Bývalé sídelní město polského státu. Naprostým omylem ve 12. století přeneseno z Hnězdna. V 11. století Krakov opanován knížetem Břetislavem. Na konci 16. století přenesl Zygmund (Švéd) královskou stolici rozumě do Varšavy. Od té doby krakované nemohou Varšavany ani cítit. V přímém kontaktu s obyvateli hlavního města se projevují jako malý zakomplexovaný hysterický psíček, který kouše zezadu do lýtka.

Krakov

Z bývalého sídelního zámku Wawel vede chodba (smocza jama) celých 16 metrů směrem dolů a končí před naivní, asi metrovou železnou skulpturou draka (smok wawelski) na betonovém soklu, ze kterého v nepravidelných intervalech vychází zapálený svítiplyn. Skutečně veliká atrakce. Místní se baví, z "legrace" se bojí a fotografují se s ním. Od narození, přes první vypitou láhev Wyborowé, vykouření prvních dvaceti Popularných, první komunii, svatbu, první vypitou láhev Wyborowé svého syna, prvních dvacet vykouřených Klubowých ... až do smrti, každou neděli se přijdou z dráčkem potěšit.

Laura nemá Krakov ráda

O skutečně nepříliš velkém významu města hovoří údaje z nezaujatého zdroje - v roce 1787 žilo v Krakově méně než 9500 obyvatel v 539 domech. Skuhrání za starými "dobrými" časy jsou tedy pro myslící tvory přinejmenším nepochopitelné. Kromě toho, že by chtěli mít krakovští Knírci ze svého záhumenku zase hlavní město, trpí rovněž nevysvětlitelným sentimentem k Napoleonovi, který je opojil rohlíkem, zneužil a následně nechal pochcípat kdesi v Karibiku několik desítek tisíc polských legionářů, nebo k Rakousko-uherské monarchii, jež je bohužel nezvládla dostatečně zpacifikovat.

Také Krakov

Asi nejzajímavějším místem je čtvrť Nowa Huta (skutečne Nová huť, či spíše hutě). Byla vybudována asi v 50. letech a přinesla tisíce pracovních příležitostí pro pologramotné rolníky. Tím byla vytvořena důstojná protiváha arogantním bohémečkům, kteří se na počátku minulého století začali v této provincii zhlukovat. Uklidnit vás ale mohu tím, že většina z nich byla buď slovenského nebo německého eventuelně ještě židovského původu a přicházeli ze skutečného kulturního tatranského centra v Zakopaném. Velký nitscheovský mladopolský literát a filosof vůle Przybyszewski, malíř a dramatik Wyspiański, největší a nejnezatíženější školní docházkou zjev, umělec to každým coulem Stalisław Ignacy Witkiewicz, latentní homosexuál, malíř, dramatik, literát, fotograf, sebevrah a autor teorie "čisté formy" v umění, ááách, dále pak avantgardní divadelní tvůrce a režisér Teadeusz Kantor - Teatr śmierci, a pak již v letech 90. hodně obstojné klezmerové trio Kroke, které ale stejně nahrává a pobývá v Německu. Několikrát se pokoušeli kontaktovat Ahmeda, ale částky, které nabízejí jsou naprosto neadekvátní tomu, že by se hvězdná osmička polobohů musela snížit ke konfrontaci s naprosto neelikrifikovanou partou, která navíc pláchla z filharmonie. Až přitlačej, dejme tomu na 2/3 toho, co nabízí Mečiar, zamyslíme se.

Co ještě dodat kromě toho, že je v tomto městě neuvěřitelná nuda, chcípl tam pes a arogance a snobismus bují?

Krakau je to německy, Cracovia/Carodinum latinsky, Cracovie francouzsky a Kroke jidiš.