Obrazky z Holandska
a sakra, kdo mohl tusit, ze tohle jmeno uz jednou nekdo pouzil...
pan Capek raci prominout

           

Toto povidani vznikalo po dobu meho pobytu na VU v Amsterdamu na podzim 1999. Psal jsem sem ruzne postrehy ze zivota v Nizozemi - zazitky, zajimavosti, prakticke informace, apod. Protoze to melo slouzit zaroven i jako denicek, casti postradajici zajimavost pro vetsinu ctenaru jsem psal kurzivou. Vrele doporucuju mapu (radsi nejakou lepsi).
Vzhledem k tomu, ze jsem na mistnich terminalech nerozchodil za celou dobu cestinu, psal jsem vse bez nabodenicek. Je mi lito, ale ted uz to prepisovat nebudu.

Co delam cely podzim v Amsterdamu?
Studuji na Vrije Universiteit matematiku. Jsou tak hodni, ze spolu s Evropskou unii (projekt Erasmus/Socrates) zaplati par studentum z Cech a Polska semestr na zdejsi fakulte. At zije EU! (a nikdy jinak...)

Kde bydlime? (26.8.)
Cestu do Amsterdamu luxusnim autobusem Van Hool spolecnosti FTL jsem prospal. Je vyhodne vystoupit na stanici Amstel, nebot se tam stykaji tri dopravni zony, diky cemuz vyjde cesta hromadnou dopravou do vetsiny smeru levneji, nez z centra. Cele Nizozemi je rozdeleno na zony, jejichz velikost je asi takova, ze v Amsterdamu jich je pet. Kolik zon clovek projede, tolik zaplati penez.
Nejrozsirenejsi jizdenkou je tzv. strippenkaart, ktery obsahuje 15 ustrizku a stoji asi 12 NLG. Oznacuje se o jeden ustrizek vice, nez pocet projizdenych zon.

Kolej VU, ve zdejsi reci Hospitium, coz mi pripomina spis neco mezi nemocnici a domovem duchodcu, se nachazi asi 50 metru za Amsterdamem, na predmesti Amstelveen. Hranici techto dvou mest tvori dva rovnobezne kanaly rozdelene pet metru sirokou hrazi. Ten kanal, ktery je bliz ke koleji, je o tri metry nize, nez ten druhy. Clovek si casem zvykne.
Nad koleji letaji cely den (v noci zaplatpambu ne) letadla, tak co pet minut jedno. Letaji ve vysce kolem 50 metru, ponevadz hned za lesem je letiste. Letaji strasne pomalu a kazde druhe vypada z osmeho patra tak, ze pristane nejpozdeji na strese koleje. Ja nechapu, jak se muzou udrzet ve vzduchu. Kamaradi sice tvrdi neco o vztlakove sile, ale tu jsem, na rozdil od kusu zeleza padajiciho k zemi, nikdy nevidel.

Prvni dny (27.-28.8.)
Ve ctvrtek jsem se zmohl uz jenom na nakup - asi kilometr na jih je uzasne (na zdejsi pomery) levny supermarket Dirk van den Broek. V patek dopoledne jsme byli ve meste, odpoledne bylo privitani a vyplnovani formularu na univerzite. V sobotu opet navsteva marketu a mesta. Kona se jakysi Uitmarkt, coz je zdejsi obdoba akce Mezi ploty, ovsem nikoliv tak malebna, pac se kona v parku pred Rijksmuseem. Vystupuji takrka vyhradne holandsti muzikanti a divadelnici, Cechovi to nic nerika. Ale zas je to zadarmo.

Kupujeme kolo. To je tady nejbezneji uzivanym dopravnim prostredkem, zrejme i proto, ze to vyjde zdaleka nejlevneji. Kol je vsude spousta, kazde je pry v prumeru jednou rocne ukradeno. Nejmensi zde pouzivany zamek je vetsi, nez ten nejvetsi, co se da koupit u nas. Stoji tu zpravidla vice, nez kradene kolo. Kradene kolo se da koupit ve meste za smluvni ceny. Usmlouvat lze neco mezi 15 a 30 NLG. Ja usmlouval 25.

Kolej
Kolej v Troji je lepsi. Sice mam pomerne hezky zarizeny jednoluzkovy pokoj, ale kuchynka je jedna na asi 15 lidi a neni nijak zvlast vybavena. Podobne i sprchy - jedne ze dvou chybi ruzice. Seznamil jsem se pri vyrabeni vecere s dvema Spanely a jednim azijcem z Francie. Hned co zjistili, ze jsem z Cech, vznesl Spanel dotaz: "And do you have PIVO here?". Byl v lete v Praze.

Na kole k mori (29.8.)
Jel jsem otestovat svoji Ukrajinu mistniho puvodu. Zdejsi rovina, ac se to mozna nezda, je vskutku zajimava a plna prekvapeni. Vyjedete na kopec (tj. nejvyse petimetrovy nasep) a jste u reky. Jinou anomalii, rozdilne vysky hladin rovnobeznych kanalu, jsem jiz popsal vyse - mame ji hned za koleji. Mezi Amsterdamem a Haarlemem je vsecka krajina pod urovni more. Proto tedy vsechny dopravni tepny (tj. kanaly) musi vest vysoko nad zemi. Na polderech (tak rikaji tem mori ukradenym polim) jsou obvykle pastviny, kde se pase spousta krav a ovci, nekdy fabriky a obcas i vesnice.
Asi 20 km zapadne od Amsterdamu je malebne mesto Haarlem. Za nim zacinaji prave HORY. Clovek by neveril, kolik da prace vyslapat nahoru k mori. Mezi Haarlemem a plazi se tahne asi petikilometrovy pas pisecnych dun, dosahujicich vysky az 30 metru. Za nimi je konecne more... a u nej priblizne tak cely Amsterdam. Je nedele. Plaze vypadaji podobne jako ty normandske, kde se vylodovali spojenci (soude podle vojina Ryana).
Po kanalech jezdi uzasna spousta lodi, pry proto, ze je nedele. Mozna az moc, protoze nez najely vsecky do zdymadla, dost jsem se nacekal. Cyklostezky casto vedou pres reku po zvedacich mostech ci po vrscich zdymadel. O cyklisty se vubec staraji dost hezky. Vsude jsou stezky a dokonce i sipky, kam ty stezky vedou - leckdy to neni na prvni pohled poznat.

Na kole podel Amstelu (30.8.)
Vicemene podobne zazitky, jako vcera, byt jsem misto na zapad jel na jih. Reka Amstel tece asi 5 metru nad okolni krajinou. Chtel bych videt, jak to tu kdysi vypadalo... Okoli je velmi malebne - lode, kravy, vetrne mlyny, domecky s velkymi okny. Kdo byl v Holandsku, ale nepujcil si kolo, uzil si jeho kras tak z jedne tisiciny.
V Aalsmeeru je velike jezero. Ulice, ktera k nemu vede, je (jak jinak) do kopce. Ja tomu nerozumim. Ta zeme je fakt prastena.

Chteli byste na fotbal? (2.9.)
Smula. Listky jsou jen pro cleny klubu. Tim se sice muzete stat, ale za nejaky obolus plus dalsi podminky, kterym nerozumim, ponevadz jsou holandsky. Tedy, jsou dokonce i nektera prvoligova utkani, kam vas bez klubove prukazky pusti, ale je jich jenom par a pochopitelne jsou to ta nejmene rizikova, a tedy nejmene zajimava. Navic zaplatite nekolikanasobne vice. Ze tyden predem nesezenu listky na zapas Ajax-Feyenoord, to jsem celkem cekal, ale ze je nelze sehnat nikdy...
Delaji to pravdepodobne z duvodu bezpecnosti - vyjma zminenych par utkani (na Ajaxu jsou za celou sezonu asi 3) jsou uplne vsichni navstevnici stadionu registrovani v pocitaci, protoze vstupenka je na jmeno. Listky na Ajax stoji od 20 NLG, samozrejme ty klubove. U neklubovych se castky pohybuji radove od 100 NLG vyse. Zlaty Cechy.

Asi po tydnu mi dosla tato odpoved na mejl poslany na info@ajax.nl:
"It's not possible to buy tickets for the match against Feyenoord and for UEFA cup matches. For normal competition games you can make a reservation by e-mail or letter. Tickets will cost 46,00 or 55,00 guilders. After your reservation I will inform you about payment."

Vrije Universiteit (2.9.)
Nase skola lezi na jihu Amsterdamu, u zeleznicni stanice Zuid (=jih). Na kolej to je na kole asi 10 minut, do mesta asi 20. Navstevuje ji 13000 studentu, z toho 200 zahranicnich. Cela univerzita je na jednom miste ve dvou velikych baracich a ve dvou malych. Jeden z tech velkych je strasne vysoky, z 15. patra, kde je nefunkcni studentsky kostel, je bezva rozhled. Druhy z nich je zase strasne dlouhy a jak prohlasil prof. van Mill, je self-reproducing, tj. kdyz jdete po chodbe nejakou chvili, zacne vam pripadat, ze tohle misto jste uz jednou videli, coz je vetsinou pravda.
V tom strasne vysokem baraku je dole menza (spis levnejsi restaurace, tj. pro nas dost draha), bar, knihkupectvi, velka aula pripominajici velky sal palace kultury na Vysehrade, kopirovaci centrum a spousta uradu. O patro vyse je centralni registr knihovny a jeste vyse se stosuji jednotlive fakulty. Nevim, kolik pater ktera zabira, ale je jich tam pet, takze moc ne.
Nase fakulta bydli v dlouhem sestipatrovem dome. Cele seste patro je knihovna. Matematicka se zrovna prestavuje, takze pujcovani knizek nefunguje zrovna idealne - clovek musi cekat nekolik hodin, nez mu knihu donesou. Ale ma se to pry brzy spravit. Budova ma 4 vchody, co vchod, to fakulta. Zde jsou soustredeny fakulty prirodovedne, narozdil od spise humanitni vysoke budovy. Z duvodu vyse zminene podobnosti jednotlivych vchodu je budova rozdelena na sektory A az nevim co. Matematici sidli prevazne v sektoru R a S.
V dalsich dvou mensich domech jsem jeste nebyl. V jednom sidli medicina a podobne vedy, v druhem pedagogika, interdisciplinarni centrum, apod. Uprostred je velke nadvori, ktere se vyznacuje velkymi terennimi nerovnostmi, ktere sabotuji jizdu na kole (asi chteji naznacit, ze si mam kolo zaparkovat pred arealem).

FEW - nase fakulta (3.9.)
Navstevuji Fakultu exaktnich ved. Deli se na tri sekce, matematika spolu s informatikou tvori jednu z nich. Pocet studentu tomu odpovida. Presto tu je dost dobre pocitacove vybaveni. Jenom co jsem objevil, tak ctyri mistnosti plne Sun workstationu a tri mistnosti plne Pentii. Pristup k pocitacum je od 8:00 do 22:30, ale pres den je obcas dost plno. Prednasky trvaji hodinu a pul, v pulce se kona ctvrthodinova prestavka. Tu mistni studenti docela vyzaduji. Casy nejsou prilis striktne dodrzovany, prednasi se, dokud je co rict. Teziste prace je na domacich cvicenich - neco jako ceska cviceni k prednaskam tu neexistuje, snad vyjma praktik na pocitacich, ale ty jsme nemeli. Bezne pry zde studenti navstevuji pouze ctyri dvouhodinove prednasky, avsak domaci prace zaberou daleko vice casu, nez prednasky. Pocitaji se priklady, ctou clanky - jak u ktereho vyucujiciho.

Kyticky I. (4.9.)
Prvni sobotu v zari se kona tradicni kvetinovy pruvod z Aalsmeeru do Amsterdamu, coz je asi 15 km a na puli cesty lezi nas Amstelveen. Vyrazi rano kolem pul devate, v Aalsmeeru je velka slava - neni to zrovna velkomesto, takze je z toho velka slava a poradaji trhy, veselice a podobne. Ja tam teda nebyl, ale rikala to Misa. Pruvod tvori asi 40 vozu s kvetinami. Od kabrioletu ovesenych kytkama ze vsech stran az po dlouhe alegoricke vozy znazornujici nejruznejsi vyjevy pomoci kvetin, zahradnich plodu a polystyrenu. Cely pruvod je doprovazen policajty na motorkach s hrozne legracne umistenou kytici na zadku.
Hybe se o neco rychleji, nez clovek, takze do Amstelveenu dorazi kolem poledne - tam ho take potkavam. Maji poledni pauzu na parkovisti u Nieuwe Meeru, primo na hranici Amstelveenu a Amsterdamu. Je to dobra prilezitost prohlednout si vse zblizka. Nektere vytvory jsou dost promakane. Kuprikladu dzip pokryty ze vsech stran molitanem tak, ze auto nebylo vubec videt, pricemz do molitanu jsou zasazene male letni kvety. Nektere vozy vezou zivou hudbu, jine pousti bublani vody snazice se imitovat morske dno i s vrakem lodi a pokladem, jiny veze draci vejce s dracaty, dalsi znazornuje dzungli - tu se jim povedlo vypestovat obvzlast sugestivne. Jedle ovoce na vozech vypada velice lakave, ale nikdo neujida, tak ja taky ne. Kolem jedne hodiny se pruvod pousti k centru a ja se poustim na koleji do obeda.

Kyticky II. (5.9.)
V nedeli jedeme do Keukenhofu, coz je nejvetsi a nejslavnejsi holandska kvetinova zahrada. Letos prichystali ke svemu 50letemu vyroci mimoradnou prehlidku letnich kyticek. Na kole to je asi 30 km na jihozapad, primo do kraje, kde se pestuje nejvic kvetin. Mame vitr v zadech, coz se pri projizdeni polderem Haarlemermeer, kde jsou pry na jare same tulipany, docela hodi.
V zahrade je uzasne mnozstvi nejruznejsich kvetu. Lilie, jiriny a spousta dalsich, co si nepamatuju, protoze se mi kytky strasne pletou. Taky tam maji vetrny mlyn, s prohlidkou v anglictine. Zrovna moc nefouka, tak se netoci, ale kdyz fouka, tak se pry toci 90x za minutu, coz je vskutku uctyhodny vetrak. Maji tam tri kryte pavilony. V jednom jsou strasne krasne orchideje, v druhem nejake umelecke instalace z kvetin a v hlavnim pavilonu jsou vystaveny druhy, co ziskaly letos nejlepsi oceneni. Je dobre tam jit az na zaver, protoze proti nim se pak vsechny venkovni (jinak moc krasne) zahony zdaji byt plne umrlek. Akorat v lete nesmite cekat, ze uvidite ty kycovite obrazky plne barevnych poli - letni kytky maji totiz daleko vic zelene nez kvetu.
Cesta zpatky je proti mirnemu vetru, ale da se. Jedeme Haarlemskym polderem, skoro po 15 km bez zatacky. Hnedka vedle je letiste Schiphol, letadla startuji primo nad nami. Dobry vyhled.

Do skoly... (9.9.)
Byl jsem si zmenit prednasky, takze mam ted skolu od pondelka do stredy. Zbavil jsem se strasliveho byznysu, ktery se mi zdal byt povidanim o nicem, a misto neho jsem si zapsal ponekud chaotickou algebraickou geometrii. Tez jsem vymenil analyzu za algebru, ktera je ale bohuzel spis neco mezi linearkou a komplexkou - ukazala se byt, ac neinzerovana, take v anglictine. Pak mam jeste topologii a statistiku, ty jsou nejzajimavejsi. Od pondelka do stredy jsem zasvetil vsecek cas skole - nechci se uplne ztratit hned ze zacatku.
Nekdo mi propich kolo. Prisel jsem kvuli tomu pozde na prednasku... Ale nastesti jsem sehnal lepeni, docela dobry vynalez, ktery zaschne za minutu a pul.
Ve ctvrtek jsem byl v muzeu Stedelijk, jednom ze tri nejslavnejsich amsterdamskych, skryvajicim sbirky moderniho umeni. Zajimavejsi je prizemi, kde je "moderni klasika", zejmena Malevic, Mondriaan, van Gogh a Chagal. V prvnim patre pak je hlavne americky pop-art (ale ne moc) a dila mene znamych holandskych mistru. To uz me tolik nenadchlo. Zmlsanci z Veletrzniho palace budou mozna trochu zklamani, neni to velke.

Het Nieuwe Land (10.9.)
Nemohli jsme si nechat ujit nejnovejsi polder Flevoland, vysuseny koncem 80. let. Do jeho hlavniho mesta Lelystadu je to sice pres 50 km, ale udajny urbanisticky ideal 80. let, navic s muzeem budovani novych uzemi, stoji za to. Asi 15 km na vychod od Amsterdamu je mozno odbocit na giganticky most pres uzinu jezera IJselmeer (6 proudu dalnice, trat a mistni silnice), ktery je zapadni branou Flevolandu.
Zeme je tam skutecne nize, nez na pevnine. Severni cast polderu je az 4 metry pod hladinou more. Dobre se to pozna, kdyz clovek stoji na hrazi delici polder od jezera. Po jedne takove, severni, jsme se vraceli. Hraz je uplne rovna - jeli jsme pres 20 km bez zatacky, vpredu i vzadu az k obzoru jen dve dlouhe rovnobezky silnice a cyklisticke stezky. Vpravo more, vlevo bazina, v zadech vitr, pred ocima zapadajici slunce - parada.
Vetsi cast polderu tvori obrovske lany, hlavne na jihu a vychode, kde jsme nebyli. Severne od trati pak je bazina. Je to nejnizsi misto polderu, takze se tam stahuje voda. Roste tam rakosi, je tam spousta jezer a strasne moc ptaku. Kvuli nim vlastne tento kus polderu neobdelali tak jako zbytek a dnes to je rezervace.
Kraj je mimoradne neobydleny. Na uzemi zhruba 50x25 km jsou tri mesta a tri vesnice. Na zapade, kousek za mostem, je mesto Almere a jeho dve predmesti Almere Haven a Almere Buiten. Je to celkem obycejne mesto, nijak vyrazne se nelisi od tech na pevnine. Jenom mu chybi jakekoliv starsi budovy. Hlavni mesto Lelystad, lezici uprostred polderu, je postaveno o neco netradicneji. Zakladem jsou jakesi bunky, oddelene velkymi silnicemi. Jedna bunka je male mestecko samo pro sebe. Nejsou tam prujezdni silnice, jen cyklisticke stezky. Je tu viditelne vice prostoru, nez ve starych mestech. Domky nejsou tak uzke a vysoke, okolo je spousta zelene. Stred mesta je ponekud chaby - hezke moderni nadrazi, ale jinak nic moc. Treti mesto je nekde na vychode, ale tam jsme nebyli, stejne jako v zadne z vesnic.
V Lelystadu je namorni muzeum, kde maji stejne jako v Amsterdamu repliku nejake stare zaoceanske lodi, a muzeum novych uzemi Het Nieuwe Land, kde se da dozvedet spousta zajimavych veci. Zavodneni zdejsi krajiny se dost menilo. Na par tisic let stare mape by clovek Holandsko vubec nepoznal. Prvni poldery vznikaly uz ve stredoveku, spousta jezer byla vysusena v 16.-17. stoleti, kdyz se zacalo vozit z Kanady kvalitni drevo na poradne mlyny. (Vetsina zdejsich vetrnych mlynu slouzila k cerpani vody, nikoliv k mleti, jak by clovek cekal.) Po vynalezu parni pumpy zacli vymyslet velke projekty, jako treba vysuseni Harlemermeeru (priblizne 1850). Ve 20. stoleti pak prisly dva giganticke projekty, schvalene, kupodivu, hlavne kvuli zaplavam. V roce 1932 postavili velkou hraz Afsluitdijk, ktera prehradila na severu zaliv Zuiderzee a udelala z nej sladke jezero IJselmeer. Pak zacaly v IJselmeeru vznikat nove poldery, obvykle tak, ze prehradili nejakou mensi zatoku a za ni to vysusili. Posledni vzinkl prave Flevoland, ovsem uz ne jako zahrazena zatoka, ale jako ostrov - mozna i kvuli historickym pristavum, ktere by po vysuseni ztratily sve kouzlo (napr. Harderwijk). Druhym velkym projektem byla povalecna hraz Delta v Zeelandu, kam urcite jeste pojedu.

Amsterdam z lodi? (11.9.)
Vetsina turistu v Amsterdamu neodola nabidce na projizdku lodi po grachtech. Ani my jsme neodolali, zvlast kdyz skupinova sleva vysla na 2.50 NLG, coz je asi 10x mene, nez bezny listek. Ne ze by byl vyhled z lodi spatny, ale kdyz si dotycne kolecko projdete pesky, coz nebude trvat o mnoho dele, uvidite toho vice. Provezli nas po Herengrachtu na Het IJ a po Oude Schans zpet, coz neni mnoho. Prijde mi zajimavejsi se obcas nekde zastavit ci nakouknout o gracht vedle a pres Het IJ, coz je ta velka voda za nadrazim, se lze svezt bezplatnym trajektem, ktery odplouva z mola za nadrazim kazdych 6 minut cely den a o neco mene casto i celou noc.

Podle IJselmeeru (12.9.)
Chcete-li si vyjet na kole z Amsterdamu, rozhodne doporucuji zapadni pobrezi IJselmeeru. Stezka vede vetsinou po hrazi mezi jezerem a polderem, nekdy obyvanem kravama a konma, nekdy zatopenem. Obcas nejaka vesnicka s malymi barevnymi domecky s bilymi okny, proste takovy ten kyc z propagacnich materialu na zivo.
Asi po 15 km je odbocka na Marken, kdysi ostrov, dnes spojeny s pevninou hrazi. Je to neco jako zivy skanzen. Uzke ulicky a kanaly, okolo stare rybarske domky, za vesnici louky s oveckama. Pruvodce dokonce pise, ze tam lide dodnes bezne nosi kroje. To pravda neni, ani ten deda, co prodava listky ve vesnickem muzeu, ho nemel, ale nastesti maji v tom muzeu pro zajemce par okrojovanych vesnicanu vycpanych.
Dal na pobrezi stoji mestecka Monninckendam (hezka goticka katedrala a zvonkohra) a Volendam (krasny pristav). Tam taky meli behat lidickove v krojich, ale taky to nefungovalo. Za shlednuti stoji volendamska syrova farma s vykladem o vyrobe syru zdarma, byt to neni zas tak skvele, jak slibuje pruvodce. Syry tam prodavaji pomerne draho. Take je podvod, ze tam vyrabeji syr gouda, pricemz mesto Gouda je strasne daleko, a nevyrabeji tam syr eidam, kterezto mesto je hned vedle.
Jeste jsem se chytil na udaj v pruvodci jednou - zajel jsem si asi 8 km do vesnicky Broek in Waterland, coz mela byt nejhezci vesnice v Holandsku. Ale je to blbost, je stejna, jako kazda jina.
Na zaver jsem projel Edamem, kde jsou pekne grachtove domy, byt o poznani chudsi, nez v Amsterdamu. Zpet jsem projizdel Purmerend, coz je celkem osklive a dost neprehledne prumyslove mesto. Vsem cyklistum doporucuju se mu vyhnout, maji tam spatne znaceni.

Tyden potizi s kolem (21.9.)
Prvni tri dni noveho tydne jsem klasicky stravil ve skole a okoli. Skoncilo permanentne hezke pocasi, poprve sprchlo.
Ve ctvrtek jsme si chteli vyjet do Naardenu. Ja jsem ale dojel akorat do Diemenu, kde jsem pichnul. Odkracel jsem tedy do mesta koupit lepeni. Kousek na zapad od nadrazi Amstel jsem objevil vetsiho Dirka (to je ta nejlevnejsi sit supermarketu), nez je ten u koleje - maji tam i levny obchod s pitim, coz je mistnost nacpana vinem vsech moznych znacek, jeneverem, whiskou, dzusama, kolou, pivem a podobnymi pochutinami, a vetsi vyber syra, masa a peciva. Vecer jsem zalepil asi 3 diry v zadni dusi - kde se jich tolik vzalo?
V patek jsme chteli vyrazit na dvoudenni vylet Severnim Holandskem alias Zapadnim Friskem, jak je libo. Dojeli jsme az k Rijksmuseu, coz jeste neni ani centrum Amsterdamu, a kolo se vyfouklo. Tak jsem asi hodinu lepil. Protoze zaclo mirne prset, velky vylet si rozmyslely i holky. Lepidlo asi neni nic moc (nebo jsem nesikovnej?), pac zaplaty se rozlepily driv, nez jsem se vratil na kolej.
Rozbite kolo melo jednu vyhodu - odpoledne jsme se dozvedeli, ze se vecer kona velka oslava. Nakoupilo se pivo a Sangria a pilo se az do rana - teda, piti doslo asi ve 2, ale spat jsem sel v pul pate. Ne ze by se mi chtelo driv, ale stejne by to neslo, ponevadz oslava byla po celem 8. patre, takze i pred myma dverma. Bylo tam spousta lidi z koleje, konecne vim lip, kdo je kdo. Vetsinou jsou tu sami ekonomove, ale taky nejaci jazykari, literarnici a podobni humanitni studenti.
Ani v sobotu na me kolo nebylo o moc hodnejsi. Vydal jsem se radsi jen do mesta, lepil jsem akorat jednou. Byl jsem v namornickem museu. Dost dobry, a to jsem ho videl jenom kousicek. Venku maji repliku lodi, ktera plula v 18. stoleti do Indie. Je to dobrej vrak. Nechapu, jak na tom mohlo zit asi tak 100 lidi dvakrat sedm mesicu...
V nedeli jsem radsi nikam nejel, stejne se odpoledne hral fotbal. V pondeli jsem kolo odvezl do opravny, at do nej daji novou dusi. Sundat zadni kolo bylo bohuzel nad me sily - zdejsi matky maji nestandardni velikosti a nepasuji do ceskych klicu. Zaplatil jsem tezkych 17.5 guldenu, coz je vzhledem k puvodni cene kola docela dost.

Dva vecery v centru (25.9.)
Vecerni Amsterdam je hezky, nasvicene grachty, vsude spousta lidi. Stred mesta je daleko zivejsi, nez treba v Praze. Navic jsou to vetsinou mistni, ne turisti.
Ve stredu vecer jsme zajeli s bratry Polaky do klubu Maloe Melo, kde hraje zdarma ziva muzika, ten vecer konkretne jacisi Venezuelane. Klub se sam deklaruje jako Home of the Blues, poslouchatelne to bylo velmi. Doporucuji k navsteve, ceny standardni.
Ve ctvrtek jsme se placli pres kapsu a zasli do cinske restaurace "eat in 1 hour everything what you wish" (neco takoveho pisi na dverich). Vynikajici cinska kuchyne, ne moc velky vyber, ale o to kvalitnejsi. Okolo (tj. v cinske ctvrti u Nieuwe Marktu) je levnych hospudek s asijskou kuchyni nekolik.

Pevnost Naarden a hrad Muiden (28.9.)
Na vychod od Amsterdamu, nijak zvlast daleko, jsou dve velmi zajimave pamatky.
Goticky hrad Muiden postavil jakysi feudal ve 12. stoleti u kanalu spojujiciho Utrecht s morem, aby mohl tezce rejzovat na projizdejicich obchodnicich. Taky ho za to konkurence po par letech zlyncovala. Nicmene hrad po nem zbyl krasny. Je posazen v jezirku, podobnem jako na Cervene Lhote. Je i skoro stejne veliky, dokonce je i trochu cerveny. Zachoval se v puvodni goticke podobe, coz je ve zdejsich krajich dost vzacnost. Vnitrek vybavili dusledne nabytkem z 16. stoleti, coz je pro nasince netradicni. Provadi tu spravna pani, napul mluvi anglicky, napul holandsky, v kazdem jazyce neco jineho. Nazorne predvadi, jak se pouzivalo zarizeni hradu. Treba mlati vycpance v brneni do kolene jakousi palickou rka, ze po tomto zasahu dotycny bojovnik uz daleko nedosel.
Naarden sice vsichni Cesi znaji jako Komenskeho pohrebiste, avsak daleko zajimavejsi, nez muzeum J.A.K., je zdejsi unikatne zachovala pevnost. Po staleti melo tohle mesto chranit Amsterdam od souse. Proto to byla jedna z nejdumyslnejsich pevnosti na svete s dvema valy a tremi vodnimi prikopy. Koncem 19. stoleti nechal kral zrusit vsechna mestska opevneni. Tohle ale bylo tak mohutne, ze to moc neslo, a tak se zachovalo dodnes. Casem Holandani zjistili, ze jim v cele zemi zbyly posledni dve pevnosti, a tak to tu zacli chranit. Nejhezci pohled na mesto je z letadla, coz ukazuji vsechny pohlednice, ale z vysky bastionu ci z kostelni veze to take stoji za to.

Komercni skanzen (28.9.)
Navstivili jsme skanzen v Zaandamu, tzv. Zaanse Schans, prvorada holandska turisticka atrakce. Skanzen tomu odpovidal. Domecky sice puvodni, avsak naplnene obchody se suvenyry vsech druhu, nekrestanske vstupne, ktere se plati do kazdeho domecku zvlast (to v tech pripadech, kdy venitr neni obchod, ale puvodni vybaveni) a spousta Japoncu. Nejzajimavejsi na celem skanzenu je sbirka peti vetrnych mlynu, ktere stale melou to, co kdysi. Takze tam je pila, mlyn na horcici a take mlyn na olej. Do toho jsme vlezli. Je to uzasna stavba. Vsecko tam je drevene vcetne obrovskych ozubenych kol rozdelujicich energii na mleti, michani a lisovani, vyjma dvou, pry 2.5 tunovych, mlynskych kamenu. Ty melou buraky na osklivou kasi, ktera se prazi, aby se lepe oddeloval olej, vaze do pytlu a strka mezi dva kliny, do kterych busi bachamr a vyrabi tlak (udajne) mnoho desitek atmosfer. Dole z toho tece olej. Jak proste...

Zaandam je jinak velmi osklive mesto, je to prumyslove centrum zdejsiho kraje. Ani cesta z Amsterdamu nestoji za nic - jede se kolem dalnice a pak dlouho mezi domy na predmesti.

Jak jsme bloudili (30.9.)
Prisel monzun. Neda se nic rozumneho delat, tak si ctu, ucim se a chodim do skoly. Ve ctvrtek soudime, ze dest se musi prekonat a vyrazime na dalsi vylet. Cil je Nordzeekanal a prumyslovy IJmuiden, jeho usti do more. Vylet byl uspesny, zmokli jsme jen dvakrat a moje kolo se rozsypalo az v Amstelveenu. Nove jsem zahy koupil za 30 NLG.

Byli jsme znovu u more, strasne tam foukalo a byly krasne vlny. V prumyslovem meste IJmuiden (IJ=jedno pismeno holandske abecedy, asi jako nase CH) je krasna giganticka tovarna vyrabejici oblaka bileho dymu a take usti kanalu spojujiciho Amsterdamske pristavy se Severnim morem. Je hodne siroky a jezdi po nem velike lode. Okolo Amsterdamu se nachazi asi 3 metry nad okolni hladinou, v IJmuidenu asi 10 metru pod okolni krajinou, ale to uz vam asi prijde, stejne jako mne, normalni.
Povedlo se nam paradne zabloudit. Poprve v zivote se mi stalo, ze jsem se snazil nekam dojet a po hodine (vcetne navstevy obchodu) se objevil na stejnem miste. Bylo to tim, ze jsme se nejak spatne zorientovali na mape, ktera na tom miste visela, a misto na sever jsme vyrazili na jih. Dale jsme se orientovali podle slunicka, ktere jednou za 20 minut vykouklo, a tudiz jsme se postupne pootocili zpet na sever. A za hodinu jsme byli zpatky. Bylo to v soumesti Haarlem-Bloemendal-Santpoort-IJmuiden, coz je asi 15 km dlouha vilova zastavba. Holandske vilove ctvrti jsou nejneprehlednejsi prostredi na svete, zvlaste na uzemich, ktera nejsou umele vysusena a tudiz oplyvaji nejen umelymi, ale i prirozenymi zatackami. Ulice se uzasne toci, spousta ulic je slepych, aby domorodcum nikdo nejezdil kolem domecku, temer neexistuji krizovatky typu X, vzdy jen T, a obvykle jeste ne pravouhle.

Narodni park De Hoge Veluwe (4.10.)
Kousek od nemeckych hranic, mezi mesty Arnhem a Apeldoorn, se tahne kus velmi malo obydlene krajiny. Pred 150 lety tam vsude byly pohyblive pisky, k zivotu neprakticke prostredi. Aby se pisky prestaly pohybovat, zacali tam lide vysazovat lesy. Akce byla uspesna, piskoviste zarostla travou, vresem a brovicemi. Nastesti, nez se tam stihli nastehovat lide, prohlasily osvicene hlavy cele uzemi za rezervaci. Takze zbylo krasne prostredi, kde se stridaji borove haje s velkymi, vresem porostlymi loukami. Zije tam spousta zviratek, napr. pry nekolik set hmyzaku na metr ctverecni (jestli si dobre pamatuju). Videli jsme krasne chlupatou ctyrhrbou stonozku.
Narodni park je velky asi 15x15km, je oploceny a plati se do nej vstupne (7 NLG). Za to muze clovek pouzivat zadarmo kola, coz je velmi sympaticke, nebot pohybovat se po parku pesky by bylo dost zdlouhave. Uprostred parku je (zadarmo) podzemni muzeum, kde krome ekologicke agitky typu "setrete vodou" je k shlednuti kde co z ziveho vybaveni parku - od vycpanych deseticentimetrovych brouku pres koren 120lete borovice po video s masozravkou, co prave chytla mouchu (nechapu, jak to ten clovek mohl natocit). Mimo to se v parku nachazi jedna z nejvyznamejsich sbirek moderniho umeni - Museum Kroller-Muller (tam uz se plati, ani MJK nepomuze).
K vresovistim se dost hodi podzimni pocasi - vitr, honici se mraky. Borovice krasne sumi. Uprostred jedne plane stoji socha - nejaky Christian de Wett. Kdyz si ho prohlednete z profilu, je to uplny doc. Simon. Jako by mu z oka vypadl.

Jak se tam dostat? Do Arnhemu jsme jeli vlakem. Prime spojeni z Amsterdamu je kazdou pulhodinu pohodlnym patrovym IC se skvelym vyhledem, 100 km ujede vlak za hodinu a ctvrt. Arnhem je prijemne mesto, cely stred je pesi zona a u kostela se kona trh. Z Arnhemu to je k jiznimu vstupu do parku asi 2 hodiny volne chuze pres park a pres les. Dokonce i pres kopec!!! Skutecne, zdejsi krajina je mirne zvlnena, nejvyssi kopce dosahuji az 100 metru nad morem. Nejsou tu jen vetrne, ale i vodni mlyny.
Park jsme opustili na jeho severnim okraji. Sli jsme asi 15 km do Apeldoornu, take pres les, ale bohuzel take dlouho pres predmesti. Cesta z Arnhemu je hezci. Do parku se da jet take autobusem, z obou mest aspon jendou za hodinu. Zpet z Appeldoornu jezdi kazdou pul primy IC do Amsterdamu, kazdou celou do Haagu a Rotterdamu s pripojem na Amsterdam v Utrechtu. Fakt luxus.

Oude Kerk (7.10.)
Nejstarsi Amsterdamska budova, Stary kostel (=Oude Kerk), je jedno velke pohrebiste. V 700 let stare katedrale je jeden hrob vedle druheho. Cela podlaha je poseta nahrobnimi deskami - nektere jsou tak dobre zdobene, ze na nich snadno hrozi vyvrtnuti kotniku. Ale jinak je kostel krasny. Kdyz se clovek prestane divat pod nohy a zrovna nezakopne o zadny relief, vidi gigantickou prostoru, krasna malovana okna a velke varhany. Jeste jedna vec me zaujala - maji tam vyrezavane sklapeci lavice (pry 15. stoleti), zdobene portrety mestanu pri ruznych cinnostech. Takze Oude Kerk je asi jediny kostel na svete, kde je socha cloveka na zachode.

Tez jsem navstivil Museum Willet-Holthuysen, coz je luxusni dum na Herengrachtu, zarizeny tak, jak ho pred 120 lety venoval jeden zbohatlik mestu i se svyma sbirkama. Ne ze by to stalo za nic, ale za 7.5 guldenu teda ne, coz je varovani pro ty, co nemaji museumjaarkart jako ja, ktery to videl zadarmo.

Maastricht (8.10.)
Byli jsme se podivat v Maastrichtu a moc se nam tam libilo. Je znat, ze lezi v Limbursku a nikoliv v Holandsku - kuprikladu se tam v korytech vyskytuje tekouci voda. Sice cely den prselo a neprestalo ani na okamzik, ale ve meste to zas tolik nevadi. Vylezli jsme na kopec za mestem, kde stoji pevnost (tak 30 metru vysoky, ale to je velehora!), Maastricht byl v krasne mlze v udoli, z mlhy cnely veze... Je to trosku zmena proti amsterdamske podmorske placce.
Maastricht je velmi starobyle mesto. Zalozili ho uz Rimani a zdejsi kostel ma zaklady z 5. stoleti, kdy tu postavili modlitebnu nad hrobem sv. Servace, ktery zemrel kolem roku 350. Taky sem tou dobou nastehovali biskupa, takze se mesto stalo velkym centrem siroko daleko. Kostel z 5. stoleti dlouho nevydrzel, na jeho miste dnes stoji giganticka ranne goticka katedrala. Neni jedina, jeste tu maji jednu romanskou a nekolik pozdne gotickych kostelu. Ta romanska vypada jako pevnost, ponevadz ma strasne malo strasne malych oken a vevodi ji dve kulate vysoke veze. V krypte kostela sv. Servace (to je ten nad jeho hrobem) vystavuji poklad, ktery vybrali z hrobu pod kostelem. Co tam maji reliktu ruznych svatych, je uzasne, ostatkovy kriz Karla IV. je proti tomu pomerne chudy pribuzny.
Mesto je velmi prijemne, cely stred tvori pesi zonu a maji tu dost levny trh, hlavne co se tyce ryb. Zachovala se nemala cast hradeb a hradebnich vezi. Nekde ve meste je (pry) jedno z nejbohatsich muzei v Nizozemi, kde jsou dalsi veci, co tu kde posbirali z dob Rimanu a ranneho stredoveku.
Tyz kopec, na kterem stoji pevnost, je podkopan (pry) 250 kilometry chodeb. Tezili tu piskovec, ze ktereho pak staveli okolni mesta. Za par penez ukazuji malickou cast dolu lidem. Je to uzasne bludiste. Absolutne nepravidelne prostory spojene spoustou chodeb, obvykle neprilis pravouhlych. Neda se moc mluvit o krizovatkach, chodby se krizi vetsinou v tech chaotickych domech. Obcas jsou na zdech uhlem kreslene obrazy, na jedne zdi lze najit i mapu. Je skoda, ze nelze bludiste navstivit bez pruvodce. Jednak je dost otrava poslouchat holandsky vyklad, ale hlavne, jestli byla prohlidka 2 km dlouha, tak to je hodne. U vchodu psali, ze driv lidi dovnitr pousteli, ale moc se jim nevraceli, takze uz to nejde.

Jmena (12.10.)
Holandani si v posledni dobe libuji v jednoslabicnych jmenech. Nasi prednasejici se jmenuji Aad, Aart, Bert, Ger, Geert, Jan a Jacek, jenze ten posledni je Polak. Ani prijmeni nejsou casto o moc delsi - k vyse jmenovanym patri Ran, van der Vaart, a van Mil. Pravda, ke kratkym prijmenim si moc radi pripojuji sluvka van a der. Tri nejvetsi retezce supermarketu se jmenuji Dirk van der Broek, Albert Heijn a Super de Boer (to Super asi krestni jmeno nebude) - vsechna tahle prijmeni se ctou, ac se to mozna nezda, jednoslabicne. Premier je Wim Kok, znamy diplomat je Hans van der Broek. Byvaly prezident de Clerq, krestni jmeno Frederik bude asi jihoafricka lokalni odchylka. Znami fotbaliste Frank a Ronald de Boer, Ruud Gullit. Oc maji poddani jmena kratsi, o to delsi jmena jim vladnou - posledni tri kralovny se jmenovali Wilhelmina, Julianna a Beatrix.

(Stary) Zeeland (18.10.)
Nejjiznejsi provincie Zeeland byla drive zemi ostrovu. Vysusovaci prace ovsem pokrocily tak, ze ostrovu jiz temer neni a tech par zbylych je spojeno mnoha mosty a hrazemi. V roce 1953 byl cely Zeeland vyplaven mimoradne vysokym prilivem podporenym bourkou, a tak vybudovali dilo zvane Delta Plan. Prehradili vsechny zalivy u jejich usti, cimz vytvorili na jejich miste soustavu sladkych jezer. Akorat na OosterSchelde ne, ponevadz tam hnizdila spousta ptaku, ktera by se musela odstehovat, coz prislo Holandanum spatne. Takze tam postavili hraz, ktera je normalne otevrena, ale kdyz prijde velka voda, tak se zavre. Je dlouha asi 6 km, dalsi asi 4 km tvori umele ostrovy. Ma priblizne 50 piliru, mezi kterymi jsou posuvna vrata. Takrka neustale jimi proudi voda, pri prilivu dovnitr, pri odlivu ven. Je to mohutne, musi se to videt.

Kvuli tomu vybudovali na jednom z tech umelych ostrovu uprostred zabavni a informacni park Waterland Neltje Jans. Neni spatny, ale za tech 21.5 guldenu by mohl byt lepsi. Soucasti je Delta Expo, coz je vicemene totez, jako muzeum Het Nieuwe Land v Lelystadu, akorat misto kulis ZuiderZee tu jsou kulisy Zeelandu.. Jenze tamto bylo s MJK zadarmo. (Take tu ovsem ukazuji obrazky zaplav, technologii stavby, kudy ted jezdi lode, jak funguje protipovodnova ochrana, atd.) Dale vas pusti nahlednout do jednoho z piliru (dost dobry), ukazou delfiny (jenze prede mnou se schovavali) a jine morske potvory, je tam pavilon vodnich efektu (nic moc), vodni hriste pro deti (v 10 stupnich o nicem), v cene je projizdka lodi kolem hraze, jsou videt lachtani (ale kdyby to nerekli, tak by je clovek nepoznal) a pulhodinovy film o tom, jak tu hraz staveli, coz je z toho vseho asi nejlepsi. Ale je tam krasne, dilo to je vskutku uzasne.
Vypravu jsem zacal ve starobylem meste Middelburg, coz byl kdysi pristav a velka lodenice, dnes celkem prijemne mesto ve vnitrozemi s levnym trhem. Pokracoval jsem k mori do Vlissingenu, kde jsou pristav a velke lodenice dnes a ktery uz ted diky valkam moc historicky neni. Pak jsem jel podle pobrezniho pasu dun kolem pulky Walcherenu - pres Westkapelle a Domburg k Vrouwenpolderu. Duny jsou zajimave, mezi plazi a (obvyklou) plackou se tahne prumerne tak 20 metru vysoky hrebinek z pisku. Je z nej dobry rozhled na obe strany. Walcheren je rovina na urovni hladiny more, ale neni tam zdaleka tolik kanalu jako v Holandsku. Pestuji se tu o neco kulturnejsi plodiny nez trava pro dobytek. Vsude je spousta kempu, v lete sem asi jezdi hodne lidi k mori.
Z Walcherenu jsem prejel kratkou hrazi na ostrov Noord Beveland (ten je z pulky vysuseny) a z nej vede dotycna hraz OosterSchelde. Ta konci na ostrove Schouven-Duivenland (driv byly dva), ktery vypada podobne jako Walcheren, ale na jeho jiznim okraji, kde jsem jel, chybi ten pas dun.

 Kolem setmeni jsem projizdel mesteckem Zierikzee. Uz z dalky byla videt mohutna stavba, (skoro) krychle vyrazne cnejici nad krajinu. V seru nebylo prilis rozeznat, oc kraci. Kdyz jsem dojel bliz, vyklubala se z toho goticka vez. Cedule tvrdila, ze tu chteli v 15. stoleti postavit nejvyssi kostelni vez na svete, mela mit 206 metru. Takze ji zacli stavet prislusne sirokou, jenze si to nejak casem rozmysleli, takze tu stoji goticky, asi sedesatimetrovy, monolit. Navic k vezi chybi kostel, ten jim kdysi spadl. Mesto samo bylo tehdy uspesne, ale casem krachlo, takze se zcela zachoval jeho historicky stred, dve brany a vnejsi kanal slouzici jako opevneni, za nimz uz ve vetsine smeru nic nestoji. Mesto vypada trosku jak 300 let stara konzerva.

Z mesta na jih vede sestikilometrovy most pres zaliv. Jel jsem po nem po tme na kole, coz je parada. Par desitek metru pode mnou sploucha voda, pred a za mnou siroko daleko tma a v dali svetelka vesnic na pobrezi...

Frisko (18.10.)
Frisko se nachazi na vychodnim pobrezi IJselmeeru, s centrem v Leeuwardenu. I zdejsi krajina, ac zcela placata, se lisi od Amstelandu. Voda netece na kopci a navic - temer tu nejsou lide. V celem rozlehlem kraji je jen par mest a par vesnic. Zato tady je spousta samot, farmarskych usedlosti uprostred sirych lanu.
Lide zde kdysi bydleli na tzv. terpech - nekdy pred 2500 lety neumeli vymyslet lepsi ochranu pred povodni, nez umely kopec, na kterem postavili tech svych par chalup. Terpy se pry dodnes zachovaly, nejvic jich je pri severnim pobrezi. Bohuzel, z vlaku neni zadny videt; jen v jednom miste vede trat zarezem, coz pravdepodobne terp bude, nebot nahore nejake domky stoji, ale jist si nejsem.
Zdejsi lide nejsou Holandane, nybrz Frisove - vzpomente na nacisticky ideal, rasu nordickou a friskou. Pry driv nemluvili holandsky, nybrz frisky. Cekal jsem aspon dvojjazycne napisy, ale nic se nekona. Jediny text ve fristine, ktery jsem objevil, byla cedule pred nadrazim o terpech - tj. asi tak jedina vec, kterou zrovna pro mistni nema smysl prekladat. Zadne friske napisy na nadrazi, znackach, ci obchodech, ani ve Friskem muzeu nic. Fristina je zrejme jen reklamni tah.
Navstivil jsem jen Leeuwarden. Je to typicke nizozemske mesto (viz nize), vyraznou zvlastnosti je pouze sikma vez. Je vysoka asi tak 40 metru. Do pulky je docela hodne nahnuta, pak se zacina narovnavat - jestli to neni opticky klam. Zrejme se jim to pri stavbe nejak propadlo, a pak se to snazili napravit. Chteli k tomu postavit i katedralu, ale pak jim prisla moc draha. Za videni rozhodne stoji Friske muzeum, ktere ma docela bohate sbirky umeni a velkou galerii. Tez je tam mistnost venovana mistni slavne rodacce Mate Hari alias Margarete Zeele.

O podobnosti mest (18.10.)
Tak nejak jsem zjistil, ze vetsina vetsich holandskych mest vypada v necem stejne. Dokud jich clovek navstivi jenom par, tak si niceho nevsimne, ale casem prokoukne. Uprostred mesta je velke namesti, jmenuje se Grote Markt, kona se na nem velky trh a stoji na nem radnice. Opodal stoji obrovska goticka katedrala s (na nase pomery) gigantickou vezi, na jinem, mensim, namesti stoji mestska vaha. Nekde v bocnich ulickach lemovanych cihlovymi domy je mestske muzeum, kde vystavuji zbytky mistni lidove kultury, par obrazu a rimske vykopavky. Stred mesta je obehnan vodou, coz je zbytek byvaleho opevneni. Z dosud navstivenych mest takhle vypadal Den Bosch, Leeuwarden, Maastricht, Arnhem, Middelburg, Goes, Haarlem, Zierikzee, Edam, pry tez Breda a Bergen op Zoom. Nevypada takhle Amsterdam (velkomesto), Zaandam (prumyslove mesto) a Vlissingen (ten za valky taky dost znicili). Samozrejme, kazde mesto ma navic neco specifickeho, treba v Leeuwardenu je sikma vez a Maastrichtu je o romanskou katedralu navic, ale neco na tom je.

Povoleni k trvalemu pobytu (20.10.)
Tak jsem (uz vcera!) ziskal povoleni k trvalemu pobytu. Na to, ze je pulka staze za mnou, dobry vykon. Ziskal jsem dalsi duhovou nalepku do pasu, na stranku pred duhove vizum.
Ziskat trvaly pobyt je naramna byrokracie. Poprve musi clovek na policii hned po prijezdu, aby vyplnil sileny formular, kde je spousta kolonek, kam takovy nestandardni zadatel, jako trimesicni student, nema co by vepsal. Navic to je skoro stejny formular, ktery se uz jednou vyplnoval na ambasade kvuli vizu. Clovek odevzda dalsi dve fotky (tri musel dat na ambasade) a kopie nekolika papiru (dobrozdani univerzity, pojisteni, doklad o ubytovani, kopii pasu). Pry za tri tydny bude vse hotove. Za mesic prisel dopis, ze se mam za dva tydny dostavit. Je fakt, ze urednik, ktery mne cekal, byl mimoradne privetivy - na rozdil od vsech dopisu, ktere mi od policie prisly a byly pouze v holandstine. Nechal mne podepsat asi ctyri papiry (take v holandstine, ale vysvetlil mi, k cemu se zavazuju; jenze kdyby lhal, tak to nepoznam) - pod pohruzkou vyhosteni jsem musel slibit, ze nebudu pracovat, ze tu nezustanu na veky (toz doufam, ze komunisti neudelaj prevrat), ze nejsem soudne trestan a ze jsem prevzal bewijs o trvalem pobytu. A jsem (skoro) Holandan. Vlastne ne, jeste se musim dostavit na povinnou kotrolu TBC. Kaspari. (No co, aspon za tech 125 guldenu, co jsem za povoleni musel zaplatit, dostanu par paprsku gamma.)

Vlacky (4.11.)
Zdejsi zeleznice je asi nejkomfortnejsi v Evrope, srovnatelnou jsem objevil jedine ve Svycarsku. Prijeli jsme vybaveni ctyrdenni jizdenkou EuroDomino, coz se ukazalo velmi prozirave, nebot za 350 Kc, coz je cena Domina na den, by clovek dojel asi tak do Utrechtu a zpatky, coz je fakt docela blizko. Zeleznice tu je pomerne draha (asi 4Kc/km), ale pravidelnym uzivatelum nabizi pomerne dost slev - napr. pomerne levne se da zakoupit 40% slevenka, nemluve o velmi vyhodnych skupinovych slevach.
Vlaky tu maji trech druhu - osobni (stavi vsude, coz je tak kazdych 5-10 km), rychliky (stavi ve vetsich mestech) a IC (totez). Rozdil rychliku a IC neni zadny (priplatky tu nemaji), vetsinou se vlak zve IC, pokud jede z jednoho konce Holandska na druhy, kdezto rychlik jede jenom pres pulku. Rychliky a ICcka maji o neco komfortnejsi vagony.
Po vsech tratich jezdi vlaky priblizne od peti od rana do pulnoci v pulhodinovych intervalech. Mineno tak, ze po pulhodine jezdi po kazde trati jak osobak, tak rychlik nebo IC (pokud je to hlavni trat, ale to je skoro kazda). Takze na vetsine trati jezdi z velkych mest vlaky co ctvrt hodiny. Osobaky jezdi obvykle mezi nejblizsimi velkymi uzly a navazuji na krizici se rychliky. Vlaky IC maji standardni trasy, po kterych jezdi po zminene pulhodine. Na vsech nadrazich, kde potkavaji jinou trasu, na sebe navazuji (nechapu jak to delaji). Priklady tras: Den Helder - Amsterdam - Utrecht - Arnhem - Nijmegen, Haarlem - Amsterdam - Utrecht - Eindhoven - Maastricht, Amsterdam/Den Haag - Amersfoort - Zwole - Leeuwarden/Groningen, Amsterdam - Den Haag - Rotterdam - Roosendaal - Vlissingen, Den Haag/Amsterdam - Amersfoort - Enschede, Den Haag - Rotterdam - Eindhoven - Venlo a mozna jeste dalsi. Rychlik jezdi napr. po trase Roosendaal - Breda - Den Bosch - Arnhem - Zwolle, coz vede mimo velka mesta, takze mu nerikaji IC, ale presto je vlak porad plny; nebo po trase Amsterdam - Lelystad, coz neni moc daleko. V noci se doprava nezastavi, nybrz kazdou hodinu vyjizdi vlak po trase Rotterdam - Den Haag - Amsterdam - Utrecht (asi hodina a pul jizdy)! Klasicke nocni vlaky tu samozrejme nejezdi, ponevadz Holandsko prejedete za 4 hodiny.
Cestovat je tedy uzasne snadne, protoze dojdete na nadrazi a do pul hodiny vam jede vlak kamkoliv v Nizozemi. Pokud ne nahodou primo, tak s jednim ci dvema petiminutovymi prestupy. Vlaky mivaji bezne 8 dvoupatrovych vagonu a co hlavne - jsou uplne plne! Dokonce, dostat se do vlaku takhle kolem osme hodiny vecer, zvlast v patek, nebo dokonce kolem osme hodiny rano, je celkem kumst. (Vyjimkou je trat Amsterdam - Lelystad, kde jezdi vlak po ctvrt hodine zrejme jen v ramci toho, aby v te pustine vubec nekdo bydlel; jednou dopoledne jsme jeli podle te trati na kole a kdyz jsme videli ve vlaku 5 lidi, tak to bylo hodne.)
Co se zpozdeni tyce, tak byva. Byva obvykle tak u kazdeho pateho vlaku, 5-10 minut. Presto se jim ta doprava nerozsype, cemuz take nerozumim. Mozna proto, ze diky ctvrthodinovemu intervalu na mnoha hlavnich tratich na sebe vlaky nemuseji cekat. I kdyz, take nas jednou neminul mistni "kolaps" - pri navratu z Maastrichtu chytly vsechny vlaky na vyjezdu z Limburska 25 minut zpozdeni, coz bylo legracni, protoze vlastne jezdily jako normalne, akorat o 5 minut driv. Legracni ovsem nebylo, ze nam platila jizdenka jen do pulnoci, ktera se docela blizila. Nastesti se zpozdeni cestou nezvysovalo, nybrz snizovalo - asi maji radsi casove rezervy.

Svych ctyrech dni jsem vyuzil k ceste na Hoge Veluwe (IC A'dam Amstel - Arnhem, IC Apeldoorn - Utrecht CS, IC Utrecht CS - A'dam Amstel), do Maastrichtu (IC A'dam Zuid/WTC - Duivendrecht, IC Duivendrecht - Maastricht, Os Maastricht - Sittard, IC Sittard - Duivendrecht, Os Duivendrecht - A'dam Zuid/WTC), s kolem do Middelburgu (IC A'dam Zuid/WTC - Middelburg) a na okruzni jizdu Holandskem (Os Goes - Roosendaal, R Roosendaal - s'Hertogenbosch, R s'Hertogenbosch - Zwolle, IC Zwolle - Leeuwarden, IC Leeuwarden - Zwolle, Os Zwolle - Harderwijk, Os Harderwijk - Amersfoort, Os Amersfoort - A'dam CS). Vyjma te prihody na jihu nenastaly zadne problemy, snad az na tezkosti s hledanim mista k sezeni ve vecernich spojich.

Podzim (4.11.)
Prisel sem krasny podzim. Stromy zloutnou a cervenaji (a ze jich je tady fakt hodne!), stiny se dlouzi a je skoro porad tma, zvlast kdyz clovek vstava v poledne. Nastesti je stale docela teplo, rozhodne vice, nez pred tremi tydny.
Moc dobre se podzim vychutnava v Amsterdamskem lese, ktery mame skoro za barakem. V 30. letech se Amsterdamsti radni zhledli v Boulogneskem lese a zachtelo se jim mit neco podobneho. Pred valkou vysazeli obrovsky lesopark na jednom z nejhlubsich polderu na jihu Amsterdamu (hladina vody v lese je 5.50 m pod morem) a dnes je z nej docela dobra dzungle. Nechybi velke louky s fotbalovymi hristi, brouzdaliste, farma, kde chovaji prave americke bizony (jeden pochazi z Prahy) a spousta cyklistickych, pesich i konskych stezek - pro kone jsou tam zvlast vyhrazene cesticky, ktere mohou rozdupat. Pochopitelne je cely les vyyhledavanym vyletnim mistem vsech mistnich obyvatel. Nemam vsak pocit, ze by ho zde doprovazela povest zmineneho lesiku u Parize. Zrejme tu jsou na vrazdeni lepsi lokality...

Kroupy (18.11.)
Tak nam padaly skoro cele dopoledne krasne kroupy. Sel jsem si do kuchynky delat caj a stali tam u okna (mame tady typicke holandske vykladni skrine - okno od zeme az ke stropu, od steny ke stene, s fantastickym vyhledem) jeden Spanel a jeden Ital a koukali, jak kdyby prave nastaval konec sveta. Ptali se mne, co to je. Ze pry to v zivote nevideli, a jestli to mame u nas taky. Tak jsem rikal, ze to u nas taky byva, ale ze neumim rict anglicky, co to je, a ze snih to neni. To chapali, snih uz pry jednou v zivote videli, kdyz byli na navsteve v Praze. Mame to tady legraci... (jo jinak se kroupy reknou "cats and dogs", to rikal jeden Dan a maval pri tom dansko-anglickym slovnikem)

Zima (22.11.)
Zda se vam, ze nove pribehy moc nepribyvaji? Neni to ani tak tim, ze by me psani prestavalo bavit, ale nemam moc o cem bych psal. Prisla zima, jet na kole dal nez do skoly je utrpeni, je brzo tma, ... A take ohromeni zdejsi krajinou zvolna prechazi, kanaly na kopci jsou neco normalniho a jestli mi prislo v posledni dobe neco divne, tak to byla tekouci voda v Utrechtskych grachtech - kdo to kdy videl, tekouci vodu ve meste?!

Krom toho ale take skola vola - prednasky vrcholi a zkousky se blizi. Zacina nejmene oblibena cast semestru, totiz zkouskove obdobi. Takze travim vetsinu casu na koleji a pri pohledu z okna mi to obvykle ani moc nevadi.

Happyend
A jak to dopadlo? Skolu jsem zdarne zavrsil s prumerem 8.4, dodneska ovsem nevim, jestli to je dobry nebo spatny vykon. Maji tu stupnici 1-10, z cehoz 1-5 je "nevyhovel" a desitka se nedava. Domu jsme se vratili na zacatku prosince. A o necem mozna svedci, ze tento dovetek dopisuji s hoooodne velkym zpozdenim. Tak doufam, ze se vam me vypraveni aspon trochu libilo. Anebo ze z nej aspon ziskate nejake uzitecne informace.

Vyslovnost
Nekdy je uvedeno vice varant, protoze mi neni uplne jasne, jak se nektere hlasky vyslovuji. Prijde mi, ze Holandane uzivaji v ruznych pripadech ruzne varianty.

Hospody
Seznam par navstivenych hospod s orientacnima cenama piva. Neni-li uvedeno jinak, jde o nasledujici objemy: pils 0.22l, witt 0.3l, lahvac 0.33l. Ceny v NLG.

Nejlevnejsi restaurace na jidlo se nachazeji v cinske ctvrti mezi nadrazim a Nieuwe Marktem. Vecere se da poridit za 10-20 NLG.

Dalsi tipy

Konkurencni povidani:

Informacni servery: [MOJE HOUMPEJDZ] [MUJ MEJL]