Atomová ponorka Kursk byla součástí ruské námořní flotily. Vedle atomových ledoborců patří atomové ponorky do třídy plavidel na jaderný pohon. Sovětští konstruktéři dosáhli ve vývoji jaderných pohonů velkých úspěchů a veřejným tajemstvím je fakt, že při montáži plavidel vybavených touto technologií bylo dosaženo naprosté dokonalosti.
Sovětští inženýři dokázali při konstrukci ponorky Kursk skloubit dokonalou technologii se smyslem pro detail
Atomová ponorka Kursk se potopila v Barentsově moři nedaleko Murmansku po sérii silných explozí 12. srpna 2000 a přitom zahynulo všech 118 členů posádky. Podle oficiálních ruských sdělení byl příčinou nehody výbuch námořního torpéda a další munice nesené na palubě ponorky. O velkém štěstí tedy mohou hovořit členové skupiny Ahmed má hlad, kteří 8. srpna 2000 navštívili ponorku a strávili zde v družném hovoru s námořníky několik hodin.
Skupina Ahmed má hlad při prohlídce ponorky Kursk. V přátelské atmosféře si členové skupiny vyměnili s posádkou Kursku své zkušenosti s ponorkovou nemocí. "Ahmedům" se dostalo bohatého pohoštění a na přání námořníků museli zahrát i několik písní.
Slovo "Kursk" zná dnes asi každý. Málokdo ale ví, že ponorka byla pojmenována podle starobylého města Kursk, které je zároveň centrem Kurské oblasti na bělorusko-rusko-ukrajinském trojmezí. Přestože první zmínky o Kursku byly zaznamenány již v 11. století, do historie se viditelněji zapsal až během druhé světové války, a to významnou bitvou o Kursk.
V bitvě o Kursk se střetla Rudá armáda s německo-fašistickými záchvatníky
Z dřevních dob se toho v Kursku kvůli lítým bojům o město moc nezachovalo, takže hlavní architektonickou dominantu města dnes tvoří moderní atomová elektrárna.
K atomu neměl Kursk nikdy daleko
Kursk dodnes zůstává synonymem atomu a odvahy