Pred Tebou kdyz stojim, Pane muj,
ja prazdne ruce mam,
pred Tebou kdyz stojim, Pane muj,
prazdne ruce sve Ti dam.

   Po cely den klopytam,
   Ty me pozvedas,
   sam bych spadl kdovikam,
   Ty vsak silu das.

   Kdyz vlastni slzy v ocich mam,
   padnout chtel bych, nevstat vic,
   Tvym usmevem se usmivam,
   Tebe neporazi nic.

   Kdyz uteci chci nekam pryc
   a miti uz navzdy klid,
   Ty, ktery znas vzdycky klic,
   zavolas me znovu zit.

Pred Tebou kdyz stojim, Pane muj,
ja prazdne ruce mam,
pred Tebou kdyz stojim, Pane muj,
prazdne ruce sve Ti dam.


   Kdyz cesta me uz nebavi,
   ci jiz padam unavou,
   chci polozit se do travy,
   slova Tva me dale zvou.

   A kdyz mam den za sebou
   a zustanu s Tebou sam,
   jak tak stojim pred Tebou,
   Pane, prazdne ruce mam.

Pred Tebou kdyz stojim, Pane muj,
ja prazdne ruce mam,
pred Tebou kdyz stojim, Pane muj,
prazdne ruce sve Ti dam.


   A v Tebe slozim viru svou,
   ze ac stale klopytam,
   ruce Tve me dovedou
   tam, kde chces me miti sam.

              Paris, 3. cervence L.P.1994