CIVILIZACE

Půjčení auta

Auto jsme půjčovali v Laramie, vraceli v Denveru. Brali jsme to nejlevnější (menší auto jsme v Americe nikdy neviděli), na 24 dní stálo 1000 dolarů včetně základního pojištění (to z té tisícovky dělalo zhruba 400). Můžeme doporučit na západě hojně rozšířenou síť Enterprise, je v každé ďouře (jako třeba v Laramie). Mezi těma co maj rezervace na webu se zdá být mírně nejlevnější; rezervace se vyplatí. Bez kreditky může být velký problém: pokud vůbec budou ochotni auto půjčit, tak budou požadovat veliký deposit v hotovosti.

Mapy a průvodce

Na cesty po Americe se hodí Walmartův atlas Ameriky, který lze zakoupit ve Walmartu za 5$. Kromě toho, že je to zdaleka nejlevnější a přitom dobrý atlas, je v něm i seznam všech Walmartů, což se hodí.
Měli jsme s sebou český překlad průvodce Rough Guide "Západ USA", který nám půjčila městská knihovna. Pro pohyb v civilizaci byl výborný, bylo tam všechno, co jsme potřebovali, a spousta věcí navíc, třeba celkem pěkný výklad americké historie, který jsme si četli za delších přejezdů autem. Pro pohyb v přírodě jsme měli anglický Lonely Planet "Trekking in Rocky Mountains" (nebo tak nějak) - pro plánování doma je dobrý, na místě je ale lepší koupit turistickou mapu.

Benzínky

Benzínky jsou na opuštěnějších místech (=skoro všude) střed civilizace. Je tam obchod a lze si tam koupit kafe. Kafe se prodává do kelímků ve velikostech od tří deci do asi tak jednoho litru a je dost řídké, ale já kafe moc nepiju, tak jsem si na tohle docela zvykla. Systém placení na benzínkách je různorodý, nicméně nejčastěji to je tak, že člověk nejdřív musí nakrmit automat kreditkou, a až pak to teče.

Pravidla silničního provozu

Nejzáludnější odlišnost je 4-way stop, což je stopka ve všech čtyřech směrech. Idea je taková, že řidiči ve všech směrech zastaví, a pak odjíždějí postupně v pořadí, v jakém přijeli. Že to funguje je pro mě záhada, naštěstí se to na hlavních silnicích nevyskytuje moc často (skoro všude jsou semafory).

Nakupování a doporučené potraviny

Větší objemy potravin nakupujeme jednoznačně ve Walmartu. Je totiž zdaleka nejlevnější, ale ne na úkor kvality, ta je totiž děsná všude. S sebou do hor doporučujeme: špagety, bramborová kaše, instantní ovesné kaše Quaker (dát pozor, aby to nebyla ta bez cukru), místo chleba tortily (jsou levné, velmi skladné a vydrží minimálně týden), chleba jen v nouzi (mají jenom toustový, je potřeba vzít ten, který obsahuje nejméně cukru), bagely (sladké pečivo k snídani), salám pepperoni vakuově balený, slanina vakuově balená (slanina je asi jediná věc, která je v Americe lepší než v Čechách), musli tyčinky Quaker, sušené ovoce (vyzkoušejte brusinky!) a sušené maso, zde známé jako "Jerky". Při popojíždění autem jsou dobré Campbellovy plechovkové polévky (znáte z Warholova obrazu, vypadají fakt přesně tak) a různá plechovkovaná zelenina a kompoty - toho je velký výběr a je to levné (necelý dolar za plechovku). Kritickou potravinou v Americe je sýr, jejich oranžové cihličky chemické hmoty, které říkají cheddar, jsou horší než špatné. Tavené sýry téměř neexistují (jen drahé dovezené z Evropy), dá se sehnat krémový cottage cheese (něco jako lučina), ale ten se musí hned sníst. Nejvýhodnější je přivézt si sýr s sebou z Čech, vakuovaný tvrdý sýr je povolený. Stejně tak jsme si vezli z Čech čokoládové tyčinky (ale většina nám jich zbylo, protože se na jihu ve vedru nepoživatelně roztekly :) V každém větším městě prý existuje obchod s dobrým jídlem (buď bio, nebo dovoz z Evropy), ale je víceméně nemožné zjistit kde a k tomu očekávejte trojnásobné ceny proti Walmartu.

Stravování v restauracích

Většinu restaurací tvoří velké řetězce - hamburgrové McDonald, BurgerKing, Wendy's, mexické Taco Bell, bagetová Subway. Jeden z mála řetězců s normálním jídlem (např. maso s bramborama), který je všude, je Applebees. Dobrá věc v amerických podnicích je, že voda s ledem je zadarmo a nikdo se nedívá divně, když si člověk nic jinýho nedá.

Nocleh v civilizaci

Pokud chceme ušetřit, noclehu v civilizaci je lepší se vyhnout - což mimo velké aglomerace, tj. skoro všude, nedá mnoho práce (viz Nocleh v přírodě). V opačném případě je nejlevnější možnost motel, kromě velkých měst jsou nejmenší ceny okolo 40-50 dolarů za dvoulůžkový pokoj (ve kterém jsou nezřídka dvě dvojpostele, takže pro čtyři lidi jak dělaný). V Las Vegas je levněji, v ostatních metropolích dráž. Dobré jsou kuponové knížky se slevami, které můžeme zdarma nafasovat na benzínkách cestou. Kromě slev je výhodné i to, že obsahují mapky měst s umístěním inzerovaných hotelů, takže se člověk nemusí zdržovat hledáním něčeho levného a jede na jistotu.

I poblíž civilizace, někdy dokonce i přímo ve městech, se dají najít kempy: podle Walmartova atlasu Ameriky hledáme nejbližší State Park. Americké kempy jsou většinou za cenu 10-20 dolarů za kempovací místo, přičemž na jedno kempovací místo bývají povoleny max. 2 auta. Kempy jsou většinou celkem luxusní, každé kempovací místo má svojí parkovací plošinu, plošinu na stany, stoleček, lavice a většinou gril. Existují i kempy, kam se nedá dojet autem, ale musíte jít kousíček (třeba 5 min) pěšky, takové jsou pak levné (třeba 5$ za stan, například slavný horolezecký Camp4 v Yosemitech).

Voda

Voda z kohoutku je pitná, ale není dobrá, je horší než v Čechách. My jsme jí používali jen na vaření, na pití jen v nouzi. Ve Walmartu se dají koupit galonové (3.75l) kanystry s vodou, jeden za 60 centů. Kanystry se dají potom s výhodou využít na zásobu vody do auta. Měli jsme jich v autě osm, přece jenom v těch jižnějších oblastech často voda dlouho není, a je lepší být připraven.

Prádelna

Bezva věcí pro cestovatele jsou široce rozšířené samoobslužné prádelny. Funguje to tak, že člověk nasype do automatu dolar, vypadne mu dávka prášku, nasype do pračky dva dolary, pračka začne prát a za dvacet minut je vypráno. Jestli vám připadá, že za dvacet minut se prádlo nemůže vyprat, tak potvrzuji, že skutečně nemůže. Ale určitě je čistší a voňavější než předtím a s mácháním ve studeném potoce se kvalita nedá srovnat. K dispozici je za další obnos také sušička.

Mobilní frekvence

Američané používají jiné pásmo, než my v Evropě. Měla jsem s sebou třípásmový mobil a někde fungoval. Někde ukazoval, že je signál, ale smsky odmítal odesílat. Tak nevím.

PŘÍRODA

Nocleh v přírodě

Americký systém ochrany přírody je následující: Nejpřísnější je National park. Pravidla se liší park od parku, ale většinou se v NP nesmí volně kempovat, člověk musí nahlásit svůj plán cesty rangerům a oni mu vydají povolení k táboření. Někde jsou při "backcountry" táboření (jak říkají chození s baťohem) připravená kempovací místa, někde se může tábořit kdekoliv s určitými pravidly (30 m od cesty, 50 m od vody apod.). Nižší forma ochrany je State park, s podobnými nebo někdy i měkčími pravidly; jejich výhoda je v tom, že v skoro každém SP je levný nekomerční kemp. Ještě nižší stupeň je National Forest a National Wilderness. Tyto dvě formy se z hlediska stanování neliší - můžeme spát kdekoliv, pokud není výslovně uvedeno jinak; což bývá uvedeno dosti výjimečně, a i v takovém případě stačí zajet na nějakou forest road a tam už cedule nejspíš nebudou. Orientačně se dá forma ochrany vyčíst z Walmartího autoatlasu.

Medvědi apod.

Medvědi v parcích na západě jsou. Jak jsme pochopili, tak jsou v různých parcích různě šikovní. Tak například v Grand Tetonu doporučují věšet jídlo na drát natažený mezi dvěma stromy. Ovšem ten drát je třeba v pětimetrové výšce, a jak tam dostat to jídlo, natožpak jak ho sundat, jsme nepochopili. v Yosemitech se medvědi prý naučili sundavat jídlo ze stromů, a tak každý, kdo vyráží víc než na jeden den, musí mít s sebou všechno jídlo v protimedvědích konteinerech (půjčují je za 5 dolarů jeden). My jsme měli pro dva lidi na čtyři dny dva. Kontejnery mají tak vymyšlený uzávěr, že nejenomže ho nedokáže otevřít medvěd, ale občas to dělalo problémy i mně. Jinak člověk nafasuje spoustu pokynů, jako například, že toaletní papír po použití v žádném případě nezahrabávat, ale ukládat do igelitového sačku a ten potom skladovat v kontejneru spolu s potravinami (což jsme pochopitelně nedodržovali, doufám že jsme tím nezpůsobili yosemitské přírodě moc velkou újmu). V Yosemitech se taky medvědi naučili vykrádat auta (oškrábou gumu kolem okýnek), takže nechávat jídlo v autě přes noc se (na rozdíl od Tetonu) nedoporučuje. Na všech parkovištích tam jsou velké železné bedny, do kterých se jídlo dá dát.
Dále několik rad, co jsme se dočetli: pokud vás medvěd napadne, zásadně mu neházet svačinu ve víře, že když dostane jídlo, nechá vás na pokoji - vám to možná pomůže, ale medvěd si zvykne, že napadení turisty se rovná jídlo a kazí ho to :) Setkání s medvědem se máme snažit zabránit tak, že děláme přiměřený rámus při pochodu (mluvíme). Pokud už k setkání dojde, a medvěd nás nevidí, potichu vyklidíme pole. Jestliže nás už uviděl, snažíme se dělat co největší (tj. roztáhneme ruce na sebe apod.) a mluvíme na něj klidným, hlubokým, konejšivým hlasem. Pokud se rozběhne směrem k nám, nemá smysl zdrhat (stejně mu neutečeme), nebo lézt na strom (medvěda jsme na strom lézt viděli, a mohu potvrdit, že tam, kam vylezu já, vyleze s přehledem taky a mnohem rychleji). Může se stát, že je jen zvědavý, a nechce nás napadnout, jenom si nás chce prohlédnout :) Pokud po nás skočí, je třeba rozlišit, zda se jedná o medvěda obyčejného ("black bear"), nebo grizzlyho. Grizzly má huňatější srst, je větší, má jiný čumák a charakteristický hrb na zádech. S obyčejným medvědem se vyplatí bojovat, s grizzlym to nemá cenu, a jediná strategie, která může mít úspěch je dělat mrtvého a chránit si hlavu, třeba budeme mít štěstí a přestane ho to bavit. Máme-li na zádech batoh, neodhazujeme ho, ale necháme si ho, neboť nám chrání záda. Tato rozlišovací strategie (black bear vs. grizzly) je ovšem k ničemu, pokud se nám medvěd v noci dobývá do stanu (když je tma, tak těžko poznáme, který z nich to je). V tomto případě se doporučuje bojovat. Nejlepší je prý mít připravené u spacáku trekové hůlky, a píchat do medvěda hůlkama :) Jinak zlaté pravidlo říká, že nemusíš být rychlejší než medvěd, stačí být rychlejší než nejslabší člen tvojí výpravy.

V USA sežerou medvědi asi tak 2 lidi ročně. Jsou to prý zvířata veskrze přátelská a nezáludná, člověka napadají jen medvědi-úchyláci. Víc obětí má na svědomí tvz. "mountain lion", český název je možná puma, prostě taková černá kočka. Ta je totiž na rozdíl od medvěda záludná a zabíjí proto, že jí to baví. Pokud kočku potkáme, vyvarujeme se jakýchkoliv rychlejších pohybů, neboť rychlý pohyb považuje za výzvu k boji, a vrhne se po nás. Pomalí tvorové jí nezajímají, neboť to není pro ní žádná zábava. Obzvláště v nebezpečí jsou cyklisté, neboť jsou hodně rychlí, a lovit něco takového jí baví (a běhá fakt rychle, cyklista jí neujede ani s kopce). Kočku jsme nepotkali, ale potkal ji jednou kamarád kousek od Denveru.

Voda v přírodě

Všude se dočteme, že voda v přírodě je v USA závadná a je třeba ji pít pouze přefiltrovanou, vydezinfikovanou nebo převařenou. Tuto "závadnost" způsobuje prvok Giardia lamblia, který cizopasí na velkých zvířatech, tedy i na člověku. Zas tak nebezpečný není (v Indii jsou tím promoření všichni a vesele si žijí), ale lepší je ho nemít. Nevíme, jestli je teorie o závadné vodě propaganda výrobců filtrů nebo ne, ale filtr stál jenom 60 dolarů, tak jsme si ho teda koupili (třeba se nám bude hodit i jinde). Jeho použití je docela jednoduché, člověk má pitnou vodu hned, a ne až za půl hodiny, jako u dezinfekce, a je dobrá, bez chemické příchuti.

[ZPĚT NA HLAVNÍ STRÁNKU]