Studijní plány studijního programu MATEMATIKA

A. Magisterské studium

1. Základní informace

Absolvent magisterského studia získává titul magistr (Mgr.). Magisterské studium programu Matematika trvá standardně 5 let, maximálně 10 let.

Studijní obory magisterského studia studijního programu Matematika:

Matematické struktury4.1
Matematická analýza4.2
Výpočtová matematika4.3
Pravděpodobnost, matematická statistika a ekonometrie4.4
Finanční a pojistná matematika4.5
Matematické a počítačové modelování ve fyzice a v technice4.6
Matematika - filosofie (mezifakultní studium)4.7
Učitelství matematiky pro střední školy v kombinaci s odbornou matematikou4.8
Učitelství matematiky v kombinaci s druhým aprobačním předmětem pro střední školy4.9

Studijní obor sestává z jednoho nebo více studijních plánů vedoucích ke státní závěrečné zkoušce jednoho typu.

Studijní plány učitelství matematiky v kombinaci s druhým aprobačním předmětem se řídí studijními plány učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů (viz 4.9). Studenti učitelství matematiky pro střední školy v kombinaci s odbornou matematikou studují v rámci zvoleného oboru odborného programu matematika, tj. v rámci oborů 4.1-4.6. Současně mají povinnost absolvovat během studia i výuku vztahující se k učitelské disciplině (viz 4.8).

Náplň I. stupně studia (1. ročníku) odborné matematiky je společná pro obory (4.1-4.7, 4.9) a její plnění je kontrolováno po každém semestru (kap. 2.). Na II. stupni studia si student volí složení výuky tak, aby průběžně splňoval bodové hranice pro zápis do dalšího roku studia a aby splnil podmínky stanovené zvoleným studijním plánem pro zadání diplomové práce (viz 3.4) a pro přihlášení ke státní závěrečné zkoušce (viz 3.6).

Náplň II. stupně magisterského studia odborné matematiky se skládá ze tří bloků předmětů:

Blok A - společný základ odborné matematiky: absolvování většiny předmětů bloku A vyžadují všechny studijní plány;

Blok B - základ daného studijního oboru (plánu): jeho absolvování je jednou z podmínek pro přihlášení ke státní závěrečné zkoušce;

Blok C (Doporučené předměty) - speciální předměty studijního oboru (plánu): tyto předměty pokrývají spolu s předměty předchozích bloků požadavky ke státní závěrečné zkoušce a na většině studijních oborů musí student absolvovat z tohoto bloku určitý počet hodin přednášek a cvičení (seminářů) podle vlastního výběru.

Dále jsou uvedeny doporučené průběhy studia ve druhém stupni, které obsahují předměty bloku A a B a některé předměty bloku C. Posluchači studují podle zvoleného studijního oboru tak, aby průběžně plnili bodové hranice pro zápis do dalšího roku studia.

Studenti ve 4. a 5. roce studia se při výběru předmětů řídí doporučením vedoucího diplomové práce.

Předměty, které nejsou vypisovány každý rok, jsou označeny hvězdičkou. V ,,Seznamu předmětů'' je uvedeno, zda je předmět v daném školním roce vypsán. Je vypsán vždy, projevili-li o něj zájem alespoň tři posluchači do konce letního semestru (LS) předcházejícího školního roku.

2. První stupeň studia odborné matematiky

Povinná výuka v 1. ročníku

Povinné předměty jsou uváděny tučně.

PředmětZSLSkód
Matematická analýza 1a 4/2 Z, Zk-MAA001
Matematická analýza 1b -4/2 Z, ZkMAA002
Lineární algebra a geometrie I 4/2 Z, Zk-ALG001
Lineární algebra a geometrie II -4/2 Z, ZkALG002
Programování12/2 Z2/2 Z, ZkPRM001
Diskrétní matematika 2/0 Zk-DMA005
Úvod do teorie množin -2/0 ZkLTM030
Proseminář z kalkulu 0/2 Z0/2 ZMAA005
Výběrové přednášky22/0 Zk2/0 Zk
Cizí jazyk 0/2 Z0/2 Z
Tělesná výchova 0/2 Z0/2 ZTVY001

1Získání zápočtu za letní semestr není podmínkou připuštění ke zkoušce.

2Student může volit jakékoliv přednášky vyučované na MFF. Je nutno absolvovat (splnit všechny předepsané podmínky) dva dvouhodinové předměty nebo jeden čtyřhodinový předmět. Dvouhodinovým (resp. čtyřhodinovým) předmětem se v tomto případě rozumí předmět, jehož podmínky absolvování obsahují zkoušku a jehož přednáška má rozsah alespoň dvě hodiny týdně (resp. buď alespoň čtyři hodiny týdně v jednom semestru nebo alespoň dvě hodiny týdně ve dvou semestrech). Tedy například složí dvě zkoušky z přednášek v rozsahu alespoň 2/0 nebo zkoušku z přednášky v rozsahu 4/0 či 2/0, 2/0.

Předměty prvního ročníku jsou v ,,Seznamu předmětů'' označeny [M 1].

3. Druhý stupeň studia odborné matematiky

3.1. Souborná zkouška

Souborná zkouška na programu Matematika není povinná. Student ji může po splnění stanovených podmínek skládat kdykoli v průběhu studia.

Doporučujeme, aby student složil soubornou zkoušku na konci 2. roku studia. Termíny zkoušek a podávání přihlášek k souborné zkoušce se řídí harmonogramem školního roku. Za složení souborné zkoušky student získává 6 bodů. Souborná zkouška se skládá z jedné části; to znamená, že posluchač se hlásí k souborné zkoušce jako celku, je z ní hodnocen jednou známkou a v případě neúspěchu ji také celou opakuje.

Podmínky pro přihlášení k souborné zkoušce

  • absolvování 1. ročníku a získání nejméně 30 bodů.

    Požadavky k souborné zkoušce

    Zkouška má přehledový charakter. Jsou kladeny širší otázky a žádá se, aby posluchač prokázal pochopení základních problémů, byl schopen je ilustrovat na konkrétních situacích a osvědčil určitou míru syntézy a hlubšího pochopení. Předmětem zkoušky jsou následující partie matematiky:

    1. Vektorové prostory
    Vektorové prostory, báze, dimenze, Steinitzova věta, dimenze spojení a průniku podprostorů.

    2. Matice a determinanty
    Homomorfismy a matice. Hodnost a defekt, matice homomorfismů, transformace souřadnic, elementární transformace. Inverzní matice a jejich užití. Soustavy lineárních rovnic, podmínky řešitelnosti, lineál všech řešení. Determinanty, permutace, věta o násobení determinantů, výpočet determinantů, Cramerovo pravidlo. Polynomiální matice. Ekvivalence lambda-matic a jejich kanonické tvary. Podobnost matic. Charakteristický a minimální polynom. Spektrum matice a spektrální poloměr. Kriteria podobnosti matic. Vlastní čísla a vlastní podprostory endomorfismu. Invariantní podprostory. Diagonalizovatelnost. Kanonické tvary matic. Existence a jednoznačnost Jordanova kanonického tvaru.

    3. Lineární a bilineární formy
    Lineární formy, analytické vyjádření lineární formy. Dualita vektorových prostorů. Bilineární formy. Symetrické a antisymetrické formy. Polární báze. Kvadratické formy. Zákon setrvačnosti kvadratických forem. Nulové množiny.

    4. Unitární prostory
    Unitární prostory. Ortogonalizační proces. Ortonormální polární báze a kvadratické formy.

    5. Euklidovský prostor
    Kartézská soustava souřadnic a její transformace. Podprostory a jejich vzájemná poloha, kolmost. Vzdálenost podprostorů, příčky. Odchylka podprostorů. Shodnosti a podobnosti v euklidovském prostoru. Analytické vyjádření shodností a podobností. Samodružné body, směry a podprostory. Rozklad shodností na základní shodnosti a podobnosti na shodnost a stejnolehlost. Kuželosečky a kvadriky. Metrické a polární vlastnosti. Základní typy kuželoseček a kvadrik a jejich popis a převedení na kanonický tvar.

    6. Grupy a reprezentace grup
    Normální podgrupy, věty o homomorfismu a izomorfismu. Reprezentace grup, charaktery, konstrukce regulární reprezentace.

    7. Okruhy
    Charakterizace těles pomocí ideálů.

    8. Moduly a multilineární algebra
    Direktní součiny a součty modulů. Symetrické a antisymetrické tenzory.

    9. Okruhy polynomů
    Ireducibilní rozklady. Euklidův algoritmus.

    10. Komutativní tělesa
    Algebraické a transcendentní prvky. Rozšíření konečného stupně, struktura konečných těles. Kořenové a rozkladové nadtěleso. Algebraický uzávěr.

    11. Polynomy více neurčitých
    Symetrické polynomy, hlavní věta o symetrických polynomech.

    12. Svazy a Booleovy algebry
    Úplné svazy, modulární svazy. Struktura konečných Booleových algeber.

    13. Univerzální algebra
    Homomorfismy a kongruence. Součiny algeber. Termy a volné algebry. Variety algeber.

    14. Limita posloupností a funkcí
    Heineho věta. Spojitost a derivace funkcí jedné reálné proměnné, základní vlastnosti. Geometrický význam derivace.

    15. Primitivní funkce a Newtonův (určitý) integrál
    Metody výpočtu primitivní funkce, integrace per partes a substitucí, rozklad na parciální zlomky, integrace racionálních funkcí a funkcí, které lze vhodnou substitucí na racionální funkce převést. Riemannův integrál, jeho základní vlastnosti a vztah k primitivní funkci. Základní kritéria existence Newtonova a Riemannova integrálu. Geometrický význam určitého integrálu.

    16. Hlubší vlastnosti reálných čísel
    Hromadné hodnoty posloupností. Bolzano-Cauchyova podmínka, Bolzano-Weierstrassova věta, limity monotonní posloupnosti a funkce. Existence extrémů spojitých funkcí, Darbouxova vlastnost spojitých funkcí.

    17. Věty o střední hodnotě a jejich důsledky
    Vztah monotonie a derivace. L'Hospitalovo pravidlo. Taylorův polynom. Konvexní funkce. Vyšetřování průběhu funkce (včetně asymptot).

    18. Číselné řady
    Vlastnosti konvergentních řad, kritéria absolutní a neabsolutní konvergence.

    19. Posloupnosti a řady funkcí
    Stejnoměrná konvergence. Kritéria stejnoměrné konvergence posloupností a řad funkcí. Spojitost a derivace limitní funkce. Mocninné řady. Taylorovy řady. Elementární funkce a jejich Taylorovy rozvoje.

    20. Weierstrassova věta o aproximaci spojité funkce polynomy

    21. Funkce více proměnných
    Otevřené množiny a spojitá zobrazení v eukleidovských prostorech. Parciální derivace, derivace ve směru, totální diferenciál, souvislosti mezi nimi. Geometrický význam totálního diferenciálu. Funkce zadané implicitně a jejich derivace. Extrémy spojitých funkcí více proměnných. Existence extrémů a zjišťování lokálních extrémů. Nutné a postačující podmínky pro lokální extrémy. Nutné podmínky pro vázané extrémy.

    22. Diferenciální rovnice
    Jednoduché diferenciální rovnice 1. řádu. Metody řešení rovnic se separovanými proměnnými a typů, které lze na rovnice se separovanými proměnnými převést. Lineární rovnice 1. řádu. Věta o existenci a jednoznačnosti řešení. Lineární diferenciální rovnice n-tého řádu. Fundamentální systém řešení, metoda variace konstant.

    23. Fourierovy řady
    Skalární součin, Hilbertův prostor. Ortogonální systémy, ortogonální báze. Pojem Fourierovy řady, Besselova nerovnost. Trigonometrické polynomy, úplnost trigonometrického systému. Fourierovy řady po částech hladkých funkcí. Kritéria bodové konvergence Fourierových řad.

    24. Vícerozměrný integrál v eukleidovských prostorech
    Fubiniova věta, věta o substituci.

    25. Křivky
    Definice křivky, parametrizace křivky obloukem, tečna, normála a binormála křivky. Křivost a torse křivky, Frenetovy formule, příklady.

    26. Plochy
    Definice plochy, křivky na ploše, tečný vektor, tečná rovina, metrické vlastnosti plochy, první základní forma plochy, úhel křivek na ploše, obsah části plochy, geodetické křivky, geodetická křivost křivky na ploše, druhá základní forma plochy, význačné směry a křivky na ploše, Gaussova a střední křivost plochy, příklady.

    3.2. Popis bloku A

    Předměty bloku A jsou v ,,Seznamu předmětů'' označeny [M 2].

    Podmínky absolvování bloku A

    Posluchač absolvuje blok A, jestliže absolvuje povinné předměty bloku A.

    Povinné předměty bloku A

    PředmětZSLSkód
    Matematická analýza 2a 4/2 Z, Zk-MAA003
    Matematická analýza 2b -2/2 Z, ZkMAA004
    Algebra I 2/2 Z, Zk-ALG026
    Algebra II -2/0 ZkALG027
    Teorie míry a integrálu 4/2 Z, Zk-MAA068
    Pravděpodobnost a matematická statistika -4/2 Z, ZkSTP022
    Základy numerické matematiky 1 2/0 Zk-NUM004
    Základy numerické matematiky 2 -2/2 Z, ZkNUM005
    Diferenciální geometrie křivek a ploch -2/0 ZkGEM012
    Úvod do funkcionální analýzy12/2 Z, Zk2/2 Z, ZkRFA006
    Úvod do komplexní analýzy 2/2 Z, Zk-MAA021

    1Student zapisuje tento předmět buď pouze v zimním, a nebo pouze v letním semestru.

    Doporučujeme, aby student absolvoval povinné předměty do konce 3. roku studia před zadáním diplomové práce.

    Pokud složí student do konce 3. roku studia soubornou zkoušku, stačí mu k absolvování povinných předmětů bloku A, jestliže získá všechny zápočty z povinných předmětů a složí zkoušky z povinných předmětů s výjimkou zkoušek z Diferenciální geometrie křivek a ploch (GEM012), z Matematické analýzy 2b (MAA004) a z Algebry II (ALG027).

    3.3. Vedlejší obor

    Během svého studia na fakultě mohou studenti odborné matematiky navštěvovat také jiné než matematické přednášky. Body získané z těchto přednášek se započítávají do součtu bodů požadovaných k řádnému ukončení ročníku a pro přihlášení k souborné a státní závěrečné zkoušce. Doporučeny jsou zejména přednášky vedlejších oborů Fyzika, Biologie nebo Ekonomie, které jsou uvedeny v následující nabídce.

    V některých studijních oborech a studijních plánech (Ekonometrie, Matematika a management, Finanční a pojistná matematika, Matematické a počítačové modelování ve fyzice a v technice) jsou již nematematické předměty zahrnuty. Pro studenty ostatních studijních oborů a plánů (Matematické struktury, Matematická analýza, Výpočtová matematika, Matematická statistika, Teorie pravděpodobnosti a náhodné procesy), kteří nastoupili na fakultu ve školním roce 1999/2000, 2000/2001 a 2001/2002, patří mezi povinnosti získat během svého studia alespoň 10 bodů z vedlejšího oboru Fyzika, Biologie nebo Ekonomie podle níže uvedené nabídky, příp. z dalších předmětů podle vlastního výběru po schválení garantem studijního programu Matematika.

    Vedlejší obor Fyzika

    Některé z těchto přednášek přirozeným způsobem doplňují a rozšiřují matematické vzdělání v jednotlivých studijních oborech. Další nabízené přednášky představují obecný fyzikální pohled na svět podaný takovým způsobem, který nevyžaduje předchozí znalosti fyziky nad rámec středoškolské výuky. Jsou proto vhodné pro posluchače, kteří se nezaměřují na odborné studium fyziky. Nabídka doporučených fyzikálních přednášek bude postupně rozšiřována.

    Předměty doporučené posluchačům studijních oborů Matematické struktury a Matematická analýza jsou označeny (1), předměty doporučené posluchačům studijního oboru Výpočtová matematika jsou označeny (2) a předměty doporučené posluchačům studijních plánů Matematická statistika a Teorie pravděpodobnosti a náhodné procesy jsou označeny (3).

    Předměty doporučené spíše pro 1. až 3. rok studia:

    PředmětZSLSkód
    Fyzika pro matematiky I(1, 2, 3)2/2 Z, Zk-FYM002
    Fyzika pro matematiky II -2/2 Z, ZkFYM003
    Analytická mechanika(1, 2, 3)2/1 Zk-OFY032
    Kvantová fyzika pro nefyziky(1, 2, 3)2/0 Zk-JSF059
    Elektromagnetické pole a speciální teorie relativity(1, 2, 3)-2/1 ZkTMF034
    Fyzika v experimentech(1, 2, 3)1/01/0 ZOFY008

    Předměty doporučené spíše pro 3. až 5. rok studia:

    PředmětZSLSkód
    Vybrané kapitoly z kvantové mechaniky(1, 2, 3)2/1 Z, Zk-OFY043
    Symetrie molekul(1)-2/0 ZkBCM027
    Obecná teorie relativity a diferenciální geometrie(1)-2/1 ZkGEM027
    Tvarová a materiálová optimalizace(2)2/02/0 ZkMOD005
    Úvod do fyziky plazmatu a počítačové fyziky(2)2/02/0 ZkFYM012
    Matematické modelování ve fyzice(2)2/02/0 ZkMOD004
    Statistická fyzika(3)-2/1 Z, ZkTMF003
    Pravděpodobnostní metody ve fyzice I(3)2/0 Zk-BCM078
    Pravděpodobnostní metody ve fyzice II -2/0 ZkBCM079
    Počítačové simulace ve fyzice mnoha částic(3)2/0 Zk-TMF021
    Úvod do kapalně krystalického uspořádání(3)-2/0 ZkBCM069
    Pravděpodobnost a matematika fázových přechodů I(3)2/0 Zk-TMF027
    Pravděpodobnost a matematika fázových přechodů II -2/0 ZkTMF047
    Astronomická pozorování, modely a zpracování obrazových informací(3)-2/0 ZkOFY020

    Vedlejší obor Biologie

    Předměty vedlejšího oboru Biologie rozšiřují vzdělání studentů matematiky v přírodních vědách. Jsou vhodné zejména pro ty studenty, kteří chtějí své budoucí profesinální zaměření orientovat na aplikace matematiky v biomedicinském výzkumu. Výuka biologie probíhá na Přírodovědecké fakultě UK. Doporučené předměty jsou určeny pro studenty 1. a 2. ročníku studia odborné biologie nebo učitelství biologie a nevyžadují proto žádné speciální znalosti nad rámec středoškolské výuky. (S výjimkou ,,Základů molekulární biologie a genetiky`` se učitelské alternativy od odborných zřetelně liší menším týdenním počtem hodin přednášek.)

    Povinné předměty vedlejšího oboru Biologie 1

    PředmětZSLSkód
    Biologie buňky(Půta, Černý)4/0 Zk-B150P31
    Biologie buňky(Nedvídek a kol.)2/0 Zk-B150P73
    Biochemie(Folk)-3/0 ZkB150P04
    Biochemie(Nováková)-2/0 ZkB150P34
    Základy molekulární biologie a genetiky(Pospíšek, Pikálek a kol.)-3/0 ZkB140P67
    Základy molekulární biologie a genetiky(Pikálek, Pospíšek a kol.)-3/0 ZkB140P66

    Volitelné předměty vedlejšího oboru Biologie

    PředmětZSLSkód
    Obecná chemie(Karpenko)23/0 Zk-C260P65
    Ekologie speciální(Kovář a kol.)-2/0 ZkB120P05
    Mikrobiologie(Konopásek)-2/0 ZkB140P33
    Antropologie(Vacková)-2/0 ZkB110P10
    Evoluční biologie(Flégr, Štys a Frynta)3-3/0 ZkB170P55
    Fyziologie živočichů(Štefl)2/0 Zk-B150P37
    Buněčná biologie a biotechnologie(Opatrný)2/0 Z-B130P19

    1 V případě dvou alternativ jednoho předmětu si studenti zapisují pouze jednu z nich.

    2 Doporučuje se absolvovat tuto přednášku (i bez zkoušky) před studiem biochemie.

    3 Není vhodné zapsat si tuto přednášku bez absolvování kurzů B150P04 a B140P67.

    Vedlejší obor Ekonomie

    Předměty vedlejšího oboru Ekonomie rozšiřují vzdělání studentů matematiky ve společensko-ekonomických vědách. Jsou vhodné zejména pro ty studenty, kteří se chtějí zabývat aplikacemi matematiky v ekonomii. Výuka probíhá na MFF UK. Některé přednášky jsou zajišťovány přednášejícími z FSV UK. Nabídka doporučených ekonomicky zaměřených přednášek se bude postupně rozšiřovat.

    Povinný předmět vedlejšího oboru Ekonomie

    PředmětZSLSkód
    Ekonomie I (úvodní přednáška) 2/2 Zk-ZZZ061

    Volitelné předměty vedlejšího oboru Ekonomie

    PředmětZSLSkód
    Ekonomie II (úvodní přednáška) -2/2 ZkZZZ261
    Úvod do financí -2/0 ZkFAP009
    Matematické metody ve financích12/0 Zk-FAP022
    Finanční management2-2/0 ZkFAP008
    Matematická ekonomie -4/0 ZkOPT013

    1 Předpokladem pro zápis předmětu FAP022 je složení zkoušky z předmětu FAP009.

    2 Předpokladem pro zápis předmětu FAP008 je složení zkoušky z předmětu FAP022.

    3.4. Diplomová práce

    Podmínky pro zadání diplomové práce:

  • získání celkem 80 bodů
  • složení zkoušky z cizího jazyka
  • buď složení souborné zkoušky anebo splnění studijních povinností z následujících předmětů:
    PředmětZSLSkód
    Matematická analýza 2a 4/2 Z, Zk-MAA003
    Matematická analýza 2b -2/2 Z, ZkMAA004
    Algebra I 2/2 Z, Zk-ALG026
    Algebra II -2/0 ZkALG027
    Teorie míry a integrálu 4/2 Z, Zk-MAA068
    Pravděpodobnost a matematická statistika -4/2 Z, ZkSTP022
    Základy numerické matematiky 1 2/0 Zk-NUM004
    Základy numerické matematiky 2 -2/2 Z, ZkNUM005
    Diferenciální geometrie křivek a ploch -2/0 ZkGEM012

    Posluchači studijních plánů Matematická statistika a Teorie pravděpodobnosti a náhodné procesy, kteří nastoupili na fakultu ve školním roce 1999/2000, 2000/2001 a 2001/2002, nemusí absolvovat předměty Algebra II (ALG027) a Diferenciální geometrie křivek a ploch (GEM012).

    Obhajoba diplomové práce je jednou z částí státní závěrečné zkoušky. Koná se zpravidla nejpozději v den konání ústních částí státní závěrečné zkoušky. Výjimky povoluje na základě doporučení garantujícího pracoviště děkan.

    3.5. Doporučený průběh 2. roku studia

    Povinné předměty jsou uváděny tučně.

    2. rok studia

    PředmětZSLSkód
    Matematická analýza 2a 4/2 Z, Zk-MAA003
    Matematická analýza 2b -2/2 Z, ZkMAA004
    Algebra I 2/2 Z, Zk-ALG026
    Algebra II -2/0 ZkALG027
    Teorie míry a integrálu 4/2 Z, Zk-MAA068
    Pravděpodobnost a matematická statistika -4/2 Z, ZkSTP022
    Základy numerické matematiky 1 2/0 Zk-NUM004
    Základy numerické matematiky 2 -2/2 Z, ZkNUM005
    Diferenciální geometrie křivek a ploch -2/0 ZkGEM012
    Výběrová přednáška nebo seminář12 hod2 hod

    1Student může volit jakýkoli předmět vyučovaný na MFF. Pokud je již student neabsolvoval v 1. ročníku, doporučujeme předměty: Teorie grafů a algoritmy pro matematiky (DMA001), Fyzika pro matematiky (FYM002), (FYM003), Ekonomie, Diskrétní pravděpodobnost (STP064), Principy statistického uvažování (STP003), Metrické struktury (MAA006), Základy teorie metrických prostorů (MAT003), Doplňující partie z matematické analýzy (MAA022). Doporučujeme, aby si posluchači, kteří chtějí studovat obor Finanční a pojistná matematika, zapsali v letním semestru předmět Úvod do financí (FAP009). Studenti, kteří nerespektují toto doporučení, si mohou studium neúměrně zkomplikovat.

    Ve 2. roce studia se koná pro zájemce Proseminář z kalkulu II (MAA013), (MAA014), Proseminář z teorie míry (MAA011), Proseminář z algebry (ALG032) a Proseminář z diferenciální geometrie (GEM007). Za tyto prosemináře posluchač získává body v obvyklém rozsahu. Podrobněji budou posluchači informováni na studijním oddělení před zápisem.

    3.6. Státní závěrečná zkouška

    Státní závěrečná zkouška na programu Matematika se skládá ze dvou částí, kterými jsou obhajoba diplomové práce a ústní zkouška, popsaná dále ve studijních plánech jednotlivých oborů. Každá část je hodnocena známkou (ze kterých se pak stanoví celková známka státní závěrečné zkoušky); při neúspěchu opakuje posluchač nejvýše dvakrát ty části, ze kterých neprospěl. Posluchač se přihlašuje současně na všechny části státní závěrečné zkoušky, které dosud nesložil.

    Všeobecné podmínky pro přihlášení ke státní závěrečné zkoušce:

  • absolvování I. stupně studia (1. ročník)
  • absolvování bloku A
  • získání nejméně 174 bodů za celé studium
  • podání diplomové práce

    Specifické podmínky pro přihlášení a stručné požadavky ke státní závěrečné zkoušce určují jednotlivé studijní obory (kap. 4). Podrobnější informace poskytnou garantující pracoviště nebo studijní oddělení. Termíny pro podání přihlášky ke státní závěrečné zkoušce určuje harmonogram školního roku.

    3.7. Projekt

    Student ve 2. až 4. roce studia může požádat o zadání projektu. Jeho bodové ohodnocení (max. 6 bodů) stanoví děkan na základě doporučení zadávajícího učitele a garanta studijního programu Matematika.

    4. Studijní plány jednotlivých oborů

    4.1. Matematické struktury

    Garantující pracoviště: katedra algebry
    Odpovědný učitel: Doc. RNDr. Jarolím Bureš, CSc. (MÚ UK)

    Vývoj matematiky se od konce minulého století do značné míry děje cestou definice nových matematických struktur a jejich následnou analýzou. Tento vývoj však není samoúčelný, nýbrž vyjadřuje pozoruhodnou a nesamozřejmou zkušenost, že zkoumání vhodně definované obecné struktury přináší informace o zcela konkrétních objektech.

    Studijní obor Matematické struktury (STR) nabízí studium těch částí matematiky, ve kterých se strukturní přístup prosadil nejvýrazněji. Student absolvuje blok základních přednášek, které ho uvádějí do jednotlivých oborů, a poté si vybírá z bohaté nabídky úžeji orientovaných témat. Zhruba řečeno se zaměří hlouběji buď na algebru a logiku nebo na topologii a geometrii. Do toho rámce jsou přitom zahrnuty i příbuzné obory, jako jsou diskrétní matematika, dynamika, harmonická analýza, teorie kategorií a teorie množin.

    Studijní obor není orientován pouze na výchovu budoucích vědců. Řada přednášek se totiž týká teoretických základů předmětů, které mají široké praktické uplatnění. Posluchač se tak může profilovat směrem k informatice (automaty, přepisovací systémy, teorie modelů, kombinatorické algoritmy, složitost, kódy a konečná tělesa), nebo směrem k modelování společenských a přírodních procesů (dynamika, chaos, ergodická teorie, stochastické procesy), případně též k matematické fyzice (teorie grup, nekomutativní geometrie, teorie twistorů).

    Doporučený průběh studia

    Předměty povinné ke státní závěrečné zkoušce (předměty bloku A, resp. B) jsou uváděny tučně.

    3. rok studia

    PředmětZSLSkód
    Úvod do analýzy na varietách 2/2 Z, Zk-GEM002
    Úvod do funkcionální analýzy -2/2 Z, ZkRFA006
    Úvod do teorie grup 2/2 Z, Zk-ALG017
    Úvod do teorie Lieových grup -2/2 Z, ZkALG018
    Obecná topologie 1 2/2 Z, Zk-MAT039
    Okruhy a moduly 2/2 Z, Zk-ALG028
    Komutativní algebra 1 -3/1 Z, ZkALG015
    Úvod do komplexní analýzy 2/2 Z, Zk-MAA021
    Základy matematické logiky 2/2 Z, Zk-LTM006
    Diferenciální geometrie -2/0 ZkGEM010

    4. rok studia

    PředmětZSLSkód
    Klasická teorie parciálních diferenciálních rovnic -2/2 Z, ZkDIR005
    Základy teorie kategorií 2/2 Z, Zk-MAT001

    Podmínky pro přihlášení ke státní závěrečné zkoušce

  • splnění všeobecných podmínek (viz 3.6),
  • absolvování bloku B studijního oboru STR,
  • získání alespoň 10 bodů za semináře.

    Posluchači, kteří začali na MFF studovat ve školním roce 1999/2000, 2000/2001, 2001/2002, získají alespoň 10 bodů za předměty vedlejšího oboru.

    Státní závěrečná zkouška

    Ústní část státní závěrečné zkoušky studijního oboru Matematické struktury se skládá ze společných požadavků z okruhů Algebra a logika a Geometrie a topologie a z požadavků užšího zaměření. Toto zaměření si posluchač určí volbou jednoho z témat uvedených níže.

    Požadavky ke státní závěrečné zkoušce

    I. Společné požadavky

    I.1. Algebra a logika

    1. Grupy
    Normální a subnormální řady. Zassenhausovo lemma a jeho důsledky. Horní a dolní centrální řada, stupeň nilpotence nilpotentní grupy a charakterizace konečných nilpotentních grup. Sylowovy věty. Komutant, řešitelné grupy. Struktura konečně generovaných Abelových grup. Působení grupy na množině a základní vlastnosti permutačních grup (jádro a stabilizátor působení, působení translací a konjugací.)

    2. Okruhy a moduly
    Struktura polojednoduchých (= totálně rozložitelných) modulů. Wedderburn-Artinova věta. Noetherovské a artinovské moduly, moduly konečné délky. Noetherovské a artinovské okruhy. Hopkinsova věta. Hilbertova věta o bázi. Moduly nad algebrami cest orientovaných grafů jako lineární representace těchto grafů. Volné moduly. Projektivní a injektivní moduly a jejich vztah k funktorům Hom. Kaplanského charakterizace projektivních modulů. Struktura injektivních modulů nad noetherovskými okruhy. Struktura divizibilních abelovských grup.

    3. Komutativní algebry
    Základy teorie komutativních noetherovských okruhů, Věta Artin-Reesova. Lomené ideály a Dedekindovy obory. Rozšíření homomorfizmů a valuační obory. Celistvá a slabě celistvá rozšíření oborů a okruhů.

    4. Matematická logika
    Výroková logika: dedukce, pravdivost, algebra výroků, filtry na algebrách výroků, normální tvary výroků. Dokazatelné, nerozhodnutelné a konsistentní výroky. Predikátová logika: jazyk 1. řádu, teorie, dokazatelnost, spornost, věty o dokazování, semantický model teorie 1. řádu, pravdivost, věta o existenci modelu, o kompaktnosti, o úplnosti. Úplnost teorie. Diagram, základní vztahy mezi modely, podmodel, rozšíření, elementární rozšíření, homomorfní, isomorfní a elementární vnoření. Příklady teorii a jejich základních vlastností, zejména s ohledem na úplnost (teorie uspořádání, Booleových algeber, aritmetiky, grafu). Teorie množin jako teorie 1. řádu.

    I.2. Geometrie a topologie

    1. Diferenciální geometrie
    Křivky v E3, Frenetovy formule, křivost a torze a jejich význam. Rovinné křivky. Křivky s konstantní křivostí a torzí. Plochy v E3, první a druhá fundamentální forma, hlavní, Gaussova a střední křivost a jejich význam. Význačné křivky na ploše (hlavní, asymptotické křivky). Plochy s konstantní Gaussovou křivostí, přímkové plochy, minimální plochy (stručná charakterizace). Pojem kovariantní derivace na ploše, geodetické křivky na ploše. Příklady geodetických křivek.

    2. Komplexní analýza
    Holomorfní funkce, Cauchy-Riemannovy podmínky. Cauchyova věta, Cauchyova integrální formule a její aplikace na výpočet integrálu. Taylorova a Laurentova řada, příklady funkcí komplexní proměnné vzniklých rozšířením reálných funkcí (např. log, exp, goniometrické funkce). Residuum a residuová věta, základní příklady na výpočet integrálů.

    3. Funkcionální analýza
    Banachovy prostory, Hilbertovy prostory, jejich základní vlastnosti, příklady. Spojitá linearní zobrazení a jejich vlastnosti, Hahn-Banachova věta, věta o uzavřeném zobrazení, věta o uzavřeném grafu. Základy spektrální teorie kompaktních operátorů v Hilbertově prostoru. Adjungované operátory, samoadjungované operátory a jejich vlastnosti.

    4. Obecná topologie
    Topologický prostor, jeho základní popisy (otevřené a uzavřené množiny, uzávěrová operace, okolí atd.) Spojitá zobrazení a homeomorfismy. Podprostory, faktorprostory. Oddělovací axiomy a jejich význam pro vlastnosti prostoru. Separabilní topologické prostory, existence spočetné baze otevřených množin. Metrický prostor jako topologický prostor. Kompaktní prostory a jejich vlastnosti. Parakompaktní prostory, rozklad jednotky (existence). Příklady topologických prostorů s vymezenými vlastnostmi.

    II. Užší zaměření

    B1. Harmonická analýza a teorie reprezentací (HA)

    1. Algebraická topologie
    Fundamentální grupa prostoru - základní vlastnosti. Singulární homologická a kohomologická teorie, jejich základní vlastnosti. CW-komplexy - jejich elementární vlastnosti a určení jejich homologických grup. Některé aplikace algebraické topologie v analýze, topologii a geometrii. De Rhamova věta.

    2. Teorie reprezentací
    Klasifikace jednoduchých Lieových algeber. Souvislost mezi reprezentacemi Lieových grup a algeber. Klasifikace konečně-dimensionálních representací klasických Lieových algeber pomocí nejvyšších vah. Charaktery representací, některé formule pro charaktery.

    3. Analýza na varietách
    Vnější algebra vektorového prostoru, Diferenciální formy na varietě a jejich integrace. Forma objemu na riemannovské varietě a integrace funkcí. Variety s krajem, Stokesova věta.

    4. Harmonická analýza
    Homogenní prostory. Základní problémy harmonické analýzy na homogenních prostorech, invariantní operátory. Příklady (euklidovská rovina, sféra, hyperbolická rovina).

    B2. Riemannova geometrie (RG)

    1. Analýza na varietách
    Vnější algebra vektorového prostoru, diferenciální formy na varietě a jejich integrace. Variety s krajem, Stokesova věta. Forma objemu na riemannovské varietě a integrace funkcí.

    2. Riemannova geometrie
    Definice afinní konexe a kovariantního derivování. Paralelní přenos vektoru podél křivky na varietě s konexí, geodetické křivky a jejich základní vlastnosti, exponenciální zobrazení v bodě variety. Pojem Riemannovy metriky a Riemannovy variety, izometrie Riemannových variet. Existence a jednoznačnost Riemannovy konexe, extremální vlastnosti geodetické křivky na Riemannově varietě. Prostory s konstantní křivostí. Divergence, gradient a Laplaceův operátor na Riemannově varietě.

    3. Algebraická topologie
    Fundamentální grupa prostoru - základní vlastnosti. Singulární homologická a kohomologická teorie, jejich základní vlastnosti. CW-komplexy - jejich elementární vlastnosti a určení jejich homologických grup. Některé aplikace algebraické topologie v analýze, topologii a geometrii. De Rhamova věta.

    4. Homogenní prostory
    Lieovy grupy a homogenní prostory. Invariantní formy a konexe na homogenním prostoru. Příklady klasických prostorů.

    B3. Algebra v přírodních vědách (AP)

    1. Teorie reprezentací grup a algeber
    Reprezentace konečných grup, Maschkeho věta, charaktery reprezentace, ireducibilní charaktery, věta o ortogonalitě, Burnsidova věta, věta o stupni ireducibilní reprezentace. Algebry cest grafů, lineární reprezentace grafů, Gabrielova věta, AR-graf konečně dimenzionální algebry.

    2. Rozšíření grup
    Rozšíření s Abelovou grupou A, kohomologické grupy n(\Pi,A). Jejich interpretace pro n = 1, 2, 3.

    3. Homologická algebra
    Funktory Hom, \otimes, ploché moduly, injektivní a projektivní rezolventy, Funktory Torn a Extn, Vztah Ext1 a rozšíření modulů.

    4. Komutativní algebra
    Celistvá rozšíření, valuační obory, Dedekindovy a Prüferovy obory, lomené ideály a divizory. Galoisova rozšíření těles. Galoisova korespondence. Radikálová rozšíření a řešitelnost polynomiálních rovnic v radikálech.

    B4. Algebra v informatice (AI)

    1. Univerzální algebra
    Limity a kolimity diagramů, termy, volné algebry, variety a Birkhoffova věta, svazy variet, Malcevovy podmínky, Schreierova vlastnost, podmínky amalgamačního typu.

    2. Automaty a pologrupy, přepisovací systémy
    Regulární jazyky, gramatiky, syntaktické monoidy, bezkontextové jazyky, Eilenbergova věta, konvergence v grafech, kritické dvojice a unifikace termů, Knuth-Bendixův algoritmus, simplifikační dobré kvaziuspořádání.

    3. Kombinatorická teorie grup
    Volné součiny grup a jejich prezentace, Nielsenova a Reidemeister-Schreierova metoda použitá pro podgrupy volných grup. HNN rozšíření včetně normální formy a Brittonova lemmatu, fundamentální grupa 2-komplexu.

    4. Kódy
    Cyklotomické polynomy, exponent polynomu, algoritmy pro rozklad polynomu, lineární kódy, Hammingovy kódy, cyklické kódy, BCH kódy.

    B5. Matematická logika a teorie množin (ML)

    1. Nerozhodnutelnost a neúplnost
    Rekursivní funkce a rekursivně spočetné množiny. Formalisace syntaxe. Rozhodnutelné a nerozhodnutelné teorie. Gödelova a Rosserova věta o neúplnosti. Formalisace dokazatelnosti, nedokazatelnost bezespornosti, Lobova věta. Nestandardní modely přirozených čísel.

    2. Teorie modelů
    Existence modelů, kompaktnost, Lowenheim-Skolemovy věty. Diagramy, homomorfismus, vnoření. Řetěz modelů. Lindenbaumovy algebry. Typy, věta o pomíjení typů a její důsledky. Saturované modely, jednoznačnost, existence, aplikace. Omega-kategoričnost. Universální, homogenní a minimální modely. Ultraprodukt, fundamentální věta, regulární ultramocnina.

    3. Transfinitní čísla, transitivní modely
    Ordinální funkce, ordinální a kardinální aritmetika. Velké kardinály, nedosažitelný a měřitelný kardinál. Ramseyovy věty. Fundované relace, fundovaná indukce a rekurse. Věta o kolapsu a kompresi, fundované jádro. Transitivní modely. Konstruovatelné množiny.

    4. Generické rozšíření. Nestandardní teorie
    Booleovské universum. Generické rozšíření. Algebra C(kappa). Negace hypotézy kontinua. Nestandardní teorie množin: standardní, internální a externální množiny. Princip standardisace, saturovanosti a finitarisace. Nestandardní čísla, spojitost, derivace.

    B6. Universální algebra a matematická logika (UL)

    1. Universální algebra
    Limity a kolimity diagramů, termy, volné algebry, variety a Birkhoffova věta, svazy variet, Malcevovy podmínky, Schreierova vlastnost, podmínky amalgamačního typu.

    2. Automaty a pologrupy, přepisovací systémy
    Regulární jazyky, gramatiky, syntaktické monoidy, bezkontextové jazyky, Eilenbergova věta, konvergence v grafech, kritické dvojice a unifikace termů, Knuth-Bendixův algoritmus, simplifikační dobré kvaziuspořádání.

    3. Teorie modelů
    Existence modelů, kompaktnost, Lowenheim-Skolemovy věty. Diagramy, homomorfismus, vnoření. Řetěz modelů. Lindenbaumovy algebry. Typy, věta o pomíjení typů a její důsledky. Saturované modely, jednoznačnost, existence, aplikace. Omega-kategoričnost. Universální, homogenní a minimální modely. Ultraprodukt, fundamentální věta, regulární ultramocnina.

    4. Transfinitní čísla, transitivní modely
    Ordinální funkce, ordinální a kardinální aritmetika. Velké kardinály, nedosažitelný a měřitelný kardinál. Ramseyovy věty. Fundované relace, fundovaná indukce a rekurse. Věta o kolapsu a kompresi, fundované jádro. Transitivní modely. Kontruovatelné množiny.

    B7. Obecná topologie a teorie kategorií (TTK)

    1. Obecná topologie
    Základní topologické pojmy. Kompaktní a lokálně kompaktní prostory - Tichonovova věta, kompaktifikace, Čech-Stoneova kompaktifikace, kontinua. Pokrývací vlastnosti - kolektivní normalita, Lindelofovy prostory, parakompaktnost, metrizační věty. Metrizovatelné prostory - úplnost, totální omezenost, čechovsky úplné prostory, Baireova věta. Uniformní prostory - stejnoměrně spojitá zobrazení, vztah k topologii, jemná uniformita, uniformizovatelnost, úplnost. Teorie dimenze: dim, ind, Ind, věty o monotonii, věty o shodě dimenzí, příklady.

    2. Topologické grupy a Lieovy grupy
    Topologické grupy - levá a pravá uniformita, věta o otevřené poddgrupě, volné topologické grupy. Základy teorie Lieových grup, příklady Lieových grup.

    3. Teorie kategorií
    Základní pojmy teorie kategorií, Speciální funktory, Yonedovo lemma, Yonedovo vnoření. Koma-kategorie, hustota. Adjungované funktory, věty o adjungovaných funktorech (AFT a SAFT) a jejich použití. Aplikace v obecné topologii a algebře.

    4. Algebraická topologie
    Fundamentální grupa prostoru - základní vlastnosti. Singulární homologická a kohomologická teorie, jejich základní vlastnosti. CW-komplexy - jejich elementární vlastnosti a určení jejich homologických grup. Některé aplikace algebraické topologie v analýze, topologii a geometrii. Věta o universálních koeficientech a Kunnethova formule.

    B8. Dynamika (DYN)

    1. Systémy diferenciálních rovnic
    Systémy diferenciálních rovnic prvního řádu, stacionární body a jejich stabilita, linearizace, stabilní a nestabilní varieta, Ljapunovovy funkce, strukturální stabilita, bifurkace.

    2. Dynamické systémy
    Topologické dynamické systémy, trajektorie, pseudotrajektorie, periodické body a jejich stabilita, minimální, transitivní a chaotické systémy, distální a proximální systémy, atraktory, oblasti atrakce, rekurentní body, symbolická dynamika, topologická entropie.

    3. Stochastické procesy
    Stochastické procesy a jejich rozdělení, korelační funkce, stacionární procesy, Markovské procesy a řetězce.

    4. Ergodická teorie
    Metrické dynamické systémy, ergodické věty (von Neumannova a Birkhofova), dekompozice invariantní míry na ergodické složky, isomorfismus a spektrální ekvivalence, Lebesgueovo a bodové spektrum, entropie.

    B9. Teorie grafů a kombinatorické algoritmy (TG)

    1. Grafy
    Orientované a neorientované grafy, isomorfismus grafů. Prostor cyklů v grafu. Stromy, ekvivalentní definice, počet stromů, isomorfismus stromů. Kostry grafu, počet koster grafu. Hamiltonovské kružnice. Souvislost grafu. Barevnost grafu a hranová barevnost. Rovinné grafy, Eulerův vztah, Kuratowského věta, barevnost rovinných grafů. Bipartitní grafy. Faktory grafu a Tuttova věta. Náhodné grafy a pravděpodobnostní metoda.

    2. Kombinatorika
    Kombinatorické počítání, princip inkluze a exkluze, vytvořující funkce. Hallova věta o systému různých reprezentantů, Birkhoffova věta o bistochastických maticích. Ramseyova teorie, Schurovo lemma, van der Wardenova věta. Matroidy.

    3. Algoritmy
    Dijkstrův algoritmus pro nejkratší cestu. Toky v sítích. Toky v sítích (moderní algoritmy). Minimální kostra grafu. Heuristické algoritmy pro těžké problémy (isomorfimus, barvení, minimal cut) a jejich analýza.

    4. Výpočetní složitost
    NP-úplnost a některé NP-úplné problémy. Aproximační algoritmy. Pravděpodobnostní algoritmy. Hierarchie problémů v rámci třídy PSPACE. Problémy úplné ve třídě P pro silně omezené redukce (log-space, paralelní polylog-time).

    B10. Kombinatorická geometrie a geometrické algoritmy (KG)

    1. Konvexita
    Věty o konvexních množinách, vlastnosti konvexních mnohostěnů (např. kombinatorická složitost), perfektní grafy, konvexita a kombinatorické optimalizace (elipsoidová metoda, lineární programovaní).

    2. Výpočetní složitost
    Složitost algoritmu, modely výpočtu, teorie NP-úplnosti s důrazem na geometrické problémy (např. Steinerův problém).

    3. Výpočetní geometrie
    Voroneho diagram a Delaunayova triangulace, arrangementy nadrovin, stratégie návrhu geometrických algoritmů (pravděpodobnostní, inkrementální), příklady efektivních algoritmů pro konkrétní problémy (problém lokalizace bodu, výpočet konvexního obalu, konstrukce arrangementu, lineární programování v malé dimenzi, triangulace mnohoúhelníka v rovině).

    4. Kombinatorická geometrie
    Složitost arrangementu nadrovin (věta o zóně), kombinatorika bodů a přímek v rovině, geometrické reprezentace grafů a uspořádaných množin (průnikové a inkluzní).

    Blok B studijního oboru Matematické struktury (STR)

    PředmětZSLSkód
    Úvod do analýzy na varietách 2/2 Z, Zk-GEM002
    Základy matematické logiky 2/2 Z, Zk-LTM0006
    Úvod do teorie grup 2/2 Z, Zk-ALG017
    Úvod do teorie Lieových grup -2/2 Z, ZkALG018
    Obecná topologie 112/2 Z, Zk-MAT039
    Okruhy a moduly 2/2 Z, Zk-ALG028
    Komutativní algebra 1 -3/1 Z, ZkALG015
    Klasická teorie parciálních diferenciálních rovnic2-2/2 Z, ZkDIR005
    Základy teorie kategorií22/2 Z, Zk-MAT001

    1Předmět je ekvivalentní s předmětem Topologie (MAT018).

    2Student volí jeden z takto označených předmětů podle vlastního výběru.

    Doporučené předměty (blok C)

    Zkratky v závorce označují téma státní závěrečné zkoušky, k němuž je předmět doporučen.

    PředmětZSLSkód
    Přepisující systémy(AI,UL)2/02/0 ZkALG011
    Univerzální algebra 1,2(AI,UL)2/2 Z, Zk2/2 ZALG012
    Automaty a gramatiky(AI,UL)*-3/2 Z, ZkTIN013
    Kombinatorická teorie grup(AI)*2/2 Z2/0 ZkALG033
    Konečná tělesa a lineární kódy 1(AI)-2/0 ZkALG013
    Reprezentace grup 1,2(AP)*2/02/0 ZkALG021
    Moduly a homologická algebra(AP)*-2/2 Z, ZkALG029
    Komutativní algebra 2(AP)*2/0 Zk-ALG016
    Rozšíření grup a prostorové grupy 1,2(AP)*2/02/0 ZkGEM022
    Matematická logika a aritmetika(ML,UL)-2/2 Z, ZkLTM010
    Teorie modelů(ML,UL)2/2 Z, Zk-LTM011
    Vyčíslitelnost(ML)2/1 Z2/1 Z, ZkTIN014
    Nestandardní metody v matematice(ML)-2/2 Z, ZkLTM007
    Teorie množin(ML)-2/2 Z, ZkLTM001
    Dynamické systémy(DYN)*2/0 Zk-MAT053
    Topologická dynamika(DYN)*-2/0 ZkLTM005
    Chaotická dynamika(DYN)*2/0 Zk-MAT066
    Teorie stochastických procesů(DYN)-2/2 Z, ZkSTP102
    Kombinatorické algoritmy(KG,TG)2/2 Z, Zk-DMI007
    Kombinatorika a grafy I(KG,TG)2/2 Z, Zk-DMI011
    Kombinatorika a grafy II(KG,TG)-2/2 Z, ZkDMI012
    Teorie grafů a algoritmy pro matematiky 1(KG,TG)2/0 Zk-DMA001
    Kombinatorické struktury(KG,TG)-2/0 ZkDMI036
    Pravděpodobnostní metoda(KG,TG)2/2 Z, Zk-TIN022
    Kombinatorická a výpočetní geometrie I(KG,TG)2/2 Z, Zk-DMI009
    Úvod do složitosti a NP-úplnosti(KG,TG)2/1 Z, Zk-TIN016
    Obecná topologie 2(TTK)-2/2 Z, ZkMAT042
    Algebraická topologie 1(TTK,HA)2/2 Z, Zk-MAT007
    Algebraická topologie 2 -2/2 Z, ZkMAT008
    Reprezentace v kategoriích(TTK)*-2/2 Z, ZkMAT026
    Hyperkomplexní analýza(HA)2/0 Zk-MAA039
    Reprezentace Lieových grup 1,2(HA,RG)2/2 Z2/2 Z, ZkGEM003
    Harmonická analýza a integrální geometrie(HA)*2/02/0 ZkGEM034
    Základy Riemannovy geometrie 1,2(RG)*2/2 Z, Zk2/2 ZGEM011
    Úvod do diferenciální topologie(RG,TTK)2/0 Zk-MAT009
    Homogenní prostory a klasická geometrie(RG)-2/0 ZkGEM006
    Úvod do algebraické geometrie(RG)*-2/0 ZkGEM001

    *Takto označené předměty nejsou vyučovány každý rok.

    4.2. Matematická analýza

    Garantující pracoviště: katedra matematické analýzy
    Odpovědný učitel: Doc. RNDr. Oldřich John, CSc.

    Matematická analýza (MA) zahrnuje řadu oblastí matematiky - teorii funkcí reálné a komplexní proměnné, teorii míry a integrálu, funkcionální analýzu, obyčejné i parciální diferenciální rovnice, teorii potenciálu aj. Jejich vývoj byl inspirován také potřebami fyziky, biologie, ekonomie a jiných věd. Díky velmi vysoké adaptabilitě získané studiem a schopnosti podílet se tvořivě na řešení problémů z celé řady oborů je uplatnění absolventů značně univerzální a není omezeno na pracoviště s čistě badatelským zaměřením.

    Studijní obor Matematická analýza obsahuje studijní plán Teorie funkcí, funkcionální analýza a teorie potenciálu a studijní plán Diferenciální rovnice.

    Doporučený průběh studia

    Předměty povinné ke státní závěrečné zkoušce (předměty bloku A, resp. B) jsou uváděny tučně, doporučené předměty (předměty bloku C) standardním písmem, nepovinné výběrové předměty kurzivou.

    Příklad 1

    (studijní plán Teorie funkcí, funkcionální analýza a teorie potenciálu)

    3. rok studia

    PředmětZSLSkód
    Úvod do funkcionální analýzy --RFA006
    Úvod do komplexní analýzy 2/2 Z, Zk-MAA021
    Úvod do analýzy na varietách 2/2 Z, Zk-GEM002
    Funkcionální analýza 1 -4/2 Z, ZkRFA005
    Teorie funkcí komplexní proměnné I -2/2 Z, ZkMAA016
    Obyčejné diferenciální rovnice 4/2 Z, Zk-DIR001
    Klasická teorie parciálních diferenciálních rovnic -2/2 Z, ZkDIR005
    Topologie 2/2 Z, Zk-MAT018
    Diferenciální geometrie -2/0 ZkGEM010

    4. rok studia

    PředmětZSLSkód
    Moderní teorie parciálních diferenciálních rovnic -2/0 ZkDIR004
    Teorie funkcí komplexní proměnné II 2/2 Z, Zk-MAA067
    Teorie potenciálu I 2/0 Zk-DIR008
    Variační počet*2/02/0 ZkDIR009
    Funkcionální analýza 2 4/2 Z, Zk-RFA007
    Teorie reálných funkcí 1*2/0 Zk-RFA013
    Teorie reálných funkcí 2*-2/0 ZkRFA014

    Příklad 2

    (studijní plán Diferenciální rovnice)

    Doporučujeme, aby student v průběhu studia absolvoval některou z přednášek fyziky pro matematiky.

    3. rok studia

    PředmětZSLSkód
    Úvod do funkcionální analýzy --RFA006
    Úvod do komplexní analýzy 2/2 Z, Zk-MAA021
    Úvod do analýzy na varietách 2/2 Z, Zk-GEM002
    Funkcionální analýza 1 -4/2 Z, ZkRFA005
    Teorie funkcí komplexní proměnné I -2/2 Z, ZkMAA016
    Obyčejné diferenciální rovnice 4/2 Z, Zk-DIR001
    Klasická teorie parciálních diferenciálních rovnic -2/2 Z, ZkDIR005
    Moderní teorie parciálních diferenciálních rovnic -2/0 ZkDIR004
    Topologie 2/2 Z, Zk-MAT018
    Diferenciální geometrie -2/0 ZkGEM010

    4. rok studia

    PředmětZSLSkód
    Přibližné a numerické metody 1 2/2 Z, Zk-NUM001
    Přibližné a numerické metody 2 2/2 Z, Zk-NUM002
    Teorie potenciálu I 2/0 Zk-DIR008
    Variační počet*2/02/0 ZkDIR009
    Matematické modely v biologii*2/0 Zk2/0 ZkMOD003
    Matematická teorie pružnosti 1 2/0 Zk-MOD017
    Matematická teorie pružnosti 2 -2/0 ZkMOD018
    Obyčejné diferenciální rovnice 2*2/0 Zk-DIR024

    Podmínky pro přihlášení ke státní závěrečné zkoušce

  • splnění všeobecných podmínek (viz 3.6),
  • absolvování bloku B studijního oboru MA,
  • získání alespoň 10 bodů za semináře

    Posluchači, kteří začali na MFF studovat ve školním roce 1999/2000, 2000/2001, 2001/2002, získají alespoň 10 bodů za předměty vedlejšího oboru.

    Státní závěrečná zkouška

    Ústní část státní závěrečné zkoušky studijního oboru Matematická analýza se skládá ze společných požadavků z okruhů Reálná a komplexní analýza, Funkcionální analýza, Diferenciální rovnice a z dalších požadavků jednotlivých studijních plánů.

    Požadavky ke státní závěrečné zkoušce pro studijní plán Teorie funkcí, funkcionální analýza a teorie potenciálu

    Reálná a komplexní analýza

    1. Teorie míry
    Míra, vnější míra, konstrukce, znaménkové míry, měřitelné funkce, Luzinova věta, Jegorovova věta, součin měr a Fubiniova věta, Radonovy míry v \Rn, Rieszova věta o reprezentaci, Radon-Nikodymova věta, derivování měr, Hausdorffova míra.

    2. Lebesgueův integrál
    Zavedení, limitní přechody, Fubiniova věta, věta substituci. Absolutně spojité funkce a souvislost s neurčitým Lebesgueovým integrálem, derivace monotonní funkce, funkce s konečnou variací.

    3. Fourierovy řady
    L1-teorie: Riemann-Lebesgueova věta, věta o lokalizaci, Jordan-Dirichletovo kriterium, (C,1)-sčítatelnost, Fejérova věta, L2-teorie.

    4. Holomorfní funkce
    Cauchy-Riemannovy podmínky, primitivní funkce a křivkový integrál, Cauchyova věta a Cauchyův vzorec a jejich důsledky: vztah holomorfních funkcí a mocninových řad, princip maxima modulu, Morerova věta, Stieltjes-Osgoodova věta, Osgoodova věta, Jensenova formule, Jordanova věta.

    5. Izolované singularity holomorfních funkcí
    Laurentovy řady, Casoratti-Weierstrassova věta, Picardova věta, reziduová věta, vlastnosti indexu bodu, aplikace reziduové věty.

    6. Meromorfní funkce
    Princip argumentu, Rouchéova věta, Mittag-Lefflerova věta, Cauchyova metoda rozkladu meromorfních funkcí, Rungeho věta, celé funkce a nekonečné součiny, funkce \Gamma a \beta.

    7. Prostory holomorfních funkcí
    Kompaktnost, úplnost, charakterizace duálu, aplikace.

    8. Konformní zobrazení
    Inverze holomorfních funkcí, Schwarzovo lemma, Riemannova věta, hraniční chování konformních zobrazení, příklady.

    9. Holomorfní funkce více komplexních proměnných
    Souvislost s mocninnými řadami, oddělená holomorfnost, Cauchyův vzorec, věty o jednoznačnosti, Hartogsova věta, oblasti holomorfnosti.

    10. Elementární analytické funkce
    Logaritmus, obecná mocnina. Analytické funkce: zavedení, operace s analytickými funkcemi, Riemannova plocha, funkce neomezeně pokračovatelné - věta o monodromii, izolované singularity, příklady.

    11. Integrální transformace
    Laplaceova transformace: vlastnosti obrazu jako funkce komplexní proměnné, inverzní transformace, Fourierova transformace funkcí z L1, L2 i v L1(Rn), vlastnosti obrazu, obraz konvoluce a derivace, Plancherelova věta, inverzní transformace.

    Funkcionální analýza

    1. Banachovy prostory
    Prostor spojitých lineárních zobrazení, kompaktnost jednotkové koule, topologický doplněk. Věta Hahn-Banachova a její důsledky. Věta o otevřeném zobrazení a o uzavřeném grafu. Banach-Steinhausova věta.

    2. Hilbertovy prostory
    Ortogonální projekce, věta o nejlepší aproximaci, reprezentace spojité lineární formy, ortonormální báze.

    3. Lokálně konvexní prostory
    Podmínky metrizovatelnosti a normovatelnosti, slabé topologie, uzávěr konvexní množiny, slabá kompaktnost koule, reflexivita a Eberlain-Šmuljanova věta. Extremální body, Krejn-Milmanova věta, integrální reprezentace. Distribuce, konvergence na testovacích funkcích, derivace distribucí, derivování posloupnosti distribucí, násobení distribucí funkcí.

    4. Spektrální teorie
    Spektrum, rezolventa, spektrální poloměr prvku Banachovy algebry, rezolventní funkce, kompaktnost a neprázdnost spektra, vlastní čísla. Spektrum lineárního (i nespojitého) operátoru, kompaktní operátory, Fredholmovy věty, adjungované zobrazení, Hilbert-Schmidtova věta o kompaktních samoadjungovaných operátorech, spektrální rozklad spojitého samoadjungovaného operátoru. Funkční kalkulus - Dunfordův - pro spojité operátory a holomorfní funkce a Rieszův pro samoadjungované operátory. Invariantní prostory a jejich existence.

    5. Diferenciální počet v Banachových prostorech
    Gateauxova a Fréchetova derivace, věta o implicitních funkcích a lokálním difeomorfismu. Věty o pevných bodech (Banachova, Brouwerova, Schauderova), topologický stupeň a jeho zavedení. Základy variačního počtu, formulace klasických úloh, nutná podmínka pro minimum, rovnice Euler-Lagrangeova, integrál z vektorové funkce (Riemannův, Pettisův).

    Diferenciální rovnice

    1. Diferenciální rovnice n-tého řádu a soustavy n rovnic prvního řádu
    Řešení se spojitou derivací, lokálně absolutně spojité řešení. Existence a jednoznačnost (Carathéodoryho podmínky, podmínky pro jednoznačnost, maximální řešení). Spojitá závislost řešení na počátečních podmínkách a na parametrech. Vztah řešení a kompaktních podmnožin definičního oboru pravé strany.

    2. Soustavy lineárních diferenciálních rovnic a rovnic n-tého řádu
    Fundamentální systém, Liouvilleova formule, variace konstant. Autonomní soustavy, soustavy s periodickou maticí a její transformace na soustavu autonomní.

    3. Diferencovatelnost řešení vzhledem k počátečním podmínkám
    Rovnice ve variacích.

    4. Autonomní soustavy
    Posunutí řešení v časové ose, trajektorie a fázový prostor řešení. Tři typy řešení (stacionární, periodické, řešení nabývající každé své hodnoty pouze jednou). Stabilita stacionárního řešení. Stabilní a nestabilní varieta stacionárního řešení.

    5. Bifurkace

    6. Lokální řešitelnost Cauchyovy úlohy pro parciální diferenciální rovnice
    Počáteční podmínky na obecné ploše a převedení na nadrovinu, charakteristický směr, charakteristika. Charakteristiky základních rovnic matematické fyziky. Věta Cauchy-Kowalevské.

    7. Cauchyho úloha pro rovnici vedení tepla a vlnovou rovnici
    Intuitivní odvození fundamentálních řešení, jednoznačnost řešení. Princip maxima pro rovnici vedení tepla. Rychlost šíření a zhlazování počátečních podmínek. Charakter řešení vlnové rovnice, šíření vln v prostorech dimenze 1, 2, 3.

    8. Fourierova metoda
    Řešení okrajové úlohy pro rovnici vedení tepla a vlnovou rovnici v prostoru dimenze 1, pro Poissonovu rovnici na speciálních oblastech.

    9. Harmonické funkce
    Intuitivní odvození fundamentálního řešení okrajové úlohy pro Laplaceovu a Poissonovu rovnici, řešení Dirichletovy úlohy na kouli. Harmonické funkce a jejich vlastnosti: princip maxima, věta o průměru, Liouvilleova věta, Harnackovy věty. Metoda důkazu existence řešení Dirichletovy úlohy.

    10. Existence zobecněného řešení eliptických úloh
    Variační formulace okrajové úlohy pro eliptickou lineární rovnici druhého řádu. Sobolevovy prostory, stopy, kompaktnost vnoření.

    Požadavky ke státní závěrečné zkoušce pro studijní plán Diferenciální rovnice

    Reálná a komplexní analýza

    1. Teorie míry
    Míra, vnější míra, konstrukce, měřitelné funkce, Luzinova věta, součin měr a Fubiniova věta, Rieszova věta o reprezentaci, Radon-Nikodymova věta.

    2. Lebesgueův integrál
    Zavedení, limitní přechody, Fubiniova věta, věta substituci. Absolutně spojité funkce a souvislost s neurčitým Lebesgueovým integrálem, derivace monotonní funkce, funkce s konečnou variací.

    3. Fourierovy řady
    L1-teorie: Riemann-Lebesgueova věta, věta o lokalizaci, Jordan-Dirichletovo kriterium, (C,1)-sčítatelnost, Fejérova věta, L2-teorie.

    4. Holomorfní funkce
    Cauchy-Riemannovy podmínky, primitivní funkce a křivkový integrál, Cauchyova věta a Cauchyův vzorec a jejich důsledky: vztah holomorfních funkcí a mocninných řad, princip maxima modulu, Stieltjes-Osgoodova věta. Jordanova věta.

    5. Izolované singularity holomorfních funkcí
    Laurentovy řady, Casoratti-Weierstrassova věta, reziduová věta, vlastnosti indexu bodu, aplikace reziduové věty.

    6. Meromorfní funkce
    Princip argumentu, Rouchéova věta, Mittag-Lefflerova věta, funkce \Gamma a \beta.

    7. Konformní zobrazení
    Inverze holomorfních funkcí, Schwarzovo lemma, Riemannova věta, příklady.

    8. Holomorfní funkce více komplexních proměnných
    Souvislost s mocninnými řadami, oddělená holomorfnost, Cauchyův vzorec, věty o jednoznačnosti.

    9. Elementární analytické funkce
    Logaritmus, obecná mocnina.

    10. Diferenciální rovnice v komplexním oboru
    Existenční věty pro lineární diferenciální rovnice a jejich systémy, rovnice Fuchsova typu, příklady.

    11. Integrální transformace
    Laplaceova transformace: vlastnosti obrazu jako funkce komplexní proměnné, inverzní transformace, užití v teorii obyčejných diferenciálních rovnic, Fourierova transformace funkcí z L1, L2 (i L1(\Rn)), vlastnosti obrazu, obraz konvoluce a derivace, Plancherelova věta, inverzní transformace. Fourierova transformace funkcí z S, Fourierova transformace distribucí, užití v teorii diferenciálních rovnic.

    Funkcionální analýza

    1. Banachovy prostory
    Prostor spojitých lineárních zobrazení, kompaktnost jednotkové koule, topologický doplněk. Věta Hahn-Banachova a její důsledky. Věta o otevřeném zobrazení a o uzavřeném grafu. Banach-Steinhausova věta.

    2. Hilbertovy prostory
    Ortogonální projekce, věta o nejlepší aproximaci, reprezentace spojité lineární formy, ortonormální báze.

    3. Lokálně konvexní prostory
    Slabé topologie, uzávěr konvexní množiny, slabá kompaktnost koule, reflexivita a Eberlain-Šmuljanova věta. Extremální body, Krejn-Milmanova věta. Distribuce, konvergence na testovacích funkcích, derivace distribucí, derivování posloupnosti distribucí, násobení distribucí funkcí.

    4. Spektrální teorie
    Spektrum, rezolventa, spektrální poloměr prvku Banachovy algebry, rezolventní funkce, kompaktnost a neprázdnost spektra, vlastní čísla. Spektrum lineárního (i nespojitého) operátoru, kompaktní operátory, Fredholmovy věty, adjungované zobrazení, Hilbert-Schmidtova věta o kompaktních samoadjungovaných operátorech, spektrální rozklad spojitého a nespojitého samoadjungovaného operátoru. Funkční kalkulus - Dunfordův - pro spojité operátory a holomorfní funkce.

    5. Diferenciální počet v Banachových prostorech
    Gateauxova a Fréchetova derivace, věta o implicitních funkcích a lokálním difeomorfismu. Věty o pevných bodech (Banachova, Brouwerova, Schauderova), použití na diferenciální a integrální rovnice, topologický stupeň a jeho zavedení. Základy variačního počtu, formulace klasických úloh, nutná podmínka pro minimum, rovnice Euler-Lagrangeova, existenční věta pro konvexní polospojité funkcionály. Integrál z vektorové funkce (Riemannův, Bochnerův).

    Diferenciální rovnice

    1. Diferenciální rovnice n-tého řádu a soustavy n rovnic prvního řádu
    Řešení se spojitou derivací, lokálně absolutně spojité řešení. Existence a jednoznačnost (Carathéodoryho podmínky, podmínky pro jednoznačnost, maximální řešení). Spojitá závislost řešení na počátečních podmínkách a na parametrech. Vztah řešení a kompaktních podmnožin definičního oboru pravé strany.

    2. Soustavy lineárních diferenciálních rovnic a rovnic n-tého řádu
    Fundamentální systém, Liouvilleova formule, variace konstant. Autonomní soustavy, soustavy s periodickou maticí a její transformace na soustavu autonomní. Okrajová úloha pro rovnice druhého řádu na kompaktním intervalu, adjungovaná úloha, Greenova funkce, samoadjungovaná úloha a úplný systém vlastních funkcí.

    3. Diferencovatelnost řešení vzhledem k počátečním podmínkám
    Rovnice ve variacích.

    4. Autonomní soustavy
    Posunutí řešení v časové ose, trajektorie a fázový prostor řešení. Tři typy řešení (stacionární, periodické, řešení nabývající každé své hodnoty pouze jednou). Stabilita stacionárního řešení. Stabilní a nestabilní varieta stacionárního řešení.

    5. První integrál
    Funkcionálně nezávislé první integrály.

    6. Asymptotické vlastnosti autonomních rovnic
    Limitní množiny, Poincaré-Bendixsonova teorie rovinných soustav. Pojem chaotické řešení.

    7. Bifurkace
    Jednoduché bifurkace stacionárního řešení autonomní rovnice. Hopfova bifurkace.

    8. Stabilita a asymptotická stabilita
    Metoda ljapunovských funkcí.

    9. Lokální řešitelnost Cauchyovy úlohy pro parciální diferenciální rovnice
    Počáteční podmínky na obecné ploše a převedení na nadrovinu, charakteristický směr, charakteristika. Charakteristiky základních rovnic matematické fyziky. Věta Cauchy-Kowalevské.

    10. Cauchyho úloha pro rovnici vedení tepla a vlnovou rovnici
    Intuitivní odvození fundamentálních řešení, jednoznačnost řešení. Princip maxima pro rovnici vedení tepla. Rychlost šíření a zhlazování počátečních podmínek. Charakter řešení vlnové rovnice, šíření vln v prostorech dimenze 1, 2, 3.

    11. Fourierova metoda
    Řešení okrajové úlohy pro rovnici vedení tepla a vlnovou rovnici v prostoru dimenze 1, pro Poissonovu rovnici na speciálních oblastech.

    12. Harmonické funkce
    Intuitivní odvození fundamentálního řešení okrajové úlohy pro Laplaceovu a Poissonovu rovnici, řešení Dirichletovy úlohy na kouli. Harmonické funkce a jejich vlastnosti: princip maxima, věta o průměru, Liouvilleova věta, Harnackovy věty, odstranitelné singularity. Metoda důkazu existence řešení Dirichletovy úlohy.

    13. Existence zobecněného řešení eliptických úloh
    Variační formulace okrajové úlohy pro eliptickou lineární rovnici druhého řádu. Sobolevovy prostory (pro obecné p), stopy, kompaktnost vnoření.

    14. Nelineární eliptické rovnice
    Slabá řešení, souvislost s variačním počtem, metoda monotonních operátorů.

    15. Lineární a nelineární evoluční rovnice
    Slabá řešení, semigrupy, apriorní odhady a jejich použití.

    Blok B studijního oboru Matematická analýza (MA)

    PředmětZSLSkód
    Funkcionální analýza 1 -4/2 Z, ZkRFA005
    Teorie funkcí komplexní proměnné I -2/2 Z, ZkMAA016
    Teorie funkcí komplexní proměnné II 2/2 Z, Zk-MAA067
    Obyčejné diferenciální rovnice 4/2 Z, Zk-DIR001
    Klasická teorie parciálních diferenciálních rovnic -2/2 Z, ZkDIR005
    Moderní teorie parciálních diferenciálních rovnic -2/0 ZkDIR004
    Úvod do analýzy na varietách 2/2 Z, Zk-GEM002

    Předměty (DIR005) a (DIR004) jsou ekvivalentní se zrušenou přednáškou M 138.

    Předměty (MAA016) a (MAA067) jsou ekvivalentní se zrušenou přednáškou M 147.

    Doporučené předměty (blok C)

    PředmětZSLSkód
    Topologie12/2 Z, Zk-MAT018
    Diferenciální geometrie -2/0 ZkGEM010
    Teorie reálných funkcí 1*2/0 Zk-RFA013
    Teorie reálných funkcí 2*-2/0 ZkRFA014
    Teorie potenciálu I 2/0 Zk-DIR008
    Variační počet*2/02/0 ZkDIR009

    1Předmět je ekvivalentní s předmětem Obecná topologie I (MAT039)

    4.3. Výpočtová matematika

    Garantující pracoviště: katedra numerické matematiky
    Odpovědný učitel: RNDr. Jitka Segethová, CSc.

    Výpočtová (numerická) matematika (VM) se zabývá zpracováním matematických modelů pomocí výpočetní techniky. Realizuje přechod od teoretické matematiky k prakticky použitelným výsledkům. S jejím použitím se lze setkat v technice a v přírodních vědách, v ekonomice, lékařských vědách aj. Student se seznámí jak s teorií výpočtových procesů a algoritmů, tak s aplikacemi v oblastech počítačového modelování, simulace a řízení složitých struktur a procesů. Důraz je kladen na tvořivou práci s počítačem, vytváření software na vysoké úrovni a práci s počítačovými sítěmi.

    Absolventi nacházejí uplatnění především tam, kde se systematicky používá výpočetní technika (průmysl, školství, základní i aplikovaný výzkum, veřejná správa, justice, banky apod.).

    Studijní obor Výpočtová matematika obsahuje studijní plány Výpočtová matematika - algoritmy, Výpočtová matematika - software a Výpočtová matematika pro průmyslovou praxi.

    Doporučený průběh studia

    Předměty povinné ke státní závěrečné zkoušce (předměty bloku A, resp. B) jsou uváděny tučně, doporučené předměty (předměty bloku C) standardním písmem, nepovinné výběrové předměty kurzivou.

    Příklad 1

    (studijní plán Výpočtová matematika - algoritmy)

    3. rok studia

    PředmětZSLSkód
    Úvod do funkcionální analýzy --RFA006
    Úvod do komplexní analýzy 2/2 Z, Zk-MAA021
    Přibližné a numerické metody 1 2/2 Z, Zk-NUM001
    Funkcionální analýza -2/2 Z, ZkRFA017
    Obyčejné diferenciální rovnice v reálném oboru 2/2 Z, Zk-DIR012
    Parciální diferenciální rovnice 2/2 Z2/2 Z, ZkDIR039
    Metoda konečných prvků -2/2 Z, ZkNUM015
    Numerická lineární algebra -2/2 Z, ZkNUM006

    4. rok studia

    PředmětZSLSkód
    Numerické metody matematické analýzy -2/0 ZkNUM011
    Numerický software 1 2/2 Z, Zk-NUM018
    Numerický software 2 -2/2 Z, ZkNUM019
    Nelineární funkcionální analýza 2/0 Zk-RFA018
    Aplikovaná funkcionální analýza 2/02/2 Z, ZkRFA019
    Víceúrovňové metody 2/02/0 ZkNUM013
    Teorie spline funkcí a waveletů 1 2/2 Z, Zk-NUM016
    Teorie spline funkcí a waveletů 2 -2/2 Z, ZkNUM017
    Numerické řešení evolučních rovnic 2/02/2 Z, ZkNUM012

    5. rok studia

    PředmětZSLSkód
    Nelineární diferenciální rovnice -2/0 ZkDIR050
    Seminář numerické matematiky 0/2 Z0/2 ZNUM014
    Bifurkační analýza dynamických systémů 2/02/0 ZkNUM100

    Příklad 2

    (studijní plán Výpočtová matematika - software)

    3. rok studia

    PředmětZSLSkód
    Úvod do funkcionální analýzy --RFA006
    Úvod do komplexní analýzy 2/2 Z, Zk-MAA021
    Obyčejné diferenciální rovnice v reálném oboru 2/2 Z, Zk-DIR012
    Parciální diferenciální rovnice 2/2 Z2/2 Z, ZkDIR039
    Funkcionální analýza -2/2 Z, ZkRFA017
    Metoda konečných prvků -2/2 Z, ZkNUM015
    Základy matematické logiky 2/2 Z, Zk-LTM006
    Přibližné a numerické metody 1 2/2 Z, Zk-NUM001
    Numerická lineární algebra -2/2 Z, ZkNUM006
    Numerické metody matematické analýzy -2/0 ZkNUM011
    Programování v C/C++ 2/2 Z, Zk-PRG012

    4. rok studia

    PředmětZSLSkód
    Nelineární numerická algebra I. 2/2 Z, Zk-NUM021
    Nelineární numerická algebra II. -2/2 Z, ZkNUM121
    Numerické řešení diferenciálních rovnic 2/2 Z, Zk-NUM010
    Numerický software 1 2/2 Z, Zk-NUM018
    Numerický software 2 -2/2 Z, ZkNUM019
    Principy počítačů a operační systémy 2/0 Zk-PRM041
    Automaty a gramatiky -3/2 Z, ZkTIN013
    Vyčíslitelnost -2/0 ZkLTM021
    Teorie spline funkcí a waveletů 1 2/2 Z, Zk-NUM016
    Teorie spline funkcí a waveletů 2 -2/2 Z, ZkNUM017

    5. rok studia

    PředmětZSLSkód
    Seminář numerické matematiky 0/2 Z0/2 ZNUM014

    Příklad 3

    (studijní plán Výpočtová matematika pro průmyslovou praxi)

    3. rok studia

    PředmětZSLSkód
    Úvod do funkcionální analýzy --RFA006
    Úvod do komplexní analýzy 2/2 Z, Zk-MAA021
    Funkcionální analýza -2/2 Z, ZkRFA017
    Obyčejné diferenciální rovnice v reálném oboru 2/2 Z, Zk-DIR012
    Parciální diferenciální rovnice 2/2 Z2/2 Z, ZkDIR039
    Metoda konečných prvků -2/2 Z, ZkNUM015
    Přibližné a numerické metody 1 2/2 Z, Zk-NUM001
    Matematické modelování ve fyzice 2/02/0 ZkMOD004
    Numerická lineární algebra -2/2 Z, ZkNUM006
    Jedna dvousemestrální přednáška z doporučených výběrových přednášek (viz dále)   

    4. rok studia

    PředmětZSLSkód
    Teorie spline funkcí a waveletů 1 2/2 Z, Zk-NUM016
    Teorie spline funkcí a waveletů 2 -2/2 Z, ZkNUM017
    Numerický software 1 2/2 Z, Zk-NUM018
    Numerický software 2 -2/2 Z, ZkNUM019
    Numerické řešení evolučních rovnic 2/02/2 Z, ZkNUM012
    Nelineární numerická algebra I. 2/2 Z, Zk-NUM021
    Nelineární numerická algebra II. -2/2 Z, ZkNUM121
    Tři dvousemestrální přednášky z doporučených výběrových přednášek (viz dále)   

    Doporučené výběrové přednášky pro 3. a 4. rok studia

    PředmětZSLSkód
    Numerické modelování problémů elektrotechniky 1 2/0 Zk-MOD023
    Numerické modelování problémů elektrotechniky 2 -2/0 ZkMOD024
    Matematické metody v mechanice tekutin 2/02/0 ZkMOD001
    Tvarová a materiálová optimalizace 2/02/0 ZkMOD005
    Úvod do fyziky plazmatu a počítačové fyziky 2/02/0 ZkFYM012
    Matematické modely přenosu částic 2/02/0 ZkMOD016
    Základy počítačové fyziky I 2/1 Z, Zk-EVF040
    Základy počítačové fyziky II -2/2 ZkEVF041

    5. rok studia

    PředmětZSLSkód
    Nelineární diferenciální rovnice -2/0 ZkDIR050
    Seminář numerické matematiky 0/2 Z0/2 ZNUM014

    Podmínky pro přihlášení ke státní závěrečné zkoušce

  • splnění všeobecných podmínek (viz 3.6),
  • absolvování bloku B studijního oboru VM,
  • získání alespoň 24 bodů za doporučené předměty.

    Posluchači, kteří začali na MFF studovat ve školním roce 1999/2000, 2000/2001, 2001/2002, získají alespoň 10 bodů za předměty vedlejšího oboru.

    Státní závěrečná zkouška

    Ústní část státní závěrečné zkoušky studijního oboru Výpočtová matematika se skládá ze společných požadavků z okruhů Matematická a funkcionální analýza, Numerické metody a z dalších požadavků jednotlivých studijních plánů.

    Požadavky ke státní závěrečné zkoušce

    I. Společné požadavky

    Matematická a funkcionální analýza

    1. Základy diferenciálního a integrálního počtu
    Základy diferenciálního a integrálního počtu. Základní pojmy a věty teorie Riemannova a Lebesgueova integrálu. Věta o implicitních funkcích, Fourierovy řady.

    2. Obyčejné diferenciální rovnice
    Věty o existenci a jednoznačnosti řešení počátečních úloh. Lineární rovnice s konstantními koeficienty. Závislost řešení na počátečních podmínkách a parametrech. Okrajové úlohy.

    3. Parciální diferenciální rovnice matematické fyziky
    Klasifikace parciálních diferenciálních rovnic 2. řádu, Cauchyova a smíšená úloha pro rovnici struny a vedení tepla. Úlohy pro Poissonovu rovnici a vlnovou rovnici. Harmonické funkce. Slabá řešení.

    4. Základy komplexní analýzy
    Základní pojmy. Cauchyova a reziduová věta, Laurentova řada, meromorfní funkce.

    5. Základní pojmy funkcionální analýzy
    Metrické, Banachovy a Hilbertovy prostory. Příklady.

    6. Lineární operátory a funkcionály
    Spojité lineární operátory a funkcionály, uzavřené lineární operátory. Věty o rozšíření, princip stejnoměrné omezenosti a Banachova-Steinhausova věta a jejich aplikace. Duální operátory.

    7. Spektrální teorie lineárních operátorů
    Spektrum, rezolventní množina, rezolventa, základní vlastnosti. Funkce operátoru.

    8. Speciální typy operátorů
    Samoadjungované a kompaktní operátory a jejich spektrální vlastnosti. Aplikace na řešení integrálních rovnic. Monotónní operátory.

    Numerické metody

    1. Interpolace a aproximace funkcí
    Lagrangeova a Hermiteova interpolace, konvergence. Interpolace pomocí spline-funkcí. Aproximace funkcí metodou nejmenších čtverců.

    2. Numerická kvadratura
    Newtonovy-Cotesovy a Gaussovy vzorce. Konvergence. Základní kvadraturní vzorce a odhady chyb.

    3. Numerické metody lineární algebry
    LU faktorizace a Gaussova eliminace, pivotace. Základní iterační metody, gradientní metody. Předpodmínění iteračních metod. Soustavy s obdélníkovou maticí, nejlepší řešení ve smyslu nejmenších čtverců. Metody výpočtu vlastních čísel matice. Mocninná metoda, přehled metod.

    4. Řešení nelineárních algebraických úloh
    Newtonova metoda pro řešení nelineární rovnice a jejich soustav. Separace kořenů polynomu a metody pro výpočet kořenů polynomu.

    5. Minimalizace funkcionálu
    Metody spádových směrů, metody sdružených gradientů, metody s lokálně omezeným krokem, metody s proměnnou metrikou.

    6. Numerické řešení obyčejných diferenciálních rovnic
    Jednokrokové a vícekrokové metody řešení počátečních úloh. Základní metody řešení okrajových úloh, metoda sítí, variační metody.

    7. Numerické metody řešení parciálních diferenciálních rovnic
    Základní metody řešení eliptických, parabolických a hyperbolických úloh - metoda sítí, variační metody, metoda konečných prvků.

    II. Užší zaměření

    Studijní plán Výpočtová matematika - algoritmy (1)

    1. Teorie monotónních a potenciálních operátorů
    Věty o existenci a jednoznačnosti.

    2. Nelineární operátorové rovnice
    Věty o pevném bodě. Němyckého operátory a jejich aplikace na řešení nelineárních diferenciálních rovnic. Ritzova a Galerkinova metoda. Základy teorie bifurkace a numerické metody.

    3. Projektivní metody
    Metoda bikonjugovaných gradientů. Metoda GMRES.

    Studijní plán Výpočtová matematika - software (2)

    1. Počítače a operační systémy
    Architektura počítače, von Neumannovo schéma, mikroprogramování. Typický instrukční repertoár, typy adresování. Mechanismy volání podprogramů. Struktura operačního systému. Multitasking, komunikace a synchronizace procesorů, problém uváznutí, bankéřův algoritmus, virtualizace. Správa paměti, strategie a principy přidělování paměti. Virtuální paměť. Procesy a správa procesoru, virtuální multiprocesor. Překladače. Struktura kompilátoru. Konečné automaty a lexikální analýza. Syntaktická analýza. Zotavení z chyb. Generování kódu, překlad řízený syntaxí. Optimalizace kódu.

    2. Výroková a predikátová logika
    Jazyk, formule, sémantika, tautologie. Rozhodnutelnost, plnitelnost, pravdivost, dokazatelnost. Věty o kompaktnosti a úplnosti výrokové a predikátové logiky. Normální tvary výrokových formulí, prenexní tvary formulí predikátové logiky.

    3. Automaty a jazyky
    Chomského hierarchie, charakterizace jednotlivých tříd jazyků prostředky gramatik a automatů, (ne-)determinismus. Uzávěrové vlastnosti. Nerozhodnutelné problémy teorie jazyků.

    4. Vyčíslitelnost
    Algoritmicky vyčíslitelné funkce, jejich vlastnosti, ekvivalence jejich různých matematických definic. Rekursivní a rekursivně spočetné množiny a jejich vlastnosti.

    Studijní plán Výpočtová matematika pro průmyslovou praxi (3)

    1. Matematické metody pružných a pružně plastických těles
    Odvození základních rovnic, klasické formulace úloh lineární pružnosti, variační principy v teorii malých deformací, slabé řešení úloh lineární pružnosti, pružně plastická tělesa, numerické metody řešení.

    2. Matematické metody v mechanice tekutin
    Odvození základních rovnic, nevířivé proudění (Bernoulliova rovnice, potenciál rychlosti, proudová funkce, okrajové úlohy popisující nevířivé proudění), zavířené proudění (Eulerovy rovnice, nelineární hyperbolické systémy, slabá řešení, entropická podmínka), vazké nestlačitelné proudění (Navierovy-Stokesovy rovnice, slabá řešení), základní numerické metody.

    3. Matematické modely v elektrotechnice
    Formulace a analýza rovnic pro nelineární magnetické a teplotní pole v elektrických strojích, matematický popis polovodičových součástek, hlavní třídy numerických metod (metoda konečných prvků, metoda sítí, bilanční metoda), apriorní a aposteriorní odhady chyby.

    Blok B studijního oboru Výpočtová matematika (VM)

    PředmětZSLSkód
    Obyčejné diferenciální rovnice v reálném oboru 2/2 Z, Zk-DIR012
    Parciální diferenciální rovnice 2/2 Z2/2 Z, ZkDIR039
    Numerický software 1 2/2 Z, Zk-NUM018
    Numerický software 2 -2/2 Z, ZkNUM019
    Metoda konečných prvků -2/2 Z, ZkNUM015

    Doporučené předměty (blok C)

    Čísla v závorce označují studijní plán, k němuž je předmět zejména doporučen.

    PředmětZSLSkód
    Funkcionální analýza(1, 2, 3)-2/2 Z, ZkRFA017
    Nelineární funkcionální analýza(1)2/0 Zk-RFA018
    Teorie spline funkcí a waveletů 1(1, 2, 3)2/2 Z, Zk-NUM016
    Teorie spline funkcí a waveletů 2(1, 2, 3)-2/2 Z, ZkNUM017
    Nelineární diferenciální rovnice(1, 3)-2/0 ZkDIR050
    Aplikovaná funkcionální analýza(1)2/02/2 Z, ZkRFA019
    Numerické řešení evolučních rovnic(1, 3)2/02/2 Z, ZkNUM012
    Bifurkační analýza dynamických systémů(1)2/02/0 ZkNUM100
    Víceúrovňové metody(1)2/02/0 ZkNUM013
    Seminář numerické matematiky(1, 2, 3)0/2 Z0/2 ZNUM014
    Základy matematické logiky(2)2/2 Z, Zk-LTM006
    Numerická lineární algebra(1, 2, 3)-2/2 Z, ZkNUM006
    Nelineární numerická algebra I.(2, 3)2/2 Z, Zk-NUM021
    Nelineární numerická algebra II.(2, 3)-2/2 Z, ZkNUM121
    Numerické metody matematické analýzy(1, 2)-2/0 ZkNUM011
    Numerické řešení diferenciálních rovnic(2)2/2 Z, Zk-NUM010
    Programování v C/C++(2)2/2 Z, Zk-PRG012
    Automaty a gramatiky(2)-3/2 Z, ZkTIN013
    Principy počítačů a operační systémy(2)2/0 Zk-PRM041
    Vyčíslitelnost(2)-2/0 ZkLTM021
    Přibližné a numerické metody 1(1, 2, 3)2/2 Z, Zk-NUM001
    Matematické modelování ve fyzice(3)2/02/0 ZkMOD004
    Numerické modelování problémů elektrotechniky 1(3)2/0 Zk-MOD023
    Numerické modelování problémů elektrotechniky 2(3)-2/0 ZkMOD024
    Matematické metody v mechanice tekutin(3)2/02/0 ZkMOD001
    Tvarová a materiálová optimalizace(3)2/02/0 ZkMOD005
    Základy počítačové fyziky I(3)2/1 Z, Zk-EVF040
    Základy počítačové fyziky II -2/2 ZkEVF041
    Úvod do fyziky plazmatu a počítačové fyziky(3)2/02/0 ZkFYM012
    Matematické modely přenosu částic(3)2/02/0 ZkMOD016

    4.4. Pravděpodobnost, matematická statistika a ekonometrie

    Studijní obor Pravděpodobnost, matematická statistika a ekonometrie zahrnuje čtyři studijní plány:

    Ekonometrie4.4.1
    Matematická statistika4.4.2
    Teorie pravděpodobnosti a náhodné procesy4.4.3
    Matematika a management4.4.4

    4.4.1. Ekonometrie

    Garantující pracoviště: katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky
    Odpovědný učitel: Prof. RNDr. Jitka Dupačová, DrSc.

    Ekonometrie (EK) se zabývá matematickým modelováním složitých ekonomických jevů a systémů, analýzou a verifikací těchto modelů, predikcí a optimálním rozhodováním. Vychází z matematické ekonomie, využívá a rozvíjí potřebné statistické a optimalizační metody, včetně jejich výpočtové realizace, i metody z oblasti náhodných procesů a časových řad. Studenti se mohou zaměřit na finanční matematiku, speciální partie statistiky používané v průmyslu a managementu, v průzkumu trhu apod., mohou si doplnit znalosti ekonomie, informatiky i abstraktní matematiky.

    Absolventi se uplatní ve všech oblastech vyžadujících hlubší znalosti matematiky a statistiky, především ve finančním sektoru a ve státním i soukromém managementu.

    Doporučený průběh studia

    Předměty povinné ke státní závěrečné zkoušce (předměty bloku A resp. B) jsou uváděny tučně.

    3. rok studia

    PředmětZSLSkód
    Matematická statistika 1 4/2 Z, Zk-STP001
    Matematická statistika 2 -4/2 Z, ZkSTP002
    Optimalizace I 4/2 Z, Zk-EKN011
    Teorie pravděpodobnosti 1 4/0 Zk-STP050
    Úvod do komplexní analýzy 2/2 Z, Zk-MAA021
    Matematická ekonomie -4/0 ZkEKN009
    Doporučené přednášky a cvičení -4/2 Z,Zk

    4. rok studia

    PředmětZSLSkód
    Náhodné procesy I 4/2 Z, Zk-STP038
    Náhodné procesy II -4/2 Z, ZkSTP039
    Ekonometrie 4/2 Z, Zk-EKN001
    Úvod do funkcionální analýzy -2/2 Z, ZkRFA006
    Základní seminář 0/2 Z-EKN003
    Seminář pro ekonometry -0/2 ZEKN024
    Doporučené přednášky a cvičení 4/0 Zk4/2 Z,Zk

    5. rok studia

    PředmětZSLSkód
    Seminář - modelování v ekonomii 0/2 Z-EKN005
    Doporučené přednášky a cvičení 4/2 Z,Zk-

    Podmínky pro přihlášení ke státní závěrečné zkoušce

  • splnění všeobecných podmínek (viz 3.6),
  • absolvování bloku B studijního plánu EK,
  • získání alespoň 20 bodů za doporučené předměty,

    Státní závěrečná zkouška

    Ústní část státní závěrečné zkoušky studijního plánu Ekonometrie se skládá z požadavků z okruhů Základy statistiky, Náhodné procesy, Ekonometrie.

    Posluchači, kteří nastoupili na fakultu před rokem 1995, mohou absolvovat SZ podle starých požadavků (viz Studijní programy 1996/1997) nebo podle následujících požadavků.

    Požadavky ke státní závěrečné zkoušce

    1. Základy statistiky

    Prostý a uspořádaný náhodný výběr, korelační a regresní analýza. Výběry z konečných populací. Transformace náhodných vektorů, jednorozměrné a mnohorozměrné normální rozdělení, \ch2, tF rozdělení a jejich použití.

    Základní poznatky z teorie odhadu a testování hypotéz. Vlastnosti odhadů, konstrukce testů.

    Wishartovo a Hotellingovo rozdělení, odhady a testy v mnohorozměrném normálním rozdělení. Hlavní komponenty, kanonické korelace, faktorová a diskriminační analýza.

    Regresní modely, vlastnosti reziduí a jejich použití v regresní diagnostice.

    2. Náhodné procesy

    Markovovy řetězce s diskrétním časem, řízené řetězce. Markovovy řetězce se spojitým časem, Kolmogorovovy diferenciální rovnice, procesy množení a zániku, modely hromadné obsluhy.

    Modely časových řad. Klasické postupy (dekompozice, vyrovnávání, odhady, předpovědi). Stacionární posloupnosti a procesy. Spektrální rozklad kovariančních funkcí, predikce a filtrace, analýza ARMA modelů.

    3. Ekonometrie

    Základy teorie užitku. Modely produkce, spotřeby a investic. Lineární růstové modely ekonomiky. Leontievův model a jeho vlastnosti.

    Optimalizační úlohy ve statistice a ekonomii. Základy konvexní analýzy. Lineární a nelineární programování. Maticové hry. Obecné rozhodovací modely, zejména úlohy vícekriteriálního a stochastického programování, úloha teorie optimálního řízení.

    Různé zobecnění klasického modelu lineární regrese v rámci ekonometrie. Soustavy simultánních rovnic (odhady, identifikace, predikce).

    Blok B studijního plánu Ekonometrie (EK)

    PředmětZSLSkód
    Matematická statistika 1 4/2 Z, Zk-STP001
    Matematická statistika 2 -4/2 Z, ZkSTP002
    Teorie pravděpodobnosti 1 4/0 Zk-STP050
    Optimalizace I 4/2 Z, Zk-EKN011
    Matematická ekonomie -4/0 ZkEKN009
    Ekonometrie 4/2 Z, Zk-EKN001
    Náhodné procesy I 4/2 Z, Zk-STP038
    Náhodné procesy II -4/2 Z, ZkSTP039
    Základní seminář 0/2 Z-EKN003
    Seminář pro ekonometry -0/2 ZEKN024
    Seminář - modelování v ekonomii 0/2 Z-EKN005

    Doporučené předměty (blok C)

    PředmětZSLSkód
    Mnohorozměrná statistická analýza 2/2 Z, Zk-STP018
    Regrese*4/2 Z, Zk-STP094
    Časové řady -4/2 Z, ZkSTP006
    Teorie skladu a obsluhy bez cvičení*-2/0 ZkSTP133
    Variační problémy matematické ekonomie 2/0 Zk-EKN008
    Optimalizace II s aplikací ve financích*-4/2 Z, ZkEKN004
    Výpočetní prostředí pro statistickou analýzu dat 4/2 Z, Zk-STP004
    Statistická kontrola jakosti bez cvičení -4/0 ZkSTP013
    Ankety a výběry z konečných populací bez cvičení 2/0 Zk-STP027
    Analýza investic*-2/2 Z, ZkFAP005
    Matematika ve financích a pojišťovnictví bez cvičení 4/0 Zk-FAP031
    Matematika ve financích a pojišťovnictví -4/0 ZkFAP004
    Ekonomie I12/2 Z-EKN033
    Ekonomie II1-2/2 Z, ZkEKN034
    Pokročilé partie ekonometrie*-2/0 ZkEKN007
    Stochastická analýza*4/2 Z, Zk-STP119
    Matematika pro management a marketing 4/0 Zk-MAN005
    Seminář z výpočetních aspektů optimalizace*-0/2 ZUOS006

    1Výuka probíhá na FSV UK.

    4.4.2. Matematická statistika

    Garantující pracoviště: katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky
    Odpovědný učitel: Prof. RNDr. Jana Jurečková, DrSc.

    Matematická statistika (MS) vychází z moderní teorie pravděpodobnosti. Zabývá se především takovými modely reálného světa, které berou v úvahu možné náhodné vlivy. Její metody jsou stále více využívány k vyhodnocování informací založených pouze na částečných znalostech. Studenti se seznámí jak se základy statistického uvažování, tak s celou škálou metod používaných v praxi včetně práce se statistickými programovými systémy. Mohou se také seznámit s aplikacemi v nejrůznějších oblastech - např. v biologii, medicíně a průmyslu.

    Vzhledem k univerzálnímu zaměření studia je uplatnění absolventů velmi široké, např. v lékařské informatice, biologickém výzkumu, v organizacích státní správy, ve výzkumných ústavech, na vysokých školách a řadě dalších institucí.

    Doporučený průběh studia

    Předměty povinné ke státní závěrečné zkoušce (předměty bloku A resp. B) jsou uváděny tučně.

    3. rok studia

    PředmětZSLSkód
    Matematická statistika 1 4/2 Z, Zk-STP001
    Matematická statistika 2 -4/2 Z, ZkSTP002
    Teorie pravděpodobnosti 1 4/0 Zk-STP050
    Úvod do komplexní analýzy 2/2 Z, Zk-MAA021
    Úvod do funkcionální analýzy -2/2 Z, ZkRFA006
    Optimalizace I 4/2 Z, Zk-EKN011
    Doporučené přednášky a cvičení -4/2 Z,Zk

    4. rok studia

    PředmětZSLSkód
    Náhodné procesy I 4/2 Z, Zk-STP038
    Náhodné procesy II -4/2 Z, ZkSTP039
    Statistický seminář I 0/2 Z-STP008
    Statistický seminář II -0/2 ZSTP009
    Doporučené přednášky a cvičení 4/0 Zk4/2 Z,Zk
    Doporučené přednášky a cvičení 4/2 Z,Zk4/0 Zk

    5. rok studia

    PředmětZSLSkód
    Statistický seminář III 0/2 Z-STP010
    Doporučené přednášky a cvičení 4/2 Z,Zk-

    Podmínky pro přihlášení ke státní závěrečné zkoušce

  • splnění všeobecných podmínek(viz 3.6),
  • absolvování bloku B studijního plánu MS,
  • získání alespoň 30 bodů za doporučené předměty.

    Na posluchače, kteří začali studovat na MFF ve školním roce 1999/2000, 2000/2001 a 2001/2002, se vztahuje požadavek získat alespoň 10 bodů za předměty vedlejšího oboru. Tito posluchači nemusejí absolvovat přednášky Algebra II (ALG027), Diferenciální geometrie křivek a ploch (GEM012); předmět Úvod do funkcionální analýzy (RFA006) mohou nahradit variantou bez cvičení (RFA042).

    Státní závěrečná zkouška

    Ústní část státní závěrečné zkoušky studijního plánu Matematická statistika se skládá z požadavků z okruhů Základy pravděpodobnosti a statistiky, Náhodné procesy, Matematická statistika.

    Požadavky ke státní závěrečné zkoušce

    1. Základy pravděpodobnosti a statistiky

    Pravděpodobnostní prostor, podmíněná pravděpodobnost, nezávislost náhodných jevů, Bayesova věta pro náhodné jevy, 0-1 zákon, Borel-Cantelliho lemma.

    Definice náhodné veličiny a náhodného vektoru, nezávislost náhodných veličin a vektorů, distribuční funkce, diskrétní a spojité rozdělení, střední hodnota, rozptyl a variační matice, nezávislost, Čebyševova nerovnost, slabý a silný zákon velkých čísel, centrální limitní věty, důležitá rozdělení (normální, t, F, \ch2, exponenciální, rovnoměrné, alternativní, binomické, negativně binomické, Poissonovo, multinomické, hypergeometrické), souvislost mezi nimi, aproximace, použití.

    Nulová a alternativní hypotéza, kritický obor, hladina testu, Neyman-Pearsonovo lemma, bodové a intervalové odhady, nestrannost, konsistence a eficience odhadů, Rao-Cramérova věta, postačující a úplné statistiky.

    Náhodný výběr, uspořádaný náhodný výběr, t-testy, F-test shody rozptylů, F-test podmodelu, \ch2-testy dobré shody, testy v kontingenčních tabulkách, logaritmicko-lineární modely.

    Regresní modely, vlastnosti reziduí a jejich použití v regresní diagnostice, kritéria pro hodnocení návrhů experimentů.

    2. Náhodné procesy

    Markovovy řetězce s diskrétním časem, počáteční rozdělení, pravděpodobnosti přechodu, absolutní pravděpodobnosti, klasifikace stavů, rozložitelné a nerozložitelné řetězce, stacionární rozdělení, Markovovy řetězce s oceněním a diskontováním, řízené řetězce.

    Markovovy řetězce se spojitým časem (konečné a spočetné), intenzity přechodu, Kolmogorovovy diferenciální rovnice, limitní pravděpodobnosti, Poissonův proces, Yuleův proces, lineární a obecný proces růstu a zániku. Markovské modely hromadné obsluhy.

    Stacionární procesy, striktní a slabá stacionarita, spojitost procesu, kovariační funkce, spektrální hustota, jejich vlastnosti a vzájemné vztahy, výpočet. Ergodická věta a její aplikace. Procesy AR, MA, ARMA, lineární proces. Predikce konečných a nekonečných posloupností. Analýza autoregresních posloupností.

    3. Vybrané partie stochastiky

    Teorie testování hypotéz, stejnoměrně nejsilnější test a stejnoměrně nejsilnější nestranný test.

    Principy bayesovského statistického uvažování, metody volby apriorních rozdělení, bayesovské intervalové a bodové odhady.

    Mnohorozměrné normální rozdělení a odhad jeho parametrů, Wishartovo a Hotellingovo rozdělení, jejich vztah k jednorozměrným rozdělením, použití. Hlavní komponenty, kanonické korelace, diskriminační a shluková analýza.

    Waldův sekvenční test a jeho modifikace, operační charakteristika a střední počet pozorování. Waldovy nerovnosti a jejich použití.

    Jednovýběrové a dvouvýběrové pořadové testy, pořadové testy nezávislosti, jejich základní vlastnosti. Nejpoužívanější pořadové testy. Robustní odhady parametrů (M-odhady) a jejich vlastnosti.

    Základní typy pravděpodobnostních výběrů, pravděpodobnosti zahrnutí, odhady průměru a úhrnu, optimální alokace, poměrový a regresní odhad při prostém náhodném výběru.

    Blok B studijního plánu Matematická statistika (MS)

    PředmětZSLSkód
    Matematická statistika 1 4/2 Z, Zk-STP001
    Matematická statistika 2 -4/2 Z, ZkSTP002
    Teorie pravděpodobnosti 1 4/0 Zk-STP050
    Náhodné procesy I 4/2 Z, Zk-STP038
    Náhodné procesy II -4/2 Z, ZkSTP039
    Statistický seminář I 0/2 Z-STP008
    Statistický seminář II -0/2 ZSTP009
    Statistický seminář III 0/2 Z-STP010
    Optimalizace I 4/2 Z, Zk-EKN011

    Doporučené předměty (blok C)

    PředmětZSLSkód
    Mnohorozměrná statistická analýza 2/2 Z, Zk-STP018
    Sekvenční a bayesovské metody*-4/2 Z, ZkSTP024
    Neparametrické a robustní metody*4/0 Zk-STP085
    Analýza kategoriálních dat*2/2 Z, Zk-STP128
    Vybrané partie ze stochastiky*3/0 Zk3/0 ZkSTP143
    Navrhování experimentů*2/2 Z, Zk-STP120
    Ankety a výběry z konečných populací bez cvičení 2/0 Zk-STP027
    Regrese*4/2 Z, Zk-STP094
    Časové řady -4/2 Z, ZkSTP006
    Teorie skladu a obsluhy bez cvičení*-2/0 ZkSTP133
    Řízení jakosti a spolehlivosti 2/2 Z, Zk-MAN004
    Teorie odhadu a testování hypotéz*4/2 Z, Zk-STP028
    Výpočetní prostředí pro statistickou analýzu dat 4/2 Z, Zk-STP004
    Teorie pravděpodobnosti 2 -2/0 ZkSTP051
    Cvičení z teorie pravděpodobnosti 1 0/2 Z-STP144
    Cvičení z teorie pravděpodobnosti 2 -0/2 ZSTP145
    Statistická kontrola jakosti bez cvičení -4/0 ZkSTP013
    Matematika ve financích a pojišťovnictví bez cvičení 4/0 Zk-FAP031
    Matematika ve financích a pojišťovnictví -4/0 ZkFAP004
    Zobecněné lineární modely*2/2 Z, Zk-STP126
    Stochastická analýza bez cvičení*4/0 Zk-STP149
    Prostorové modelování, prostorová statistika*4/0 Zk-STP005
    Statistické praktikum -0/2 ZSTP106
    Statistická teorie informace -2/0 ZkSTP150
    Limitní věty pro součty náhodných veličin -2/0 ZkSTP157
    Statistická rozhodovací teorie*-2/0 ZkSTP158
    Markovské distribuce nad grafy -2/0 ZkSTP127
    Metody MCMC (Markov chain Monte Carlo) 2/2 Z, Zk-STP139

    *Takto označené předměty nejsou vyučovány každý rok.

    4.4.3. Teorie pravděpodobnosti a náhodné procesy

    Garantující pracoviště: katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky
    Odpovědný učitel: Prof. RNDr. Viktor Beneš, DrSc.

    Studijní plán Teorie pravděpodobnosti a náhodné procesy (TP) nabízí vzdělání v oblasti pravděpodobnosti a matematické statistiky s cílem vychovat odborníky pro tvorbu a užití pravděpodobnostních modelů v přírodovědných, technických i ekonomických oborech. Studium náhodných procesů v čase je dotaženo až k řešení stochastických diferenciálních rovnic, které slouží např. k optimálnímu řízení. Současně probíhá výuka modelování v prostoru s četnými aplikacemi. Absolvování zaměření umožňuje specializaci v průmyslové matematice, v biomatematice, matematické statistice i v matematice finanční či pojistné.

    Uplatnění absolventů je možné na vysokých školách a ve výzkumných ústavech, mimo akademickou sféru v průmyslu, v oblastech bankovnictví a pojišťovnictví či informačních technologií.

    Doporučený průběh studia

    Předměty povinné ke státní závěrečné zkoušce (předměty bloku A resp. B) jsou uváděny tučně.

    3. rok studia

    PředmětZSLSkód
    Náhodné procesy I 4/2 Z, Zk-STP038
    Náhodné procesy II -4/2 Z, ZkSTP039
    Teorie pravděpodobnosti 1 4/0 Zk-STP050
    Teorie pravděpodobnosti 2 -2/0 ZkSTP051
    Matematická statistika 1 4/2 Z, Zk-STP001
    Úvod do komplexní analýzy 2/2 Z, Zk-MAA021
    Úvod do funkcionální analýzy -2/2 Z, ZkRFA006
    Doporučené předměty 4/2 Z,Zk4/2 Z,Zk

    4. rok studia

    PředmětZSLSkód
    Stochastická analýza*4/2 Z, Zk-STP119
    Prostorové modelování, prostorová statistika*4/0 Zk-STP005
    Stochastické diferenciální rovnice*-4/0 ZkDIR041
    Seminář z pravděpodobnosti I 0/2 Z-STP121
    Seminář z pravděpodobnosti II -0/2 ZSTP122
    Teorie pravděpodobnostních rozdělení*2/0 Zk-STP118
    Doporučené předměty 4/0 Zk8/0 Zk

    5. rok studia

    PředmětZSLSkód
    Seminář z pravděpodobnosti III 0/2 Z-STP123

    Podmínky pro přihlášení ke státní závěrečné zkoušce

  • splnění všeobecných podmínek(viz 3.6),
  • absolvování bloku B studijního plánu TP,
  • získání alespoň 20 bodů za přednášky a 2 bodů za cvičení ze seznamu doporučených předmětů,

    Na posluchače, kteří začali studovat na MFF ve školním roce 1999/2000, 2000/2001 a 2001/2002, se vztahuje požadavek získat alespoň 10 bodů za předměty vedlejšího oboru. Tito posluchači nemusejí absolvovat přednášky Algebra II (ALG027), Diferenciální geometrie křivek a ploch (GEM012); předmět Úvod do funkcionální analýzy (RFA006) mohou nahradit variantou bez cvičení (RFA042).

    Státní závěrečná zkouška

    Ústní část státní závěrečné zkoušky studijního plánu Teorie pravděpodobnosti a náhodné procesy se skládá z požadavků z okruhů Teorie pravděpodobnosti a základy matematické statistiky, Stochastická dynamika, Náhodné procesy.

    Požadavky ke státní závěrečné zkoušce

    1. Základy pravděpodobnosti a statistiky

    Pravděpodobnostní prostor, podmíněná pravděpodobnost, Bayesova věta. Náhodná veličina a vektor, jejich charakteristiky, základní jednorozměrná a mnohorozměrná rozdělení.

    Typy konvergence náhodných veličin. Charakteristické funkce, nezávislost, nula-jednotkové zákony, zákony velkých čísel, centrální limitní věty. Podmíněná střední hodnota, martingaly s diskrétním časem a jejich konvergence, centrální limitní věta pro martingalové diference.

    Prostý a uspořádaný náhodný výběr, postačující a úplné statistiky, bodový a intervalový odhad nestrannost, konzistence a vydatnost, Rao-Cramerova věta. Nulová a alternativní hypotéza, kritický obor, hladina testu, Neyman-Pearsonovo lemma, p-hodnota, t-testy, chí-kvadrát test shody a nezávislosti v kontingenční tabulce. Korelační a regresní analýza, lineární model.

    2. Náhodné procesy

    Markovovy řetězce, klasifikace stavů, stacionární rozdělení, ocenění přechodů. Markovovy procesy se spojitým časem, Kolmogorovovy diferenciální rovnice, procesy množení a zániku, systémy hromadné obsluhy, proces obnovy. Stacionární náhodné posloupnosti a procesy. Spektrální rozklad kovarianční funkce a procesu. Predikce a filtrace. Analýza autoregresních modelů. Periodogram.

    Poissonův a Coxův bodový proces, shlukové a regulární modely. Charakteristiky bodových procesů a jejich odhady. Konečné procesy dané hustotou, podmíněná intenzita, věrohodnost a pseudověrohodnost pro bodové procesy. MCMC (Markovské Monte Carlo), Metropolis - Hastingsův algoritmus, perfektní simulace.

    3. Vybrané partie stochastiky

    Wienerův proces, slabá konvergence, Prochorovova věta. Donskerův princip invariance. Maximum a minimum Wienerova procesu, zákon arku-sinu, Wienerův most. Martingaly a semimartingaly se spojitým časem, Doob-Meyerova věta, stochastický integrál a diferenciál, Itóova formule, Burkholder-Davis-Gundyho nerovnost pro lokální martingaly, věta Lévyova a Girzanovova. Brownovské reprezentace lokálních martingalů.

    Stochastické diferenciální rovnice, silná řešení, existence a jednoznačnost řešení pro rovnice s lipschitzovskými koeficienty. Lineární rovnice, explicitní řešení. Markovské bodové procesy, Straussův model, procesy s plošnou interakcí. Hammersley-Cliffordova věta.

    Blok B studijního plánu Teorie pravděpodobnosti (TP)

    PředmětZSLSkód
    Náhodné procesy I 4/2 Z, Zk-STP038
    Náhodné procesy II -4/2 Z, ZkSTP039
    Teorie pravděpodobnosti 1 4/0 Zk-STP050
    Teorie pravděpodobnosti 2 -2/0 ZkSTP051
    Matematická statistika 1 4/2 Z, Zk-STP001
    Stochastická analýza*4/2 Z, Zk-STP119
    Prostorové modelování, prostorová statistika*4/0 Zk-STP005
    Teorie pravděpodobnostních rozdělení*2/0 Zk-STP118
    Stochastické diferenciální rovnice*-4/0 ZkDIR041
    Seminář z pravděpodobnosti I 0/2 Z-STP121
    Seminář z pravděpodobnosti II -0/2 ZSTP122
    Seminář z pravděpodobnosti III 0/2 Z-STP123

    Doporučené předměty (blok C)

    PředmětZSLSkód
    Cvičení z teorie pravděpodobnosti 1 0/2 Z-STP144
    Cvičení z teorie pravděpodobnosti 2 -0/2 ZSTP145
    Optimalizace I bez cvičení 4/0 Zk-EKN012
    Řízení jakosti a spolehlivosti 2/2 Z, Zk-MAN004
    Časové řady -4/2 Z, ZkSTP006
    Teorie skladu a obsluhy bez cvičení*-2/0 ZkSTP133
    Matematická statistika 2 -4/2 Z, ZkSTP002
    Sekvenční a bayesovské metody*-4/2 Z, ZkSTP024
    Teorie odhadu a testování hypotéz*4/2 Z, Zk-STP028
    Matematika ve financích a pojišťovnictví bez cvičení 4/0 Zk-FAP031
    Matematika ve financích a pojišťovnictví -4/0 ZkFAP004
    Statistická kontrola jakosti bez cvičení -4/0 ZkSTP013
    Kvalitativní teorie stochastických systémů*-4/0 ZkSTP138
    Markovské distribuce nad grafy -2/0 ZkSTP127
    Wienerův proces*-2/0 ZkSTP147
    Principy invariance*4/0 Zk-STP125
    Bodové procesy -2/0 ZkMAT011
    Geometrická teorie míry -2/0 ZkMAT010
    Statistická teorie informace -2/0 ZkSTP150
    Limitní věty pro součty náhodných veličin -2/0 ZkSTP157
    Statistická rozhodovací teorie*-2/0 ZkSTP158
    Martingaly a markovské procesy -2/0 ZkSTP159
    Metody MCMC (Markov chain Monte Carlo) 2/2 Z, Zk-STP139
    Struktury podmíněné nezávislosti -2/0 ZkSTP160

    *Takto označené předměty nejsou vyučovány každý rok.

    4.4.4. Matematika a management

    Garantující pracoviště: katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky
    Odpovědný učitel: Prof. RNDr. Jana Jurečková, DrSc.

    Studijní obor Matematika a management (MMN) se zabývá studiem matematických metod pro řízení podniku, plánováním a statistickým vyhodnocováním průmyslových experimentů a průběhu výroby, včetně kvality výrobního procesu. Výuka zahrnuje předměty matematiky, obchodně právní předměty i předměty průmyslové statistiky, patřící do disciplíny označované Quality Management.

    Studijní obor Matematika a management (MMN) není od r. 2002-2003 otevírán. Tento obor si mohou zvolit posluchači, kteří začali studovat na MFF nejpozději v r.2001-2002.

    Doporučený průběh studia

    Předměty povinné ke státní závěrečné zkoušce (předměty bloku A resp. B) jsou uváděny tučně, doporučené předměty (předměty bloku C) standardním písmem.

    3. rok studia

    PředmětZSLSkód
    Statistika 4/2 Z, Zk-STP097
    Časové řady -4/2 Z, ZkSTP006
    Optimalizace I 4/2 Z, Zk-EKN011
    Matematická ekonomie -4/0 ZkEKN009
    Účetnictví 2/2 Z, Zk-FAP013
    Hospodářská politika 2/0 Zk-MAN011
    Teorie pravděpodobnosti 1 4/0 Zk-STP050
    Statistická kontrola jakosti -4/2 Z, ZkSTP012
    Úvod do komplexní analýzy 2/2 Z, Zk-MAA021

    4. rok studia

    PředmětZSLSkód
    Řízení jakosti a spolehlivosti 2/2 Z, Zk-MAN004
    Informační systémy pro management -0/2 ZMAN002
    Finanční management -2/0 ZkFAP008
    Seminář M+M I 0/2 Z-STP053
    Seminář M+M II -0/2 ZSTP054
    Regrese*4/2 Z, Zk-STP094
    Navrhování experimentů*2/2 Z, Zk-STP120
    Ankety a výběry z konečných populací bez cvičení 2/0 Zk-STP027
    Teorie skladu a obsluhy*-2/2 Z, ZkSTP132
    Úvod do funkcionální analýzy -2/2 Z, ZkRFA006
    Obchodní a správní právo 2/0 Zk-FAP024

    *Takto označené předměty nejsou vyučovány každý rok.

    5. rok studia

    PředmětZSLSkód
    Seminář M+M III 0/2 Z-STP055

    Podmínky pro přihlášení ke státní závěrečné zkoušce

  • splnění všeobecných podmínek (viz 3.6),
  • absolvování bloku B studijního oboru MMN,
  • získání alespoň 16 bodů za doporučené předměty,

    Státní závěrečná zkouška

    Ústní část státní závěrečné zkoušky studijního oboru Matematika a management se skládá z požadavků z okruhů Matematická statistika, Řízení jakosti, Management.

    Posluchači, kteří nastoupili na fakultu před rokem 1995, mohou absolvovat SZ podle starých požadavků (viz Studijní programy 1996/1997) nebo podle následujících požadavků.

    Požadavky ke státní závěrečné zkoušce

    1. Základy pravděpodobnosti a statistiky

    Základní rozdělení pravděpodobností (binomické, Poissonovo, multinomické, normální, gama, beta, logistické, exponenciální třída), základní charakteristiky, použití a vlastnosti. Závislost a nezávislost, podmíněná pravděpodobnost, Bayesův vzorec. Slabý a silný zákon velkých čísel, Borel-Cantelliho věta, centrální limitní věty.

    Jednorozměrné a vícerozměrné normální rozdělení, rozdělení kvadratických forem, rozdělení odvozená z normálního (\ch2, tF), jejich použití v matematické statistice, \ch2-testy dobré shody, kontingenční tabulky.

    Regresní modely (bodové odhady, oblasti spolehlivosti, testy hypotéz), vlastnosti reziduí a jejich použití v regresní diagnostice.

    2. Náhodné procesy

    Statistická přejímka (statistická přejímka srovnáváním a měřením, rektifikační přejímací postupy). Statistická regulace technologických procesů (Shewhartovy diagramy, postupy založené na kumulativních součtech), regulace procesů pomocí klouzavých průměrů (MA) a pomocí klouzavých průměrů s exponenciálním zapomínáním (EWMA).

    Základy plánování experimentů (znáhodněné bloky, latinské čtverce, faktoriální experimenty, Taguchiho metodologie).

    Pravděpodobnostní výběr a jeho charakteristiky, výběrové plány (prostý náhodný, Poissonův, zamítací, Durbinův-Sampfordův, postupný, systematický, vícestupňový, oblastní), metody odhadu úhrnu znaku Y (jednoduchý lineární, regresní, poměrový).

    Modely časových řad: dekomposiční metody (trend, sezónnost, periodicita, testy náhodnosti), Boxova-Jenkinsova metodologie (ARMA modely, identifikace, odhad, verifikace modelů).

    Matematická teorie skladu. Deterministické modely; pořizování zásob od dodavatelů, vlastní výrobní činnosti. Stochastický statický model, dynamický model. Strategie (s,S).

    3. Vybrané partie stochastiky

    Finanční management: úrokování, časová hodnota peněz, struktura úrokových měr, inflace, peněžní toky, cenné papíry, trhy cenných papírů, oceňování cenných papírů, technická a fundamentální analýza, riziko portfolia, modely utváření cen kapitálových statků (CAMP), arbitrážní cenový model (APT), podíloví ukazatelé, investiční a finanční rozhodování, analýza portfolia, hodnota firmy, odpisy, finanční leasing. Národní hospodářství: agregátní poptávka, rovnovážný důchod a rovnovážný výstup, trh zboží a peněz, IS-LM model, monetární a fiskální politika v modelu IS-LM, agregátní poptávka a nabídka, poptávka po penězích, centrální banka a peněžní zásoba, spotřeba, investice, inflace, nezaměstnanost, státní rozpočet, dlouhodobý růst a prosperita, mezinárodní vazby, moderní makroekonomická teorie.

    Blok B studijního oboru Matematika a management (MMN)

    PředmětZSLSkód
    Statistika 4/2 Z, Zk-STP097
    Časové řady -4/2 Z, ZkSTP006
    Optimalizace I 4/2 Z, Zk-EKN011
    Statistická kontrola jakosti -4/2 Z, ZkSTP012
    Řízení jakosti a spolehlivosti 2/2 Z, Zk-MAN004
    Matematická ekonomie -4/0 ZkEKN009
    Účetnictví 2/2 Z, Zk-FAP013
    Hospodářská politika 2/0 Zk-MAN011
    Informační systémy pro management -0/2 ZMAN002
    Finanční management -2/0 ZkFAP008
    Obchodní a správní právo 2/0 Zk-FAP024
    Seminář M+M I 0/2 Z-STP053
    Seminář M+M II -0/2 ZSTP054
    Seminář M+M III 0/2 Z-STP055
    Ankety a výběry z konečných populací bez cvičení 2/0 Zk-STP027
    Teorie pravděpodobnosti 1 4/0 Zk-STP050

    Doporučené předměty (blok C)

    PředmětZSLSkód
    Výpočetní prostředí pro statistickou analýzu dat 4/2 Z, Zk-STP004
    Navrhování experimentů*2/2 Z, Zk-STP120
    Simulační metody*2/0 Zk-STP042
    Matematika pro management a marketing*4/0 Zk-MAN005
    Teorie skladu a obsluhy*-2/2 Z, ZkSTP132
    Regrese*4/2 Z, Zk-STP094
    Analýza investic*-2/2 Z, ZkFAP005
    Úvod do financí -2/0 ZkFAP009
    Obchodní angličtina 0/2 Z-JAZ015
    Mnohorozměrná statistická analýza 2/2 Z, Zk-STP018
    Účetnictví II -2/2 Z, ZkFAP014
    Hospodářská politika II -2/0 ZkMAN008

    *Takto označené předměty nejsou vyučovány každý rok.

    4.5. Finanční a pojistná matematika

    Garantující pracoviště: katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky
    Odpovědný učitel: Doc. RNDr. Jan Hurt, CSc.

    Směr Finanční a pojistná matematika (FPM) představuje moderní formu studia aktuárských věd označovanou jako aktuárský přístup k finančním rizikům. Vedle základních matematických předmětů jsou přednášeny zejména aplikace teorie pravděpodobnosti v životním a majetkovém pojištění a matematické modely užívané ve finančnictví. Studenti získají též potřebné znalosti z teorie financí, z pojistného a finančního práva a účetnictví.

    Absolventi se uplatní v pojišťovnách a penzijních fondech, v bankách, ve státní správě, v poradenských firmách apod.

    Doporučený průběh studia

    Předměty povinné ke státní závěrečné zkoušce (předměty bloku A resp. B) jsou uváděny tučně, doporučené předměty (předměty bloku C) standardním písmem.

    Předmět Finanční management FAP008 absolvují jako povinný předmět bloku B studenti, kteří byli přijati v r. 1999-2000 a později.

    Důrazně doporučujeme posluchačům, aby ve druhém roce studia absolvovali předmět Úvod do financí (FAP009), na který ve třetím ročníku navazují další přednášky.

    3. rok studia

    PředmětZSLSkód
    Náhodné procesy I 4/2 Z, Zk-STP038
    Náhodné procesy II -4/2 Z, ZkSTP039
    Teorie pravděpodobnosti 1 4/0 Zk-STP050
    Statistika 4/2 Z, Zk-STP097
    Finanční management1-2/0 ZkFAP008
    Matematické metody ve financích12/0 Zk-FAP022
    Úvod do komplexní analýzy 2/2 Z, Zk-MAA021
    Úvod do funkcionální analýzy -2/2 Z, ZkRFA006

    4. rok studia

    PředmětZSLSkód
    Životní pojištění22/2 Z2/2 Z, ZkFAP016
    Neživotní pojištění22/02/0 ZkFAP015
    Účetnictví 2/2 Z, Zk-FAP013
    Veřejné finance3-2/0 ZkFAP006
    Seminář z aktuárských věd 0/2 Z0/2 ZFAP011

    1 Předměty Úvod do financí FAP009, Matematické metody ve financích FAP022 a Finanční management FAP008 patří do bloku B oboru Finanční a pojistná matematika. Pokud si student navíc zapíše některý z předmětů Matematika ve financích a pojišťovnictví FAP031 (resp. FAP002, FAP004) získá za celou skupinu předmětů maximálně 6 bodů.

    2 Předměty Životní pojištění FAP016 a Neživotní pojištění FAP015 patří do bloku B oboru Finanční a pojistná matematika. Pokud si student navíc zapíše některý z předmětů Matematika ve financích a pojišťovnictví FAP031 (resp. FAP002, FAP004) získá za celou skupinu předmětů maximálně 12 bodů.

    3Přednáška se koná mimo MFF a počet posluchačů je omezen (zápis po dohodě s oddělením finanční a pojistné matematiky KPMS).

    5. rok studia

    PředmětZSLSkód
    Teorie rizika 4/2 Z, Zk-FAP034
    Seminář z aktuárských věd 0/2 Z0/2 ZFAP011

    Podmínky pro přihlášení ke státní závěrečné zkoušce

  • splnění všeobecných podmínek (viz 3.6),
  • absolvování bloku B studijního oboru FPM,
  • získání alespoň 14 bodů za přednášky a 2 bodů za cvičení ze seznamu doporučených předmětů,

    Státní závěrečná zkouška

    Ústní část státní závěrečné zkoušky studijního oboru Finanční a pojistná matematika se skládá z požadavků z okruhů Aplikovaná pravděpodobnost, Životní a neživotní pojištění, Finance a účetnictví.

    Požadavky ke státní závěrečné zkoušce

    1. Aplikovaná pravděpodobnost

    Základní rozložení pravděpodobností v pojistné matematice
    Rozložení počtu škod, výší škod. Modely vysokých škod. Složená rozložení. Aproximace složených rozložení.

    Charakteristiky rozložení a jejich odhady
    Momentová vytvořující funkce. Gram-Charlierův rozvoj. Metoda nejmenších čtverců. Metoda momentů. Metoda maximální věrohodnosti. Příklady užití.

    Bayesův princip
    Apriorní a aposteriorní rozložení. Konjugovaná rozložení. Užití v tarifování podle škodního průběhu.

    Zákon velkých čísel a centrální limitní věta
    Posloupnosti nezávislých náhodných veličin. Slabý a silný zákon velkých čísel. Centrální limitní věta, Ljapunovovy podmínky. Zákon velkých čísel v pojišťovnictví.

    Markovovy řetězce
    Definice. Matice pravděpodobností přechodu, limitní pravděpodobnosti. Užití Markovových řetězců v bonusových systémech. Markovovy procesy. Kolmogorovovy diferenciální rovnice. Poissonův proces. Pólyův proces.

    Lineární regrese
    Metoda nejmenších čtverců v lineární regresi. Regrese s gaussovskými odchylkami. Testy významnosti regresních koeficientů.

    Analýza časových řad
    Odhadování trendu. Klouzavé průměry a jejich užití v technické analýze kursů. Autoregresní modely. Příklady.

    Teorie kredibility
    Buhlmannův model. Přesná kredibilita.

    Model kolektivního rizika
    Popis modelu. Pravděpodobnost ruinování, Lundbergova nerovnost, Cramérův vztah. Adjustační koeficient.

    2. Životní a neživotní pojištění

    Tabulky úmrtnosti
    Odhad intenzity úmrtnosti. Gompertz-Makehamův zákon. Vyrovnávání tabulek úmrtnosti. Dekrementní řády. Aktuárské tabulky, komutační čísla.

    Kapitálové a důchodové pojištění
    Netto jednorázové a běžné pojistné pro kapitálové pojištění pro případ úmrtí, dožití, smíšené. Netto jednorázové i běžné pojistné pro pojištění důchodové. Užití komutačních čísel. Brutto pojistné.

    Pojistné rezervy životního pojištění
    Prospektivní metoda. Retrospektivní metoda. Užití komutačních čísel. Brutto rezerva, zillmerování. Základní právní předpisy.

    Modely pojištění osob s více stavy

    Životní pojištění skupiny osob

    Platební schopnost pojišťovny, zajišťování
    Skutečná a minimální míra solventnosti životních a neživotních pojišťoven. Základní formy zajištění. Kvótování.

    Pojistné rezervy neživotního pojištění
    Základní právní předpisy. Rezervy na pojistná plnění. Trojúhelníková schemata.

    Tarifování
    Buhlmann-Straubův model. Bailey-Simonova metoda. Bonusové systémy. Výpočty sazebníku.

    3. Finance a účetnictví

    Úrok, časová hodnota peněz
    Základní pojmy. Spojité úrokování. Hodnocení peněžních toků. Hodnocení investičních projektů.

    Daňová soustava
    Správa daní. Daň z příjmu a ostatní přímé daně. Daň z přidané honoty, spotřební daně.

    Finanční instituce
    Centrální emisní banka. Obchodní banky. Spořitelny. Pojišťovny. Penzijní fondy. Investiční fondy. Obchodování s cennými papíry.

    Cenné papíry
    Obligace. Investiční certifikáty. Akcie. Metody analýzy akciového trhu. Finanční deriváty. Hodnocení cenných papírů.

    Účetnictví
    Základní pojmy. Účtová osnova, účtové třídy. Oceňování majtku v účetnictví. Rozvaha. Výkaz zisků a ztrát. Technické účty pojišťovacích společností.

    Blok B studijního oboru Finanční a pojistná matematika (FPM)

    PředmětZSLSkód
    Náhodné procesy I 4/2 Z, Zk-STP038
    Náhodné procesy II -4/2 Z, ZkSTP039
    Teorie pravděpodobnosti 1 4/0 Zk-STP050
    Statistika 4/2 Z, Zk-STP097
    Účetnictví 2/2 Z, Zk-FAP013
    Úvod do financí -2/0 ZkFAP009
    Matematické metody ve financích 2/0 Zk-FAP022
    Veřejné finance -2/0 ZkFAP006
    Životní pojištění 2/2 Z2/2 Z, ZkFAP016
    Neživotní pojištění 2/02/0 ZkFAP015
    Teorie rizika 4/2 Z, Zk-FAP034
    Seminář z aktuárských věd10/2 Z0/2 ZFAP011
    Finanční management -2/0 ZkFAP008

    1Studenti zapisují alespoň 3 semestry.

    Doporučené předměty (blok C)

    PředmětZSLSkód
    Demografie*-2/0 ZkFAP001
    Stochastické finanční modely*2/0 Zk-FAP012
    Účetnictví II -2/2 Z, ZkFAP014
    Mikroekonomie 2/2 Z, Zk-EKN010
    Analýza investic*-2/2 Z, ZkFAP005
    Bankovnictví12/2 Z, Zk-FAP017
    Pojišťovací právo 2/0 Zk-FAP019
    Optimalizace I bez cvičení 4/0 Zk-EKN012
    Výpočetní prostředky finanční a pojistné matematiky -4/2 Z, ZkFAP007

    1Přednáška se koná mimo MFF a počet posluchačů je omezen (zápis po dohodě s oddělením finanční a pojistné matematiky KPMS).

    4.6. Matematické a počítačové modelování ve fyzice a v technice

    Garantující pracoviště: Matematický ústav UK
    Odpovědný učitel: Doc. RNDr. Josef Málek, CSc.

    Studijní obor Matematické a počítačové modelování ve fyzice a v technice (MOD) je mezioborovým studiem, které spojuje matematiku, fyziku a částečně i informatiku. Posluchači získají znalosti v moderních partiích matematiky a v základních oblastech teoretické fyziky a seznámí se s použitím počítačů ve fyzice a v některých technických aplikacích.

    Doporučený průběh studia

    Doporučujeme, aby do konce 2. roku studia studenti absolvovali Fyziku pro matematiky (FYM002), (FYM003) nebo dvojici přednášek Fyzika I (OFY021), Vybrané partie z teoretické fyziky I (MAF029).

    Předměty povinné ke státní závěrečné zkoušce (předměty bloku A, resp. B) jsou uváděny tučně, doporučené předměty (předměty bloku C) standardním písmem, nepovinné výběrové předměty kurzivou.

    3. rok studia

    PředmětZSLSkód
    Úvod do funkcionální analýzy 2/2 Z, Zk-RFA006
    Funkcionální analýza 1 -4/2 Z, ZkRFA005
    Obyčejné diferenciální rovnice 4/2 Z, Zk-DIR001
    Klasická teorie parciálních diferenciálních rovnic -2/2 Z, ZkDIR005
    Moderní teorie parciálních diferenciálních rovnic -2/0 ZkDIR004
    Mechanika kontinua 3/2 Z, Zk-MOD012
    Matematické modelování ve fyzice 2/02/0 ZkMOD004
    Úvod do komplexní analýzy 2/2 Z, Zk-MAA021
    Přibližné a numerické metody 1 2/2 Z, Zk-NUM001
    Úvod do kvantové mechaniky -2/2 Z, ZkOFY027
    Termodynamika kontinua -2/2 Z, ZkMOD035

    1Student zapisuje tento předmět buď pouze v zimním, a nebo pouze v letním semestru.

    4. rok studia - příklad 1

    PředmětZSLSkód
    Matematické metody v klasické a kvantové mechanice 1 2/0 Zk-MOD032
    Matematické metody v klasické a kvantové mechanice 2 -2/0 ZkMOD033
    Termodynamika a statistická fyzika -3/1 Z, ZkOFY036
    Přibližné a numerické metody 2 2/2 Z, Zk-NUM002
    Úvod do fyziky plazmatu a počítačové fyziky 2/02/0 ZkFYM012
    Teorie relativity 2/0 Zk-OFY023
    Matematická teorie pružnosti 1 2/0 Zk-MOD017
    Matematická teorie pružnosti 2 -2/0 ZkMOD018
    Nelineární diferenciální rovnice a nerovnice I 2/1 Z, Zk-DIR042
    Nelineární diferenciální rovnice a nerovnice II -2/1 Z, ZkDIR043
    Biotermodynamika 2/2 Z, Zk-MOD036
    Seminář z mechaniky kontinua 0/2 Z0/2 ZMOD013
    Vybrané problémy matematického modelování -0/2 ZMOD015
    Elektromagnetické pole a speciální teorie relativity -2/1 ZkTMF034
    Výběrová přednáška -2/0 Zk

    4. rok studia - příklad 2

    PředmětZSLSkód
    Matematické metody v klasické a kvantové mechanice 1 2/0 Zk-MOD032
    Matematické metody v klasické a kvantové mechanice 2 -2/0 ZkMOD033
    Nelineární diferenciální rovnice a nerovnice I 2/1 Z, Zk-DIR042
    Nelineární diferenciální rovnice a nerovnice II -2/1 Z, ZkDIR043
    Vybrané kapitoly z kvantové mechaniky 2/1 Z, Zk-OFY043
    Termodynamika a statistická fyzika -3/1 Z, ZkOFY036
    Přibližné a numerické metody 2 2/2 Z, Zk-NUM002
    Numerický software 1 2/2 Z, Zk-NUM018
    Numerický software 2 -2/2 Z, ZkNUM019
    Matematické metody v mechanice tekutin 2/02/0 ZkMOD001
    Biotermodynamika 2/2 Z, Zk-MOD036
    Seminář z mechaniky kontinua 0/2 Z0/2 ZMOD013
    Vybrané problémy matematického modelování -0/2 ZMOD015
    Elektromagnetické pole a speciální teorie relativity -2/1 ZkTMF034

    5. rok studia

    PředmětZSLSkód
    Seminář z mechaniky kontinua 0/2 Z0/2 ZMOD013
    Vybrané problémy matematického modelování -0/2 ZMOD015

    Podmínky pro zadání diplomové práce

  • splnění obecných podmínek (viz 3.4),
  • absolvování dvojice předmětů Fyzika I (OFY021), Vybrané partie z teoretické fyziky I (MAF029) nebo dvojice předmětů Fyzika pro matematiky 1, 2 (FYM002), (FYM003),
  • získání 80 bodů, z toho alespoň 40 bodů z předmětů bloku B studijního oboru MOD (viz níže).

    Podmínky pro přihlášení ke státní závěrečné zkoušce

  • splnění všeobecných podmínek(viz 3.6)
  • absolvování bloku B studijního oboru MOD
  • získání alespoň 20 bodů za doporučené předměty

    Státní závěrečná zkouška

    Ústní část státní závěrečné zkoušky studijního oboru Matematické a počítačové modelování ve fyzice a v technice se skládá z požadavků z okruhů Klasická a moderní analýza, Matematické modelování a numerické metody, Základy fyziky.

    Posluchači, kteří nastoupili na fakultu před rokem 1995, mohou absolvovat SZ podle starých požadavků (viz Studijní programy 1996/1997) nebo podle následujících požadavků.

    Požadavky ke státní závěrečné zkoušce

    1. Klasická a moderní analýza

    Teorie funkcí reálné proměnné
    Základy diferenciálního a integrálního počtu funkcí jedné a více reálných proměnných, teorie míry a integrálu, Fourierovy řady, věta o implicitních funkcích.

    Teorie funkcí komplexní proměnné
    Derivace, holomorfní funkce, Cauchyova věta a Cauchyův vzorec, izolované singularity, reziduová věta, meromorfní funkce, konformní zobrazení, Riemannova věta.

    Funkcionální analýza
    Metrické prostory, vektorové prostory, normované lineární prostory, teorie lineárních operátorů, Hilbertovy a Banachovy prostory, spojité nelineární funkcionály, Hahn-Banachova věta, Fredholmovy věty, řešení integrálních rovnic, řešení nelineárních operátorových rovnic: metoda monotonních operátorů, Banachova věta, věty Brouwerova a Schauderova, Lebesgueovy a Sobolevovy prostory a jejich duály.

    2. Matematické modelování a numerické metody

    Obyčejné diferenciální rovnice
    Lokální existence řešení obyčejných diferenciálních rovnic prvního řádu (klasická a zobecněná teorie), jednoznačnost, maximální řešení, lineární rovnice vyšších řádů, soustavy lineárních rovnic prvního řádu a jejich řešení.

    Parciální diferenciální rovnice
    Lineární rovnice 1. řádu, metoda charakteristik, klasifikace rovnic 2. řádu, formulace základních úloh pro jednotlivé typy rovnic, jejich řešitelnost, Fourierova metoda, princip maxima, vlastnosti harmonických funkcí, slabá řešení eliptických úloh, metoda monotonních operátorů, zobecněná řešení pro parabolickou a hyperbolickou rovnici, integrální transformace.

    Numerické metody řešení diferenciálních rovnic
    Diskrétní metody řešení obyčejných diferenciálních rovnic; metoda sítí pro řešení eliptických, parabolických a hyperbolických úloh; diskretizace, řešitelnost diskrétních soustav, konvergence, stabilita, iterační metody pro řešení velkých soustav lineárních rovnic.

    Metoda konečných prvků pro řešení eliptických rovnic: triangulace oblasti, po částech polynomiální aproximace, interpolace v Sobolevových prostorech, odhad chyby, příklady konečných prvků

    Základní matematické modely mechaniky kontinua tuhé a kapalné fáze
    Formulace zákonů zachování ve tvaru diferenciálních rovnic, Eulerovy a Navierovy-Stokesovy rovnice, nevazké nevířivé proudění - formulace pomocí potenciálu rychlosti a proudové funkce, úloha pro vazké nestlačitelné proudění.

    Základní pojmy z teorie pružnosti, tenzor napětí, tenzor deformace, Hookův zákon, Lamého rovnice.

    3. Základy fyziky

    Mechanika kontinua
    Tenzorová algebra a analýza, tenzory velké deformace, infinitezimální deformace. Bilanční rovnice, Cauchyho věta, tenzor napětí, konstituční vztahy, princip objektivity, materiálová symetrie. Tekutiny, pevné látky, elastické látky, ideální, newtonovské a nenewtonovské tekutiny, elastické pevné látky. Formulace okrajových úloh a jednoduché příklady jejich řešení.

    Termodynamika
    Termodynamické veličiny, stav systému - I. zákon termodynamiky. Termodynamický proces, entropie - II. zákon termodynamiky. Principy konstitutivní teorie reálných materiálů. Důsledky principu časové nevratnosti procesů a principu maximální pravděpodobnosti stavu. Konstitutivní vztahy pro termoviskoelastické těleso, termoviskoelastickou tekutinu a termodynamické podmínky stability jejich stavů. Klasická nerovnovážná termodynamika, princip minimální disipace energie a minimální produkce entropie. Rozšířená nerovnovážná termodynamika, zobecněná definice entropie pro lokálně nerovnovážné stavy.

    Statistická fyzika
    Soubory ve statistické fyzice, Liouvilleova rovnice, mikrokanonický, kanonický a velký kanonický soubor, Maxwellovo-Boltzmannovo, Fermiho-Diracovo a Boseovo-Einsteinovo rozdělení, záření černého tělesa, stavová rovnice plynů.

    Kvantová mechanika
    Základní pojmy a postuláty kvantové mechaniky, Schrödingerova rovnice, relace neurčitosti, jednočásticové a dvoučásticové problémy, lineární harmonický oscilátor, částice v potenciálové jámě, přibližné metody kvantové mechaniky, spin.

    Elektromagnetické pole a speciální teorie relativity

    Blok B studijního oboru Matematické a počítačové modelování ve fyzice a v technice (MOD)

    PředmětZSLSkód
    Funkcionální analýza 1 -4/2 Z, ZkRFA005
    Obyčejné diferenciální rovnice 4/2 Z, Zk-DIR001
    Klasická teorie parciálních diferenciálních rovnic -2/2 Z, ZkDIR005
    Moderní teorie parciálních diferenciálních rovnic -2/0 ZkDIR004
    Přibližné a numerické metody 1 2/2 Z, Zk-NUM001
    Přibližné a numerické metody 2 2/2 Z, Zk-NUM002
    Termodynamika kontinua -2/2 Z, ZkMOD035
    Matematické modelování ve fyzice 2/02/0 ZkMOD004
    Mechanika kontinua 3/2 Z, Zk-MOD012
    Vybrané kapitoly z kvantové mechaniky12/1 Z, Zk-OFY043
    Termodynamika a statistická fyzika2-3/1 Z, ZkOFY036

    1Místo tohoto předmětu student může absolvovat Úvod do kvantové mechaniky (OFY027).

    2Místo tohoto předmětu student může absolvovat Statistickou fyziku (TMF003).

    Doporučené předměty (blok C)

    Nelineární analýza

    PředmětZSLSkód
    Nelineární diferenciální rovnice a nerovnice I 2/1 Z, Zk-DIR042
    Nelineární diferenciální rovnice a nerovnice II -2/1 Z, ZkDIR043
    Vybrané kapitoly z teorie optimalizace 2/02/0 ZkMOD014
    Nelineární funkcionální analýza 2/0 Zk-RFA018
    Variační počet 2/02/0 ZkDIR009
    Matematická teorie Navierových-Stokesových rovnic -2/0 ZkDIR010
    Vybrané kapitoly z nelineárních diferenciálních rovnic 2/02/0 ZkDIR036

    Matematická teorie mechaniky kontinua

    PředmětZSLSkód
    Matematická teorie pružnosti 1 2/0 Zk-MOD017
    Matematická teorie pružnosti 2 -2/0 ZkMOD018
    Matematické metody v klasické a kvantové mechanice 1 2/0 Zk-MOD032
    Matematické metody v klasické a kvantové mechanice 2 -2/0 ZkMOD033
    Matematické metody v mechanice tekutin 2/02/0 ZkMOD001
    Seminář z mechaniky kontinua 0/2 Z0/2 ZMOD013
    Vybrané problémy matematického modelování -0/2 ZMOD015

    Numerické metody

    PředmětZSLSkód
    Numerický software 1 2/2 Z, Zk-NUM018
    Numerický software 2 -2/2 Z, ZkNUM019
    Víceúrovňové metody 2/02/0 ZkNUM013
    Matematické modely přenosu částic 2/02/0 ZkMOD016
    Tvarová a materiálová optimalizace 2/02/0 ZkMOD005
    Numerické modelování problémů elektrotechniky 1 2/0 Zk-MOD023
    Numerické modelování problémů elektrotechniky 2 -2/0 ZkMOD024

    Vybrané matematické předměty

    PředmětZSLSkód
    Geometrická teorie míry -2/0 ZkMAT010
    Úvod do analýzy na varietách 2/2 Z, Zk-GEM002
    Kalibrační pole a nekomutativní geometrie*2/0 Zk-GEM030
    Pravděpodobnost a matematická statistika -4/2 Z, ZkSTP022

    Vybrané předměty fyziky

    PředmětZSLSkód
    Úvod do fyziky plazmatu a počítačové fyziky 2/02/0 ZkFYM012
    Pravděpodobnost a matematika fázových přechodů I 2/0 Zk-TMF027
    Pravděpodobnost a matematika fázových přechodů II -2/0 ZkTMF047
    Teorie relativity 2/0 Zk-OFY023
    Deterministický chaos, nelineární oscilace a vlny -2/0 ZkEVF022
    Kvantová teorie I 4/2 Z, Zk-FPL010
    Kvantová teorie II -3/2 Z, ZkFPL011
    Biotermodynamika 2/2 Z, Zk-MOD036
    Fyzika pro nefyziky I - Svět kolem nás 2/0 Zk-OFY016
    Fyzika pro nefyziky II - Modely a realita -2/0 ZkOFY017
    Kvantová fyzika pro nefyziky 2/0 Zk-JSF059
    Klasická a kvantová molekulová dynamika 2/0 Zk-BCM051
    Geometrické metody teoretické fyziky -3/2 Z, ZkTMF009
    Fraktály a chaotická dynamika I 2/0 Zk-MAT065
    Fraktály a chaotická dynamika II -2/0 ZkMAT075
    Interpretace kvantové mechaniky 2/1 Zk-TMF036

    Vybrané předměty informatiky

    PředmětZSLSkód
    Vybrané aspekty operačního systému UNIX 2/0 Z-PRM031
    Pokročilé metody programování -1/1 ZPRF006
    Programování II pro neinformatiky 2/2 Z, Zk-PRM002
    Počítačové simulace chovaní buněk 2/02/0 ZkAIL010

    *Takto označené předměty nejsou vyučovány každý rok.

    4.7. Matematika - filosofie (mezifakultní studium)

    Garantující pracoviště: katedra matematické logiky a filosofie matematiky
    Odpovědný učitel: Prof. RNDr. Petr Vopěnka, DrSc.

    Mezifakultní studium probíhá zčásti na MFF a zčásti na FF UK. Studenti skládají přijímací zkoušku na obou fakultách.

    Studijní plán matematiky si posluchači volí podle pravidel platných na MFF pro program Matematika. Studijní plán filosofie určuje FF UK a je rozložen do dvou cyklů. První cyklus se skládá ze 6 semestrů a je ukončen postupovou zkouškou. Druhý cyklus se skládá ze 4 semestrů a je ukončen státní závěrečnou zkouškou.

    Body za úspěšné složení zkoušky na filosofické fakultě se posluchačům započítávají do bodového zisku požadovaného zvoleným studijním plánem matematiky.

    Státní závěrečná zkouška sestává ze dvou částí; každou z nich posluchači skládají na příslušné fakultě podle jejích požadavků. Diplomovou práci studenti vypracovávají z jednoho oboru studované kombinace a její obhajoba je součástí příslušné části státní závěrečné zkoušky. Absolventi studia obdrží diplom MFF s vyznačením kombinace.

    4.8. Učitelství matematiky pro střední školy v kombinaci s odbornou matematikou

    Garantující pracoviště: katedra didaktiky matematiky
    Odpovědný učitel: Prof. RNDr. Adolf Karger, DrSc.

    Studijní plány oboru učitelství matematiky pro střední školy v kombinaci s odbornou matematikou se skládají ze studijních plánů některého z oborů odborné matematiky (4.1-4.6) a předmětů povinných k získání učitelské aprobace (viz níže)

    PředmětZSLSkód
    Pedagogika 2/00/2 Z, ZkPED012
    Psychologie I -0/2 ZPED008
    Psychologie II 2/0 Zk-PED009
    Didaktika matematiky 2/00/2 Z, ZkDIM001
    Metody řešení matematických úloh I 0/2 Z-UMZ001
    Pedagogická praxe z matematiky I --DIM005
    Pedagogická praxe z matematiky II --DIM006
    Pedagogická praxe z matematiky III --DIM007

    Doporučený průběh studia těchto předmětů viz odst. 2.1 Učitelské studium matematiky pro střední školy.

    Studentům tohoto studia doporučujeme, aby složili zkoušky z předmětů Geometrie I, II,III, jejichž náplň je obsažena v požadavcích ke státní závěrečné zkoušce. Dále doporučujeme, aby si tito studenti nenechávali absolvování pedagogické praxe až na poslední ročník studia vzhledem k omezeným možnostem přidělování na střední školy.

    Státní zkouška z tohoto oboru zahrnuje kromě otázek z matematiky ze zvoleného studijního oboru odborné matematiky 4.1-4.6 také didaktická témata, uvedená v požadavcích ke státní závěrečné zkoušce v odst. 2.1 Učitelské studium matematiky pro střední školy.

    4.9. Učitelství matematiky v kombinaci s druhým aprobačním předmětem pro střední školy

    Garantující pracoviště: katedra didaktiky matematiky
    Odpovědný učitel: Prof. RNDr. Adolf Karger, DrSc.

    Studijní plány oboru učitelství matematiky v kombinaci s druhým aprobačním předmětem pro střední školy se skládají ze studijních plánů matematiky, které jsou uvedeny v odst. 2.1 Učitelské studium matematiky pro střední školy a studijních plánů druhého aprobačního oboru. Na tyto studenty se vztahuje odstavec 1 (,,Základní informace``) kapitoly ,,Studium učitelství``.

    Na MFF je standardní kombinací aprobačních předmětů s matematikou matematika-informatika, matematika-deskriptivní geometrie a matematika-fyzika. Studijní plány informatiky jsou v odst. 2.3 Učitelské studium informatiky pro střední školy a studijní plány deskriptivní geometrie v odst. 2.4 Učitelské studium deskriptivní geometrie pro střední školy. Studijní plány fyziky jsou v odst. 2.2 Učitelské studium fyziky pro střední školy.

    B. Bakalářské studium

    1. Základní informace

    1.1. Průběh studia

    První stupeň studia (1. ročník) probíhá podle společného studijního plánu, jehož plnění je kontrolováno po každém semestru, s výjimkou studijního oboru Obecná matematika. Při zápisu do druhého roku studia se studenti rozhodují pro některý studijní obor. Na druhém stupni studia posluchači studují podle zvoleného studijního oboru tak, aby průběžně plnili bodové hranice pro zápis do dalšího roku studia a aby splnili podmínky pro přihlášení ke státní závěrečné zkoušce. Bakalářské studium trvá standardně 3 roky, maximálně 6 let.

    Studijní obory bakalářského studia programu Matematika:

    Pojistná matematika3.1
    Finanční matematika3.2
    Matematika v obchodování a podnikání (Business Administration)3.3
    Matematika a ekonomie3.4
    Matematika a počítače v praxi3.5
    Obecná matematika3.6

    Posluchači, kteří předpokládají, že budou studovat obor Pojistná matematika nebo Finanční matematika, oznámí svůj zájem na oddělení finanční a pojistné matematiky katedry pravděpodobnosti a matematické statistiky. Budou pak upozorněni na konání mimořádných přednášek.

    Posluchač zapisuje předměty povinně v tom roce studia, ve kterém jsou uvedeny. Nesplní-li v tomto roce stanovené povinnosti z některého předmětu, zapisuje předmět znovu v následujícím školním roce. V takovém případě nelze zaručit ani návaznost výuky ani požadavky na rozvrh.

    1.2. Ukončení studia

    Bakalářské studium ve studijním programu Matematika je ukončeno státní závěrečnou zkouškou, která má dvě části: obhajobu závěrečné práce (projektu) a ústní zkoušku. Každá část je hodnocena známkou (ze kterých se pak stanoví celková známka státní závěrečné zkoušky); při neúspěchu opakuje posluchač nejvýše dvakrát ty části, ze kterých neuspěl. Posluchač se přihlašuje současně na všechny části státní závěrečné zkoušky, které dosud nesložil.

    Závěrečná práce je zadávána zpravidla ve třetím roce studia. Na práci vypracuje posudek její vedoucí a jeden oponent.

    Všechny termíny (zadání závěrečné práce, obhajobu závěrečné práce a přihlášení ke státní závěrečné zkoušce) určuje garantující pracoviště. Ke zkoušce se posluchači hlásí na příslušném pracovišti a na studijním oddělení.

    Podmínky pro přihlášení k ústní části státní závěrečné zkoušky

    s výjimkou studijního oboru Obecná matematika

  • absolvování povinné výuky společného základu a povinné výuky zvoleného studijního oboru,
  • získání minimálně 70 bodů,
  • složení zkoušky z cizího jazyka,
  • podání závěrečné práce (projektu).

    Požadavky k ústní části státní závěrečné zkoušky

    jsou určeny zvlášť pro každý obor a jsou k dispozici na garantujících pracovištích.

    Po ukončení samostatného bakalářského studia může posluchač pokračovat v Mgr. studiu mimo MFF např.

  • studiem ekonomie na FSV UK, Smetanovo nábřeží 6, Praha 1,
  • studiem teoretické biologie v Institutu základů vzdělanosti UK, M. D. Rettigové 4, Praha 1.

    Bližší informace podají kromě těchto škol také doc. RNDr. O. John, CSc., katedra matematické analýzy (ekonomie) a doc. RNDr. P. Kůrka, CSc., katedra teoretické informatiky a matematické logiky (teoretická biologie).

    2. Společný základ

    Bakalářské studium je pro všechny obory (s výjimkou oboru Obecná matematika) v prvním a zčásti i ve druhém roce studia společné. V ,,Seznamu předmětů'' jsou povinné předměty 1. ročníku označeny [B 1] a společné předměty ve 2. roce studia [B 2].

    Povinná výuka v 1. ročníku

    PředmětZSLSkód
    Matematická analýza Ia 4/2 Z, Zk-MAA007
    Matematická analýza Ib -4/2 Z, ZkMAA008
    Lineární algebra I 4/2 Z, Zk-ALG003
    Lineární algebra II -4/2 Z, ZkALG004
    Programování12/2 Z2/2 Z, ZkPRM001
    Diskrétní matematika 2/0 Zk-DMA006
    Volitelná přednáška22/0 Zk2/0 Zk
    Volitelná přednáška3-2/0 Zk
    Cizí jazyk 0/2 Z0/2 Z
    Tělesná výchova 0/2 Z0/2 ZTVY001

    1Získání zápočtu za letní semestr není podmínkou připuštění ke zkoušce.

    2Doporučujeme studentům, aby volili Fyziku pro matematiky (FYM002), (FYM003) nebo Ekonomii.

    Studentům, kteří mají zájem o studijní obor Matematika a ekonomie, doporučujeme absolvovat Ekonomii na FSV UK.

    Student může volit jakékoliv přednášky vyučované na MFF. Je nutno absolvovat (splnit všechny předepsané podmínky) dva dvouhodinové předměty nebo jeden čtyřhodinový předmět. Dvouhodinovým (resp. čtyřhodinovým) předmětem se v tomto případě rozumí předmět, jehož podmínky absolvování obsahují zkoušku a jehož přednáška má rozsah alespoň dvě hodiny týdně (resp. buď alespoň čtyři hodiny týdně v jednom semestru nebo alespoň dvě hodiny týdně ve dvou semestrech). Tedy například složí dvě zkoušky z přednášek v rozsahu alespoň 2/0 nebo zkoušku z přednášky v rozsahu 4/0 či 2/0, 2/0.

    3Doporučujeme, aby si posluchači oborů Finanční matematika a Pojistná matematika zapsali v letním semestru předmět Úvod do financí (FAP009), posluchači oboru Matematika v obchodování a podnikání zapsali v letním semestru předmět Veřejné finance (FAP006), posluchači oborů Matematika a ekonomie zapsali v letním semestru první semestr předmětu Mikroekonomie (ZZZ266)a posluchači oboru Matematika a počítače v praxi zapsali letní semestr předmětu Matematika na počítači (PRM039). Studenti, kteří nerespektují tato doporučení, si mohou studium neúměrně zkomplikovat.

    Společná výuka ve 2. roce studia

    PředmětZSLSkód
    Matematická analýza 2a 4/2 Z, Zk-MAA018
    Matematická analýza 2b -4/2 Z, ZkMAA019
    Úvod do optimalizace -2/2 Z, ZkMAN007
    Základy numerické matematiky -4/2 Z, ZkNUM009
    Pravděpodobnost a statistika 4/2 Z, Zk-STP129
    Cizí jazyk 0/20/2 Zk
    Tělesná výchova 0/2 Z0/2 ZTVY001

    Další výuku ve druhém roce studia uvádějí studijní plány jednotlivých oborů.

    3. Studijní plány jednotlivých oborů

    3.1. Pojistná matematika (PB)

    Garantující pracoviště: katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky
    Odpovědný učitel: Doc. RNDr. Jan Hurt, CSc.

    Průběh studia

    Důrazně doporučujeme posluchačům, aby v prvním roce studia absolvovali předmět Úvod do financí (FAP009), na který ve druhém ročníku navazují další přednášky.

    Výuka ve 2. roce studia

    PředmětZSLSkód
    Demografie*-2/0 ZkFAP001
    Matematické metody ve financích12/0 Zk-FAP022
    Základy matematického modelování -2/2 Z, ZkMOD009

    Výuka ve 3. roce studia

    PředmětZSLSkód
    Životní pojištění22/2 Z2/2 Z, ZkFAP016
    Neživotní pojištění22/02/0 ZkFAP015
    Účetnictví 2/2 Z, Zk-FAP013
    Statistika 4/2 Z, Zk-STP097
    Výpočetní prostředky finanční a pojistné matematiky -4/2 Z, ZkFAP007
    Pojišťovací právo 2/0 Zk-FAP019
    Praktikum -0/2 ZFAP023

    * Vzhledem k malému počtu posluchačů oboru předmět není vyučován každý rok.

    1 Předměty Úvod do financí FAP009 a Matematické metody ve financích FAP022 patří mezi povinné předměty oboru Pojistná matematika. Pokud si student navíc zapíše některý z předmětů Matematika ve financích a pojišťovnictví FAP031 (resp. FAP002, FAP004) získá za celou skupinu předmětů maximálně 4 body.

    2 Předměty Životní pojištění FAP016 a Neživotní pojištění FAP015 patří mezi povinné předměty oboru Pojistná matematika. Pokud si student navíc zapíše některý z předmětů Matematika ve financích a pojišťovnictví FAP031 (resp. FAP002, FAP004) získá za celou skupinu předmětů maximálně 12 bodů.

    Požadavky k ústní části státní závěrečné zkoušky

    1. Životní pojištění a demografie
    Tabulky úmrtnosti. (Odhad intenzity úmrtnosti. Gompertz-Makehamův zákon. Vyrovnávání tabulek úmrtnosti. Dekrementní řády.) Kapitálové a důchodové pojištění. (Netto jednorázové i běžné pojistné pro kapitálové pojištění pro případ úmrtí, dožití, smíšené. Netto jednorázové i běžné pojistné pro pojištění důchodové. Užití komutačních čísel. Brutto pojistné.) Pojistné rezervy životního pojištění. (Prospektivní a retrospektivní metoda výpočtu. Netto rezervy, brutto rezervy. Základní právní předpisy.)

    2. Neživotní pojištění
    Individuální a kolektivní model pojišťování. (Rozložení počtu škod, výší škod. Složená rozložení. Aproximace složených rozložení. Lundbergova nerovnost.) Tarifování. (Výpočty sazebníku. Kredibilita. Systémy bonus malus.) Pojistné rezervy neživotního pojištění. (Právní předpisy. Rezervy na pojistná plnění. Trojúhelníková schemata.) Zajištění (Proporcionální, neproporcionální zajištění. Zajistná provize.)

    3. Finance a účetnictví
    Úrok, časová hodnota peněz. (Základní pojmy. Spojité úrokování. Hodnocení peněžních toků.) Účetnictví. (Základní pojmy. Účtová osnova, účtové třídy. Oceňování majetku v účetnictví. Rozvaha. Výkaz zisků a ztrát. Technické účty pojišťoven.)

    3.2. Finanční matematika (FB)

    Garantující pracoviště: katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky
    Odpovědný učitel: Doc. RNDr. Jan Hurt, CSc.

    Průběh studia

    Důrazně doporučujeme posluchačům, aby v prvním roce studia absolvovali předmět Úvod do financí (FAP009), na který ve druhém ročníku navazují další přednášky.

    Výuka ve 2. roce studia

    PředmětZSLSkód
    Matematické metody ve financích12/0 Zk-FAP022
    Základy matematického modelování -2/2 Z, ZkMOD009
    Finanční management1-2/0 ZkFAP008

    1 Předměty Úvod do financí FAP009, Matematické metody ve financích FAP022 a Finanční management FAP008 jsou povinnými předměty oboru Finanční matematika. Pokud si student navíc zapíše některý z předmětů Matematika ve financích a pojišťovnictví FAP031 (resp. FAP002, FAP004) získá za celou skupinu předmětů maximálně 6 bodů.

    Výuka ve 3. roce studia

    PředmětZSLSkód
    Účetnictví 2/2 Z, Zk-FAP013
    Výpočetní prostředky finanční a pojistné matematiky -4/2 Z, ZkFAP007
    Bankovnictví12/2 Z, Zk-FAP017
    Statistika 4/2 Z, Zk-STP097
    Pojišťovací právo 2/0 Zk-FAP019
    Účetnictví II -2/2 Z, ZkFAP014
    Veřejné finance1-2/0 ZkFAP006
    Praktikum -0/2 ZFAP023

    1Takto označené předměty se nekonají na MFF. Jsou určeny pouze pro posluchače bakalářského studia oborů Finanční matematika a Pojistná matematika a magisterského studia oboru Finanční a pojistná matematika.

    Požadavky k ústní části státní závěrečné zkoušky

    1. Finanční matematika
    Základní pojmy. Úrokování, spojité úrokování. Hodnocení peněžních toků. Trhy cenných papírů. Obligace. Depozitní certifikáty. Akcie. Oceňování cenných papírů. Metody analýzy akciového trhu. Riziko portfólia. Model utváření ceny kapitálových statků. Odpisy. Finanční leasing. Inflace.

    2. Finance a účetnictví
    Peníze a jejich funkce. Centrální emisní banka. Obchodní banky. Spořitelny. Pojišťovny. Investiční fondy. Daň z příjmu a ostatní přímé daně. Spotřební daně. Státní rozpočet. Jednoduché a podvojné účetnictví. Účtová osnova. Účtové třídy. Oceňování majetku v účetnictví. Rozvaha. Výkaz zisků a ztrát.

    3. Statistika
    Popisná statistika. (Vícerozměrné) normální rozdělení. Číselné charakteristiky, momenty, kvantily, šikmost, špičatost. Vyrovnávání dat. Zákon velkých čísel. Centrální limitní věta. Principy testování statistických hypotéz. Metoda maximální věrohodnosti. Test nezávislosti v kontingenčních tabulkách. \ch2-test dobré shody. Model lineární regrese, metoda nejmenších čtverců, test významnosti regresních koeficientů. Korelační analýza. Modely časových řad.

    3.3. Matematika v obchodování a podnikání (Business Administration - BA)

    Garantující pracoviště: katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky
    Odpovědný učitel: Prof. RNDr. Tomáš Cipra, DrSc.

    Studijní obor Matematika v obchodování a podnikání (BA) není od r. 2001-2002 otevírán. Tento obor si mohou zvolit posluchači, kteří začali studovat na MFF nejpozději v r.2000-2001.

    Průběh studia

    Výuka ve 2. roce studia

    PředmětZSLSkód
    Mikroekonomie 2/2 Z, Zk-EKN010
    Účetnictví 2/2 Z, Zk-FAP013
    Veřejné finance -2/0 ZkFAP006
    Software ekonomické praxe 0/2 Z-EKN022
    Informační systémy pro management -0/2 ZMAN002

    Výuka ve 3. roce studia

    PředmětZSLSkód
    Matematika pro management a marketing*4/0 Zk-MAN005
    Ankety a výběry z konečných populací 2/2 Z, Zk-STP026
    Matematika ve financích a pojišťovnictví 4/2 Z, Zk-FAP002
    Analýza investic*-2/2 Z, ZkFAP005
    Statistické modelování v ekonomii -2/2 Z, ZkMOD010
    Časové řady -4/2 Z, ZkSTP006
    Seminář z výpočetních aspektů optimalizace -0/2 ZUOS006
    Základní seminář 0/2 Z-EKN003
    Výběrová přednáška 2/02/0 Zk
    Obchodní angličtina 0/2 Z-JAZ015

    Požadavky k ústní části státní závěrečné zkoušky

    1. Statistické metody
    Popisná statistika. Charakteristiky jednorozměrných a mnohorozměrných souborů dat. Pravděpodobnost. Náhodné veličiny. Základní rozdělení pravděpodobností (binomické, Poissonovo, normální). Slabý zákon velkých čísel. Centrální limitní věty. Bodové a intervalové odhady. Rozdělení \ch2, t, F a jejich použití v matematické statistice. Základy testování hypotéz.

    Základní metody analýzy časových řad (dekompoziční metody, Boxova-Jenkinsova metodologie, spektrální analýza). Základní ekonometrické přístupy (regresní modely).

    2. Finance, daně, účetnictví
    Různé typy úročení a diskontování. Časová hodnota peněz. Aplikace pro krátkodobé, dlouhodobé a termínové cenné papíry. Teorie portfolia a finančního rizika. Analýza investic. Základní přístupy pojistné matematiky.

    Daňový systém ČR. Základní účetnické pojmy. Účtová osnova a třídy. Rozvaha. Výkaz zisků a ztrát.

    3. Matematika pro management a marketing
    Základy teorie užitku. Teorie chování spotřebitele. Teorie firmy. Modely rovnováhy nabídky a poptávky.

    Základy lineárního programování a aplikace. Konvexní programování (podmínky optimality, kvadratické programování). Síťová analýza. Teorie rozhodování. Výběrové plány (prostý, náhodný, Poissonův, systematický, vícestupňový, oblastní), odhady průměru a rozptylu.

    3.4. Matematika a ekonomie (ME)

    Garantující pracoviště: katedra matematické analýzy
    Odpovědný učitel: Doc. RNDr. Oldřich John, CSc.

    Průběh studia

    Výuka ve 2. roce studia

    Student absolvuje následující předměty na FSV UK.

    PředmětZSLSkód
    Hospodářská politika 2/0 Zk-MAN011
    Hospodářská politika II -2/0 ZkMAN008
    Mikroekonomie2.sem. (pokračování)2/2 Zk2/2 ZZZZ266
    Mikroekonomie a chování1.sem.2/2 Zk2/2 ZZZZ267

    Výuka ve 3. roce studia

    PředmětZSLSkód
    Mikroekonomie a chování2. sem. (pokračování)2/2 Zk2/2 ZZZZ267
    Diferenciální rovnice1-4/2 Z, ZkDIR003
    Makroekonomie 2/2 Z2/2 ZkZZZ062
    Dějiny ekonomických teorií 4/0 Zk-ZZZ066
    Ekonomická transformace 2/0 Z2/0 ZkZZZ068

    1Tento předmět student absolvuje na MFF.

    Dále si student vybere jednu výběrovou přednášku ze skupiny ekonomických předmětů na FSV UK a jednu výběrovou přednášku z matematických předmětů na MFF.

    Požadavky k ústní části státní závěrečné zkoušky

    Lineární algebra
    Vektorové prostory, báze, dimenze. Steinitzova věta, dimenze spojení a průniku podprostorů. Homomorfizmy a matice. Hodnost a defekt, matice homomorfizmů, transformace souřadnic, elementární transformace.

    Inverzní matice a jejich užití. Soustavy lineárních rovnic, podmínky řešitelnosti, lineál všech řešení. Determinanty, věta o násobení determinantů, výpočet determinantů, Cramerovo pravidlo.

    Vlastní čísla a vlastní podprostory. Existence a jednoznačnost Jordanova kanonického tvaru matice.

    Matematická analýza
    Limita posloupností a funkcí. Spojitost a derivace funkcí jedné reálné proměnné. Věty o střední hodnotě a jejich důsledky. Vztah monotonie funkce a znaménka derivace. L'Hospitalovo pravidlo. Taylorův polynom. Konvexní funkce.

    Primitivní funkce a Newtonův určitý integrál. Metody výpočtu primitivní funkce. Riemannův integrál, jeho základní vlastnosti a vztah k primitivním funkcím. Základní kritéria existence Newtonova a Riemannova integrálu.

    Číselné řady, posloupnosti a řady funkcí. Stejnoměrná konvergence, kritéria stejnoměrné konvergence. Spojitost a derivace limitní funkce. Mocninné řady, elementární funkce a jejich Taylorovy rozvoje.

    Funkce více proměnných. Otevřené množiny a spojitá zobrazení v eukleidovských prostorech. Totální diferenciál a jeho geometrický význam. Implicitní funkce. Extrémy a vázané extrémy funkcí více proměnných.

    Diferenciální rovnice. Rovnice 1. řádu, separace proměnných. Věta o existenci a jednoznačnosti řešení lineární rovnice n-tého řádu. Systémy lineárních rovnic 1. řádu.

    Statistické metody
    Popisná statistika. Charakteristiky jednorozměrných a mnohorozměrných souborů dat. Pravděpodobnost, náhodné veličiny. Základní rozdělení pravděpodobností (binomické, Poissonovo a normální), slabý zákon velkých čísel. Centrální limitní věty. Bodové a intervalové odhady. Rozdělení \ch2, t, F a jejich použití v matematické statistice. Základy testování hypotéz.

    3.5. Matematika a počítače v praxi (MAPO)

    Garantující pracoviště: katedra numerické matematiky
    Odpovědný učitel: RNDr. Jitka Segethová, CSc.

    Studijní obor se otevírá, pokud si jej na začátku druhého roku studia zvolí alespoň čtyři studenti.

    Průběh studia

    Výuka ve 2. roce studia

    Povinné předměty
    PředmětZSLSkód
    Programování v C/C++ 2/2 Z, Zk-PRG012
    Klientské databázové systémy 2/2 Z, Zk-DBI012
    Volitelné předměty

    Studenti volí z následujících předmětů tak, aby dosáhli minimálně 8 bodů. Se souhlasem garanta studijního programu Matematika si mohou zapsat i jiné předměty než níže uvedené.

    PředmětZSLSkód
    Úvod do financí -2/0 ZkFAP009
    Matematické metody ve financích 2/0 Zk-FAP022
    Účetnictví 2/2 Z, Zk-FAP013
    Úvod do hlubin TeXu 2/0 Z-PRM024

    Výuka ve 3. roce studia

    PředmětZSLSkód
    Obyčejné diferenciální rovnice v reálném oboru 2/2 Z, Zk-DIR012
    Numerické řešení diferenciálních rovnic 2/2 Z, Zk-NUM010
    Matematické modelování ve fyzice 2/02/0 ZkMOD004
    Praktikum z numerického softwaru a numerické matematiky 0/4 Z0/4 ZNUM003
    Principy počítačů a operační systémy 2/0 Zk-PRM041

    Požadavky k ústní části státní závěrečné zkoušky

    Základy numerické matematiky
    Algoritmy řešení soustav lin. a nelin. rovnic. Gaussova eliminace, LU rozklad, Choleského rozklad. Metoda nejmenších čtverců (motivace, normální rovnice, pseudoinverzní matice). Základní iterační metody pro řešení soustav lin.alg. rovnic. Velké řídké soustavy. Věta o pevném bodě, Newtonova metoda.

    Výpočet vlastních čísel matice. Mocninná metoda, metoda inverzní iterace.

    Aproximace funkcí. Klasická polynomiální aproximace, spline funkce.

    Základní software numerické matematiky. Student prokáže základní znalost programových balíků zejména těch, které použil při zpracování závěrečné práce.

    Základy matematické informatiky
    Základy architektury počítačů, von Neumannovo schéma, mikroprogramování, rozdíl v programování pomocí vyšších programovacích jazyků, jazyka symbolických adres a mikroinstrukcí.

    Multiprogramování - problematika synchronizace paralelních procesů, producent x konzument, server x klient, semafory, podmínky vzniku, detekce a prevence deadlocku.

    Struktura operačních systémů - úloha hlavních komponent, plánování a správa procesů, správa paměti, historický vývoj, principy virtuální paměti, segmentace a stránkování na žádost, algoritmy pro vyhledávání oběti.

    Principy překladačů - překlad řízený syntaxí, principy optimalizace vygenerovaného kódu.

    Aplikace numerické matematiky
    Numerické řešení evolučních rovnic.

    Počáteční úloha (formulace vět o existenci a jednoznačnosti řešení). Geometrická interpretace řešení (vektorové pole, směrové pole, trajektorie, fázová křivka, tok vektorového pole, portrét trajektorií, fázový portrét).

    Jednokrokové metody. Příklady jednokrokových metod. Analýza konvergence obecné jednokrokové mertody (lokální diskretizační chyba a její odhad, konvergenční věta). Adaptivní volba délky integračního kroku (idea algoritmu). Metody typu Runge-Kutta.

    Vícekrokové metody. Idea numerické integrace (Adams-Bashford, Adams-Moulton, Nystrom, Milne-Simpson, metody typu prediktor-korektor). Obecná lineární vícekroková metoda (diskretizační chyba, řád diskretizační chyby, D-stabilita, formulace konvergenční věty). A-stabilita stacionárního řešení. Oblast A-stability metod typu Runge-Kutta (definice a její interpretace). Oblast A-stability lineární m-krokové metody (definice a její interpretace). ,,Stiff'' problémy (A-stabilní metody).

    3.6. Obecná matematika (OM)

    Garantující pracoviště: katedra matematické analýzy
    Odpovědný učitel: Doc. RNDr. Jana Stará, CSc.

    Studijní směr je určen zejména pro studenty, kteří po ukončení části magisterského studijního programu Matematika, magisterského studia zanechali.

    První stupeň studia probíhá podle studijních plánů magisterského studijního programu Matematika. Na druhém stupni studia posluchači studují tak, aby průběžně plnili bodové hranice pro zápis do dalšího roku studia a aby splnili podmínky pro přihlášení ke státní závěrečné zkoušce. Bakalářské studium trvá standardně tři roky, maximálně šest let. Při splnění dále uvedených podmínek může být ukončeno dříve.

    Studium se řídí obecnými předpisy bakalářského programu Matematika (odst. 1.1, 1.2).

    Průběh studia

    se řídí doporučeným průběhem studia 1. a 2. ročníku magisterského programu Matematika.

    Podmínky pro přihlášení k ústní části státní závěrečné zkoušky

  • absolvování 1. ročníku (kap. 2) a povinných předmětů bloku A (viz 3.2) magisterského programu Matematika,
  • získání minimálně 70 bodů,
  • získání alespoň 10 bodů za předměty ze seznamu (viz níže),
  • složení zkoušky z cizího jazyka,
  • podání závěrečné práce (projektu).

    Seznam

    PředmětZSLSkód
    Teorie pravděpodobnosti 1 4/2 Z, Zk-STP031
    Teorie pravděpodobnosti 2 -2/2 Z, ZkSTP032
    Matematická statistika 1 4/2 Z, Zk-STP001
    Matematická statistika 2 -4/2 Z, ZkSTP002
    Matematické modelování ve fyzice 2/02/0 ZkMOD004
    Operační systémy a systémový software 2/0 Zk-UIN005

    Požadavky k ústní části státní závěrečné zkoušky

    jsou shodné s požadavky k souborné zkoušce magisterského programu Matematika (viz 3.1).