Prvni bude americka znacka Green Linnet. Proc prave ta ? Tak predevsim, jeji produkce je nejrozsahlejsi. Katalog Green Linnet ma k dnesnimu dni skoro tri sta polozek, pricemz vetsinu tvori irska a skotska muzika, najdou se zde ale i rarity, jako treba skupina Milladoiro, pusobici v Galicii, spanelskem to kraji s keltskou kulturni tradici. Dale, vyznamna cast produkce Green Linnet jsou nahravky prevzate od malych firem v Irsku a Skotsku, ktere by se normalne dal do sveta vubec nedostaly. Dulezite je, ze pres tyto nahravky se da propracovat k dalsim informacim a dalsim nahravkam. Firma Green Linnet take vydala ze sve dvacetilete produkce nekolik vynikajicich vyberu, ktere mohou poslouzit jako nazorny pruvodce po kapelach a stylech. A co je zvlaste podstatne, s firmou Green Linnet se podarilo navazat prvni obchodni kontakty, takze disky teto znacky bude mozne koupit i u nas.
Jen tak na okraj, green linnet je jmeno zpevneho ptacka, cesky konopka, ktereho ma tato firma ve znaku, a sveho casu to byl take kryci nazev pro Napoleona Bonaparta, v jehoz vitezstvi nad Brity vkladali porobeni Irove hodne nadeji, asi tak jako Cesti Bratri ve vitezstvi Svedu za tricetilete valky.
Jedna z prvnich kapel, kterou firma Green Linnet (dale jen GL) vydala, je Bothy Band. Natocila tri studiova alba, krome toho vysly dva zive zaznamy koncertu a vyber The Best Of Bothy Band. Dnes uz je to historie, kapela byla aktivni priblizne v letech 1975 az 79, ale jeji nahravky stale patri mezi to nejlepsi, co z irske tradicni muziky kdy vyslo. Interpretace neni zrovna ortodoxni, Triona Ni Domhnaill, zpevacka a jeden z klicovych clenu, hraje i na klavinet a syntetizer.
Po zaniku Bothy Bandu se jeho clenove rozesli do jinych kapel a jejich drahu znackuji mnoha zvucna jmena, jako treba Planxty a Chieftains (Matt Molloy), Touchstone (Triona se svymi americkymi kamarady, vydal GL), Relativity a posleze Nightnoise (Triona a pozdeji i jeji bratr Micheal, ktery v Bothy Bandu take pusobil), Patrick Street (Kevin Burke) a dalsi. Ve skupine Relativity (rovnez vydano u GL) sve sily spojili Irove (sourozenci Domhnaillovi) se Skoty (bratri Cunninghamove). Ta skotska sekce (John - klavesy, akordeon a Phil - housle) patri take mezi elitu, jejich alba v programu GL samozrejme nechybeji a nechybi tam ani alba dnes jiz rovnez legendarni skotske kapely Silly Wizard, jejiz jadro tito bratri tvorili. Skupinu Patrick Street, o niz byla zminka, take vydava GL (naposledy vloni, takze tentokrat ne jen historie).
Historie tehle bandy je dlouha a spletita, kvalita vzdy vynikajici a slozeni promenlive, mezi jinymi vynika Andy Irvine, ktery hral s kdekym a velice vyrazne se uplatnil v jine historicke a slavne kapele, The Planxty. Tu bohuzel u GL nenajdeme, najdeme tam ale Andyho v jinych formacich.
Padlo tady jmeno Kevin Burke, coz je velice vyborny houslista. V irske tradicni muzice je panu s prijmenim Burke vic, u GL se vyskytuje jeste John Burke, ktery vyborne hraje na fletnu a tahaci harmoniku (zdraham se psat akordeon, ta irska tahaci harmonika se od klasickeho akordeonu dost lisi a blizi se spis heligonce). Pokud jde o ta prijmeni, tak pokud nektere anglicky vypadajici prijmeni konci na -e (Burke, Keane) nebo -y (Connolly, Kennedy), muzete se vsadit, ze jeho nositel pochazi z Irska nebo odtamtud pochazeji prinejmensim jeho predkove. Ale zpatky k muzice.
Jeste chvili zustaneme v Irsku a pripomeneme si nekolik dosud aktivnich a u GL vydavanych skupin. De Dannan je vlastne mytologicky nazev, patri jednomu z legendarnich narodu osidlivsich Irsko (znamena to lid bohyne Danu) a nemene legendarni kapele. Jeji historie je skoro nezmapovatelna, zacina nekdy kolem roku 1974 a trva do dneska. Kapelou prosla spousta vynikajicich muzikantu a z puvodni sestavy zustal jen Frankie Gavin, jeden z nejlepsich irskych houslistu ale taky vyborny fletnista, a Alec Finn, prukopnik ve hre na irske buzuki. De Dannan maji velmi charakteristicky zvuk, dany souhrou housli a harmoniky (tahaci - viz vyse). Harmonikari se vymeòovali, ale vzdycky byli skveli.
Pro skupinu je charakteristicky taky obrovsky drajv, se kterym hraji i veci ne zrovna irske, zabruslili napriklad i do klezmer music, coz je vlastne - a teï pozor - v zapadni Evrope a severni Americe usazena vychodoevropska odnoz zidovskeho folklóru. Uf ! Oproti De Dannan je Deanta (cte se ïzeanta, znamena to neco jako - hotovo!) velice mlada seslost. Vydali zatim jen dve alba, obe u GL, a obe jsou vynikajici. Repertoar tradicni, interpretace spise neortodoxni, stredne az vice moderni, zpev - nadhera.
A do tretice skupina Altan. Taky historie zacinajici rokem 1983, kdy dva mladi muzikanti ze Severniho Irska, slecna Mairead Ni Mhaonaigh (jeji prijmeni se anglicky prepisuje Meaney) a pan Frankie Kennedy, vydali ve spolupraci se svymi prateli a vydavatelstvim Gael-Linn album s nazvem Ceol Aduaidh (coz znamena piseò ze severu). Mimochodem, na tomhle albu si na syntetizer zahostovala Enya. Nasledovalo dalsi album s nazvem Altan a pak tento nazev prevzala kapela, ktera vydala dalsich pet alb a jeden vyber, vesmes u GL s vyjimkou posledniho, ktere uz uchvatili Virgin Records a diky tomu se taky objevilo vloni u nas. Altan se dost tezko skatulkuje, repertoar ma prevazne tradicni, ale interpretuje jej ve vsech stupnich pojeti od ortodoxniho k velmi modernimu. Mairead hraje na housle a moc hezky zpiva, Frankie hral taky moc hezky na fletnu (bohuzel na poslednim albu uz nehraje, ponevadz pred par lety zemrel na rakovinu) a vubec, uz mne to otravuje opakovat, ale je to muzika po vsech strankach skvela. Jo a skvela je taky Sharon Shannon, mladicka harmonikarka s perfektnim irskotradicne - rockovemodernim feelingem.
Teï ale musim trochu zmenit ostrovy, abych moc neosidil Skotsko. U GL je reprezentuje taky povicero kapel - o par z nich uz ostatne byla rec. Na prvnim miste bych asi uvedl Tannahill Weavers. Uz maji za sebou nejmiò jedenact alb, i kdyz ne vsechna jsou dostupna na CD. Hraji prevazne tradicni repertoar, obsazeni maji spise smisene - sólove skotske dudy, pistalky, ale taky kytaru a nejake ty perkuse. Interpretace je taky smisena, od tradice k moderne, hodne zpivaji a k diskum prikladaji texty, doprovazene velmi zajimavym a vtipnym komentarem a doplnene skotsko - anglickym slovnickem. Zpivaji totiz skotskou anglictinou, ktera se od te oxfordske dost lisi. Funguji dodnes a funguji po certech dobre.
Dost odlisneho razeni je skupina Capercaillie. Taky hraje dost tradicni repertoar, avsak zpusobem znacne netradicnim, dalo by se to nejspis prirovnat k pojeti, jake ma Clannad. A zpevacka Karen Matheson si s Maire Brennan rozhodne nezada. Jeste jinde je Wolfstone. To uz je obcas pekny narez vyslovene rockoveho charakteru, ale najednou zmena a je jasne, ze jsme na skotske vysocine nekde v hospode nebo na zelene plani. A velice moderne dokaze tradici zahrat take House Band, i kdyz tady si nejsem jisty, zdali nepatri spis do Irska, ono se to nekdy tezko rozpoznava, nejaky rozdil tu je, asi jako mezi skotskou a irskou whisky, ale, jak kdysi kdosi vtipne poznamenal, po patem panaku uz je to jedno, coz plati i o muzice.
Abych nezapomnel, Green Linnet vydava take etnickou hudbu z jinych koutu sveta, treba z Finska (Värttinä), francouzske Kanady (Ad Vielle Que Pourra), o Galicii uz byla rec (Milladoiro) a nechybi ani Bretaò, zastoupena malo znamou, nicmene vynikajici moderne ladenou skupinou Kornog. Zkratka, skoro tri stovky titulu a porad jich pribyva. Snad se s nimi u nas shledame. A az budete pri rozhodovani, jak zatizit svuj rozpocet, vahat nad cenami, zkuste si spocist, kolik je to v korunach 35 DM nebo 14 GBP, coz jsou bezne evropske ceny.
Uplne na zaver jedna mila drobnost: firma Green Linnet ke kazdemu disku pribaluje karticku, kterou vyplnite, odeslete a dostanete barevny vic nez sedmdesatistrankovy katalog, plny pokuseni, a tam se doctete, co se sem nemohlo vejit. Funguje to!
Bohumil Sykora