Souostroví Nová země, tvořené dvěma velkými a nespočetným množstvím malých ostrovů, není zrovna příjemným místem pro život. Daří se zde snad jen Rusům, ledním medvědům a některým odvážným polárníkům. V zimě na Nové zemi klesá rtuť v teploměru až někam k minus 60 stupňům Celsia a v létě to není o moc lepší. Vydaří-li se ovšem počasí, což se zde stává tak zhruba dvakrát, třikrát do roka, může se teplota v červenci vyšplhat až na nulu.

Nová země je ze západu omývána Barentsovým mořem a z východu mořem Karským.

Nová země je součástí geologického hřbetu, který tvoří také pohoří Ural a nadmořská výška souostroví na některých místech přesahuje jeden tisíc metrů. Po většinu roku je Nová země v zajetí ledu a jen během několika týdnů v letních měsících se může polárník dostat k břehům na lodi, voru, kánoi nebo atomovém ledoborci.

V létě se dostanou ke břehům Nové země i větší plavidla

Výskyt sněhu a ledu není na Nové zemi velkým překvapením

Novou zemi obývají kromě polárníků také vojáci. Souostroví má totiž strategickou polohu - přes severní pól je to odtud do Spojených států co by kamenem dohodil. Další výhodou je i malý počet obyvatel Nové země, a tak zde mohla sovětská vojska v roce 1954 vyzkoušet atomový výbuch.

V roce 1954 se na Nové Zemi konala první úspěšná zkouška podmořského jaderného výbuchu

Někteří odvážní členové skupiny Ahmed má hlad se z jara 1998 vypravili na polární expedici pod názvem "S Ahmedem na Sever 98", jejímž cílem byla právě Nová země. Putování bylo nesmírně obtížné a členové expedice začali postupně odpadat. Již v Kotlasu se vzdala Laura Kopecká. V hrůze před dlouhými týdny strávenými s mužskou, tedy nečistou, částí expedice se Laura raději uchýlila do vyhlášeného kotlasského sanatoria a jala se simulovat rýmu.

V Kotlase simulovala Laura rýmu.

Když výprava konečně 12. dubna 1998 dosáhla pobřeží Karského moře, postihla ji další tragédie. Při namáhavém výstupu na kru se náhle z moře vynořila skupinka ledních medvědů a Jan Žemlička s Filipem Hrubým v hrůze prchli do přistavené helikoptéry a raději dali přednost okamžitému odletu do Nižněvartovska.

Jan Žemlička A Filip Hrubý zbaběle prchli v koši zavěšeném pod helikoptérou.

Nové země nakonec 22. října 1998 dosáhl osamělý Andrej Novik, který měl jako jediný k náročné polární výpravě dostačující genetickou výbavu. Po návratu do Libně Andrej vypravoval, že mu často byla zima a všichni mu to věřili.

Andrej Novik před svým bivakem na Nové zemi. Foto Andrej Novik