Tajemství člověka je  v tom, že když
                             ho opustí milá, je celý zoufalý, ale
                             když   sám  přestane   milovat,  nic
                             o  svém  ochuzení  neví.
                                         Antoine de Saint-Exupéry


   Mezeru zasypáváš listím, ač dobře víš,
      že zasypáním vzniká past,
   mezeru zasypáváš listím, ve dne spíš,
      to varování prý je žvást.
   Mezeru zasypáváš listím času
      a dávná touha vyhasíná,
   z toho, co dávalo dnům krásu,
      zůstala neurčitá vina.
   Tam, kde jsi prahnul po setkání,
      jdeš dále v klidném stínu
   a občas objeví se přání
      dolomit nalomenou třtinu.
   Což záleží na barvě květu,
      umírá-li květina?
   Řekneš sotva jednu větu,
      nezvíří se hladina.
   Prožil jsi štěstí i v pláči strávil noci,
      tisíckrát očistil ses od sazí,
   dnes v tobě zůstal zvláštní pocit
      - květ chrpy že ti už neschází.
   Neprocitneš-li, probudí tě
      jak zloděj v noci náhle den,
   kdy poznáš, že nejsi vítěz,
      že prázdný není svoboden.

                                  21.-23. května L.P.1993