mel prednasku zapsanou poprve a ziskate dost kreditu jinak, muzete studovat dal a prednasku si zapsat jeste jednou. Pokud jste mel prednasku zapsanou podruhe, pak uz dal pokracovat nemuzete.
Zkousku jsem neslozil, prednasku jsem mel zapsanu poprve. Jakou mam sanci podruhe?

Zde uvazuji pouze predmet Matematika I na FSV. Cast studentu, kteri zkousku neslozi, studia rovnou zanecha, cast to zkousi pristi rok znovu. Z tech, co to zkousi znovu obykle priblizne polovina uspeje a polovina ne.
Zda prave vy uspejete, samozrejme nelze predpovedet. Ale k oritentaci pomuze se podivat na vase vysledky a vas pristup ke studiu.
- Mel jste z pisemky (pisemek) kolem 25 bodu? Mate sanci, pokud se lepe pripravite pisemky. Ale jistotu samozrejme nemate, byli i studenti, kteri meli standardne kolem 25 bodu a vic nikdy neziskali.
- Mel jste z pisemky (pisemek) kolem 10 bodu? Pokud jste se poctive a dukladne pripravoval, pak asi tento obor neni pro vas. Pokud vite, ze jste pripravu zanedbal, a hodlate to priste udelat podstatne jinak, muzete mit sanci. Ale chce to skutecnou zmenu pristupu.

CESKY - ISO 8859