Hlouček lidí hlasitě se bavících,
      zdaleka slyším hlas i smích
   a kousek vedle stojíš ty - sama či s kýmsi v tichém rozhovoru
      a já přicházím, jdu za tebou
   a už na mne volají a ptají se,
      co já tady a co já na to či ono,
      a tak odpovídám a někdy se i směji
      a oni nevědí, že přišel jsem za tebou
         já jim to neřeknu, mlčím mezi slovy, mlčím ve slovech
      a často se sotva pozdravíme.
   A zítra zase půjdu za tebou, zas tam bude
                                 hlouček hlasitě se bavící
      a bude se dít to, co vždycky.
         Půjdu za tebou. Přijdu však ?


                            Praha, 20. září L.P.1992