Knírky

aneb návod na úspěšnou léčbu deprivace

Cítíte se malí, slabí, nepotřební, odkopnutí a sami? Nikdo není schopen docenit vaše nezpochybnitelné kvality a hlubinu vaší duše, jakož i citlivou schopnost vcítit se do svého vlastního neštěstí? Netruchlete proto. I horší než vy dokázali z této šlamastyky a bludného kruhu do neznáma s vámi smýkajích pudů vyhřeznout. Někdo si pro zažehnání prefrustračních stavů zajezdí po silnici dálničního typu v protisměru sto osmdesátkou, jiný si zajde na Hlavní nádraží, ale my se teď podíváme, jak celou věc, na Slovany s nebývalou elegancí, důvtipem a upřímnou vírou ve svůj národ, vyřešili naši severní a početnější sousedé. A tím dali za pravdu starému německému moudru, že víc hlav víc ví (Mehr Kopfen wissen mehr).



Symbol vyspělosti polských technologií - pantografová souprava EN 57

Když zhruba v 16. století vzrostl (díky početné německé a židovské migraci podnikavých kupců a vzdělanců) inteligenční kvocient nad hranici králíka domácího (Kaninchen Sklavisch) ohlásily se při konfrontaci s vyspělými státy Evropy určité nedostatky v hospodářství, kultuře, hygieně, kultuře stravování i módě. Tento bohužel nepřehlédnutelný propastný rozdíl se neustále prohluboval, až se stal do nebe volajícím. A jak se říká, když je bída největší, přijde s pomocí Nejvyšší, tak se tak skutečně stalo. Víra jejich uzdravila mysl jejich. Z Nebe byl seslán propracovaný koncepční návrh na vytvoření nové, lepší, neochvějné identity. Tato navíc měla jednotlivým příslušníkům polského (tzn. litevského, běloruského a ukrajinského) národa pomoci snadno vyhledat v případě potřeby svého soukmenovce. Jak milo, poznat na první pohled svého bratra v kníru v daleké cizině. Konkrétně šlo o to, že polští velmožové díky vnuknutí božské jiskérky objevili doklady k tomu, že se jejich rod odvíjí už od pradávných Sarmatů. Sarmatská říše proslula v dobách svého vrcholu, tj. asi ve 4. století př. Kr., značným materiálním a vojenským potenciálem, ale i kulturní a duševní vyspělostí. Národ tento pohltil mnohé kmeny a chlebil mezi Donem a Volhou, na čas se jedna ze sarmatských větví ocitla až v uherské nížině. Jakožto bohatí lidé, mysleli si Knírci, odívali se Sarmaté jistě v drahá roucha (na která by si mimochodem nakradla, neboť žádný z historicky doložených kmenů na planetě Zemi nebyl obdařen tak nezkrotnou touhou loupit a vraždit), která si ovšem tehdejší populace představovala poněkud lapidárně - podle nich se blížili módnímu stylu mocných a nebezpečných nájezdníků, kteří si vybudovali autoritu v celém tehdy i dnes známém světě - Tatarů a Turků. Spolu se stylem oblékání se pokusili převzít i úpravu hlavového porostu. A výsledek? Kdokoli se objevil v tomto unikátním úboru a frizúře na západním dvoře, způsobil tamní populaci šok. Západoevropští stejně jako čeští šlechtici byli skutečně zaskočeni. K dovršení všech estetických, informačních a v důsledku i historických pohrom, které si tím přivolali na díkybohu většinou jen na svou hlavu, třeba ještě dodat, že tento úbor převzali prostřednictvím svých domnělých pohůnků, záporožských kozáků, kteří s těmito giganty mají rovněž společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Kulturní evropští šlechtici marně uhýbali pohledy před smrdutými pseudoturecky vyhlížejícími individui s ohavnými pruhy chlupů pod nosem, který se ve větru slétal s chlupy splývajícími z polovyholených temen jejich hlav, natřásajícími se v drahých damaškových kvazi kimonech, nehovořícími žádným z kultivovaných západních jazyků, anóbrž jakýmsi zparchantělým českým dialektem. (Mimochodem, milé děti, skutečnost že polština má dodnes dochované nosovky, nesvědčí, jak se bohužel mnohý Knírek ještě dnes domnívá, o tom, že do polského jazyka plynule přešly z francouzštiny díky nevšední blízkosti těchto dvou kultur, podává spíše svědectví o skutečně bezbřehé ignoranci, s jakou oni primáti ani koutkem oka nezaznamenali jazykový vývoj na tomto poli v jiných slovanských jazycích, které staroslověnské nosovky odhodily nejpozději v osmém století.) Velcí vládci náhle nevěděli samou trapností co s rukama, nemluvě už o hlubokém tichu přerušovaném jen občas nesmělými zvuky spokojenosti z uspokojivého množství krmě, vycházejících z nejrozmanitějších a nejroztodivnějších tělesných otvorů exotů. Zkrátka, oko nad jejich vizáží nezůstalo suché a diplomatická jednání se proto neustále komplikovala a nepřinášela žádné přínosy. A snad právě proto se rozhodla impéria na vysoké kulturní úrovni - Rusko, Rakousko a Prusko, že nelze již déle otálet, přikvačili na pomoc a bezprodlení přistoupili k realizaci plánu rekultivace slovanských orangutanů. (Musíme pamatovat na to, že Rusové nejsou národem slovanským, jak se ve všemožných pramenech mylně uvádí, ale potomci skandinávských germánských kmenů. Jejich původ je tedy k podobnému kroku zplnomocňuje.)



Zpěvačka Laura Kopecká má knírky neobyčejně ráda

Nicméně duch polský se nevzdal, zatnul zuby a statečně vytrval. Během času sice Knírci odhodili své bohatě vyšívané turecké tepláky z drahých látek, ty nahradili autentické, jistě pohodlnější a vzdušnější z nefalšovaných běloruských a vietnamských tržnic, nákladné sarkofágy s věrnou podobou zemřelého z doby, kdy měl nejdelší a nejhustší knír, se již budují pouze pro jedince nejvyššího významu. Ačkoli knírkovatost přišla jako veliká móda přišla z vyšších vrstev, byla zcela přirozeně převzata též vrstvami nižšími i nejnižšími, což dokumentuje národní jednolitost na všech společenských úrovních. Dodnes si tedy v salónech či na záhumenku utírají mužští představitelé polského národu ulpěvší jim zbytky potravy ve vousech o něžné dámské ručky chabě předstírajíce šaramantní galantnost. Mužští představitelé proto, protože teprve nedávno umožnila vyspělá polská věda implantáty knírů pod ženské nosy. Byl to v pravdě přelomový okamžik, ale vedlejší účinky zatím nebyly zveřejněny, vyčkejme tedy na oficiální zprávu z výzkumného ústavu polské akademie věd (IBM PAN- Instytut Badań Medycznych Polskiej Akademii Nauk).



Klarinetista Hroza knír nenosí

Ozdoba je to ekonomicky nenáročná, s národním významem a navíc její symbolika prošla překvapivou metamorfózou - dnes je knírek nejen symbolem urozenosti a polství, ale je především symbolem mužství. Jen muž s knírem je mužem ve všech ohledech, vzbuzuje úctu, probouzí důvěru, je mu dovoleno pojmouti jednu ženu za manželku, založit rodinu. V některých regionech je dodnes hladká mužská tvář společensky nepřijatelná. Polská lidová moudrost se tématu knír a občanská akceptovatelnost jedince věnuje nejméně z 60% svého celkového záběru. Jako příklad uveďme : "facet bez wąsu, rekin bez zębów", "co z wąsem godzinę trwa, tego się bez wąsu nie zdziała", "w którym domu wąsu nie ma, tam kolebka będzie niema" a tak dále. V místech, kde je 95% druhotná negramotnost (což je téměř všude kromě hlavního města Varšavy) je (jinak činí druhotná negramotnost na území dnešní Rzeczypospolitej nejméně 75%) navíc knír vítanou obranou proti mouchám, které tak rády zalétávají do otevřených úst.

A tak končí příběh o znovunalezené identitě.

A teď kvíz, milé děti:
  1. S čím byste si řídíc se výstrahami v tomto podobenství mohli pomoci?
  2. Který z členů souboru Ahmed má hlad se pyšní knírem a koho to v nejbližší době čeká?
  3. Který z členů kapely by položil za knír svůj život a odhodil svou dosavadní mrzkou identitu, aby jedním velkým knírem se stal?
 
Počet obyvatel Polska s knírkem: 18 576 400

Prům. parametry knírku
délka: 12,1 cm
šířka: 2,7 cm






Skaraj mňa Bože