"Tak kde je ten Ural?", volají nedočkavě lidé přijíždějící do Jekatěrinburgu z evropské strany. Jekatěrinburg je totiž známý jako perla Uralu a západní Sibiře. Odpověď zní: "Právě jste ho projeli, jen jste si ho nevšimli." Byla to ta mírně zvlněná krajina, která nás provázela poslední dvě hodiny jízdy. Z Uralu jsme tedy nic neměli, a co tedy alespoň ta Asie, uvidíme jí? Z vlaku jsme vystoupili v Evropě a do Asie je z nádraží ještě daleko, Asie se nachází až v centru města, za hraniční říčkou, která Jekatěrinburgem protéká. Zatím se tedy projdeme alespoň po Evropě. A asijsky město skutečně nevypadá, příjemné stinné ulice se svažují do centra a město působí v mnoha ohledech evropštěji než Moskva. Památek tu sice příliš nenajdeme, zato je však atmosféra města poklidná a vyrovnaná. A už je to tady, došli jsme do centra.

Trolejbus je vedle tramavají a metra dalším dopravním prostředkem závislé trakce Jekatěrinburgu

Na nábřeží okolo řeky se procházejí lidé, popíjejí pivo a je tu snad všechna místní mládež. Procházíme se a najednou se začínáme cítit jaksi podivně. Cosi se změnilo, něco je jinak. Ano, aniž jsme si toho povšimli, ocitli jsme se v Asii, a opravdu, všechno je jinak. Stinné uličky stoupající od centra, památek sice příliš nenajdeme, ale atmosféra je poklidná a vyrovnaná. Zkrátka, ta Asie je úplně jiná.

Nedaleko carského popraviště

Zapomínáme, že jsme na severu a v létě tu je dlouho světlo. Aniž jsme si toho povšimli, nastoupila půlnoc. Teprve krátce před půlnocí se setmělo a my si uvědomili, že náš hotel se nachází až v Evropě. Tramvaje české výroby však mezitím zajely do svých dep a my jsme museli dojít k tomu druhému kontinentu pěšky. Snad se aspoň stihneme do zítřejšího koncertu trochu vyspat. To neustálé přebíhání z jednoho kontinentu na druhý je nesmírně vyčerpávající. Inu, Jekatěrinburg.

Síť jekatěrinburgských tramvají je projížděna výhradně vozy z ČKD

Plánek metra. Postavena je zatím jen jedna trasa.

jekatěrinburgské metro:

zkušební hlášení v uzbečtině

uvolněte dveře