Řekneme, že funkce f má v bodě c limitu A právě tehdy, když
"e>0 $d>0 "xÎR platí xÎP(c,d) Þ f(x)ÎU(A,e)
Matematický zápis:
|
|
||
|
|
Na obrázku vidíte graf funkce, bod c na ose x a bod A na ose y. Kliknutím na šipky můžete změnit "velikost" intervalu (A-e,A+e) a tím se přesvědčit, že skutečně pro libovolnou hodnotu e (a tedy pro libovolnou šířku vodorovného pruhu kolem hodnoty A), existuje vždy číslo d (svislý pruh kolem bodu c) takové, že funkce f má na intervalu (c-d, c+d) všechny funkční hodnoty uvnitř intervalu (A-e, A+e).
Řekneme, že funkce f má v bodě c limitu A zprava právě tehdy, když
"e>0 $d>0 "xÎR platí xÎP+(c,d) Þ f(x)ÎU(A,e)
Matematický zápis:
|
|||
Řekneme, že funkce f má v bodě c limitu A zleva právě tehdy, když
"e>0 $d>0 "xÎR platí xÎP-(c,d) Þ f(x)ÎU(A,e)
Matematický zápis: