Kumrovec je malebná vesnička v chorvatském kajkavském Záhoří (kdyby nebyla kajkavská,
jmenovala by se totiž Kumrovac), nedaleko od Záhřeba. Záhřeb je hlavní město Chorvatska.
(Kumrovec jím není). Skutečností však je, že mnoho lidí na celém světě zná spíše
Kumrovec, a Záhřeb spíš nezná. Proč je tomu tak, nám bylo dlouho záhadou. Bylo, dokud jsme se na místo osobně nejeli podívat. V Kumrovci v čísle popisném 8 se totiž narodil Josip Broz, později známý pod jménem TITO.
Dnes, 22 let po jeho smrti, před jeho rodným domem vlaje velký chorvatský prapor.
Vstup je zdarma. Moc lidí tu není. Ale kdysi… Kdysi prý nebylo možné v Kumrovci zaparkovat.
Sjížděly se sem autobusy s poznávacími značkami "Od Vardaru až po Triglav". To bylo.
Jeden místní občan nám o Titovi řekl: "Byl to největší syn národů a národností
Jugoslávie, trojnásobný národní hrdina, maršál a doživotní predsjednik.
Socialistická Federativní Republika Jugoslávie je jeho životní dílo.
Tito miloval děti. 80 procent těch, kteří s nim v roce 1941 kladli odpor fašistům,
byli lidé mladší 18 let. Často se obracel k těm nejmladším: "Dějiny našeho boje
musejí poznat všichni pionýři, to není těžké se naučit. Naopak je to velice snadné,
protože je to zajímavé a navíc je to povinností každého pionýra. Tím spíš,
že v průběhu bojů padla spousta takových, jako jste vy … ." My jsme milovali filmy o Titovi.
Chtěli jsme vidět na vlastní oči třeba slavnou Sutjesku, bitvu na Neretvě nebo výsadek
na Drvaru."
Aby se nezapomnělo na velkého syna národů a národností, velkého Jihoslovana Josipa Broze
Tita, aby se nezapomnělo na dějiny boje, připravili jsme pro Vás několik základních
informací z jeho života.
Narodil se 7. května 1892 jako sedmé dítě (z celkem 15 dětí) katolíka Franja Broze a
Marije Brozové, rozené Javeršekové. Rodokmen Josipa Broze vypadá takto:
| 1885-1900 | Josip Broz je vychováván matčiným otcem Martinem Javoršekem v Podsredě.
|
| 1.9. 1900 | Josip jde poprvé do školy. Jeho učitelem je Jure Marković. Od čtvrté třídy Stjepan Vinmuhek.
|
| červen 1905 | Končí základní školní docházku.
|
| 1905-1907 | Navštěvuje dva ročníky tzv. "repetetivní" školy třikrát týdně. Zároveň pracuje u svého strýce v Podsredě.
|
| 1907-1910 | Josip je učněm v Sisku, nejdříve v Stiriglově kantýně, potom v zámečnické dílně "Hašek a Karas", která se dnes nachází na Tomislavově ulici č.ú.6. Poprvé si uvědomuje, co je to dělnické hnutí. Slaví svůj první 1. máj.
|
Tito
|
| 26.09.1910 | Získává práci v dílně Izidora Haraminy na Ilici Záhřebě.
|
| říjen 1910 | Stává se členem odborové organizace železářských pracovníku a zároveň vstupuje do Sociálně demokratické strany Chorvatska a Slavonie.
|
| 1911 | Od ledna do března bez práce.
|
| 3.03.1911 | Sehnal práci v dílně Augusta Krause v Záhřeb, Prilaz č.p. 65.
|
| 23.08.1912 | Josip Broz v Plzni. Pracuje nejdříve pro Humla, potom ve Škodovce.
|
| říjen 1912 | Odjíždí do Mnichova a potom do Vídně.
|
| listopad 1912 | Spolu se svým bratrem Martinem pracuje ve Vídeňském Novém městě v Daimlerově továrně jako zkušební řidič. Žije v městečku Neudorfel an der Letiha.
|
Tito
|
| 1913 | Slouží v armádě: Vídeň, potom Záhřeb, dokončuje školu pro mladší důstojníky. V květnu získává stříbrnou medaili v soutěži rakousko-uherské armády v Budapešti.
|
| srpen 1914 | Válka; nejdříve se svým regimentem v Belaniji, potom v Rumě. V Majuru zatčen pro protiválečnou propagandu a uvezněn v Petrovaradínské pevnosti.
|
| leden 1915 | 25. regiment je poslán do Haliče na ruskou frontu.
|
| březen 1915 | granát ruského vojáka zranil Josipa v Bukovině.
|
| 4.05.1915 | Josip vážně zraněn u Okna v Bukovině. Celý batalion padl do ruského zajetí.
|
| jaro 1916 | V nemocnici, potom v zajateckém táboře v Alatiru.
|
| podzim 1916 | Josip v Kunguru na Urale.
|
Tito
|
| 1917 | V dubnu organizuje demonstrace válečných zajatců, za než dostává 14 dnů vězení.
|
| konec června 1916 | prchá do Petrohradu.
|
| 16-17.07.1916 | Účastní se demonstrací v Petrohradě.
|
| srpen 1917 | prchá do Finska. Zatčen a uvězněn v Petropavlovské pevnosti. Znovu poslán do Kunguru. Utíká z vlaku prchá do Omsku.
|
| listopad 1917 | V Omsku vstupuje do Rudé armády.
|
| jaro 1918 | Chce vstoupit do Ruské komunistické strany
|
| březen 1919 | Stává se členem jugoslávské sekce RKP(b).
|
Tito
|
| 7.09.1919 | V Omsku se žení. Bere se Pelagiji Belousovou. Společně se ženou odjíždí do Jugoslávie.
|
| 5.11.1919 | Nastupuje v dílně Filipa Bauma v Záhřebu, Petrinjska ul. č.3. Vstupuje do komunistické strany Jugoslávie.
|
| 30.12.1919 | Organizuje demonstrace v Záhřebu.
|
| 2.01.1920 | Končí U Bauma.
|
| 24.12.1920 | Narodila se mu dcera Zlatica.
|
| 1921 | Intenzivní politická práce.
|
| 17.11.1922 | Narodil se mu syn Hinko (po sedmi dnech umřel).
|
| 1923 | Vstupuje do ilegální buňky Komunistické strany Jugoslávie v Bjelovaru. Umírá jeho dcera Zlatica.
|
| leden 1924 | Je zvolen do oblastního výboru KSJ Križevci-Bjelovar.
|
Tito
|
| 2.02.1924 | Narodil se mu syn Žarko.
|
| 21.09.1925 | Nastupuje práci v Kraljevici, intenzivní politická práce.
|
| srpen 1926 | Organizuje v Kraljevici stávku.
|
| říjen 1926 | Vyhozen z Kraljevice.
|
| listopad 1926 | Nezaměstnaný v Bělehradě.
|
| 1927 | V lednu nastupuje jako zámečník v Smederevské Palance.
|
| březen 1927 | Jako nebezpečny agitátor vyhozen. Žije v Záhřebu
|
Tito
|
| 14.07.1927 | Zatčen za aktivitu v Kraljevici.
|
| 23.07.1927 | Borba otiskuje článek "Co je se zatčeným Brozem?"
|
| 25-28.10.1927 | Soud v Ogulinu odsuzuje Josipa Broze k sedmi měsícům těžkého žaláře.
|
| 25-26.02.1928 | 8. konference Záhřebské stranické organizace.
|
| 01.05.1928 | Zatím největší prvomájové demonstrance v Záhřebu. 14 dnů arestu.
|
| 21.06.1928 | Na Brozův leták odpovědělo svou účastí 30.000 demonstrujících. 3 mrtví 100 zatčených.
|
| 22.06.1928 | Broz vyzívá ke generální stávce.
|
| 27.07.1928 | Broz zatčen v Petrově ul. č. 62. V průběhu vyšetřování utíká.
|
Tito
|
| 2.08.1928 | ÚV KSJ jmenuje Brozem sekretářem za Chorvatsko a Slavonii.
|
| 4.08.1928 | v 22.30 je Broz zatčen před cizím domem na Vinogradske ul. č. 46.
|
| 6.11.1928 | Začíná Královský soud proti Brozovi.
|
| 1929 | Odpykává si trest v káznici Lepoglava.
|
| květen 1929 | Přidělen na práci ve vězeňské elektrárně "munjari"
|
| 12.03.1934 | Broz propuštěn na svobodu. Do vězení se už nikdy nedostane.
|
| duben 1934 | Začíná v Záhřebu rekonstruovat stranickou strukturu.
|
Tito
|
| 11.07.1934 | Je ve Vídni přijat za člena politbyra.
|
| 24.12.1934 | Konference KSJ v Ljubljani. Broz je zvolen do ÚV KSJ.
|
| 1935 | Odjíždí do SSSR. Žije v Moskvě v hotleu Ljuks. Dostává nové jméno Walter Friedrich.
|
| říjen 1936 | Přes Vídeň návrat domů.
|
| 9-10.12.1936 | Broz v Kumrovci. Nikoho ani nepozdravil. Organizuje odjez dobrovolníků do Španělska. Pobyt v Praze.
|
| 1937 | Pracuje na rekonstrukci záhřebské stranické struktury.
|
| 24.12.1937 | Broz v Praze.
|
Tito
|
| 1938 | Pařížské zasedání ÚV schvaluje aktivity ve vlasti a deleguje další postup do rukou soudruha Oty (Tita).
|
| srpen 1938 | Opět v Moskvě v hotelu Ljuks.
|
| 5.01.1939 | Kominterna dává Titovi souhlas k vybudování ÚV KSJ v Jugoslávii.
|
| 1.09.1939 | Na palubě lodi "Sibiř" v Baltickém moři se dozvídá o začátku II. sv. války. Přijíždí do Leningradu.
|
| 26.11.1939 | S pasem na jméno Spiridon Mekas pluje z Oděsy do Istanbulu, kde se ubytovává v II. patře hotelu "Park", pokoj č. 44.
|
| 13.03.1940 | Vlakem přejíždí Jugoslávsko-Řeckou hranici.
|
Titova žena Jovanka
|
| 15.03.1940 | Přijíždí do Záhřebu.
|
| květen 1940 | Cestuje do Bělehradu, připravuje 5. státní konferenci.
|
| srpen 1940 | Kupuje si automobil značky Ford.
|
| říjen 1940 | 5. celostátní konference v Bihaći.
|
| 12.07.1941 | Tito píše provolání k národům. Žádá národy Jugoslávie, aby se zbraní v ruce povstaly.
|
| 19.10.1941 | V Užici vychází za Titova přispění "Borba".
|
| 02.11.1941 | Četnici útočí na Užici, ale jsou poraženi.
|
AVNOJ 1945
|
| listopad 1941 | Silný útok německých jednotek a četnictva na Užici.
|
| 21.12.1941 | Ve vesnici Rudo zakládá 1.proletářskou brigádu.
|
| 17.10.1942 | V Drvaru předává prapor 2. proletářské brigádě.
|
| 18.10.1942 | Dává příkaz k útoku na Bihać.
|
| 1.11.1942 | Vydává příkaz k vytvoření Národně-osvobozenecké armády Jugoslávie.
|
| 26.11.1942 | 1. Zasedání AVNOJE v Bihaći.
|
| únor 1943 | Bitva na Neretvě, raněn.
|
| 25.08.1943 | Tito přijíždí do Jajců.
|
| 3-4.06.1944 | Sovětští letci transportují Tita na Bari v Itálii.
|
| 17.06.1944 | Tito přijíždí na Vis.
|
| 12-13.08.1944 | Rozhovory s Winstonem Churchillem.
|
| 20.09.1944 | Setkání se Stalinem v Moskvě.
|
| 25.10.1944 | Návrat do osvobozeného Bělehradu.
|
| 7.03.1945 | Tito formuje dočasnou vládu Demokratické federativní republiky Jugoslávie.
|
| 27.03.1945 | Mluví na manifestaci v Bělehradě (250.000 účastníků).
|
Tito
|
| 5-7.04.1945 | Návštěva Moskvy. Dohoda o vzájemné poválečné pomoci.
|
| 21-25.05.1945 | Oslava narozenin v Záhřebu. Návštěva Kumrovce.
|
| prosinec 1945 | Rezignuje dočasná vláda.
|
| 01.02.1946 | Jmenován předsedou vlády.
|
| 20-24.1946 | Návštěva Československa.
|
| červen 1946 | Přátelská návštěva SSSR.
|
| prosinec 1947 | Přátelská návštěva Bulharska, Rumunska a Maďarska.
|
| 1. apríl 1948 | Diskutuje Stalinův návrh vytvořit Federaci Jugoslávie, Bulharska a Albánie.
|
| 28.07.1948 | Informbiro zveřejňuje materiál o "Situaci v KSJ".
|
| červenec 1949 | Odpočívá na ostrovech Brioni.
|
| 2-3.08.1949 | Ve Skopje přijímá zástupce uprchlíků z Egejské Makedonie.
|
| 28.09.1949 | Manévry Jugoslávské armády. Země Východního bloku ruší dohody o přátelství a spolupráci s Jugoslávií.
|
| 25.10.1949 | Jugoslávský velvyslanec vypovězen z Moskvy.
|
| 31.05.1950 | Návštěva Kosova.
|
| 07.08.1951 | Návštěva závodu "Titan" v Kamniku, kde kdysi pracoval.
|
| 14.01.1953 | Zvolen prezidentem.
|
| únor 1953 | Odpočívá na ostrovech Brioni.
|
| 10. března | 1953 Na přátelské návštěvě Velké Británie. Pluje tam lodí "Galeb".
|
Tito
|
| 6.06.1953 | SSSR navrhuje výměnu velvyslanců.
|
| červen | Odpočívá na ostrovech Brioni.
|
| 16-17.01.1954 | III. mimořádné plénum. Kritika Djilase a jeho vyloučení ze strany.
|
| 12-18.04.1954 | Návštěva Turecka.
|
| 2-6.07.1954 | Návštěva Řecka.
|
| 7.07.1954 | Ve Skopje referuje 80.000 posluchačům o své cestě do Řecka.
|
| 26.11.1954 | Mluví na plénu ÚV o normalizaci vztahů se SSSR.
|
| 16.12.1954 | Návštěva Indie.
|
| 6-17.01.1955 | Návštěva Barmy.
|
| prosinec 1955 | Návštěva Sjednocené arabské republiky a Etiopie.
|
| 1-22.06.1956 | Návštěva SSSR.
|
| 23-27.06.1956 | Návštěva Rumunska.
|
| 18.07.1956 | Setkání Nehrua, Nasera a Tita na ostrovech Brioni.
|
| 02.06.1958 | Otevírá cestu Gacko-Foča.
|
| 03.07.1958 | Setkání s Naserem ve Foče.
|
| prosinec 1958 | Návštěva Indonesie.
|
| leden 1959 | Návštěva Barmy, Indie, Srí Lanky, Etiopie, Súdánu, Syrie, SAR,
|
Děti Tita milovaly
|
| 3.03.1959 | zastávka v Soluni.
|
| 06.03.1959 | Mluví k davu ve Skopje.
|
| srpen 1959 | Na ostrovech Brioni.
|
| únor 1961 | Návštěva Ghany, Toga, Liberie, Mali, Maroka, Tuniska, Alžíru.
|
| 24.09.1962 | Brežněv na návštěva Jugoslávie.
|
| 30.06.1963 | Znovu zvolen prezidentem Jugoslávie.
|
| 27.07.1963 | Navštěvuje zemětřesením postižené Skopje.
|
| 30. 08.1963 | Chruščev v Jugoslávii.
|
| září 1963 | Na návštěvě Brazilie, Chile, Bolivie, Mexika, USA.
|
| 1-8.07.1964 | Návštěva Finska.
|
| 08.07.1964 | Návštěva Leningradu.
|
| leden 1965 | Na ostrovech Brioni.
|
| květen 1965 | Na návštěvě Norska.
|
| 2-8. 07. 1965 | Na návštěvě Československa.
|
| 8-13.07.1965 | Na návštěvě NDR.
|
| 18-30.07.1965 | Na návštěvě SSSR.
|
| 04.08.1965 | V zaplaveném Vukovaru.
|
| 02-07.05.1966 | Na návštěvě SAR.
|
| 01.07.1966 | Na Brioni probíhá IV. zasedání ÚV KSJ. Analýza špatné práce některých bezpečnostních služeb. Kritika buržoazně-etatických koncepcí Alexandra Rankoviće.
|
| 27-31.01.1967 | Na návštěvě SSSR.
|
| 17.05.1967 | Po páté je Broz-Tito zvolen prezidentem.
|
| 09.06.1967 | Účastní se setkání hlav států východního bloku v Moskvě.
|
| 10-13.08.1967 | Na přátelské návštěvě SAR.
|
Tito v SRN
|
| září 1967 | Pobyt v Záhřebu. Dostává dokument Chorvatských komunistů.
|
| 1-9.12.1967 | Pobývá v SSSR.
|
| leden 1968 | Rozhovory c Ceaucescem.
|
| 7-10.01.1968 | Návštěva Afghánistánu.
|
| leden 1968 | Návštěva Pákistánu, Kambodže, Indie, Etiopie, SAR.
|
| 20.03.1968 | Zahájení II. zasedání chorvatských komunistů.
|
| duben 1968 | Návštěva Japonska, Mongolska a SSSR.
|
| 9-11.08.1968 | Návštěva Československa.
|
| 10.11.1968 | Mluví na shromáždění v Osijeku.
|
| leden 1970 | Cestuje po Tanzánii, Zambii, Etiopii, Kenye, Ugandě, Sudánu, SAR a Lýbii.
|
| 09.06.1970 | Účastní se zahajovacího jednání Makedonské akademie věd. Zvolen jejím čestným členem.
|
| 8-10.09.1970 | Předsedá jugoslávské delegaci na III. konferenci Hnutí nezúčastněných v Lusace.
|
| 18.09.1970 | V Záhřebu připomíná, že je potřeba reorganizovat státní správu.
|
| říjen 1970 | Přátelsky navštěvuje Belgii, Lucembursko, Nizozemí a NSR. Celé turné zakončuje v Smederevu.
|
| 04.12.1970 | Slavnostně otevírá Bělehradský dálniční okruh.
|
| leden 1971 | Odpočívá na oblíbených ostrovech Brioni.
|
| 25-29.03.1971 | Oficiální návštěva Itálie a papežské stolice.
|
| 04.07.1971 | V Záhřebu kritizuje nacionalistickou úchylku.
|
| 05.07.1971 | Navštěvuje mládež na stavbě mládeže Sava 71.
|
| 06.10.1971 | Dohlíží nad manévry "Svoboda 1971".
|
| říjen 1971 | Opět cestuje: Irán, Indie, SAR, USA, Británie - na závěr Bělehrad.
|
| 31.12.1971 | Slaví silvestra v ljubljanské Továrně dekorativních tkanin.
|
| únor 1972 | Odpočívá na Brioni.
|
Titův pohřeb
|
| 27.04.1972 | Projíždí Bugojnem.
|
| 24.05.1972 | Na zahajovací schůzi federálního shromáždění je Tito poctěn řádem Národního hrdiny. V ten samý den i Nejvyšší sovět SSSR reaguje a uděluje rodákovi z Kumrovce nejvyšší řád - Řád Lenina.
|
| 5-10.06.1972 | V SSSR.
|
| 27.10.1972 | Účastní se zakončení vojenských cvičení "Podgora 72´".
|
| 7.11.1972 | Projíždí Kumanovem a zastavuje se až ve Skopje.
|
| 11.12.1972 | Objevuje se v Ljubljaně.
|
| 15.12.1972 | Navštěvuje slovinský Portorož.
|
| leden 1973 | Odpočívá na Brioni.
|
| 29.03.1973 | Navštěvuje továrnu "Ivo Lola Ribar" v Železniku.
|
| 04.04.1973 | Navštěvuje Vrnjačku Banku, Kruševac a Svetozarevo.
|
| 23.04.1973 | V Bělehradě mluví na zasedání federálních orgánů.
|
| červenec 1973 | Opět na Brioni.
|
| 12-15.11.1973 | Navštívil SSSR.
|
| 22.11.1973 | V Bělehradě slavnostně otevírá rekreační centrum "25.maj".
|
| 29.11.1973 | Přijíždí do Jajců, aby se zúčastnil oslav druhého zasedání AVNOJe.
|
| 04.12.1973 | Ocitá se v Banje Luce.
|
| leden 1974 | Projíždí se Indií, Bangladéšem, Nepálem a Sýrií.
|
| 15.04.1974 | Vizita v Sarajevu.
|
| 01.06.1974 | Zahajuje vojenská cvičení "Drvar 1974".
|
| 6.06.1974 | V Zlatiboru nocuje v hotelu "Palisad".
|
| 24-27.06.1974 | Na pozvání NSR je v NSR.
|
| 8-11.07.1974 | Na návštěvě Rumunska.
|
| 1.12.1974 | Pokládá základní kámen budoucí první jaderné elektrárny v Krsku.
|
Titův pohřeb
|
| 02.01.1975 | Gratuluje k novému roku občanům Mladenovace.
|
| 03.03.1975 | Mluví na 1. zasedání nově zvolené Rady federace.
|
| 10.13.03.1975 | Na návštěvě PLR.
|
| 03.04.1975 | Na Prištinské univerzitě mu je udělen čestný doktorát.
|
| 30.07.1975 | V Helsinkách vede jugoslávskou delegaci na Konferenci o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.
|
| 7.11.1975 | Mluví k dělníkům závodu "Pobeda" v Petrovaradíně.
|
| 31.12.1975 | Silvestr slaví Tito v Záhřebě.
|
| únor 1976 | Na návštěvě Spojených států mexických, Panamy, Venezuely, Portugalsa, Švédska, Řecka.
|
| 21.05.1976 | V Novém sadu zahajuje 43. ročníku Mezinárodního zemědělského veletrhu.
|
| 28.05.1976 | Slavnostně otevírá železniční trať Bělehrad - Bar.
|
| 29.05.1976 | Jede spolu s prvním vlakem do Baru.
|
| 16-19.08.1976 | Vede jugoslávskou delegaci na jednání Hnutí nezúčastněných v Kolombu.
|
| 21.12.1976 | Jako prvnímu je mu Centrem Vojenských univerzit udělen čestných doktorát vojenských věd.
|
| 31.12.1976 | Oslava Silvestra v Novosadském hotelu "Park" a v hale továrny "Agrokop".
|
| 18-20.01.1976 | Navštěvuje Lybijskou arabskou republiku.
|
| 16.05.1976 | Dostává v pořadí již třetí řád Národního hrdiny.
|
| říjen 1977 | Návštěva Francie, Portugalska, Alžíru a Rumunska.
|
| 31.12.1977 | Oslava Silvestra na ostrovech Brioni.
|
| březen 1978 | Návštěva USA a Británie.
|
| 4.07.1978 | Mluví k lidu v Tjeništi.
|
| 25.07.1978 | V Bělehradě mluví na setkání ministrů zemí Hnutí nezúčastněných.
|
Titův pohřeb
|
| 21.12.1978 | Generál Ljubičić dal na ostrovech Brioni večeři k uctění nejvyššího velitele. Rodák z kajkavského Kumrovce odpověděl přípitkem.
|
| 25.01.1979 | Po cestě do Bělehradu se stavuje na Ljubljanském nádraží.
|
| únor 1979 | Navštěvuje Irák, Kuvajt, Sýrii, Jordánsko a Split.
|
| 15.04.1979 | Navštěvuje oblasti v Černé Hoře postižené zemětřesením.
|
| 1-12.05.1979 | Pobyt v Kumrovci.
|
| květen | Návštěva Alžíru, Lybie, Malty, Zadaru a Rabu.
|
| 29.08.1979 | Odjíždí do Havany na zasedaní Hnutí nezúčastněných.
|
| 21.12.1979 | Rumunsko přijímá Tita coby hosta.
|
| 03.01.1980 | Na základě doporučení lékařského konsilia je přijat do Ljubljanské nemocnice kvůli vyšetření žil na noze.
|
| 06.01.1980 | Výsledky vyšetření žil vyžadují další léčení.
|
| 07.01.1980 | Lékařské konsilium v Brdu u Kranje se radí s prof. De Bakey z USA a prof. Knjažejevem ze SSSR o dalším postupu.
|
| 14.01.1980 | Operace žil levé nohy.
|
Titův pohřeb
|
| 21.01.1980 | V noci je amputována Titova levá noha.
|
| 21.04.1980 | lékařská zpráva není příliš příznivá: krvácení neustalo, těžká poškození jater, zápal plic, vysoké teploty, slabé srdce, přestávají fungovat ledviny.
|
| 28.04.1980 | S velkým úsilím se podařilo soudruha prezidenta dostat z komatu.
|
| 03.05.1980 | Slabé zlepšení zdravotního stavu.
|
| 04.05.1980 | Prezident Socialistické Federativní Republiky Jugoslávie, Prezident Svazu komunistů Jugoslávie a nejvyšší velitel ozbrojených sil SFRJ, maršál Jugoslávie Josip Broz Tito umírá v 15 hodin a pět minut. Pohřben byl v Bělehradě.
|
V tuto chvíli si lze pouze společně zapět. Nu a co jiného než zlidovělou Druže Tito:
