Referativní seminář k bakalářské práci

2. kolo; on-line prezentace

On-line prezentace probíhají prostřednictvím ZOOM vždy ve středu 14:00 - 16:00.

Program semináře:

1. kolo; soubory prezentací

1. série 11.-18.3.
Paralelka K1
Samir Bessisso
Zobecnění konvexních funkcí
prezentace

Komentáře a otázky učitelů:
  1. podrobnější komentář Dana Hlubinky
  2. Přivítal bych příklady ilustrující pojmy zobecňující konvexitu.
Jana Boháčková
Časová struktura úrokových měr
prezentace

Komentáře a otázky učitelů:
  1. Na začátku bych doplnil, co je cílem práce: modelovat, porovnávat, odhadovat, všechno dohromady?
  2. Popis spotových a forwardových měr mi nepřijde dostatečný. Uveďte příklad s vkladem 1 Kč, jak se vyvíjí hodnota. Ale je možné, že to je součástí komentáře, stejně jako na stranách 6 a 7. Jinak ovšem musíte počítat s tím, že ne každý zná tyto pojmy z finanční matematiky.
  3. Pozor na překlepy!
  4. Podobně jako je třeba pojmy okruh či ideál vysvětlit "nestrukturářům", je třeba (možná základní) terminologii finanční matematiky vysvětlit a nejléle i ilustrovat na příkladě těm, kteří ve finanční matematice nejsou vzděláni.
Paralelka K3
Filip Jankovec
Struktura čistě-injektivních abelovských grup
prezentace

Komentáře a otázky učitelů:
  1. Co bude cílem práce? Nemusí to být hned na prvním slidu, klidně za nejzákladnější definicí, ale lepší to je zezačátku.
  2. Ne každý ví, co si má hned představit pod pojmy okruh, abelovská grupa. I jednoduché příklady by velmi pomohly.
  3. Používáte jak R modul, tak i R-modul. Sjednoťte značeníh.
  4. Pojmy je určitě třeba ilustrovat na příkladech srozumitelných každému matematikovi (třeba na vektorových prostorech), občas je lepší dokonce nejdříve uvést motivační příklad a teprve poté zavést pojem, který vlastnosti příkladu zobecňuje (v našem kontextu si nejsem jist, zda by takový příklad kolegové ocenili, ale za pokus to stojí).
Ondřej Ježil
Problém spektra
prezentace

Komentáře a otázky učitelů:
  1. O prozentaci lze říco v podstatě totéž jako o prozentaci kolegy Krasuly, že se matematici mimo obor pravděpodobně už na začátku ztratí a že by s ohledem na toto auditorium bylo dobré pokusit se zúžit záběr prezentovaného tématu.
  2. Je hlavním cílem práce alternativní důkaz Faginovy věty? Pokud ano, pak by bylo možná lepší explicitně definovat třídu NE (a známější NP jen stručně okomentovat či se odkázat na analogii).
Dominik Krasula
Okruhy s omezenou minimální podmínkou
prezentace , autorské komentáře

Komentáře a otázky učitelů:
  1. Obávám se, že člověk bez hlubší znalosti strukturálních pojmů se ztratí na straně 3, nejpozději na straně 5. Ale nevím, co chcete říkat kromě toho, co je na slajdech.
  2. Myslím, že při prezentování abstratního (nejen) algebraického tématu je třeba brát ohled na "reálně" zaměřené matematiky (už proto, že je jich většina) a podrobně vysvětlovat a na příkladech ilustrovat i základní terminologii.
  3. U samotných výsledků (nebo cílů) práce není nutné honit příliš zajíců najednou, lépe je obvykle vybrat jeden výsledek a ostatní stačí jen naznačit v kontextu toho prezentovaného (například podrobně probrat Larentovy polynomy a jen poukázat na analogii s "obyčejnými" polynomy a na základní tvrzení o oborech hlavních ideálů).
Martin Kuděj
Řetězové zlomky s předepsanou periodou
prezentace , autorské komentáře

Komentáře a otázky učitelů:
  1. Většina pozorování z doprovodného komentáře patří do samotné prezentace (spolu s připomenutím použité terminologie polynomiální algebry).
  2. Uvedená aplikace/motivace (především Pellova rovnice) si zasluhuje více prstoru.
2. série 18.-25.3.
Paralelka K1
Adéla Jalovcová
Frakcionální Poissonův proces
prezentace

Komentáře a otázky učitelů:
  1. V první definici je T \in T, ale má být t \in T. Je nějaký jiný požadavek na T než neprázdnost? Chápu, že ta "obecnost" může být lákavá, ale zde jistě stačí za T volit reálný interval.
  2. Pěkné je shrnutí zadání a cílů
  3. Značení u frakcionálních derivací není jednotné. Někde je dolní index t před D, někde není, někde je * jako index vpravo, jinde není; odlišení definic (1) a (2) značením by bylo lepší - tj. nepoužívat pro obě derivace stejné značení.
  4. V definici (3) se vyskytuje, ale to je úplně něco jiného než T zmíněné na začátku. Jen málokdo, kdo nepracuje s náodnými procesy vá, co je proces obnovy a co je čekání na událost. Toto je potřeba vysvětlit, jinak se většina komise už definitivně ztratí.
  5. V definici (3) je třeba nějak kvantifikovat \mu. A pro všechny, i pro ty, kteří vědí, co je Poissonův proces, bych uvedl, jak se tato definice vztahuje ke standardnímu Poissonovu procesu. Jde o speciální případ, když \mu=1?
  6. Je Poissonův proces, který uvažujete, časově homogenní? Zdá se, že ano, ale sdělte to, prosím.
  7. V definici (4) není jasné, co je \delta_{n,0}. Dále \mu má být větší než 0, ne než O.
  8. Bylo by možné ukázat na příkladu trajektorie rozdíl mezi standardním homogenním Poissonovým procesem a frakcionálním? Je nějaký rozdíl třeba v tom, že standardní P.p. má nějaké hezké vlastnosti (submartingal ...), které tento frakcionální mít nemusí?
  9. pro Laplaceovu transformaci (5) uveďte obor hodnot proměnné s.
  10. strana 7, co je proces obnovy, jak to souvisí s náhodným procesem
  11. proč se v (3) a (4) definuje jinak stejná věc?
  12. překlepy, je vhodné použít kontrolu pravopisu
Vojtěch Jandl
Testování rovnosti středních hodnot pomocí intervalů spolehlivosti
prezentace

Komentáře a otázky učitelů:
  1. Motivace je celkem dobrá, ale řekněte, co jsou ty omezující předpoklady a které z nich a jak je Welchův test obchází. Navíc používáte spíš asymptotický t-test, než přesný, ale to nijak nevadí. Možná jen ústně rozveďte, co porovnání dvou populací obnáší (porovnání rozdělení je obecnější problém, než porovnání středních hodnot, rozptylů, ...)
  2. Je lepší napsat jednou "interval spolehlivosti (IS)" a pak již používat zkratku. Dbejte, aby zde nevznikl mylný pocit, že IS a test jsou duální univerzálně: pro stejný problém jsou různé testy a různé intervaly spolehlivosti, ale máme takovéto dvojice...
  3. transformaci g popisujete celkem podrobně, ale velká část komise neví, co je \Delta metoda, co říká a proč je tak oblíbená. Vzorec pro zachování asymptotické normality (\Delta větu) určitě uveďte! Vysvětlete, proč používáte pro IS kvantily t-rozdělení (pokud jsou to kvantily t-rozdělení na straně 6) a ne normálního rozdělení.
  4. Budete srovnávat takto zkonstruovaný test třeba s Welchovým testem?
  5. dva vnořené rostry straně 2 jsou zbytečné
  6. líbilo by se mi postupné odkrývání prezentací
Šárka Horská
Rozdělení vzdálenosti mezi body
prezentace

Komentáře a otázky učitelů:
  1. Definice multinomického rozdělení není v pořádku, chybí součin p_k^{x_k}.
  2. Jak vypadá odhad vzdálenosti pravděpodobností zmíněný na straně 10 (a proč není nestranný - není v tom nějaká zákonitost)?
  3. Není zde vhodnější uvažovat vzdálenost "podle cesty", tedy \sum|X_{ik}- X_{jk}|, vzhledem k tomu, že jde o body na celočíselné síti?
  4. Trochu nejasný je zápis dole na straně 11. Vlevo je ED, což vypadá na střední hodnotu, ale vpravo je náhodná veličina. Spíš vysvětlete, proč je testová statistika konstruovaná takto a jaké je její rozdělení za nulové hypotézy. Jestli vůbec u upravené testové statistiky je možné přesné rozdělení spočítat, případně jaké jsou asymptotické vlastnosti.
  5. Náznak odvození c ze strany 11? Vypadá to velmi neintuitivně.
  6. Do plánů přidejte i studii síly testu za alternativy. Budete při stanovování kritické hodnoty vycházet z přesného rozdělení, nebo asymptotického rozdělení, nebo zkusíte některou z permutačních metod určení kritické hodnoty?
  7. slide 9 není pěkný
  8. nejsem referát schopný bez komentáře posoudit, není mi jasné, jestli nezabíhá do přílišných detailů
Damián Kulich
Stochastické modelování v krystalografii
prezentace , autorské komentáře

Komentáře a otázky učitelů:
  1. Voronoiova mozaika obsahuje jen konvexní množiny, polykrystal na obrázku ne tak úplně. Jak moc toto vadí?
  2. Voronoiova mozaika je zde tvořena podmnožinami R^3 (nebo R^2). Jaké hodnoty nabývají orientace M?
  3. V případě krychlové mříže jsou asi orientace X,Y,Z navzájem záměnné. Jak určíme misorientaci v případě takto symetrických mříží? Obrázky, byť jen jednoduché a ve dvou rozměrech by velmi pomohly pochopit některé pojmy (třeba G_C na straně 10).
  4. Na deset minut příliš rozsáhlé, přemýšlejte o vhodném zjdenodušení, třeba s intenzivnějším využitím obrázků a vynecháním některých formálních definic a značení. Na obrázku můžete ukázat, co je studovaný problém i s méně vzorci.
  5. nebude prezentace příliš dlouhá?
Paralelka K3
Mykyta Narusevych
Silně kompaktní kardinály a SCH
prezentace

Komentáře a otázky učitelů:
  1. Chválím motivaci i (snad přiměřené) zjednodušení.
  2. Pěkně se to čte, ale není jasné, čeho chcete dosáhnout.
  3. V diskusi o SCH mi uniklo, co je cf(\kappa).
  4. použít kontrolu pravopisu
  5. Je chválihodné začít vysvětlovat kardinální aritmetiku od úplných základů , ale obávám se, že se to do 10-15 minutové přednášky vejde jen stěží
  6. Je dost ošidné odvolávat se na intuici, kdž zrovna v souvislosti s teorií množin přinesla do matematiky spoustu potíží a důsledky některých prezentovaných pojmů jsou s ní v příkrém rozporu.
Nikita Edward Carulkov
Násobení v konečném tělese charakteristiky 2 a XOR-metriky
prezentace

Komentáře a otázky učitelů:
  1. I jednoduché příklady hodně pomohou představě o tom, co vlastně jsou předměty vašeho zájmu.
  2. Opravdu jste prošel všechny matice řádu nejvýše 5?
  3. Domněnka, že nějakých matic je "málo" by si zasloužila říci, co je "málo".
  4. Jde závěrečný výpočet srozumitelně prezentovat?
  5. Myslím, že do daného typu prezentace se kompletní důkaz nevejde, spíš naznačení jeho myšlenky, proto bych doporučil „odůvodnění správnosti“ zkrátit.
Odpovědi na některé komentáře.

Alexandra Havelková
Volterrůuv princip ve vybraných modelech systémů "dravec-kořist"
prezentace

Komentáře a otázky učitelů:
  1. str. 4: diferenciální rovnice je obrázek, hledáme neznámou funkci x:I \to \R^n na jistém otevřeném intervalu I, v definici řešení má být: pro t\in I platí ...
  2. str. 5: je potřeba se rozhodnout pro normální nebo tučné proměnné a pak to dodržovat
  3. Dá se tento model použít v epidemiologii? Právě si totiž jako kořist schovaná před dravcem připadám...
Ondřej Houška
Vícekriteriální metody dělení grafů
prezentace

Komentáře a otázky učitelů:
  1. Hned v definici jsem se zarazil nad tím, jak rovnoměrné dělení chápat. Slovní komentář či obrázek rovnoměrného a nerovnoměrného dělení stejného grafu (rpo různá s) by hodně pomohl. Přiložený obrázek pro definici hranového separátoru je výborný.
  2. Motivace i cíle jsou popsané srozumitelně, dala by se složitost problému ukázat na příkladu grafu se třemi, čtyřmi, pěti vrcholy?
  3. ok, obcas slajdy příliš plné, lépe je odkrývat je postupně
  4. Pro jak velké "malé grafy" se umí provést například přesná bisekce grafu?
3. série 25.3.-1.4.
Paralelka K1
Jan Hrůza
Vliv okrajových podmínek na profil časově periodického proudění v trubce
prezentace

Komentáře a otázky učitelů:
  1. Předpokládáme, že F je známá funkce a okrajová podmínka je hodnota u na hranici množiny \Omega?
  2. Není česky hezčí "vektorou funkcii lze interpretovat", než "vektorová funkce lze interpretovat"
  3. V rovnici na straně 4 máte parciální derivaci vůči t a pak gradient - vůči kterým proměnným toto je? Předpokládám, že t má význam času a pak jsou argumentem v ještě prostorové souřadnice, vůči kterým je právě tento gradient. To byste mohl uvést, ne každému to musí být hned na první pohled jasné. Gradient p je vektor jakých parciálních derivací?
  4. Co je na straně 8 Sn?
  5. Přivítal bych vysvětlení značení u parciální diferenciální rovnice modelující proudění kapaliny, možná ho plánujete u mluveného doprovodu, ale takhle je to pro mě zcela nesrozumitelné.
Filip Mašát
Investiční strategie
prezentace

Komentáře a otázky učitelů:
  1. K definici portfolia: mohhou být x_i záporné?
  2. Je riziko jen intuitivní pojem, nebo je možné říci, jak se vyhodnocuje? Když ho máme snížit, předpokládám, že je možné jej nějak měřit.
  3. Cíl práce je jasný. Doplnil bych ale pečlivé studium volby prahu "nezávislosti" \theta. Na tom bude velmi záviset výsledný graf a vlastnosti takto vybraného portfolia. Také volba aktiv z provázaných částí grafu bude hodně ovlivňovat chování portfolia. Jaká kritéria zvolíte? A šlo by přidat a využít nějaké ocenění hran?
  4. Rozumím tomu správně, že ideální portfolio je maximálně diverzifikované, které odpovídá diskrétnímu podgrafu, tedy množina vrcholů, které nejsou spojeny hranou?
  5. Jakým způsobem se bude metoda porovnávat s "klasickými metodami"?
Monika Matoušková
Míry závislosti
prezentace

Komentáře a otázky učitelů:
  1. Závislostí je celá řada, ale hlavně jde o porušení nezávislosti ve smyslu nezávislosti náhodných veličin. Takže by možná bylo vhodné začít definicí nezávislosti v pravděpodobnosti.
  2. Na straně 3 chcete, aby míra závislosti byla v intervalu [0,1], ale přitom korelace je v intervalu [-1,1] a znaménko tam má svůj význam.
  3. R(X,Y) je ale možné definovat i pro n.v., pro které korelaci definovat nelze. Nebo ne?
  4. Nestačilo by R(X,Y) počítat jen pro ty funkce f a g, pro které var(f(X)) = var(g(Y)) = 1? Nebo alespoň \leq 1? Nezjednodušilo by to výpočet a studium teoretických vlastností?
Paralelka K3
Marek Hudec
Složitost řešení sudoku
prezentace

Komentáře a otázky učitelů:
  1. Hezký úvod, který zaujme pozornost.
  2. Nemá být na straně 9, že pro daný počet symbolů - 1 už neexistuje jednoznačné řešení?
  3. Té druhé otázce na straně 9 moc nerozumím. m(S) je nejmenší počet symbolů, které pro čtverec S musím zanechat, aby jej šlo jednoznačně vyřešit. Ale vždu mohu zanechat více symbolů a stále jde o sudoku rébus.
  4. Jak vlastně ze sudoku čtverce vzniká sudoku rébus?
  5. Je rekurzivní backtracking pro standardní Sudoku "efektivní" (tím myslím, že ho stroj v rozumném čase vždy zvládna) algoritmus? Dá se případně nějak snadno zkonstrovat Sudoku rébus, na kterém si rekurzivní backtracking vyláme zuby?
  6. Dá se z efektivního algoritmu řešícího Sudoku rébus zkonstrovat rozumný algoritmus (tj. nikoli hrubá síla) zjišťující, že nedovyplněná tabulka je Sudoku rébus (tj. že existuje její jednoznačné doplnění)?
Marek Malý
Stein-Weissovy gradienty
prezentace , autorské komentáře

Komentáře a otázky učitelů:
  1. Asi jde o běžné značení, ale co je SO(n,R) a obecně GL(V) pro vektorový prostor? Je to tak, že pro prvek g z G je \rho(g) invertibilní matice (lineární zobrazení V na V)?
  2. Na straně 9 jsou pro mně neznámé značení. End je endomorfismus?
  3. Podobně jako kolega neví, co je End (a já to vím), jsem zase já nevědel, co je Nabla (a kolega to určitě ví), nedá se nic dělat a používané značení je třeba aspoň okomentovat (ne vždy se dá opravdu korektně zavést). Některá nevysvětlená značení mohou vést i ke společenským faux pas (tak existuje v komutativní algebrě zcela standardní značení Ass(-)).
  4. Asi by se stálo za to zamyslet, jak danou (a myslím, že velmi hezkou) konstrukci předdvést, aby se neutopila ve značení.
Mykhailo Naumenko
Logic circuits as models of computation
prezentace

Komentáře a otázky učitelů:
  1. Popis cílů je pěkný, stejně jako příklad se sčítáním.
  2. Na straně 4 upřesněte, jak se binární funkce vztahuje k obvodu. Je to tak, že tato funkce "sedí" na vrcholu a ze vstupů vyrobí výstup (vstupy a výstupy jsou dány orientací hran)?
  3. Obrázek jednoduchého obvodu?
  4. Líbil se mi nějaký motivační příklad, který by opravňoval použitou terminologii.
  5. Co je tedy cílem práce, prezentace odhadů velikostí formulí?
Zuzana Rezková
Kvadratické APN matice
prezentace

Komentáře a otázky učitelů:
  1. Příklady výborně ilustrují základní i pokročilejší pojmy.
  2. Moc hezky připravená prezentace, jen nevím, jestli se dá stihnout ve vymezeném čase.
  3. Líbí se mi, že jsou pojmy ilustrovány na jednoduchých příkladech.
  4. Asi si bude třeba rozmyslet, co z prezentace vynechat (zvlášť přibudou-li ještě nějaké nové výsledky), protože se do 10-15 minut všechno vejde jen steží.
4. série 1.4. - 8.4.
Paralelka K1
Martina Petráková
Separabilita funkce intenzity Poissonova bodového procesu
prezentace

Komentáře a otázky učitelů:
  1. Úvod: bezvadné, jen někam přidejte slovo "náhodný" (ve vhodném tvaru a pádu) - náhodné množiny, množiny náhodných bodů ...
  2. Binomický proces: vektory X_i mají rozdělení absolutně spojité, nebo ne? A podle mého je zbytečné psát vektor obyčejně X_i a v jeho hustotě pak udávat dva parametry (x,y).
  3. Předchozí bod se projeví u funkce intenzity, kde máte funkci dvou proměnných \lambda, ale integrujete jen přes jednu. Co se stane s y?
  4. Zkuste přeformulovat znění věty na straně 14. Třeba tak, že začnete: Nechť \mathbb{X} je Poissonův b.p. a W \in \mathbb{R}^2 okno. Pak podmíněné rozdělení ..... Navíc, je-li \lambda ...
Valerij Semjonov
Index disperze pro diskrétní rozdělení
prezentace

Komentáře a otázky učitelů:
  1. Poissonovo rozdělení pro \lambda = 0 asi moc zajímavé nebude.
  2. Strana 7: co přesně znamená v prvním bodě, že máme asymptotické rozdělení \ch^2 s (n-1) stupni volnosti. Hodnota n jde do nekonečna, tedy i zmíněné asymptotické rozdělení se neustále mění. Nešlo by nějak přejít k asymptotické normalitě?
  3. Na straně 8 v posledním výrazu vpravo již nemají co dělat velká X a velké S - náhodné veličiny.
  4. Strana 9: je opravdu v poslední rovnici na levé straně derivace?
  5. Co je tou úvahou na straně 10?
  6. Vašim plánům (a později Vašemu příspěvku) by měla být podle mého mínění věnována větší čáast prezentace než jedna věta v samém závěru (ale třeba by se objevili ve slovním komentáři slidů).
Martina Šarmanová
Iterační výpočty vibrační dynamiky při rozptylu elektronu molekulou.
prezentace

Komentáře a otázky učitelů:
  1. Ortonormální báze není jediná. Vzhledem k tomu, že se používá aproximace, tak může hodně záležet na zvolené bázi a také řád aproximace m může být hodně ovlivněn volbou báze (případně pořadím funkcí v bázi). Ve statistické analýze funkcí je běžné, že u vhodně zvolené báze stačí uvažovat mnohem kratší rozvoj při zachování kvality aproximace.
  2. Jak získáme v rovnici (2) pravou stranu a funkci F?
  3. I když jde o rozsáhlou prezentaci, je přehledná a logicky uspořádaná.
  4. Co bude obnášet implementační část práce, vytvoření nějakého vlastního software nebo využití nějakých existujících knihoven?
David Šír
Dvourozměrné negativně binomické rozdělení
prezentace

Komentáře a otázky učitelů:
  1. Hodně lidí zná binomické rozdělení, tedy počet úspěchů v pevně daném počtu pokusů. Můžete tedy NB rozdělení ukázat jako jiný experiment: místo pevného počtu pokusů a náhodného počtu (ne)úspěchů uvažujeme pevný počet neúspěchů, které chceme pozorovat a náhodným se stane počet pokusů.
  2. U mnohorozměrného NB je také možná interpretace vycházející z předchozího a z multinomického rozdělení. Tedy více druhů úspěchů a jejich počty před r-tým neúspěchem.
  3. Vysvětlete na straně 6 co je vytvořující funkcí. Ono je jich víc, zde asi myslíte momentovou. Ale ne každý ví, jak je dofinovaná a jak se vztahuje k momentům. Navíc na jejím tvaru se pak lépe argumentuje, proč definovat dvourozměrné NB tak, jak je definováno. Pomoci by mohla i paralela s tvary m.v.f. binomického a trinomického rozdělení.
  4. Může být dvourozměrné NB rodělení vhodnou alternativou k dvourozměrnému Poissonovu? Jak jsou obě složky dvourozměrného NB  korelované? U multinomického je korelace známá a snadno vyjádřitelná, jak je tomu zde?
  5. Co se rozumí onou praktickou studií?
  6. Myslím, že by prezentace měla vygradovat, aby měl posluchač dojem, že se teď něco důležitého dozvěděl (nebo mohl dozvědět, kdyby problematice lépe rozuměl). Ve vaší prezentaci má ovšem dojem, že prostě najednou (pro mě dost nečekaně) přestane.
Jakub Vondráček
Odhady párové korelační funkce bodového procesu
prezentace , autorské komentáře

Komentáře a otázky učitelů:
  1. Pro lidi, kteří jádro znají v úplně jiném kontextu možná uveďte, že jádrový odhad je velmi zjednodušeně řečeno nějaká lokální vyhlazovací metoda (obvykle s použitím vah) a b je parametr této lokálnosti.
  2. U odhadu hustoty ještě přidejte, že modré jsou napozorované hodnoty simulované pomocí šedé hustoty.
  3. Omezenost nosiče jádrové funkce není nutná, jen obvyklá.
  4. strana 9: g(x,y) je tedy lokální záležitost, i závislost/nezávislost je tedy posuzována lokálně?
  5. Je někde řečeno, co je g(r) na straně 12?
Paralelka K3
Kieu Trang Phamová
Bitová dělící vlastnost a aplikace na Simon family
prezentace

Komentáře a otázky učitelů:
  1. Množinu jakých k značíme \mathbb{K}?
  2. Jelikož nevím, co je Integrální vlastnost, tak nemám šanci porozumět tomu, co vlastně děláte.
  3. Co na straně 7 reprezentují L a R, proč je vstupní text dělen na tyto části?
  4. F_2 není jen dvouprvková množina, nýbrž těleso.
  5. V motivaci by bylo vhodné vysvětlit, co integrální vlastnost znamená (a čeho se týká), v podobné prezentaci by bylo vhodné vysvětlit (nebo v rámci motivace jen naznačit) i základní terminologie, například toho, co rozumíte šifrou, zprávou apod.
Marie Skalová
Aplikace Groebnerových bází
prezentace , autorské komentáře

Komentáře a otázky učitelů:
  1. Poté, co jsem si našel definici K[x_1,\dots,x_n], byla mi prezentace mnohem jasnější.
  2. Pro velmi enigmatickou poznámku hypotézách a výrocích na slidu 6 bych nevolil označení definice.
  3. Při prezentování (nejen) tohoto tématu bych viděl jako klíčové předvést dostatek příkladů, myslím, že jeden je málo.
  4. Není mi úplně jasné, co má ilustrovat (jediný) předvedený příkladu a jak mám chápat formulaci "geometricky to znamená".
  5. Cíle bakalářské práce se mi zdají trochu příliš široké a ambiciózní, asi by i v prezentaci mohlo být patrné upřesnění z autorčina komentáře k prezentaci.
Filip Strakoš
Vektorová pole na sférách
prezentace , autorské komentáře

Komentáře a otázky učitelů:
  1. Z prezentace nebo jejího komentáře by mělo být jasné co je cílem/výsledkem bakalářky, což mi zde není úplně jasné. Zpracování či zjednodušení důkazu známého výsledku?
  2. Základní terminologie není nutné kompletně korektně zavádět, stačí ji vysvětlilt třeba na příkladu.
  3. U prezentace daného typu Vás nemusí mrzet, když kompletně nevylíčíte všechny krásy problému (k tomu účelu může sloužit přednáška či spíše série přednáške v rámci nějakého semináře). Jejím cílem je jen naznačení problematiky, podstatné je, aby z ní bylo patrné, jaký je přínos Vaší práce na tématu.
David Tvrdý
Lineární verze Holubova algoritmu
prezentace , autorské komentáře

Komentáře a otázky učitelů:
  1. V definici pevného bodu je \Sigma^{*}. Jde jen o konečné posloupnosti, nebo je na nich ještě uvažovaná nějaká struktura? V definici triviálního pevného bodu je zobrazení h použité na a \in \Sigma, zatímco předtím se používá na w \in \Sigma^{*}.
  2. Zkuste přeformulovat definici na straně 7. Třeba takto: Pokud pro každý homomorfismus h platí h(w) = w => w je triviální pevný bod h, pak ... (Tedy pokud chápu dobře první větu této definice).
  3. Myslím, že by srozumitelnosti velmi prospělo větší množství příkladů.
  4. Dala se nějak jednoduše vysvětlit podstata testovacího algoritmu?
Martin Vejvoda
Řešení Poiseuilleova a rovinného Couettova proudění s dynamickými okrajovými podmínkami
prezentace autorské komentáře

Komentáře a otázky učitelů:
  1. Jedná se o docela hezký úvod do problematiky, ale finální prezentace by měla být více zaměřena na vlastní autorovu práci (či v tuto chvíli aspoň na plány, co dělat).
  2. Nedaly by se zařadit nějaké příklady ilustrující terminologii?
  3. Použijte kontrolu pravopisu (překlep na slajdu 20 - ronvoběžnými, překlep na slajdu 31 - podmnímky)
  4. Jsem zvyklý psát konvektivní člen ve tvaru (u \cdot \nabla)u. Můžete to zavést jinak, ale je to nutné?
  5. To že se vektor rychlosti zjednoduší je asi předpoklad, nebo ne? Nebo existuje výsledek, který říká, že řešení musí mít tento tvar? Zjednodušení rovnice je poté důsledek tohoto předpokladu.
  6. Nepropustnost hranice dobře motivuje okrajovou podmínku u \cdot \nu=0. Asi by bylo vhodné také trochu promluvit o tom, co znamené druhá okrajová podmínka na straně 30. Má také nějaký fyzikální význam?
Odpovědi na některé komentáře.