Ob, jeden ze sibiřských veletoků pramení na Altaji. Přesněji řečeno se objevuje na mapách teprve v místě soutoku řek Bij a Katuň. V jeho ústí už nepoznáte, kde končí řeka a kde začíná moře. Jen samotná delta Obu zaujímá plochu čtyř tisíc kilometerů čtverečních.

Přístav v Labytnangi. Zde bude jednou stát železniční most přes Ob.

Salechard. Jedno z hlavních měst plynu a Obu.

Cestou ze Salechardského přístaviště v ústí řeky Poluj. Vpozadí vystupují uralské hřbety.

Ves Muži. V uvítacím výboru, který Ahmeda vyzvedl na lodi, byly mimo jiné dvě sympatické Komi-Zyrjanky Ljubov a Aljona (vlevo).

Ahmed má hlad si povodí Obu velmi oblíbil. O vztahu místních obyvatel k hudbě Ahmeda lze říci totéž. Zkrátka se máme rádi. Koncerty v regionech kolem veletoku má kapela nasmlouvány na dlouhá léta dopředu. V bohatších plynařských sídlech na polosstrově Jamal si zpravidla mohou dovolit pozvat kapelu třebas jen na jediné vystoupení. Cesta vrtulníky je totiž poměrně levná a pohodlná.

Pohled z přístaviště na ves Ivanovku. Jedna z mnoha zastávek u obských rybářů. Ministerstvo kultury Ruské federace svou finanční pomocí umožnilo i zdejším obyvatelům shlédnout Ahmedovy koncerty.

Pohled z paluby lodi. Vlevo vysílačka, vpopředí voda.

Do desetitisícového Berezova dorazila kapela až pozdě večer

Berezovský hotel Berjozka. Jediný ve měste. Na sprchu se při stavbě budovy bohužel zapomnělo.

Vesnice Azovy. Lidé kolem Obu auta nepotřebují. Vpravo vidíme parkoviště nezbytných člunů.

Romantické přístaviště. Co dosloužilo, jde pod vodu. Škoda jen, že je zde tak mělko.

Samá voda. Soutok Obu s Irtyšem.