Milý příteli ! Dostala se Ti do rukou "KORESPONDENCE", snad podobná divadelní hře. Je ovšem poněkud krátká a má jednu zvláštnost (to snad poznáš z názvu, úvodu a "děje" samotného). Kdyby se Ti zdálo, že je to slabomyslné, pak se Ti to nezdá, bylo to jedním z cílů. Přeji příjemnou zábavu. KORESPONDENCE (Praha, 3.6.1990, 19 :10 :20) PROLOGUS: Příběh, jenž začne za chvíli, mnozí z vás možná prožili. Je o lásce, lidských ctnostech, králících i o Bohu a o lidech, kteří prý nám zastiňují oblohu. O lidech, kteří píší na lístky to, co si mohou v klidu říci, a kteří mají svoje bolístky, ty jim však nevyčtete z lící. O lidech, jejichž tvář je nevinná, kteří o lecčems mluví jako o pírku, o těch, jimž právě život začíná, tak vítám vás na maturitním večírku. (pokyne k oponě a zmizí, nejlépe směrem nahoru či dolů,opona se rozevírá, tam stůl pokračující doprava, za ním čistá tabule, Okolo Pankrác, Servác Svatava a Blažena, na stole láhev vína, Coca-Cola, skleničky, káva apod., lidé okolo občas pijí) BLAŽENA: Myslím, že brzy půjdu na procházku, nadýchat se čerstvého vzduchu. PANKRÁC: Bohužel ti nemohu posloužit. BLAŽ.: Nebezpečí smutných úsměvů tolik typických pro určitou osobu. PANK.: Ochrana před nebezpečím: l.časem 2.vzdáleností 3.stíněním. BLAŽ.: Nejpřijatelnější pro mě bude vzdálenost, ale nejúčinnější zase časem. PANK.: Ochranu lze i kombinovat. . BLAŽ.: Ovšem v případě, kdy je skryté nebezpečí tak blízko neznám jinou ochranu než 1. časem, pak 2. vzdáleností (obě fáze časově rozrůzněné). SVATAVA: (je zvědavá, snaží se jakýmsi zařízením zachytit zprávy) PANK.: Svatavo, jsi zvědavá, nebo co? SVAT.: Já mám za úkol hlídat Blaženu! SERVÁC: (nakloní se k Pankrácovi a šeptem vede divné řeči) PANK.: Pozor na Serváce, začíná tu vést divné řeči. BLAŽ.: Jaké? SERV.: Ahoj Blaženo! O čem si to s Pankrácem koresponduješ? BLAŽ.: Koresponduji si s Pankrácem o mé nejdůležitější životní potřebě. PANK.: Ahoj Svatavo, napiš mi prosím něco o svých plánech do budoucna. SVAT.: (kreslí na tabuli: malý, větší,největší,malý, malý člověk, sedící medvídek (cosi jako koala), dva koně; až dokreslí, posadí se zpět.) SERV:: (když Sv. začne kreslit) To jest o WC? BLAŽ.: Ne, zkus to znova. SERV.: To jest o alkoholu? BLAŽ.: Ani to ne. SERV.: To jest o Pankrácovi? BLAŽ:: Zase vedle. PANK.: Umíš pěkně kreslit. Jaký je Tvůj názor na s. Nohavicu? Bonifác říká, že je to normalizační umělec. SERV.: O Pankrácově filosofii? BLAŽ.: Mýlíš se. SVAT.: Nevím,co je normalizační umělec. A jestli pod s. Nohavicou myslíš toho zpěváka Jaromíra,tak mám k němu (rozuměj k jeho tvorbě) v podstatě kladný vztah, až na jisté výjimky, na které zde, není místo. PANK.: To není pro tvé uši, zkazila by ses. BLAŽ.: (dychtivě) Myslíš že je to možné? PANK:: Až za chvilku, teď jsou ještě všichni střízliví. BLAŽ.: (zklamaně) Hlavně sem míří Viola. VIOLA: (míří tam zprava, posadí se k Blaženě a potichu spolu hovoří) (ozve se tlumený falešný zpěv písně Jsme pokolení nových časů) *) SVAT.: (zděšeně si zacpává uši) PANK.: Doporučuji ochranu stíněním. SVAT.: To by chtělo několik polovrstev. PANK.: To je technický problém. SVAT.: A o čempak sis to dopisoval s Blaženou? PANK.: O jedné její životní potřebě. SVAT.: O WC, alkoholu, tobě nebo tvé filosofii? PANK.: Ani jedno. VIOLA: (opustí Blaženu, sedne si opodál a divně se tváří) PANK.: Tak co, jak to dopadlo? BLAŽ.: Dietní rady. PANK.: K dietě patří zdravotní procházka. BLAŽ.: Teď to bohužel nejde. PANK.: Půjde to až zmizí Viola. SVAT.: Napiš mi něco o své teorii Boha (mimochodem s jakým b ho píšeš?) PANK.: Jak kdy. Jinak Bůh má nekonečnou setrvačnou a nulovou gravitační hmotnost, má nulový náboj a je lokálně elektroneutrální. Pokračování příště. Více se sem nevejde. BLAŽ.: Když se teď tak pěkně zpívá, Viola se tváří tak divně. PANK.: A zatím venku je tak krásně ... BLAŽ:: Slíbila jsem a já sliby plním. PANK.: A budeš je dodržovat? BLAŽ.: Až za chvilku, teď jsou ještě všichni střízliví. PANK.: Hlavně až zmizí Viola. SERV,: Pankráci, Pankráci, o co se to snažíš? PANK.: Víš, co je všude a tady nejvíc? SVAT.: Tvá teorie je zajímavá. Můžeš pokračovat? PANK.: Ale ovšem. Bůh není zdrojem žádné ze čtyř fyzikálních interakcí, ale může látku a pole ovládat pomocí interakce páté. A abych nezapomněl, Bůh stvořil člověka. SVAT.: To je vše? PANK.: To byly postuláty, dál jsem to zatím nerozvíjel. SERV.: A co to píšeš tý Svatavě? PANK.: 0 své teorii. SERV:: Aha, jako že Bůh má nulový náboj apod. ? PANK.: Přesně tak. SERV.: Že se nestydíš blbnout zatím inteligentní děvče! SVAT.: (nakloní se k Blaženě a šeptem vede divné řeči) BLAŽ.: Pozor, Svatava cosi divného vede za řeči. PANK.: A co? A příště piš česky! BLAŽ.: To není pro uši tvé, zkazil by ses. PANK.: A to jde? BLAŽ.: Až za chvilku, teď jsou ještě všichni střízliví. PANK.: Hlavně až zmizí Viola. SVAT.: Nejsi ty náhodou normalizační filozof? PANK.: Co to je? SVAT.: To, co normalizační umělec, akorát je to filosof. PANK.: Aha, proč se ptáš? SVAT.: Kvůli té tvé teorii - i Boha chceš normalizovat. PANK.: A proč ne? SERV.: Co je na pořadu dne? PANK.: Normalizace Boha. SERV.: Pane Bože! SVAT.: A proč jo? PANK.: A co takhle ochrana stíněním? BLAŽ.: Jak to chceš technicky provést? SERV.: Co to s tou Blaženou pořád máte? PANK.: Ale, píšem si, jak se chránit stíněním. SERV.: Časem či vzdáleností je to jednodušší.. PANK.: Ale časově nepoměrně náročnější. SERV.: Ale technicky jednodušší. SVAT.: A proč jo? PANK.: Počkej chvíli, budu přemýšlet. SVAT.: Skutečně? A vydržíš to? PANK:: Až za chvíli, teď jsou ještě všichni střízliví. SVAT.: Hlavně až zmizí Viola, viď? SERV.: Ty tu Svatavu nepřestaneš blbnout? PANK.: Já ji neblbnu, píšem si o přemýšlení. SERV.: Ty víš, co to je? PANK.: Až za chvíli, teď jsou ještě všichni střízliví. SERV.: Hlavně až zmizí Viola. BLAŽ.: Zkus ňáký to stínění! PANK.: A jaký? BLAŽ.: Tak přemýšlej, nebo to neumíš? PANK.: Až za chvíli, teď jsou ještě všichni střízliví. BLAŽ.: To chceš čekat, až zmizí Viola? PANK.: Hele, Serváci, poraď nám nějaké stínění. SERV.: To je složitý technický problém. A vůbec, stínění je blbost. Co ta vzdálenost? PANK.: Pak je třeba. dočasné stínění. SVAT.: Co máte za problém? SERV.: Dočasné, stínění. SVAT.: Nejlepší stínění je čas. SERV.: Čas jsou peníze. SVAT.: Tedy nejlepší stínění jsou peníze. Máš nějaký? SERV.: Máš peníze? PANK.: Na co? SERV.: Těma se dobře stíní. Tak máš je? PANK.: Až za chvíli, teď jsou ještě všichni střízliví. SERV.: To můžeš rovnou počkat až zmizí Viola. BLAŽ.: Nešlo by to urychlit? PANK.: Navrhuji stínění pomocí peněz, máš-li nějaké. BLAŽ.: Až za chvíli, teď jsou ještě všichni střízliví. PANK.: To chceš čekat až zmizí Viola? SVAT.: Už přemýšlíš moc dlouho. A proč jo? SERV.: Pankráci, co říkáš teorii o převtělování hvězd? PANK.: Normální fyzikální proces v souladu s přírodními zákony i mojí teorií Boha. SERV.: A mohl bys mi názorně předvést, jak to převtělování probíhá? PANK.: Až za chvíli, teď jsou ještě všichni střízliví. SERV.: To chceš čekat až zmizí Viola? SVAT.: A proč jo? BLAŽ.: Rozumnější metodu nemáš? PANK.: Polovrstva by mohla být tak 117,65 Kčs. **) BLAŽ.: Na vyhazování nemám a chtělo by to tak tři polovrstvy. SVAT.: A proč jo? SERV.: Ahoj Svatavo, co to pořád chceš vědět? SVAT.: Proč normalizovat Boha. SERV.: To je blbost. PANK.: Neznáš jiné stínidlo než peníze? SERV.: Třeba olovo, máš ňáký? PANK.: Až za chvíli, teď jsou ještě všichni střízliví. SERV.: Tak to rovnou počkej, až zmizí Viola. SVAT.: A proč jo? VIOLA: (zmizí, rozuměj odejde) BLAŽ.: Vidím, že nejúčinnější byla ochrana časem, ale trvalo to. Odcházím zdechnout do křoví. (odejde jiným směrem než Viola) SVAT.: A proč jo? PANK.: Pro srandu králíkům! SVAT.: A králíci se tomu smějou? PANK.: Nevím, zkus to. SVAT.: Máš ňákýho? PANK.: Až za chvíli, teď jsou ještě všichni střízliví. SVAT.: A proč? Vždyť Viola už zmizela. PANK.: Máš ňákýho králíka? SERV.: Ne, proč? PANK.: Tak já jdu chytat králíky. (odejde za Blaženou) SERV.: Cos to s ním udělala? Šel chytat králíky. SVAT.: Chce jim předvádět normalizaci Boha. SERV.: Pane Bože! (zhroutí se) SVAT.: (vytáhne Manifest KS ***) a čte). (opona) -------------------------------- VYSVĚTLIVKY: *) Jde o píseň se slovy: Jsme pokolení nových časů, jsme mládí strany vítězné, my proti válce zvednem na sta hlasů a řekneme všem žhářům NE. Ty strano námi můžeš si být jistá, jde tvojí cestou každý pionýr, z nás každý chce být komunista, za mír a pravdu bít se ze všech sil. Tato píseň byla na sklonku osmdesátých let a ještě v roce 1990 oblíbena u jisté části intelektuální mládeže, která ji prozpěvovala na večírcích a jiných zábavných akcích. Občas se namísto "komunista" zpívalo "traktorista". **) V roce 1990 existovalo ještě Československo, a tak platidlem byla Kčs, nikoli Kč. Uvedená částka tehdy rozhodně nebyla zanedbatelná. ***) Rozuměj Manifest Komunistické strany autorů Marxe a Engelse. Lehkomyslnější mládež ho tehdy četla jako zábavnou literaturu.