Omiči, obyvatelé Omsku, říkají poprávu svému městu třetí stolice. Na širokých bulvárech této západosibiřské metropole sviští závratnou rychlostí elegantní trolejbusy, v podzemí se činí party stavitelů počínajících budovat síť metra, ve zdejších divadlech vystupují umělci proslavení po celé střední Asii a dlouho do noci se městem ozývá šustění papíru v největší ruské kartografické tiskárně. I náhodný a nepoučený návštěvník záhy pozná, že se nejedná o jen tak ledajaké velkoměsto.

Omsk byl založen i na západosibiřské poměry dosti pozdě, až v roce 1716 Mnohem později než kupříkladu Tobolsk či Irkutsk. Své jméno dostal podle řeky Om, na jejímž soutoku s Irtyšem byla původní pevnost zbudována.

Kultuře se v Omsku vždy dobře dařilo. Moderní siluetu města spoluvytváří odvážná stavba hudebního divadla.

Tři a půl roku prožil v Omské pevnosti Fjodor Michajlovič Dostojevský. Místní se ovšem kriminálnickým pisálkem příliš nepyšní, o neobyčejné toleranci Sibiřanů však svědčí, že vedle bulvárů takových ruských velikánů jakým byli Karel Marx, Alexandr Alexandrovič Maslennikov nebo Čokan Čingisovič Valichanov můžeme v Omsku najít i docela malou uličku nesoucí Dostojevského jméno. Že v ní stojí jen jedna budova pranic nevadí, zvlášť uvážíme-li, že jde o budovku spisovatelova musea.

V nynější ulici Lenina se 4. prosince 1919 ubytoval v hotelu Rossija (nyní Okťábr) Jaroslav Hašek

Daleko od ruchu centra, v bývalém skladu zahradnického náčiní na malebné ulici Chimikov spojující městské vězení s chemickým závodem se ubytovali 22.července 2001 členové Ahmeda na omské zastávce svého západosibiřského turné

K bouřlivému rozvoji města došlo teprve po postavení transsibiřské magistrály v roce 1895. A skutečným průmyslovým centrem se stal po roce 1941, kdy bylo do města evakuováno množství výrobních závodů.

Omská tramvaj - rychlý a spolehlivý dopravní prostředek v chaosu moderního velkoměsta

Nejen železnice a vzduch si osvojili sibiřané jako dopravní komunikaci. Přímo uprostřed města se nalézá omské přístaviště, z nějž pravidelně vyjíždějí mohutné parníky i rychlé vodní rakety, aby dopravili obyvatele z širokého okolí za zábavou i poučením do Omsku. Mimo jiné vyjíždí celé léto každých osm dní loď Mechanik Kalašnikov na téměř tři tisíce kilometrů dlouhou pouť do polárního Salechardu.

Irtyš - dopravní tepna západní Sibiře

Romanticky upravené nábřeží mohutné řeky láká obyvatele Omsku k příjemným procházkám

Omsk je mimo jiné i centrum osvěty a vzdělanosti, příznivce divadla si může vybírat z široké nabídky, vedle Akademického, Dramatického či Hudebního divadla může navštívit i Divadlo mladého diváka či dokonce Divadlo loutkové. Mezi omskými vysokými školami si vysoké renomé drží především Vysoká škola milice a pobočka Altajského institutu kulturu.

Akademické divadlo, které Ahmed má hlad navštívil v rámci družební akce Chudožniky chudožnikam (Umělci umělcům). Celý ansámbl divadla den na to na oplátku přišel na Ahmedův koncert.

Umělci kapely Ahmed má hlad se mohou pyšnit tím, že dokázali roztančili kmenového herce souboru Akademického divadla dvojitého národního umělce Kazachstánu a Uzbekistánu Vadima Ajdžanova