Monotónnost tabulkovou metodou
V této podkapitole se naučíte nalézat intervaly monotónnosti pro různé funkce tabulkovou metodou. Platí zde předpoklady uvedené v podkapitole Předpoklady, kde je také vysvětlen pojem interval spojitosti, který se v celé této podkapitole využívá.
Nejprve je uvedena teorie a pak příklady a úlohy.
Teoretická část
Definice
Je-li funkce f definovaná v nějakém okolí bodu x_0 a platí-li, že f^{\prime}(x_0) = 0, pak se x_0 nazývá stacionární bod funkce f.
Věta
Je-li každé x_0 z otevřeného intervalu (a,b) stacionárním bodem funkce f, potom je f na tomto intervalu konstantní.
Naopak: Je-li f na otevřeném intervalu (a,b) konstantní, pak je každé x_0 z tohoto intervalu stacionárním bodem funkce f.

Věta
Má-li funkce f v každém bodě otevřeného intervalu (a,b) kladnou derivaci, je v tomto intervalu rostoucí.
Má-li ji v každém bodě zápornou, je v tomto intervalu klesající.
Věta
Má-li funkce f v každém bodě otevřeného intervalu (a,b) nenulovou derivaci, pak tam má tato derivace stále stejné znaménko. To znamená, že je funkce f na tomto intervalu monotónní.

Tabulková metoda pro určování intervalů monotónnosti:
Tisková verze je k dispozici >zde<.
- Nejprve stanovíme intervaly spojitosti dané funkce. Tyto intervaly jsou vysvětleny v podkapitole Předpoklady. Mohou být otevřené, polouzavřené i uzavřené. U funkcí, které budeme zkoumat, platí, že sjednocením těchto intervalů dostaneme jejich definiční obor.
- Vypočítáme derivaci funkce.
- Stanovíme body z intervalů spojitosti, ve kterých není derivace definována, a stacionární body.
- Pro každý interval spojitosti sestavíme samostatnou tabulku podle následujících dvou bodů.
- Každý interval spojitosti dále rozdělíme pomocí krajních bodů, pokud je obsahuje, stacionárních bodů a bodů, v nichž není derivace definována, na otevřené intervaly, a tyto body a intervaly uvedeme do záhlaví příslušné tabulky.
- Pro každý interval v záhlaví tabulky otestujeme v jednom libovolném bodě tohoto intervalu znaménko derivace, a podle přechozích vět stanovíme, zda je tam funkce rostoucí nebo klesající. To uvedeme v tabulce.
- V závislosti na situaci případně využijeme následující větu:
Věta
Nechť je funkce spojitá na otevřeném intervalu (a,b) a nechť c \in (a,b). Pokud je funkce rostoucí na intervalech (a,c) a (c,b), pak je rostoucí i na intervalu (a,b). Pokud je funkce klesající na intervalech (a,c) a (c,b), pak je klesající i na intervalu (a,b).
Je-li funkce monotónní na otevřeném intervalu (a,b) a spojitá na intervalu \langle a,b), pak je monotónní na intervalu \langle a,b). Obdobně pro interval (a,b \rangle .
Je-li funkce monotónní na otevřeném intervalu (a,b) a spojitá na intervalu \langle a,b \rangle , pak je monotónní na intervalu \langle a,b \rangle .
Příklady a úlohy
Příklad 1
Určete intervaly monotónnosti funkce f: y = x^2 - 4x.
Řešení
Intervaly spojitosti: (-\infty, +\infty).
Derivace: f^{\prime}(x) = 2x - 4.
Body z intervalů spojitosti, v nichž není derivace definována: žádné.
Stacionární body z intervalů spojitosti (řešení rovnice 2x - 4 = 0): 2.
Tabulka:
(-\infty, 2) | 2 | (2, +\infty) |
---|---|---|
f^{\prime}(1) = -2 \lt 0 klesající |
f^{\prime}(3) = 2 \gt 0 rostoucí |
Závěr: Funkce f je klesající na intervalu (-\infty, 2 \rangle a rostoucí na intervalu \langle 2, +\infty).
Úloha 1
Určete intervaly monotónnosti funkce f: y = x^2 + 4x + 3.
Intervaly spojitosti:
Derivace:
Body z intervalů spojitosti, v nichž není derivace definována:
Stacionární body z intervalů spojitosti
Tabulka:
Závěr:
Příklad 2
Určete intervaly monotónnosti funkce f: y = -x^3 + 3x - 2.
Řešení
Intervaly spojitosti: (-\infty, +\infty).
Derivace: f^{\prime}(x) = -3x^2 + 3.
Body z intervalů spojitosti, v nichž není derivace definována: žádné.
Stacionární body z intervalů spojitosti (řešení rovnice -3x^2 + 3 = 0): -1; 1.
Tabulka:
(-\infty, -1) | -1 | (-1, 1) | 1 | (1, +\infty) |
---|---|---|---|---|
f^{\prime}(-2) = -9 \lt 0 klesající |
f^{\prime}(0) = 3 \gt 0 rostoucí |
f^{\prime}(2) = -9 \lt 0 klesající |
Závěr: Funkce f je klesající na intervalu (-\infty, -1 \rangle a na intervalu na intervalu \langle 1, +\infty) a rostoucí na intervalu \langle {-1}, 1 \rangle .
Úloha 2
Určete intervaly monotónnosti funkce f: y = x^3 - 3x^2 + 2.
Intervaly spojitosti:
Derivace:
Body z intervalů spojitosti, v nichž není derivace definována:
Stacionární body z intervalů spojitosti
Tabulka:
Závěr:
Příklad 3
Určete intervaly monotónnosti funkce f: y = \Large\frac{3x^4-8x^3}{12}.
Řešení
Intervaly spojitosti: (-\infty, +\infty).
Derivace: f^{\prime}(x) = x^3 - 2x^2.
Body z intervalů spojitosti, v nichž není derivace definována: žádné.
Stacionární body z intervalů spojitosti (řešení rovnice x^3 - 2x^2 = 0): 0; 2.
Tabulka:
(-\infty, 0) | 0 | (0, 2) | 2 | (2, +\infty) |
---|---|---|---|---|
f^{\prime}(-1) = -3 \lt 0 klesající |
f^{\prime}(1) = -1 \lt 0 klesající |
f^{\prime}(3) = 9 \gt 0 rostoucí |
Závěr: Funkce f je klesající na intervalu (-\infty, 2 \rangle a rostoucí na intervalu \langle 2, +\infty).
Úloha 3
Určete intervaly monotónnosti funkce f: y = \Large\frac{3x^4+4x^3}{12}.
Intervaly spojitosti:
Derivace:
Body z intervalů spojitosti, v nichž není derivace definována:
Stacionární body z intervalů spojitosti
Tabulka:
Závěr:
Úloha 4
Určete intervaly monotónnosti funkce f: y = (x-6)^3 + 12.
Intervaly spojitosti:
Derivace:
Body z intervalů spojitosti, v nichž není derivace definována:
Stacionární body z intervalů spojitosti
Tabulka:
Závěr:
Příklad 4
Určete intervaly monotónnosti funkce f: y = e^x(x^2-3x+1).
Řešení
Intervaly spojitosti: (-\infty, +\infty).
Derivace: f^{\prime}(x) = e^x(x^2-x-2).
Body z intervalů spojitosti, v nichž není derivace definována: žádné.
Stacionární body z intervalů spojitosti (řešení rovnice x^2-x-2 = 0): -1; 2.
Tabulka:
(-\infty, -1) | -1 | (1, 2) | 2 | (2, +\infty) |
---|---|---|---|---|
f^{\prime}(-2) = 4e^{-2} \gt 0 rostoucí |
f^{\prime}(0) = -2 \lt 0 klesající |
f^{\prime}(3) = 4e^3 \gt 0 rostoucí |
Závěr: Funkce f je rostoucí na intervalu (-\infty, -1 \rangle a na intervalu \langle 2, +\infty) a klesající na intervalu \langle {-1}, 2 \rangle .
Úloha 5
Určete intervaly monotónnosti funkce f: y = e^{-x}(-x^2+2x-1).
Intervaly spojitosti:
Derivace:
Body z intervalů spojitosti, v nichž není derivace definována:
Stacionární body z intervalů spojitosti
Tabulka:
Závěr:
Příklad 5
Určete intervaly monotónnosti funkce f: y = \Large\frac{x^2-4x+4}{x+1}.
ŘešeníČitatel v předpisu zadané funkce lze vydělit jmenovatelem. Dostaneme, že y = -5 + x + \Large\frac{9}{x+1}.
Intervaly spojitosti: (-\infty, -1) a (-1, +\infty).
Derivace: f^{\prime}(x) = 1-\Large\frac{9}{(x+1)^2}.
Body z intervalů spojitosti, v nichž není derivace definována: žádné.
Stacionární body z intervalů spojitosti (řešení rovnice 1-\Large\frac{9}{(x+1)^2}\normalsize = 0): -4; 2.
Dvě tabulky: jedna pro interval (-\infty, -1) a druhá pro interval (-1, +\infty).
(-\infty, -4) | -4 | (-4, -1) |
---|---|---|
f^{\prime}(-5) = \frac{7}{16} \gt 0 rostoucí |
f^{\prime}(-2) = -8 \lt 0 klesající |
(-1, 2) | -2 | (2, +\infty) |
---|---|---|
f^{\prime}(0) = -8 \lt 0 klesající |
f^{\prime}(3) = \frac{7}{16} \gt 0 rostoucí |
Závěr: Funkce f je rostoucí na intervalu (-\infty, -4 \rangle a na intervalu \langle 2, +\infty) a klesající na intervalu \langle {-4}, -1) a na intervalu ({-1}, 2 \rangle .
Úloha 6
Určete intervaly monotónnosti funkce f: y = \Large\frac{-x^2-4}{x}.
Intervaly spojitosti:
Derivace:
Body z intervalů spojitosti, v nichž není derivace definována:
Stacionární body z intervalů spojitosti
Dvě tabulky:
Závěr:
Příklad 6
Určete intervaly monotónnosti funkce f: y = e^{-x}+\Large\frac{1}{x}.
Řešení
Intervaly spojitosti: (-\infty, 0) a (0, +\infty).
Derivace: f^{\prime}(x) = -e^{-x}-\Large\frac{1}{x^2}.
Poznámka: Všimněte si, že hodnoty výrazů e^{-x} a \Large\frac{1}{x^2} jsou pro x \neq 0 vždy kladné.
Body z intervalů spojitosti, v nichž není derivace definována: žádné.
Stacionární body z intervalů spojitosti (řešení rovnice -e^{-x}-\Large\frac{1}{x^2}\normalsize = 0): žádné.
Dvě tabulky: jedna pro interval (-\infty, 0) a druhá pro interval (0, +\infty).
|
|
Závěr: Funkce f je klesající na intervalu (-\infty, 0) a na intervalu (0, +\infty).
Úloha 7
Určete intervaly monotónnosti funkce f: y = x-\Large\frac{2}{x+1}.
Intervaly spojitosti:
Derivace:
Body z intervalů spojitosti, v nichž není derivace definována:
Stacionární body z intervalů spojitosti
Dvě tabulky:
|
|
Závěr:
Příklad 7
Určete intervaly monotónnosti funkce f: y = 3x+\ln(x+2).
Řešení
Intervaly spojitosti: (-2, +\infty).
Derivace: f^{\prime}(x) = 3+\Large\frac{1}{x+2}, pro x \gt -2.
Poznámka: Všimněte si, že \Large\frac{1}{x+2} je pro x \gt -2 vždy kladné.
Body z intervalů spojitosti, v nichž není derivace definována: žádné.
Stacionární body z intervalů spojitosti (řešení rovnice 3+\Large\frac{1}{x+2}\normalsize = 0 pro x \gt -2): žádné.
Tabulka:
(-2, +\infty) |
---|
f^{\prime}(-1) = 4 \gt 0 rostoucí |
Závěr: Funkce f je rostoucí na intervalu (-2, +\infty).
Úloha 8
Určete intervaly monotónnosti funkce f: y = 2x+e^{3x}.
Intervaly spojitosti:
Derivace:
Poznámka:
Body z intervalů spojitosti, v nichž není derivace definována:
Stacionární body z intervalů spojitosti
Tabulka:
Závěr:
Příklad 8
Určete intervaly monotónnosti funkce f: y = 4 - |x+1|.
![]() graf funkce |
Intervaly spojitosti: (-\infty, +\infty).
Derivace: f^{\prime}(x) = 1 pro x \lt -1 a f^{\prime}(x) = -1 pro x \gt -1.
Body z intervalů spojitosti, v nichž není derivace definována: -1.
Stacionární body z intervalů spojitosti (řešení rovnice f^{\prime}(x) = 0): žádné.
Tabulka:
(-\infty, -1) | -1 | (-1, +\infty) |
---|---|---|
f^{\prime}(-2) = 1 \gt 0 rostoucí |
f^{\prime}(0) = -1 \lt 0 klesající |
Závěr: Funkce f je rostoucí na intervalu (-\infty, -1 \rangle a klesající na intervalu \langle {-1}, +\infty).
Úloha 9
Určete intervaly monotónnosti funkce f: y = |x-2|+3.
![]() graf funkce |
Intervaly spojitosti:
Derivace:
Body z intervalů spojitosti, v nichž není derivace definována:
Stacionární body z intervalů spojitosti
Tabulka:
Závěr: