Výrokové proměnné
Až doposud jsme si pod písmeny \(\mathbf{A}\), \(\mathbf{B}\), \(\mathbf{C}\), … představovali nějaký jednoduchý výrok. Když se nad tím zamyslíme, zjistíme, že se pod ními nemusí skrývat jen výrok jednoduchý, ale i výroky složené, a to jakkoli složité, protože i ty mají své jednoznačné pravdivostní ohodnocení.
Je také dobré si uvědomit, že např. zápis \(\mathbf{A}\) \(\Rightarrow\) \(\mathbf{B}\) není de facto výrokem (i když jsme jej zde tak nazývali a budeme i dále nazývat), ale je jen jakýmsi vzorem pro výrok. Pravý výrok se z něj stává, až ve chvíli, kdy víme, jaký konkrétní výrok se schovává pod písmeny \(\mathbf{A}\), \(\mathbf{B}\). Tato písmena nazýváme výrokovými proměnnými. Je to podobné jako u jednoduchých rovnic. V rovnici můžeme mít např. proměnnou \(x\), rovnost se z rovnice stává až po dosazení správného čísla za \(x\).
