Blesky se krizuji
                        letaji sipy
                     svym dechem zranuji
                        more jen kypi
                     Vyrvano bylo cos
                        ze zeme zivych
                     a ten kdo metal los
                        ted usmev krivi
                     Skoncila dalsi lod
                        az na dne mori
                     myslel si lodivod
                        ze vecne stvori
                     Blesky se krizuji
                        letaji trisky
                     co kuzi zranuji
                        vzdalenym blizkym

                     Sklenka se rozbila
                        zbylo par strepu
                     reka se vylila
                        napospas svetu
                     Hladinu jezera
                        ceri par kruhu
                     ze kdosi zvecera
                        rozvazal stuhu
                     Pohlo se na vetvich
                        tak pet sest listu
                     nezmizel ptaci smich
                         patrici k mistu
                     Jen strepy na zemi
                        nadale svedci
                     cis zivot zda se mi
                        je nyni sedsi

                                 eg, Praha, 28.-29. brezna 1998